DVTV – Drtinová Veselovský – Rozhovor
Čipy v mozku, ale i v jiných částech těla – dokážou v budoucnu navrátit zrak nebo zbavit ochrnutí
Co je science-fiction a kudy věda reálně směřuje? A jaké hranice bychom se neměli snažit překračovat? Téma pro neurochirurga prof. Ondřeje Bradáče z FN Motol, dobrý den.
moderátorka
——————–
Jak blízko je lidstvo schopnosti telepatie díky novým technologiím?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Schopnosti telepatie díky novým technologiím? Tak to vám fakt nedokážu říct. Tohle je otázka, tohle je možná přesně ta hranice, kam bychom se neměli ubírat, abych vám řekl pravdu.
moderátorka
——————–
Vůbec si to nedovedete představit, nebo byste ji nepřekračoval, tuhle hranici?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg,
——————–
Dovedu si představit, že se jednou něčemu takovému přiblížíme. Ne teď, ne za našich životů.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Já už se toho nedočkám?
Ondřej BRADÁČ,
——————–
V žádném případě.
moderátorka
——————–
Vy možná ano.
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Já také nejsem dítě, ale co chci říct, je, že právě myšlenky, představy atd. jsou tak složitá záležitost v tom mozku vznikající a tak nepochopená, že než se k tomu aspoň přiblížíme, abychom dokázali číst něčí myšlenky, to je ještě dlouhá doba. To, o čem se bavíme teď, je jaksi velmi, velmi jednoduché a velmi řekl bych, takové humpolácké pochopení té věci celé.
moderátorka
——————–
Když jako neurochirurg vidíte snahy lidstva implantovat si čipy do mozku, jak dobrý nápad to v principu je?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Perfektní. Nápad je to vynikající a je to jistě cesta. Je to jistě cesta, jak se říká, to BMI brain machine interface, to je myšlenka, co je člověku, chce se říct, stará jako lidstvo samo, to samozřejmě ne, ale to je 50 let mezi námi. My přes 100 let víme, jak je ten mozek postaven a jakým mechanismem jsou spolu ty neurony pospojovány, viděli jsme to díky studiu pod mikroskopem atd. Nabíledni víme, že tam probíhá elektrická aktivita, že díky té elektrické aktivitě si ty neurony mezi sebou povídají. Samozřejmě spousta chemie kolem toho. Nemá smysl úplně být detailní v tomhle, ale co chci říct, je, že ta myšlenka, jestliže se tam tedy vytváří nějaká elektrická pole, tak je zaznamenávat, EEG nejprve diagnosticky a prostě je automatický se začít ptát: „A co teda znamenají? Dokážeme těm křivkám dát nějaký větší smysl, než v tuto chvíli chápeme?“ Ano, je to skvělá myšlenka a je to budoucnost, je to cesta. To bez debaty.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Z těch realistických možností je tedy Neuralink, který už byl člověku zaveden, jaká tam jsou rizika?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Rizika nejsou. Rozdělil bych to na dvě kategorie. Jedna věc jsou ta rizika chirurgická, jako každá operace. Nepochybně se stane, že i některý Neuralinkový pacient prostě zakrvácí, byť se samozřejmě tvrdí, že toho robota, kterým to implantují, připravili dokonale a že ta videa, co jsou na YouTube k vidění, tak jsou dokonalá atd. atd., že jsou to tenoučký elektrody, který implantují. Někdo bude mít nutně pooperační infekt atd. Ale to jsou ta banální rizika. Rizika, řekněme, z toho faktu, že má implantován čip, který v jeho suplementární motorické kůře sbírá informace, ta žádná nejsou.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Zeptám se jako laik: Kde má takový přístroj baterii? Ona je přímo v organismu?
Ondřej BRADÁČ,
——————–
Tam musí být.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Ani ta nepředstavuje žádné nebezpečí? Protože, a teď je ten laický dovětek, byly tady telefony, jejichž baterie přehřátím explodovaly.
