Čím teď žijí penzisté? Propadli kouzlu konopí. Mnozí z nich se stávají odborníky jeho v pěstování, vyměňují si recepty na marihuanové karbanátky či „medvědí pracky“, konopné masti už umí dělat kdekdo. Kam se na seniory hrabe mládež s marihuanovými šluky na party.
Trouba je vyhřátá na sto deset stupňů. Vkládáme do ní v pekáči čtvrt kila tuku a čekáme, až se rozpustí. Přisypáváme padesát gramů konopí. Mícháme.
S pekáčem zase do trouby, bude tam tři hodiny. Už to voní. Přichází sousedka: „Jarmilko, zapomněla jsem ti říct, abys nepoužívala škvařené vepřové sádlo. Jen rostlinný tuk.“ V pohodě, je tam. „Tak to jsem si oddechla, opravdu to pak není ono.“
„Maruško, ono to tentokrát stejně nebude dobré,“ říká Jarmila, v jejíž kuchyni sedíme. „Pan Ota psal, že sušené se to do masti nemá používat, že to má smysl jedině z čerstvého. Víš, bylo to v té diskusi na internetu.“
Po třech hodinách vypínáme troubu, je čas dát si na 24 hodin pauzu. Až pak bude nutné pekáček znovu zahřát na 110 stupňů, další tři hodiny nechat odpočívat v troubě a pak bude zase chladnout. To už nechávám na Jarmile s tím, že si zatelefonujeme, jak to dopadlo.
Odcházím z činžáku v ostravské části Poruba a zdá se mi, že vůně marihuany je cítit až na chodníku, ale možná přeháním, třeba je jí plný jen můj nos, když jsem ji tři hodiny čichala v té kuchyni.
Další den Jarmila hlásí, že obsah pekáčku, ještě tekutý, právě rozlila přes hadřík do kelímků. A že se mám stavit. Obě ženy si připravují konopnou mast druhým rokem. Teď jim došly zásoby. Je květen, čerstvá marihuana není k mání, proto experimentují se sušenou z loňska.
Marii je 66 let a má artrózu, o čtyři roky starší Jarmila trpí Parkinsonovou nemocí. Zatím udržuje chvění rukou v klidu pomocí léků, ale ví, že už bude jen hůř. Tvrdí, že od doby, co si do čaje kape výtažek z konopí, jsou její potíže mírnější.
Mastí z konopí si mažou klouby obě.
V DUBNU ZASÍT
Jarmila a Marie zelený list už od dubna zasetý mají. Roste jim u sousedky, ale ta nechce říct ani část jména, panebože, ještě by měla oplétačky s policií. Viděla v televizi, jak za pěstování marihuany popotahovali nějakého pána, však jí vnuk obalil balkonové zábradlí proutím, aby tam nebylo vidět.
„Svítí mi sem pěkně slunko, Maruška má balkon ve stínu, tak jsem jí chtěla pomoct,“ říká. „Roste to rychle a docela hezky to i vypadá. Holky mi za to dávají mast a jednou mě pozvaly na pečivo. Dělaly z toho medvědí pracky, ale nic zvláštního jsem v nich necítila.“
Recept na pracky si dáme později, teď je čas prověřit to, co se už delší dobu povídá: čeští penzisté propadli vůni marihuany.
„Naším typickým zájemcem je šedesátiletá žena s diagnózou rakovina,“ říká Dušan Dvořák, zakladatel hnutí Konopí je lék a stejnojmenných internetových stránek. Nad možnou pěknou budoucností seniorských pěstitelů marihuany se zasnil až takhle: „Doporučuju dělat osvětu seniorů skrze veřejnoprávní média a také bych byl pro zavedení registrace pěstitelů na obecních úřadech. Stává se, že si lidé v obci navzájem ničí úrodu nevhodným opylením. Kdyby o sobě věděli, domluvili by se.“
Receptů koluje mezi seniory čím dál víc. Nejčastější však je, že si mezi sebou dávají návody na výrobu mastí a tinktur.
