ČRo Plus
Návrh, který se patrně nepodaří prosadit, totiž možnost propouštění zaměstnanců bez udání důvodů, to vládě doporučuje její ekonomická rada, neboli NERV. A jak říká šéfredaktor deníku Právo Petr Šabata, bude to dobře, ale zároveň velká škoda.
Petr Šabata,
——————–
Na takové změně zákoníku práce se neshodne současná vládní koalice. Křik odborů a opozice je tak silný, že se před volbami letošními ani těmi příští rok nic nestane. Hlavní důvod ale je, že propuštění zaměstnance bez udání důvodu musí být provázeno pomocí takovým lidem finanční a s nalezením dalšího zaměstnání. Ale takhle český stát nefunguje ani náhodou.
Navrhovatelé správně mluví o skvělém pružném dánském modelu tzv. flexicurity. Jenže Česko není Dánsko. Model přitom přináší pružnost trhu práce, po které volají zaměstnavatelé, a zároveň jistotu pro zaměstnance firmy. Nemusí držet lidi, které nepotřebují, a nezaměstnaným pomůže moderní sociální systém a péče, která usnadňuje najít novou práci. To se lehko řekne, ale velmi obtížně v životě zařídí. Nutnými předpoklady jsou totiž silná aktivní politika státu na trhu práce, podpora nezaměstnaných za účasti sociálních pracovníků a úřadů práce a také funkční systém péče o děti a staré lidi.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka říká, že je nezbytné výpověď bez udání důvodu spojit s aktivními opatřeními. Jinak nemá jeho podporu. Ministr financí Zbyněk Stanjura návrh vítá a chtěl by ho prosadit. Takže brzy uvidíme, můžeme začít právě financemi. Česko vynaložilo na státní politiku zaměstnanosti vloni něco přes 20 miliard korun, z toho drtivou většinu na podpory v nezaměstnanosti, jen jednotky miliard na aktivní politiku zaměstnanosti v menším Dánsku investují podle dostupných dat v přepočtu až 90 miliard korun, na programy zaměstnanosti, 20 miliard má tedy ministr financí připraveny desítky miliard na zavádění modelu pružného pracovního trhu. Investice by to byla velmi moudrá, ale víme, jak to vypadá se státním rozpočtem.
Vtip dánského modelu vysvětlil v Českém rozhlasu plus hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Dávky v nezaměstnanosti mohou být v Dánsku vypláceny až dva roky. Jenže Dánové zůstávají nezaměstnaní kratší dobu než lidé v Česku, polovina je schopná si najít práci za tři měsíce, u nás je to jen 30 %. Klíčové v systému flexicurity je vzdělávání v Dánsku, zaměstnance rekvalifikují tak, aby byl schopen dosáhnout na trhu práce výrazně vyšší produktivitu. Konec citátu produktivita práce je tam o 80 % vyšší než v Česku, což je základ dánské prosperity a podíl nezaměstnaných, kteří se v Dánsku rekvalifikují, je nejvyšší mezi vyspělými zeměmi OECD. Pružnost si tam zaměstnanci většinou pochvalují, protože se sami mohou lépe rozhodovat o pracovním místě, které jim dává smysl, a zajistí vyšší plat. Když americký politolog faríd zakarie hledal před časem poučení z pandemie covidu, vysoce hodnotil právě Dánsko a další skandinávské země zůstávají otevřené světu, ale zároveň občany vybavují schopnostmi, jak výzvám otevřenosti čelit, a ulehčují obavám, které tento svět vyvolává, napsal Zakaria. Ne pružného a zároveň bezpečného trhu práce ani další zlepšení, jaká navrhuje nerv, se v Česku jen tak nedočkáme. Zapomněli jsme na budování.
Přidejte odpověď