ČRo Dvojka
Psi, kočky a jiná zvířata jsou součástí milionu českých domácností. Zvířecí společník je totiž často plnohodnotným členem rodiny. Jan Šura z právního oddělení spotřebitelské organizace dTest. ka
——————–
pane Šuro, možná na začátek, prosím, objasněte, jak se na domácí zvířata dívají právníci, jaký je ten právní pohled, právní aspekt.
Jan Šura,
——————–
Tak jak už jste to zmínili v tom úvodu, ona ta zvířátka často už pociťují takový v podstatě rodinný status, každý, kdo má nějaké zvíře, tak ví, že to je v podstatě plnohodnotný člen rodiny. A můžeme říci, že poněkud výsostné postavení mají i z pohledu českého práva. Občanský zákoník nám výslovně stanoví, že živé zvíře není věcí, čili je to ani ne osoba, ani ne věc, ale samozřejmě v některých případech na to zvíře budeme nahlížet jako právě na věc, jsou to ty případy, kdy zvíře kupujeme a nebo pokud by došlo k nějaké situaci nepříznivé, tak kdy například je potřeba nahradit nějakou škodu.
mluvčí 1,
——————–
Já si vzpomínám, že kdysi právě bývala zvířata věcí a že to všechny chovatele mrzelo a uráželo, tak já jsem moc rád, že dnes tedy jsou to živí tvorové, přesto říkáte, že v některých případech může být zvíře věcí, to zřejmě hlavně v ten moment, kdy ho kupujeme, znamená to tedy, že zvíře můžeme třeba i reklamovat.
mluvčí 3,
——————–
Je to v podstatě tak, my se na to, my na to zvíře koukáme jako na věc v případech, kdy to vlastně neohrožuje to jeho postavení, které, kdy se na něj díváme jako na tvora nadaného nějakými smysly a podobně. Chráníme ho zejména před týráním. Tam samozřejmě jako na věc, na něj koukat nebudeme, ale v některých situacích právě, kdy nebudeme se pozastavovat nad tím, že to zvíře kupujeme a můžeme ho i reklamovat? Nebudeme to asi vztahovat úplně jenom k těm zvířátkům, které si běžně představíme jako pejsci a kočičky. Ale když se na to poněkud pragmatičtěji, tak můžeme si pořídit třeba závodního koně v očekávání, že bude vyhrávat nějaké velké dostihy, vynaložíme na něj velkou částku peněz a očekáváme, že ta investice se nám nějakým způsobem vrátí, pokud se následně ukáže, že ten kůň měl nějakou vrozenou genetickou vadu. A ta investice by byla zmařená, tak by to bylo také poměrně nespravedlivé a v takovém případě bychom mohli žádat buď slevu z kupní ceny v případě, že by to bylo nějaký fatální důsledek, tak poté odstoupit od smlouvy a požadoval dokonce celou tu kupní cenu zpět.
moderátorka
——————–
Pane Šuro, vy jste zmínil na začátku i náhradu škody jako jednu z těch důležitých položek, jak je to v souvislosti s tím tedy, kam až sahá naše zodpovědnost vlastně za zvíře, které vlastníme.
mluvčí 3,
——————–
Tak těch odpovědností je celá řada. Já bych možná na začátek vystoupil ještě z té role právníka a chtěl bych apelovat na posluchače, aby si dobře, dobře uvědomili, když si pořizují to zvířátko, jaká to je odpovědnost, jaký to je závazek, a to třeba i při výběru vhodného plemene, jestli se to plemeno konkrétní hodí pro můj životní styl a jestli mu dám skutečně to, co potřebuje. Ohledně těch právních povinností, tam to můžeme rozdělit na, řekněme, veřejnoprávní povinnosti a soukromoprávní povinnosti, já vím, že tohle už je právnický jazyk, který nemusí být úplně všem divákům srozumitelný, ale u těch veřejnoprávních mluvíme o situaci, kdy nám nějaké povinnosti zkrátka stanoví a vymáhá je stát nebo obec a podobně, tady budeme mluvit třeba o poplatku ze psa u těch soukromoprávních, tam se může jednat o případy pe, kdy nám ten pejsek třeba uteče a zakousne sousedovu sousedovi, slepici nebo pokouše jiného pejska a podobně.
moderátorka
——————–
Pane Šuro, my jsme to tak trošičku načali v té první části poradny. Pojďte, prosím, ještě teď na začátku té druhé části vysvětlit, co jsou to ty veřejnoprávní a soukromoprávní aspekty, tedy z hlediska té zodpovědnosti, co tam všechno může být.