„Masti používáme už skoro tři roky, na záda, na klouby,“ vyprávějí manželé Trojanowští z Orlové. „Sousedka měla léta nateklou ruku, píchali do ní všechno možné. Když ji začala mazat a na noc balit do igelitu, pomohlo jí to. My na konopí nedáme dopusit. Masti si kupujeme.“
Tito manželé patří mezi víc než šest tisíc lidí, kteří na stránkách hnutí Konopí je lék podepsali petici za legalizaci marihuany k léčebným účelům. Podepsal ji také penzista Jiří Vávra z Nového Jičína. „Znám tolik lidí, kterým konopné masti a tinktury pomohly, že jsem podepsal. Říkám si, že ji třeba také zanedlouho budu potřebovat.“
Dušan Dvořák, zakladatel hnutí Konopí je lék, nemá dobrou náladu: „Všechny vás novináře bych vzal holí,“ říká mi. Prý se o prospěšnosti konopí pro zdraví píše málo, a když už, tak blbě. A ještě k tomu jdou novináři na ruku policii, která podle něj penzisty a nemocné za pěstování konopí zbytečně stíhá. Ale já se na něj nezlobím za to, že se na mě zlobí, i když jsme se nikdy dřív nesetkali.
Pan Dvořák už totiž byl stíhán. Policisté sklízeli u něj na zahradě na Prostějovsku, rostlin tam měl hodně, doma masti, tinktury. Hájí se, že s konopím dělá pokusy a výrobky dává nemocným lidem. Nakonec bylo trestní stíhání kvůli jeho zdravotnímu stavu zastaveno.
Jarmilu a Marii jeho případ polekal. „Co bys dělala, kdyby se tě někdo zeptal, odkud máš semínka?“ utahuje si Marie ze sousedky. „Asi bych se rozklepala. I když mi vnuk říká, že když mám jen pět rostlin, je to v pořádku. Jenže nevím, jak se to bere, když třeba pan Ota jich má na zahradě mnohem víc a tvrdí, že je tam má dohromady ještě se třemi sousedy. Ten by z toho polízanici mít mohl,“ zamýšlí se Jarmila nad společným známým.
SEMÍNKA SENIORŮM
„Senioři jsou čím dál poučenější a mají odbornější dotazy,“ říká Robert Veverka ze sdružení Legalizace. cz. Tohle hnutí hraje v současném trendu výraznou roli. Rozjelo projekt Semínka seniorům. Je třeba výmluvný název vysvětlovat? Tak jen stručně: Stačí napsat čestné prohlášení, že je vám přes osmnáct let, přiložit obálku se známkou a pak už jen čekat, až se vrátí se semínky konopí. Lidé z hnutí Legalizace je posílají zdarma.
„Reagujeme tak na četné dotazy nemocných a starých lidí, kde sehnat semena,“ líčí Veverka. „Zájem je velký, denně rozesíláme kolem třiceti obálek, poskytujeme rady, jak je pěstovat, i právní pomoc. Připadá nám to jako nejschůdnější cesta, jak nemocným a seniorům přístup ke konopí umožnit. Máme kvalitní semena od prověřených pěstitelů i od dárců ze Švýcarska a Holandska. Někteří senioři nám už píší, že se jim to osemenilo. Takže dost lidí získalo i vlastní osivo a sami si je mezi sebou dál předávají. Vyptávají se na specifické věci, jaké dřív řešili jen zkušení pěstitelé. Vědí, že každá odrůda konopí má jiné účinky a je vhodná na jiné neduhy, vědí, co znamená indica a sativa. Někteří se do toho tak ponořili, až jim říkám: Nemějte těch kytek tolik.“
Začínám mít pocit, že co do znalostí je moje generace v podstatě parta břídilů. Kam se našich pár šluků na večírcích hrabe na dnešní sofistikované dotazy a experimenty penzistů. Možná vše doženu až v důchodu, kdy budu mít čas čekat, než vychladne pekáček s tukem, pak budu míchat a zase čekat…
Smícháme v těsto, necháme pár hodin uležet v pokojové teplotě, pak z něj tvoříme karbanátky, obalíme ve strouhance a smažíme na rozpáleném oleji.