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Potom samozřejmě ještě hrozí exploze. Faktem je, že stimulátory s bateriemi se již desítky let implantují. Samozřejmě musí to mít FDA approvement atd. atd. Samozřejmě musí být ve více než dostatečné míře bezpečnosti, ne jako mobil z Číny. Asi tak bych to řekl, ale samozřejmě vyloučit se nedá nic. To bez debaty.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Elon Musk a jeho společnost Neuralink slibuje, že jeho implantáty umožní ovládání počítače a mobilu pomocí mysli, navrátí ochrnutým schopnost chodit, pomohou s léčbou třesu a demence a nevidomí znovu prozřou. Jsou tohle sliby ze science-fiction, anebo realistický výhled potenciálního využití do budoucna?
Ondřej BRADÁČ,
——————–
Tohle to je realita.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
To už je realita dnes, nebo výhled?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Něco z toho je realita dnes a není to, podotýkám, zásluha Elona Muska. To je rok 2010, tuším, opičáci, kteří ovládají kurzor s implantovanými čipy, s implantovanými podstatně jednoduššími čipy, variantami čipů, respektive elektrod, ať už položených nebo invazivně zavedených do toho mozku. To je realita, to není převratné. Co se v současnosti otevírá, je lepší pochopení těch signálů, které z toho mozku jsme schopni přečíst.
, moderátorka
——————–
To znamená, že my je umíme přečíst, ale problém je to, jak je rozklíčovat?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Určitě, to je jedna věc. A druhá věc, jak, řekněme, jak moc posčítaný ten signál je, který dostáváme. V současnosti naprosto běžně jsme schopní implantovat do jakýchkoliv struktur mozku, nejčastěji těch hlubokých struktur mozku atd., to zase nebudu zabírat do detailů, ale elektrody, které, ať už stimulují, nebo v naprosté většině případů stimulují, anebo jsou v současnosti i schopné číst to, co je kolem nich, jak se mění ta elektrická pole. Jsme schopní ta elektrická pole nějakým způsobem modulovat atd. Ale to se bavíme, představte si, bavíme se o něčem, co je milimetr, milimetr a půl široké a ty elektrody jsou několik milimetrů dlouhé, to jsou prstýnky prostě o výšce třeba 2–3 mm a takhle jsou nad sebou čtyři. No, tyhle ty čtyři elektrody, 6–8, samozřejmě nejsou schopné jaksi přečíst to, co si myslí tenhle ten jeden konkrétní neuron. Vždycky je to nějaká suma těch polí z těch mnoha neuronů v tom místě nebo v tom okolí, a to je problém. Ten Muskův čip je vynikající v tom, že jsou tenoučká ta vlákna, je na nich mnoho kontaktů, jinými slovy, ten záznam z té oblasti, kterou on pokrývá, může být podstatně detailnější, ovšem to rozklíčování potom, to je složitá věc. Ale přichází ta artificial inteligence atd. atd., představa cloudových výpočtů, to znamená, že tady dostávám ohromné datové toky z hlavy, z mé tedy malé části toho mozku, dostávám ohromné datové toky a někde v cloudu se prostě počítá, co si – ne, asi je přece jenom přísný říct, myslím – ale co plánuju udělat. A v tu chvíli opravdu to začíná dávat smysl, to znamená opravdu chromý může začít chodit, pacient se spinální lézí může začít chodit, pokud mu budeme schopní přečíst myšlenku na to „udělej krok“, tak, jak se plánuje v té suplementární motorické árii a tuto on-line zpracovat a říci jeho stimulátoru na míše pod místem léze „aktivuj tyto neurony nebo tato místa“ a ten pacient udělá krok. To je velmi reálný.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
AI tomu tedy může pomoci? Tomu vývoji i tomu zrychlení toho přenosu?
