Radiožurnál
V Česku je asi 130 škol, ve kterých třetinu žáků tvoří romské děti, ukazují to dokumenty ministerstva školství. To dnes bude plán na to, jak segregaci romských dětí zastavit, představovat ve Štrasburku zástupcům států Rady Evropy. Ministerstvo školství následně chce situaci řešit se zřizovateli škol, tedy nejčastěji s obcemi a městy. Rada Evropy situaci dlouhodobě sleduje kvůli rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, ten Česku před 16 lety vytkl vysoké procento romských dětí ve speciální vzdělávání. Já už teď ve vysílání vítám Elenu Varaďovou Ostrou zástupkyni ředitelky základní školy náměstí 28. října v Brně, dobrý den.
Většina dětí ve třídách, pokud mám správnou informaci, ve vaší škole jsou právě Romové, proč je to dáno přirozenou spádovostí nebo jsou tam jiné důvody?
Elena Varaďová Ostrá, zástupkyně ředitelky základní školy na náměstí 28. října, Brno
——————–
Určitě z velké části naší spádové oblasti tvoří místně sociálně vyloučená lokalita, takže určitě je to problém jakoby místní a s tím, že děti ze zbývající části, z té spádové oblasti, které nejsou přímo v té vyloučené lokalitě, tak obvykle spíš si vybírají jinou školu, soukromá, alternativní a podobně.
moderátor
——————–
Co takové složení žáků znamená pro reálnou výuku?
Elena Varaďová Ostrá, zástupkyně ředitelky základní školy na náměstí 28. října, Brno
——————–
Tak pro nás to spíš znamená, že musíme zohledňovat to prostředí, v kterém děti žijí, nízký socioekonomický status, jo, že musíme se jako škola dorovnat na to, že ty děti nedonesou 60 Kč na divadlo, že mají problém se zajištěním pomůcek, vybavení, takže to, co běžné základní školy běžně žádají, třeba rodiče, doneste, nevím, 300 Kč na pracovní sešity do angličtiny, doneste tohle, doneste tohle. Tak my jako škola spíš počítáme s tím, že opravdu věci, které jsou potřeba k výuce, zajišťujeme my a musíme tohle zohledňovat, plus samozřejmě ve výuce jako učitelé musíme trošku myslet i na to, v jakých podmínkách děti žijí, jaké mají možnosti pro domácí přípravu atd. takže je potřeba hodně myslet na tohle.
moderátor
——————–
Uvítala byste, kdyby to procento bylo nižší, bylo by to lepší pro samotné žáky?
Elena Varaďová Ostrá, zástupkyně ředitelky základní školy na náměstí 28. října, Brno
——————–
Tak obecně tahle situace není dobrá, jo, pro nikoho, že jo, takže měly by ty školy všechny být namíchány tak, aby to odpovídalo vlastně rozložení populace, ať už to jsou Romové, přistěhovalci, uprchlíci, tělesně postižení, mentálně postižení atd. takže principiálně samozřejmě ano, jenom to prostředí prostě musí být připravené tak, aby se opravdu každému dítěti, s každou jeho potřebou dostalo toho, co potřebuje na vzdělávání.
moderátor
——————–
Ministerstvo školství chce pomáhat, aby těch škol, kde je velké procento Romů, ubývalo. Jakou pomoc ze strany ministerstva v tomto směru byste třeba vy uvítali?
Elena Varaďová Ostrá, zástupkyně ředitelky základní školy na náměstí 28. října, Brno
——————–
My už v tuhle chvíli čerpáme peníze z projektu, který právě pro školy našeho typu ministerstvo rozjelo z národního plánu podpory. Díky tomu máme finance na personální pozice, sociální pedagog a podobně, plus máme peníze právě na ty věci, které dětem chybí, na výlety, na divadla atd. nicméně obecně by nám nejvíc pomohlo systémové zajištění tady těch podpůrných pozic asistent pedagoga, psycholog, sociální pedagog, abychom nemuseli tyhle věci, které ve školách našeho typu, ale obecně ve školách jsou, nesmírně potřeba, zajišťovat z různých projektů, není tam návaznost, vždycky je tam riziko, jestli za rok ty peníze znovu budou atd.
moderátor
——————–
Ten plán, který bude ministerstvo školství představovat Radě Evropy, počítá s tím, že se bude věnovat také situaci, že romské děti podle dat ministerstva školství a šestkrát častěji než zbytek populace získávají diagnózu lehkého mentálního postižení a končí tak ve speciálních třídách. Jak z praxe vidíte tento problém?
Elena Varaďová Ostrá, zástupkyně ředitelky základní školy na náměstí 28. října, Brno
——————–
Tak my jsme škola, která nemá, my jsme běžná základní škola, nemáme ani třídy zřízené podle § 16, čili my jsme inkluzivní škola, čili pokud nějaké dítě má i tuhle diagnózu, tak ho vzděláváme v běžné z třídě s ostatními dětmi, určitě ne, nevyšetřujeme hned na začátku na vstupu do toho vzdělávání, opravdu je to až na základě nějaké pedagogické diagnostiky, kdy tam vidíme problém. Nicméně pokud bychom se ptali po nějaké příčině, proč vůbec k tomu dochází, tak my osobně z naší zkušenosti, co vídáme, je spíš právě chybějící předškolní příprava, nepodnětné prostředí atd. že je to v podstatě sociální otázka se vstupem do školy.
moderátor
——————–
zástupkyně ředitelky základní školy, náměstí 28. října v Brně Elena Varaďová Ostrá byla naším hostem, na slyšenou.