Tentokrát nevařím u Jarmilky a Marušky, recept mi dává dvaasedmdesátiletý Ota z Ostravy. Celé jméno říct nechce, o své zálibě rád nemluví, protože s ní už měl potíže. Rostlinky pěstoval na zahradě penzionu s pečovatelskou službou, kde dočasně kvůli nemoci žil.
„Šéfová mi to zatrhla, ale ani se jí nedivím,“ vypráví Ota. „Já jsem zkušený, vím, kolik a co a jak, ale kolega to pořád chtěl taky, tak jsem mu dal drcené listí. Když sebou švihl na schodech, byla z toho aféra, že prý pije konopné čaje a má to z toho. Blbost, normálně zakopnul. I když je pravda, že dávkoval podle svého. Na to je třeba dávat pozor, člověk má pocit, že to s ním nic nedělá, tak si uvaří další, silnější dávku. Jenže účinky se projevují až po hodině či dvou.“
No počkejte, Oto, vy mluvíte, jako byste ty čaje popíjel jen tak pro dobrou náladu. Snad se bavíme o léčebných metodách, ne?
„Čaje piju občas, většinou používám konopnou mast na hrudník a krk, od té doby je moje astma celkem v klidu. Můj lékař to ví, dokonce mi už ubral léky,“ říká. Teď bydlí u dcery a rostliny pěstuje s kamarády penzisty u jednoho z nich na zahrádce. „Zima byla dlouhá, už jsem se bál, že v dubnu nezasejeme a nebude kde brát.“
Podle průzkumu agentury Ipsos souhlasí s užíváním konopí k léčbě 97 procent Čechů. Víc než polovina z nich souhlasí s legalizací marihuany pro takzvané rekreační užívání. Podobný průzkum dělali mezi seniory zakladatelé webu i60.cz, z něj vyplynulo, že 81 procent čtenářů vítá zákon, podle nějž lze marihuanu legálně používat k léčbě.
ZÁKON NEPOTĚŠIL
Zákon už sice 1. dubna vešel v platnost, senioři a nemocní z něj však mají radost pramalou. Podle něj se může konopí k léčebným účelům prodávat výhradně na elektronický recept od lékaře. Neznamená však, že legalizuje domácí pěstování konopí. Onkologové či neurologové budou moct předepisovat nejvýš třicet gramů sušené části rostlin na osobu na měsíc, konopí budou do lékáren dodávat firmy s licencí. Mnozí nemocní a senioři kritizují, že konopí na předpis je bude stát mnohem víc, než když si je vypěstují sami, a že se stanou oběťmi byznysu farmaceutických firem.
I s novým zákonem tedy dál u nás platí, že domácí pěstování marihuany je nelegální. Kdo má nasazeno víc než pět rostlin, může být stíhán, kdo méně než pět, může být popotahován za přestupek a hrozí mu pokuta až patnáct tisíc. Záleží, na jak aktivního policistu či úředníka natrefí. Paradoxní je, že mnohým nemocným konopí doporučují lékaři, jen to z pochopitelných důvodů veřejně neříkají. Ale zákon nezákon, nemocní Češi dál žijí díky internetu ve vlastním konopném světě.
Jako Václav Paták, padesátiletý invalidní důchodce. Sedmnáct let má roztroušenou sklerózu. Závažnost nemoci se dělí do deseti stupňů, sedmý znamená invalidní vozík, on má šestý. „Ten zákon není pro nás,“ říká. „Měsíční dávka léku Sativex, který je nyní legální, přijde na sedm až deset tisíc korun, takže si ho hodně pacientů prostě nemůže dovolit. Podobné to bude s konopím na předpis, stali jsme se obětí konopného byznysu. Nikdo se nemůže divit, že si lidé jako já konopí pěstují.“
On sám pěstuje, ale dává si pozor, aby se nedostal do sporu se zákonem, dodržuje, aby měl doma sušeného konopí jen minimální množství. Používá ho jako mast, tvrdí, že látka THC obsažená v konopí mu uvolňuje napětí ve svalech. „Vím, že nemoc nevyléčí, ale pomáhá mi. Na vozíku ještě nejsem jen díky tomu, že mažu, cvičím a že jsem si vše srovnal v hlavě.“
Bojovat je odhodlán i pan Svatopluk. Narodil se v roce 1940, léta má roztroušenou sklerózu a posledních pět roků mu pomáhá konopí. Je velkým zastáncem legalizace, rád by o tom promluvil, ale nakonec se přece jen rozmýšlí a jméno nezveřejní.