Ondřej BRADÁČ,
——————–
Určitě.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Tomu rozklíčovávání, analýzy těch dat…
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
To je ta síla. Na jednu stranu ten Muskův čip je naprosto vynikající. Říkám, to, co jaksi v současnosti rutinně dává, je, že vám tím mozkem projede kláda, nechci to jaksi zesměšňovat, ale ten jeho čip je prostě tenoučký, stovky tenoučkých vláken, které jsou, on tvrdí, schopné sbírat aktivitu jednotlivých neuronů, což nebude realita. Budou to vždycky nějaký shluky neuronu, ale přece jenom ten záznam bude podstatně detailnější. A jeho rozklíčování potom, to je to umění, a to je to, co nás čeká, a to je to, v čem ta umělá inteligence nebo ten machine-learning může ohromným způsobem pomoct. To je to, co nám otevírá ty dveře do té budoucnosti.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Elon Musk konkrétně o Neuralinku řekl: „Jsme si jistí, že neexistují žádná fyzická omezení k tomu zpřístupnit fungování celého těla, takže jakkoliv zázračně to může znít, jsme si jistí, že je možné obnovit plnou tělesnou funkčnost někomu, kdo má přerušenou páteřní míchu.“ Opravdu tam nejsou žádná omezení?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Tohle je hrozně silný tvrzení, co tady je napsáno. Já s tímhle možná, já jenom nemám tak velkou fantazii jako Elon Musk, ale tohle úplně důvěryhodně nezní, přiznám se. Totiž, o čem se bavíme, já se omlouvám, že stále jako utíkám k tomu technickému provedení, ten čip je opravdu mnoho drobných drátků vedle sebe, řekněme velmi zjednodušeně, s mnoha kontakty na nich, ale on je v zásadě dán na kousek tý mozkový kůry. Tahle ta představa by byla do jisté míry viabilní, kdybychom dokázali ten, opět se omlouvám za ten výraz, prošpikovat ten mozek mnoha, mnoha drátky a sbírat jaksi informace ze všech součástí toho mozku a tím pádem začít chápat, jakým způsobem se ten konkrétní vzruch šíří odsud tam. Ale to je přece jenom, bojím se ještě, hudba daleké budoucnosti, pokud vůbec. Takže já bych zůstal nohama na zemi. Jsme jistě schopní nahradit do budoucna elektrickým a umělo-inteligenčními čipy funkci míchy, minimálně tu motorickou. Zase asi ne všechny, ale minimálně tu motorickou věřím, že budeme schopni.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Neuralink Elona Muska je možná v současné době tím nejvíce viditelným produktem, ale není jediný. Firma Blackrock Neurotech voperovala svůj čip člověku už v roce 2004. dnes má ve fázi klinických studií 31 pacientů. Co z medicínského pohledu tyto technologie brzdí, že 20 let vlastně od těch prvních implantátů jsou stále ve fázi těch klinických studií?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
No, to je velmi dobrá otázka. Musí to být ohromný investice do té technologie. Tomu Muskovy nejde vůbec jaksi vyčíst to jeho vizionářství, v tom je geniální ten člověk. Všechny ty problémy on prostě se pokouší překonat. Pokouší se je překonat tím, že vytvoří stereotaktického robota, který automatizovaně implantuje ty extra tenké elektrody do toho mozku pod přímou vizuální a fluorescenční kontrolou atd. Prostě ta snaha o to překonání těch potenciálních problémů na té cestě je tam evidentní. Kde ty problémy jsou? Mám třeba dokonalou elektrodu, ale musím ji mít samozřejmě schválenu, jestli ji lze použít minimálně pro humánní studie. Musím k tomu mít adekvátní software, adekvátně rozvinutý počítač, to musí někdo naprogramovat. Investice ohromná a výsledek nejistý. Ale na druhou stranu existují přesně, jak říkáte, lidé, kteří mají implantován stimulátor, který jako reálně funguje, to je to Lausanne.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Nemáte nějaké informace o tom, jak se těm lidem daří, kteří měli čip implantovaný už třeba v těch začátcích?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
To úplně, přiznám se, tohle to nemám, tyhle ty informace, ale pokud se bavíme, říkám, o té míše, tak ta skupina Jocelyne Bloch z Lausanne, to proběhlo médii, to je půl roku zpátky, ten motorkář, který se jaksi postavil a potom si mačká knoflíky a dělá kroky, takže jde to.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Na vašem oddělení v nemocnici v Motole se vám podařilo rozchodit tři pacienty, ale oni nemají implantát v mozku, ale v páteři.
