V nemocnici ji nechtěli nechat u postižené dcery. Ze zákona ale na to měla právo

Jen díky tomu, že se nedala, mohla Alena B. zůstat v nemocnici s vážně nemocnou čtyřiadvacetiletou dcerou, která je mentálně na úrovni kojence. Ze zákona na to má přitom právo.

Zažila chvíle strachu, když její čtyřiadvacetiletá dcera musela okamžitě na nemocniční plicní oddělení. „Jako pečující mě tam s ní přivezla záchranka. Dcera má mentální postižení a je na úrovni maximálně ročního dítěte,“ přiblížila Deníku Alena B. (redakce zná celé jméno) z Pardubického kraje.

Dívka potřebuje veškerou péči při polohování, krmení či osobní hygieně. „Nutný je i dohled, aby si nesundávala masku s kyslíkem nebo si nevytáhla kapačku,“ vylíčila žena. Reagovala na článek Deníku o právu rodičů být u hospitalizovaného nezletilého dítěte. Podle ní je třeba zdůrazňovat, že se to vztahuje i na opatrovníky lidí s omezenou svéprávností.

Při předloňském příjezdu do nemocnice jí totiž toto právo chtěli upřít.

„Bylo 23. prosince 2022 navečer. Zdravotníci mi říkali, že tam nemohu zůstat. Čtyři následující dny tam navíc nebyl nikdo z vedení nemocnice, kdo by se situací zabýval. Dceru ve vážném stavu jsem ale s odkazem na práva pacientů odmítla opustit. Museli mě tam strpět. Odešla bych pouze, kdyby mě vykázala policie,“ zdůraznila Alena.

Asi po týdnu se stav její dcery zlepšil a přemístili ji k doléčení na geriatrii v téže nemocnici. „Tam problém s mojí nepřetržitou přítomností nebyl. Přístup zdravotníků byl příkladný,“ uvedla Alena.

Dovolat se práva

Na plicní oddělení si nestěžovala, nemocnici ani nechce jmenovat, naopak je vděčná, že tam její dceři pomohli. Jde jí o to, aby se opatrovníci v momentě, kdy ve špitále nebude nikdo z vedení, dovolali svého práva být s člověkem, který je potřebuje. „Chci, aby toto právo znali všichni zdravotníci,“ dodala.

Právo vyplývající ze zákona o poskytování zdravotních služeb pro Deník potvrdil i mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. „Na nepřetržitou přítomnost opatrovníka mají (vedle dětí – pozn. red.) pacienti s omezenou svéprávností, kteří nejsou způsobilí posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě jejich důsledky, právo,“ upřesnil.

Zástupci nemocnic deklarují, že to respektují. „S ohledem na zdravotní stav pacienta se vždy snažíme nastavit individuální režim, který bude vyhovující pro obě strany,“ řekla Deníku Pavlína Perlíková z tiskového oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.

Některá práva se týkají i dalších lidí. Mluvčí Jakob podotkl, že s každým člověkem může být jeho blízký při poskytování zdravotních služeb. Někdo se totiž třeba bojí injekcí a chce, aby s ním u toho byl jeho příbuzný. „Omezit to lze jen tehdy, kdy by přítomnost blízkých u pacienta mohla narušit poskytování zdravotních služeb,“ nastínil Jakob.

K pacientovi nemůže třeba člověk se známkami infekce, agresivní, pod vlivem alkoholu či drog. Mluvčí upozornil, že resort zdravotnictví provozovatelům nemocnic dlouhodobě doporučuje, aby všem pacientům, projeví-li zájem, umožnili právě i nepřetržitý doprovod. „Vždy ale musí být garantována kvalita a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb,“ dodal.

Andrea Cerqueirová

Deník.cz

https://www.denik.cz/

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.