„Konopí vdechuju. Buďto přes jointy, nebo přes vaporizér. Natrefím na aktivního policistu a on mi kvůli tomu zabaví řidičák. Na autě jsem absolutně závislý, ujdu nanejvýš dvě stě metrů, a to ještě s problémy. Víc ne, takže přijít o auto by byl nepředstavitelný problém.“ Mastí z konopí si také maže klouby a plotýnky.
„Zatím mě nikdo ze sousedů neprásknul, a kdyby, budu se bránit. Ve státě, který vydělává na alkoholu a tabáku, mi přijde absurdní, že si nemůže penzista legálně nasadit a natrhat rostlinu, která mu pomáhá od nemoci. Myslím, že konopí škodí mladým lidem, jejichž mozek se vyvíjí. Ale jak může uškodit nám? Já jsem se o jeho příznivých účincích přesvědčil a vzdát se ho nehodlám.“
Prášek je nejčastějším výrobkem seniorů a nemocných, kteří marihuanu pěstují. Ale kolik jich vlastně je? O jakém počtu lidí se bavíme? Statisticky neexistují, lidé své sazeničky maskují a skrývají. Odhady těch, kteří rozesílají semínka, mluví o desítkách tisíc lidí. Každopádně se senioři a nemocní v nejrůznějších průzkumech neoznačují za takzvané konzumenty drog, protože konopí používají především jako prášek k posypání jídla nebo jako podomácku připravenou mast.
„Velkou roli však sehrává internet, přesněji to, že k němu nyní mají přístup i starší lidé a umějí si sehnat informace,“ říká Robert Veverka.
A tak si nemocní lidé, babičky a dědové prostřednictvím internetu například radí, čím a zda konopí hnojit, že je dobré nezapomenout do květináčů navrtat dírky kvůli odvětrávání a podobně. Vždyť zahrádkaření bylo vždy zálibou penzistů, jen se změnil sortiment pěstovaných rostlin.
—
RECEPTY A NÁVODY
MEDVĚDÍ PRACKY 2 hrnky mouky hrnek a půl arašídového másla 1 hrnek vlažného konopného másla (To získáme z 25 gramů rozdrcených palic a listů konopí a kostky másla. Nejdřív máslo rozpustíme ve vodní lázni, pak přisypeme konopí a za občasného míchání vaříme půl hodiny. Procedíme přes plátno do sklenice a uzavřeme. V chladu vydrží minimálně dva měsíce.) 1 hrnek medu 2 vejce vanilkový cukr lžička prášku do pečiva půl lžičky soli 2 hrsti jemně rozdrcených listů konopí
KARBANÁTKY kostka tučného tvarohu (řídký z vaničky není vhodný) 150 gramů strouhaného sýra 3 lžíce ovesných vloček 1 vejce 10–20 gramů jemně drcených listů konopí sůl, pepř, strouhanka
PRÁŠEK, ZÁKLAD ÚSPĚCHU Rozdrcené listy a palice samičích rostlin usušíme a rozemeleme. Výsledek by měl být sypký asi jako koření, například mletá paprika. Ve skleněné nádobě s víčkem vydrží v teplotě do patnácti stupňů asi tři měsíce. Dá se sypat do jídla nebo přímo polykat a zapíjet vodou.
redakčně kráceno, celý text je v dnešním vydání MfD
O autorovi: SCARLETT WILKOVÁ
Mladá fronta Dnes
Přidejte odpověď