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Tak.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Co to znamená ten pojem rozchodit?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Já bych neřekl na našem oddělení. Primárně tohle je ohromná práce docenta Kříže ze spinální jednotky. My jsme v tomhle tom jenom ruka výkonná prostě, kdy nám řekne, a mnohdy nám to řekne velmi přísně, jak přesně potřebuje tu elektrodu zasunout, tak my jsme jenom ruka výkonná v tomhle tom. Tohle to je opravdu asi na samostatný pořad, na dlouhé vyprávění o tom.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Můžete naznačit, jak to funguje?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Bránil bych se trošičku tomu výrazu „rozchodit“. Oni se dokázali s tím do jisté míry postavit, což má spoustu pozitivních efektů, ale není to chůze. Co tomu brání, to je právě ono, nemáme otevřený systém na to, abychom mohli naprogramovat tu chůzi. Jinak já, aby to možná bylo úplně pochopitelný, bavíme-li se o tom míšním poranění, tak ta mícha je v zásadě, to jsou dráhy od toho mozku, které jdou do těch efektorových svalů na těch končetinách – velmi, velmi zjednodušeně proboha, já jsem dneska zkoušel státnice a ptal jsem se tam někoho na stavbu míchy, a kdyby mě teďka slyšel, tak by to bylo hrozně smutný prostě. Co chci říct, je, že tady je ta léze, ať už prostě jakýmkoliv způsobem vzniklá, tady je ta léze, nicméně ten zbytek pod tou lézí je relativně zachován. Jinými slovy, co my jsme schopni v tuto chvíli a co právě dokázali v tom Lausanne a co se do jisté míry, podotýkám, daří i nám, je umístit elektrodu nad místa, kde jsou v té míše neurony, které ovládají ty jednotlivé svaly. A potom pečlivou prací, což opět zase není moje práce, ale je to práce týmu docenta Kříže, stimulovat ty jednotlivé elektrody nebo jednotlivé kontakty na té elektrodě a pomocí nich vybudit svalovou aktivitu v těch nohách. To, co k tomu dodává Musk, je to nahoře, to znamená, mám tady čip, který mi odečte, že já něco chci udělat. To, co má teďka ten Ital implantováno, tak ten k tomu, aby šel, musí zmáčknout knoflík. Zmáčkne knoflík, ten knoflík vydá impuls a postupně mu sehrají takhle všechny ty kontakty na té elektrodě a udělá krok. Když bychom to nemuseli mít na knoflík, ale když bychom tady měli čip, který dokáže přečíst tu myšlenku „teď chci udělat krok“…
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
A pak je důležité to zase umět rozklíčovat.
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Přesně, toto rozklíčovat, poslat někam do počítače, na batůžku nebo do mobilu, co já vím, který to rychle upočítá a pošle signál tomu efektoru, respektive tomu stimulátoru míšnímu, tak tímto způsobem se dá v zásadě elektronicky obejít to postižené místo. Nechci jít úplně do detailů v tomhle tom, ale je tam spousta věcí, o kterých se dá spekulovat, ale tohle to je samozřejmě cíl. A je vidět, že to B funguje a upřímně i to A funguje. Prostě opičák byl schopen jaksi ovládat kurzor.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Ano, byl.
