Zejména pejskaři už to vědí: klíšťata už zase lozí a vyhlížejí oběť s výživnou horkou krví. Zima byla letos mírná, což přispělo k jejich brzké aktivitě.
Sezona nepříjemných parazitů začala už v únoru, což je o několik týdnů dřív, než obvykle. Varoval před tím například Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Upozornil, že klíšťata začínají být aktivní při teplotě nad 5 °C. Velmi málo, ale přece. Je tedy na místě po procházce „divočejší“ přírodou prohlédnout sebe a případně i pejska.
„Typickým biotopem klíšťat jsou listnaté a smíšené lesy a také porosty křovin s bylinným patrem, kde se vlhkost udržuje po celý den. Dále se klíšťata ve větším měřítku vyskytují v parcích, na zahradách či podél vodních toků. Klíště má rádo teplo a vlhko, naopak nemá rádo suché a slunečné počasí,“ shrnula odbornice z ČHMÚ Lenka Hájková.
Právě vlhko a teplo jsou důvodem, proč nejvyšší aktivitu vyvíjejí klíšťata od března do června a poté opět v podzimních měsících.
ČHMÚ vydává denně aktualizovanou mapu výskytu těchto drobných tvorů. Ve čtvrtek 29. února ukazuje v celé republice nejnižší stupeň, tedy nepatrnou aktivitu.
Nebezpečí přisátí klíštěte spočívá především v přenosu některých velmi nebezpečných nemocí, je-li jimi tvor infikován. Nejznámějšími jsou bakteriální lymská borelióza a virová klíšťová encefalitida.
Konkrétní údaje o případech nakažení nabízí například web Klíště.cz, provozovaný společností Protean.
Aplikace Klíšťapka zase informuje o výskytu klíšťat a nebezpečí možné nákazy boreliózou. Stačí si vyhledat požadovanou lokalitu v interaktivní mapě. Vyvinuli ji vědci z Fakulty lesnické a dřevařské a Provozně ekonomické České zemědělské univerzity ve spolupráci s Lesy ČR, Státním zdravotním ústavem, Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, Českou lesnickou společností a Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti.
Borelióza a encefalitida
Dvě nebezpečné nemoci, které může klíště přenést na člověka. Každá je jiná, mají odlišné příznaky, rizika i léčbu.
Lymská borelióza
Onemocnění způsobují bakterie. Z infikovaného klíštěte se na člověka přenáší během 24 až 48 hodin. Boreliózu lze vyléčit antibiotiky, a to bez následků. Není proti ní očkování.
Pro lymskou boreliózu je typický vícefázový průběh. V rané fázi, během několika dní až tří týdnů po přisátí nakaženého klíštěte, se pacienti potýkají s únavou, bolestí hlavy a zvýšenou teplotou. U přibližně poloviny nakažených osob se objevuje typická červená skvrna, která může mít vybledlý střed. Tento projev je jasnou známkou lymské boreliózy a usnadňuje diagnostiku i včasnou léčbu.
V druhé fázi, několik týdnů až měsíců po nakažení, mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce.
Do třetího stadia se nemoc může dostat až po několika letech od nákazy.
Klíšťová encefalitida
Onemocnění způsobuje virus. Na člověka se může přenést do dvou hodin od přisátí infikovaného klíštěte. Lze se proti němu očkovat. Pokud už propukne, léčba neexistuje.
První příznaky nakažení se objevují za 7–14 dní. Potíže zpočátku připomínají chřipku a nakažené osoby pociťují slabost, bolest svalů a mají zvýšenou teplotu. Po ústupu obtíží a několika dnech „klidové fáze“ nastává druhé stadium onemocnění, pro které jsou typické silné bolesti hlavy, světloplachost či zvracení. Komplikace v podobě obrny horních končetin, postižení nervů či poruch sluchu ztěžují rekonvalescenci a pacientům velmi znepříjemňují každodenní život. Přibližně u 30–60 % případů může mít onemocnění dlouhodobé nebo i trvalé následky. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů a může dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti.
U klíšťové encefalitidy nemají antibiotika žádný efekt. Terapie se zaměřuje výhradně na tlumení projevů nemoci – pacienti dostávají léky na srážení horečky, proti bolesti a zvracení a také na zmírnění otoku mozku.
Zdroj: Státní zdravotní ústav
Zdeněk Plachý
Žatecký deník
Přidejte odpověď