A náš rozhovor poslouchal i Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování, dobré odpoledne.
Podle dat ministerstva školství je tedy v Česku 130 škol, kde je víc než třetina romských žáků, 100 škol, kde jich je víc než polovina, dokonce 31 škol, kde je ten podíl romských žáků více než pětasedmdesátiprocentní, je to důkazem segregace, je to opravdu tak, že některé radnice záměrně nastavují obvody škol tak, aby romské děti byly převážně v jedné konkrétní škole?
Martin ŠIMÁČEK, ředitel, Agentura pro sociální začleňování
——————–
První, co musím říci, že ty údaje, které uvádíte, jsou bohužel vlastně dlouhodobého charakteru, v podstatě se nelepší, naopak se mírně zhoršují a ty počty škol mírně narůstají, to je první faktum, které je potřeba si uvědomit, to znamená, je to problém, který česká vzdělávací soustava dlouhodobě nedokázala řešit. Potom potřebuju říci, že to, co říkala paní zástupkyně ředitele ze školy 28. října, bych podepsal ve všech slovech, které řekla, skutečně zcela souhlasím s tím, jak ten problém popisuje. A k té vaší otázce dodávám, že ty praxe jsou v realitě velmi různé, jsou samozřejmě zřizovatelé obce, které vlastně systematicky přispívají k segregaci romských dětí ve vzdělávání, ať už je to těmi spádovými obvody, anebo je to určitý tlak, který vyvíjí na rodiče těch dětí, aby zapisovali děti pouze do vybraných škol, jsou ale zároveň zřizovatelé a školy, kde se snaží, o pravý opak, to znamená, snaží se ten problém řešit, žáky umisťovat do různých škol v rámci té vzdělávací soustavy a podobně, a pak jsou samozřejmě školy, tak, jak to popisovala paní zástupkyně ředitelky z Brna, které prostě ve spádové oblasti ty žáky mají s ohledem na tu vyloučenou lokalitu a ty faktory, které jsou vlastně mimo tu školu, bohužel také přispívají k tomu, že se ty děti dostávají specificky právě do té jedné školy.
moderátor
——————–
Plán ministerstva školství počítá mimo jiné s tím, že etnická segregace bude veřejně označena za nepřijatelnou, že bude ministerstvo jednat s příslušnými zřizovateli a obcemi, v krajním případě by ministerstvo mělo mít možnost iniciovat zrušení vyhlášky, kterou obce vymezují obvody škol. Myslíte si, že to bude fungovat? Jsou to dostatečná opatření?
Martin ŠIMÁČEK, ředitel, Agentura pro sociální začleňování
——————–
Já vítám iniciativy ministerstva školství, považuju je za velmi důležité, a to jednak z hlediska těch návrhů, tak, jak jste o nich hovořil, ale i z hlediska toho signálu, který vysílám, protože ten tady delší dobu chyběl a některá z těch opatření mohou fungovat, a to zejména tam, kde skutečně zřizovatel vyhlásil spádové obvody účelově a pak to samozřejmě vede k té řízené segregaci, tak, jak jsme o ní hovořili, tak tam si myslím, že to opatření ministerstva školství může být velmi účinné. Zároveň je ale zapotřebí k tomu dodávat podporu. O té ale paní zástupkyně také hovořila, teď je to z Národního plánu obnovy, ale bylo by důležité, aby ta podpora byla dlouhodobá a systematická, aby to byly ty specifické pozice, jako jsou sociální pedagogové do škol, ale aby to byla příprava také těch ostatních škol v té soustavě k tomu, aby z zvládli vzdělávání všech dětí nebo dětí s různými potřebami, prostě není možné, aby se jenom některé školy specializovaly na to, aby zvládali výuku těch, kteří mají nějaké zvýšené nároky na podporu jenom přípravou všech škol a právě nyní se to děje z Národního plánu obnovy se vlastně ta situace prakticky dá řešit.
moderátor
——————–
V tom plánu je také bod, že by ministerstvo školství mělo mít posílené pravomoci směrem k pedagogicko-psychologická poradnám, které udělují romským dětem častěji diagnózy lehkého mentálního postižení než jiným dětem. V tomto směru, myslíte si, že to je zásadní změna k lepšímu, že to pomůže?
Martin ŠIMÁČEK, ředitel, Agentura pro sociální začleňování
——————–
Opět vítám, že ministerstvo školství poradenství věnuje větší pozornost a znovu vítám i ten projekt Národního plánu obnovy, který realizuje primárně národní pedagogický institut, protože ten vlastně posiluje tu poradenskou složku. Touto cestou dodává školám expertizu, aby zvládly výuku dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. A já si myslím, že posilováním kapacit poradenství se skutečně dá docílit ta potřebná změna. Zároveň na tu vaši otázku, opět souhlasím s paní zástupkyní ředitelky. Myslím si, že pedagogicko-psychologické poradny častěji udělují diagnózy lehkého mentálního postižení anebo specifických poruch učení a chování tam, kde jsou vlastně zatím vším primárně ty zhoršené sociální podmínky dětí, nedostatek předškolní přípravy, kde vlastně vstupem připravenosti dítěte na vzdělávání v šesti, v sedmi letech je prostě nižší, ta připravenost je nižší s ohledem na to, co do té doby dítě mělo za podmínky a jakým způsobem se připravovalo na svůj další rozvoj.
moderátor
——————–
Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování, na slyšenou.
Přidejte odpověď