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Muskův pacient je taky schopen ovládat kurzor, jinými slovy, nějakým bazálním způsobem jsme schopní ty myšlenky číst, ale jsou to ty myšlenky jako posun kurzor doprava, doleva. A teď se uvidí, kam to povede dál.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Jak tedy daleko od funkčních čipů, které budou umět například navrátit zrak anebo sluch, je potom schopnost rozklíčovat ten samotný myslící princip, pochopení, jak v mozku myšlenky vznikají, nebo možná otázka, jak samotné vědomí sedí v tom fyzickém substrátu mozku?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
A to je přesně to, co si myslím, že je opravdu v tuto chvíli hodně daleko, v tuto chvíli hodně daleko. A nejsem si jist, že někdy budeme mít počítače takové, které to budou schopné upočítat. Ono v tom mozku je 90 miliard neuronů. Je pravda, že naprostá většina z nich je v mozečku, v tom velkým mozku nebo v té kůře mozkový je asi 15 miliard neuronů. Těchhle těch 90 miliard neuronů mezi sebou má, já nevím, spojů jedenkrát deset na, píše se, patnáctou, jinými slovy ohromný číslo. A při představě, že se budem zkoušet jaksi naprogramovat mozek, který posílá přes jedenkrát deset na dvacátou první synapsí si navzájem impulsy, které se tu zesilují, tu zeslabují a podle toho se rozhoduje, jestli se pošle z daného neuronu další neuron někam, od toho si myslím, že jsme ještě daleko. A je otázka, zdali někdy takový počítače mít budeme.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Stále tedy nevíme, kde v mozku máme vědomí lokalizovat, kde v té tkáni jsem?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Ale ono nebude lokalizováno, to naopak bude jako velmi delokalizováno. Právě ty funkce, který jsou dobře lokalizovaný, tak o těch máme celkem povědomí, takže to vědomí bude naopak souviset právě s tou povšechnou aktivací.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
S nějakou nelokalizací kvantovou.
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Tady bych byl opatrnější trošičku, ale je pravda, že ty rozměry jsou tak malé, že by tam i kvantové efekty mohly hrát roli.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
No, a podle vás generuje mozek vědomí, anebo je to jen přijímač?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
No, tak teďka já se omlouvám, mozek generuje vědomí. Já za tím si stojím, na tom trvám. To ne… Tohle to je opravdu mystika, abychom se bavili o tom…
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
To přijímání? Prostě mozek je podle vás tím generátorem?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Tak, tak.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
No a roste s tou schopností ovládat mozkem přístroje alespoň nějaké větší tedy porozumění tomu, jak mozek funguje? Třeba i v korelaci s tím vědomím? Jestli tam jsou nějaké mapy, podle kterých vy můžete srovnávat a sledovat, nebo nikoliv?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Já bych řekl, že teďka to začíná. My nástroje, které máme, tak jsou pořád strašlivě hrubé. My máme třeba funkční magnetickou rezonanci, vynikající věc. Na základě změny prokrvení té mozkové kůry my jsme schopni si říct, jestli daná část mozku nebo daná oblast té mozkové kůry je v tuto chvíli aktivní. A co je v tuto chvíli? V tuto chvíli je, když hejbu prstama, na něco intenzivně myslím, mluvím a tak dále, tak to jsme schopni. Ale ono ve výsledku prostě to je flíček, který se nám ukáže na tom zobrazení magnetické rezonance s tím, že ano, tady to bylo více prokrvené. Je nepřímý důkaz toho, že ta kůra byla více zapojená, ergo člověk ji používal, když jaksi dělal ten fingertapping, ale je to pořád extrémně hrubý. Teď jsme na začátku toho. V momentě, když budeme schopni opravdu číst, řekněme, signály, když už ne z jednotlivých neuronů, tak alespoň z jejich shluků, tak potom opravdu můžeme začít rozklíčovávat podstatně víc o tom, jak ten mozek funguje.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
No a dovedete si do budoucna představit využití mozkových implantátů i třeba pro zábavu nebo ve využití volného času, v práci, podobně jako používáme telefony?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
To si představit umím velmi dobře, protože pokud budeme na tom tak dobře, že budeme schopni si odečíst v zásadě plánování úkonů, no tak potom už to může dělat někdo za nás, ať už v té práci nebo kdekoliv jinde. Pro zábavu, já si umím představit, že se člověk už nebude muset u hraní PlayStation obtěžovat tím držením ovladače a prostě toho svého avatara bude posílat jenom myšlenkami, takže i to si představit umím.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
No, a vy sám byste byl ochoten v budoucnu si nějaký čip nechat implantovat?