mluvčí 3,
——————–
Tak u té veřejnoprávní, tam už jsem to obecně zmínil, ale co si pod tím tedy představit? Konkrétně? Je to jednak ten poplatek ze psa třeba, to je poplatek, kdy vlastně jsme povinni evidovat toho pejska, evidujeme ho na obecním úřadě, kde máme trvalý, trvalý pobyt, výši toho poplatku stanoví, stanoví zákon, respektive jeho maximální výši s tím, že ty obce si mohou stanovit různé odlišnosti, některé osoby pak tento poplatek neplatí. Zejména se jedná tedy o osoby se zdravotním, tělesným postiženým nebo seniory a podobně. Z hlediska těch dalších povinností můžu zmínit také úklid exkrementů, což je, měla by to být samozřejmě nějaká elementární slušnost.
mluvčí 4,
——————–
Ale máme velké téma.
mluvčí 3,
——————–
Ano, ale víme, že někteří chovatelé ne vždycky mají po ruce ten pytlík a odklidí ten dáreček, co nám tam ten pejsek nechá, to je samozřejmě povinnost stanovená zase právními předpisy mu toho chovatele, který by nesbíral, tak může čekat nepříjemná pokuta. Problém je v tom, že samozřejmě ti, kdo nejsou přichyceni takzvaně inflagranti, tak bude velmi obtížné za to nějakým způsobem postihnout, dále pak máme povinnost čipovat a samozřejmě máme tady povinnost taky povinného očkování. To se nám ale týká jenom některých zvířat, teda zejména těch pejsků.
mluvčí 1,
——————–
Pojištění, to je jistě jedno ze zásadních témat, protože ona ta veterinární péče nebývá nejlevnější. Tak tedy vyplatí se pro naše domácí zvířata nějaké to pojištění? A jak je to s tzv. povinným ručením? Protože já vím, že my jsme ho u našeho pejska pořizovali a je to příjemné vědět, že pokud by on někomu ublížil nebo něco zničil, takže je tam určité krytí, tak prosím, vysvětlete nám to.
mluvčí 3,
——————–
Ano? Tak určitě se vyplatí to pojištění zvážit, protože ten, kdo řešil jakýkoliv problém zdravotní s pejskem, tak dobře ví, kolik ty zákroky stojí peněz. Je ale potřeba koukat na ty smluvní podmínky, ty pojistné podmínky, může se nám dost zásadním způsobem lišit rozsah toho pojistného krytí. Například pokud s tím pejskem hodně cestujeme, tak bysme se měli zaměřit, jestli ta územní platnost je pouze na území České republiky nebo i mimo ní, jaká tam je spoluúčast, jaké konkrétní zákroky jsou kryty? Většinou pojišťovny nehradí právě léčbu nějakých genetických chorob a podobně. A samozřejmě také zvážit různé cenové nabídky a ty si srovnat, můžou se lišit i ty produkty samotné, některé pojišťovny nabízí například pojištění i toho, nám jako páníčkům se něco stane a potřebujeme toho pejska někde na chvíli dočasně ubytovat a podobně.
moderátorka
——————–
Možná ještě jedna položka. Asi častokrát slýcháme, že když někdo hledá bydlení, může být tím omezujícím faktorem právě nějaké to domácí zvíře, které máme. Tudíž, že vlastně ten, komu patří to obydlí, ten byt, popřípadě dům, nám to nechce pronajmout, je to nějak ošetřeno v zákoně, anebo vůbec ne?
mluvčí 3,
——————–
Zákon na to pamatuje, ti pronajímatelé nám nemůžou omezit toto naše právo, my můžeme jako nájemci chovat zvíře v domě či bytě samozřejmě, ale by ten pejsek neměl způsobovat nějaký nepořádek v tom domě, způsobovat nepříjemné situace, například i hlukem a podobně. V takových situacích by nájemce mohl o to své právo chovat zvíře přijít, je také na místě domluvit s tím pronajímatelem například nějakou zvýšenou kauci nebo domluvit se na tom nájmu, musíme si uvědomit, že užíváme cizí věc a ten pronajímatel také má zájem na tom, aby ta jeho věc, ten jeho byt zůstal nějakým způsobem zachován, každopádně zakázat to nelze, pokud to je ujednáno ve smlouvě, tak se k tomu nepřihlédne, pokud by s tím byla spojena nějaká smluvní pokuta, tak ta je také nevymahatelná. Takže.
mluvčí 5,
——————–
Dobrý den, posluchačka a chci se zeptat, jestli to platí v celé republice? Dost lidí inzeruje vlastně protiprávně, že vezmou někoho bez dětí a bez zvířat, no, dokonce teda bez dětí, tak to bývá úplně drsný.
