Domácnostem v Česku předloni klesly reálné příjmy o 6,5 %  

 Radiožurnál

Domácnostem v Česku předloni klesly reálné příjmy o 6,5 %, podíl lidí v materiálním nedostatku meziročně vzrostl ze 4,8 na 6,3 %. Vyplývá to z rozsáhlé studie životních podmínek českých domácností, kterou představil Český statistický úřad. My teď výsledky rozebereme s ekonomem z Institutu CERGE EI a členem poradního týmu ministr práce a sociálních věcí Filipem Pertoldem, dobré odpoledne.

——————–
Český statistický úřad připravuje tyhle analýzy už 19 let, je to tak, že se vždy v první polovině roku ptá domácností na ekonomickou situaci v předešlém roce, potom ty výsledky zpracovává, takže ta dnes zveřejněná čísla popisují příjmy a výdaje domácností v roce 2022. Tím základním zjištěním je, že přestože čisté příjmy stouply v průměru o 7,7 %, tak po započítání inflace reálné příjmy domácností poklesly o 6,5 %, tak, jak jsem o tom mluvil před chvílí, ta změna je ale rozdílná u jednotlivých typů domácností, u kterých byl ten pokles největší a u kterých naopak nejmenší.

Filip PERTOLD, ekonom, zástupce výkonného ředitele IDEA, CERGE-EI
——————–
Tak největší pokles vlastně příjmů nebo zhoršení materiální životní situace bylo rodin s dětmi, zejména u těch rodin s nižším vzděláním, teda nižším než vysokoškolským vzděláním, tak tam vlastně pozorujeme ty data, pozorují jak toho Českého statického úřadu, tak teda PAQ Research, které jsou trošku aktuálnější, tak tam pozorujeme nejhorší situaci nebo největší zhoršení. Naopak tradičně nízkopříjmové domácnosti důchodcovské byly sice na počátku vystaveny taky tomu šoku, navyšování nákladů na bydlení, nicméně tam během pár měsíců tam zafungovaly ty vysoké valorizace, které jim to de facto do značné míry dokompenzovaly.

Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Vy jste se zmínil projektu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu Život k nezaplacení, my už dva roky pravidelně publikujeme na našem zpravodajském serveru iRozhlas.cz a rozebíráme ve vysílání výsledky, kdy se ptají zástupci agentury PAQ Research jednotlivých domácností, jak na tom ekonomicky jsou? V těch posledních dvou letech, bylo vidět a často o tom mluvil i sociolog Daniel Prokop, že špatná je speciálně situace neúplných rodin s dětmi. Vy jste mluvil obecně o rodinách s dětmi, ale že u těch neúplných to bylo ještě výrazně horší. Potvrzují to ta dnešní data Českého statistického úřadu?

Filip PERTOLD, ekonom, zástupce výkonného ředitele IDEA, CERGE-EI
——————–
Já myslím, že ano, tam ta situace potvrzují, do značné míry, tam ta situace je špatná vlastně dlouhodobě a tento inflační šok to de facto ještě zhoršil tu situaci. Ty sociální nástroje, které vlastně ten stát má, tak jsou, bych řekl, příliš široké nebo mířily příliš široko během vlastně té energetické krize na to, abychom vlastně mohli situaci těchto rodin významným způsobem zlepšit, takže tam si myslím, že do budoucna je co zlepšovat.

Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Vloni se hodně debatovalo o situaci důchodců, tedy myslím tím ekonomickou situaci důchodců, samozřejmě hlavně v souvislosti s tou změnou mimořádné valorizace důchodů. Prokazují ta dnes zveřejněná data Českého statistického úřadu, to, co během loňského roku tvrdili vládní politici, tedy že právě seniorům valorizace důchodů výrazně pokryli ten růst cen?

Filip PERTOLD, ekonom, zástupce výkonného ředitele IDEA, CERGE-EI
——————–
Potvrzují to ty data, do značné míry ta jejich situace se trochu zhoršila, ale ne rozhodně tolik, o kolik by se zhoršila, kdyby ty valorizace nebyly nastavené tak, jak jsou nastavené, potvrzují to i ty data PAQ Research.

Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Já už jsem říkal, že podle té studie ČSÚ podíl lidí v materiálním nedostatku meziročně vzrostl celkem, řekněme, výrazně z necelých pěti na skoro 6,5 %, na druhé straně ta analýza také říká, že i přes pokles reálných příjmů lidí v příjmové chudobě ubylo, jaký je rozdíl mezi tím, kdy je někdo v příjmové chudobě a kdy je v materiálním nedostatku, kde jsou ty hranice?

Filip PERTOLD, ekonom, zástupce výkonného ředitele IDEA, CERGE-EI
——————–
Tak nejdřív bych se trošku zastavil u toho ukazatele příjmové chudoby a u toho tzv. poklesu, o kterých vy mluvíte, on je prakticky na hraně statistické chyby. Tam došlo k velmi malému poklesu.

Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Jsou to 0,4 procentního bodu, je to stále kolem 10%.

Filip PERTOLD, ekonom, zástupce výkonného ředitele IDEA, CERGE-EI
——————–
musíme si uvědomit, že se bavíme o vzorku, že ty data jsou spočítaná ze vzorku u domácností, takže tam je vždycky nějaká chyba měření, s kterou je potřeba počítat při interpretaci těch dat. Nicméně ta příjmová chudoba je počítaná jako relativní, to znamená, že pokud nám klesají reálné příjmy v celé ekonomice, tak nám samozřejmě klesá reálně i ten benchmarky, kterému vlastně počítáme tu chudobu, to tudíž logicky vlastně tam nelze očekávat moc velké změny, pokud tedy ten pokles reálných příjmů dosáhl celou populaci, což prakticky zasáhl to kromě toho, že kromě té statistické chyby, proč tam mohlo dojít k mírnému zlepšení, mohlo být k tomu, že tam, že došlo k určitému uvolnění sociálních dávek, došlo tak pětitisícovka na domácnosti s dětmi, ale opět i to dostaly téměř všechny, dále tam se uvolnily příspěvek na bydlení, výrazně se zvýšil počet lidí, který to čerpají, takže to mohlo trochu zapůsobit. A logicky ten absolutní ukazatel, to je ta materiální deprivace, kde se vlastně počítá, kolik položek si můžete dovolit koupit, tak tam muselo dojít k zhoršení, protože prostě došlo k absolutnímu nárůstu cen.

Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Ekonom z akademického pracoviště CERGE EI Filip Pertold byl naším hostem. Díky, na slyšenou.