Ondřej BRADÁČ,
——————–
Určitě.
moderátorka
——————–
Neměl byste s tím problém? Jak může přímé napojení na stroje lidstvo změnit? Vím, že už to je filozofická otázka.
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
Tohle to je velká filozofie. Já se přiznám, já bych v tomhle tom zůstal nohama na zemi. Všichni hovoří o umělé inteligenci atd. Je to inteligence do jisté míry. Jsou to v zásadě statistické modely. Jestli to jednou bude tak jako v Terminátorovi, prostě síť, která převezme kontrolu, nejsem si jist. A úplně analogicky bych zatím chápal ty čipy. Prostě bavíme se o něčem, co nám ten život usnadní. Nebál bych se toho, že z nás budou kyborgové, kteří budou na té technologii závislí víc a víc a v zásadě už budeme jenom tak jako humanoidi možná.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Jaké hranice bychom neměli tedy překračovat? Jestli tam vůbec nějaké vidíte, krom té, kterou jsme zmínili na začátku.
Ondřej BRADÁČ,
——————–
Já úplně hranice nevidím v tomhle.
moderátorka
——————–
Ani etické?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
V tomto pohledu úplně ani etické hranice mě nenapadají. Je spousta etických hranic v medicíně, které by neměly být překračovány, ale hlavně, které by měly být diskutovány.
moderátorka
——————–
Jako třeba?
Ondřej BRADÁČ,
——————–
To je zase na samostatný pořad, ale v souvislosti s tou umělou inteligencí a její implantací v zásadě tam úplně jako etické hranice nevidím, přiznám se.
moderátorka
——————–
Obecně mozkové implantáty, bavili jsme se o tom, není to levná záležitost, i když to tedy… nebo zřejmě to bude v nějaké podobě fungovat, jak realisticky vidíte, do budoucna opravdu masovější využití v medicíně?
Ondřej BRADÁČ, neurochirurg, FN Motol
——————–
To bude hrozně záležet na tom, čeho budeme schopni reálně dosáhnout. A to celé, o čem se teďka bavíme, je, že jsme fakt na začátku. Ten Musk není průlom, ale ten Musk je průlom v technice toho provedení. Ale není průlom v té filozofii, ta je, říkám, mnoho desítek let známá, ale přichází doba, kdy ty počítače a to cloudový řešení začíná být dostatečně silný. Zároveň ten Musk je průlom v tom technickém zpracování a teďka uvidíme, jestli to něco přinese a jestli to opravdu bude takový skok kupředu. Potom, pokud se toto rozjede v masovějším měřítku, tak si umím představit velmi dobře, že se bude opravdu jaksi nahrazovat, minimálně částečně nahrazovat zrak přímou stimulací toho zrakového kortexu. Umím si představit, že se bude analogicky nahrazovat sluch. Umím si představit, že se budou nahrazovat další funkce, ať už funkce míšní, anebo že se bude stimulovat, respektive neustále číst a v případě potřeby stimulovat detailně. To v současnosti existují cloud stimulátory, kdy ten stimulátor čte, jestli náhodou tam není záchvat a je-li, tak začne stimulovat, aby zabránil šíření epileptického záchvatu. To je relativně nová věc na trhu našem tady, ale to existuje. Ale při představě, že to budeme číst velmi detailně a budeme schopni tímto způsobem léčit psychická onemocnění vhodnou stimulací, vhodnou stimulací někde budeme schopni léčit závislosti třeba, to si myslím, že přijde. To si myslím, že přijde.
Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
A já vám děkuji za rozhovor, na shledanou.
Přidejte odpověď