oderátorka
——————–
Děkujeme, pane Šuro, jaká bude reakce?
mluvčí 3,
——————–
Jak jsem říkal, když to vztáhneme k těm zvířátkům, tak samozřejmě takový požadavek ze strany těch pronajímatelů není, není vymahatelný, na druhou stranu ten pronajímatel nám nemusí sdělovat ten konkrétní důvod, proč zrovna s námi neuzavírá tu smlouvu a samozřejmě, pokud nám to výslovně neřekne, tak bude velmi obtížné prokázat, že to byl právě ten důvod, proč nás odmítl. To stejné platí i pro případy, kdy máme uzavřenou smlouvu na dobu určitou, ten pronajímatel se v průběhu dozví, že chováme to zvíře a už s námi zkrátka tu smlouvu neprodlouží.
moderátorka
——————–
Když přijdete. Varianta, že nám to ale řekne.
mluvčí 3,
——————–
Když ten důvod, když nám to řekne, tak si nepočíná úplně chytře, abych tak řekl, ale i tak bude velmi obtížné z toho odvodit nějaké konkrétní nároky v nějaké výši.
mluvčí 1,
——————–
Každopádně neměly by tyhle ty věci být ve smlouvách. Je to protiprávní.
mluvčí 3,
——————–
Přesně tak.
mluvčí 7,
——————–
Josef. Dobrý den. Je nějaká ochrana, obrana proti bezohledným majitelům psů? Já se donekonečna omývám. Vchod od teda. Pomočení – kupuju na to prostředky na odpuzování psů nebo zamknu si kolo, pes mi to pomočí přímo na zámek, který já potom musím jít do ruky, když napomenu toho majitele mírně, jenom poprosím, aby si hlídal toho psa skoro většinou teda se na mě hrubě oboří.
mluvčí 1,
——————–
Rozumíme, ano, ano, buďme objektivní a spravedlivý. Tohle to je možná druhý pohled na celou problematiku. Tak, pane šuro, co byste řekl našemu panu posluchači.
mluvčí 3,
——————–
Tak v prvé řadě já velmi soucítím, protože takového nájemníka mám také v domě. Ale. Jak jsem říkal, to právo chovat zvíře samozřejmě se pojí s nějakou odpovědností a my si počínat tak, abysme neobtěžovali ty ostatní v tom domě, pokud víme, kdo konkrétně to dělá a je to nájemník, tak bysme se měli domluvit s tím pronajímatelem, apelovat na něj, upozornit třeba na nějaké ustanovení domovního řádu, upozornit právě na ty situace, které se dějí. Pokud by se jednalo o třeba štěkot a nadměrný hluk, tak je možné zavolat také obecní policii a zdokumentovat to.
moderátorka
——————–
Čas naší dnešní poradny už je téměř u konce, možná poprosíme o shrnutí nějakých pravidel. Vy jste vlastně hovořil o tom, že už je důležité na začátku se rozmyslet, jestli si vlastně pořídíme nějakého domácího mazlíčka, co jsou takové ty základní body, co musíme vědět, pokud se rozhodneme. A mnohdy na spoustu let spojit svůj život právě s nějakým zvířecím mazlíčkem.
mluvčí 3,
——————–
Já bych řekl, že je potřeba přijmout tu právě obrovskou odpovědnost, která se s tím chovem domácích mazlíčků pojí, měli bysme být ohleduplní, a to právě i vůči těm, kteří nesdílí tu naši radost z těch domácích mazlíčků. Známé, takovéto typické, nebojte se, on nekouše, on vám nic neudělá. Ale měli bysme být právě ohleduplní, protože ne všem je to příjemné. Ne všichni chtějí být očucháni a poskákáni. Takže apeloval bych určitě na tu ohleduplnost, ne úplně svádět, také třeba na svéhlavost pejska, určité jeho chování. Měli bysme vědět, že většinou se jedná o selhání toho chovatele a většina těch projevů, který ten pejsek má, se dá ještě nějakým způsobem tou výchovou korigovat.
mluvčí 1,
——————–
Tak moc děkujeme. Ano, ohleduplnost, tolerance a nějaká základní s mezilidská slušnost, to by asi mělo mezi námi panovat a pak to půjde i s těmi zvířaty, o kterých jsme si dneska povídali. A to především s pohledem na právní stránku věci. Jan Šůra z právního oddělení spotřebitelské organizace dTest byl naším hostem a my mu děkujeme a přejeme hezký den.
Přidejte odpověď