Má-li zdravý člověk pochopit, s jakými problémy se potýká hendikepovaný, pak je nejlépe, když si život s hendikepem vyzkouší na vlastní kůži. Zkusili to i zastupitelé Pardubic, kteří zjišťovali, jak se handicapovaným pohybuje po magistrátu. Jak to dopadlo, si přečtěte v článku.
Pardubičtí zastupitelé se mohli před úterním zasedáním na vlastní kůži přesvědčit o úskalích života handicapovaných. Akci pro ně připravila komise pro bezbariérovost ve spolupráci s Českou abilympijskou asociací a Tyflocentrem.
Všichni zastupitelé i další hosté se v úterý odpoledne museli po vstupu do radnice podrobit zkoušce. Ujali se jich lidé z pardubického Tyflocentra a přesvědčili je, aby si vyzkoušeli pohyb po magistrátu na invalidním vozíku nebo s bílou holí a zavázanýma očima.
„Je to hrůza, motá se mi hlava a jakoby padám doprava. Je to velmi nepříjemné,“ hlásil jen po několika metrech „slepoty“ zastupitel za Pardubáky Aleš Klose.
Na vozík se mu už vůbec nechtělo. „Ne, ne. To už jsem si jednou zkoušel,“ utíkal do sálu zastupitelstva Klose. Radní za TOP 09 Jan Němec si pobyt na vozíku téměř užíval. Dlouhé minuty si zkoušel jízdu na něm a od skutečně postižených získával informace o tom, co jim nejvíce komplikuje život.
„Upřímně řečeno, kdyby se mi něco podobného stalo, tak si to asi hodím. Není nic horšího, než být ostatním lidem na obtíž. Nebylo to vůbec jednoduché, jak jsem si myslel, třeba obyčejnou cestu na záchod jsem nedal,“ říkal po jízdě Němec. Akce radního zaujala natolik, že dokonce zvažuje delší pobyt na invalidním vozíku.
Němec: Vyzkouším si vozík na celý den
„Chci na něm strávit jeden celý pracovní den. Přitom si vyzkoušet běžné věci, jakými jsou obchodní jednání, návštěva kavárny, pohyb po městě, návštěva sportovní haly, jízda MHD nebo parkování auta,“ uvedl radní Němec. Ten také slíbil, že zážitky z celodenního experimentu využije při rozhodování města o tom, kde by mělo usnadnit život a pohyb postižených lidí.
Příležitosti ponořit se pomocí škrabošky do naprosté tmy a pokusit se dostat z foyer radnice na své místo ve společenském sále zastupitelstva využil i ředitel dopravního podniku Tomáš Pelikán. Ten za pomoci asistentky došel až k sálu, kde stále ve tmě mluvil se skutečným nevidomým.
„Je to hodně náročné. Sám pracuji v Dopravním podniku, a tak mě zajímá, jak dokážete jezdit MHD,“ ptal se Pelikán, který s holí šel do sálu desetkrát delší dobu než normálně. „Mám třeba vysílačku, která mně hlásí, která linka přijela. Zvládám to,“ dostal odpověď od mladého muže.
Zastupitel Miroslav Rubeš také usedl do invalidního vozíku. Na vlastní kůži tak zkusil, jak mají postižení lidé ztížený pohyb po radniční budově.
„Ani přesun z předsálí nebyl tak jednoduchý. Musel jsem na opačnou stranu budovy k výtahu, ale to je dáno tím, kdy a k jakému účelu byla budova stavěna,“ uvedl Rubeš.
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď