ČRo Plus
Vláda připravuje zvýšení přídavků na péči o handicapované a nemohoucí a staré spoluobčany. Administrativa kolem vyplácení těchto příspěvků však zůstává nemalou překážkou pro ty, kdo tyto dávky nutně potřebují. Více už Julie Hrstková z Hospodářských novin.
mluvčí 4,
——————–
Lidé, kteří pečují o své blízké, i ti, kteří sami potřebují pomoc, ti všichni si v posledních několika letech musí připadat jako v nějaké časové smyčce. Dostanou slib, že se navýší příspěvek na péči, k ničemu nedojde. Mezitím sledují vysokou inflaci i navýšení regulovaných cen za sociální péči a pak zas čekají, že jim politici valorizují příspěvek a zase nic. Stačí se podívat na turbulentní vývoj. Jen za poslední dva měsíce v prosinci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka navrhnul dvě varianty valorizace příspěvku v lednu sněmovna odmítla projednávání novely, která měla příspěvek navýšit, ale byla z dílny opozičního ano. Teď to vypadá, že je na stole už opravdu definitivní návrh, jak se příspěvek změní a odkdy je opět z dílny ministerstva práce a sociálních věcí.
Ministr Marian Jurečka chce odměnit domácí pečující, kteří se starají o své těžce postižené blízké, a to od poloviny letošního roku. Navýšení příspěvku je podstatné a vyžádá si z rozpočtu přes sedm miliard korun, což by prý ale neměl být problém, protože s navýšením příspěvku souhlasí celá koalice, včetně ministerstva financí. To ale dlouhodobě varovalo rezort sociálna, že jakékoliv změny musí být rozpočtově neutrální. Ve schváleném rozpočtu se totiž s valorizací příspěvku na péči nepočítá. Nejde ale o jediný problém, byť je dost podstatný. Otázkou je i ponechání nejnižší podpory ve výši 880 Kč. Připomeňme, že ji ze 2000 snížil exministr Jaromír Drábek už v roce 2011. A jestliže tehdy mohla ještě tato částka zaplatit třeba obědy, teď je to tak na 5,5, hodiny. Placené péče za regulovanou cenu, tedy v podstatě jde o lehkou pomoc pro skoro zdravého člověka. Ti se ale v první skupině reálně nevyskytují. V praxi se takto v uvozovkách zdravý může stát dokonce i člověk s pokročilou demencí, který potřebuje čtyřiadvacetihodinovou pomoc, který ale nemá zjevné fyzické poškození. Lidé, kteří se starají o blízké s Alzheimerovou chorobou, by o posudcích lékařů, kteří pacienta nikdy neviděli, ale jsou schopni celou rodinu posudkem zničit, mohli psát disertační práce. Na situaci pečujících to ale nemění. Zhola nic.
Bohužel. To, že je někdo v první nejlehčí skupině, ještě neznamená, že je skutečně soběstačný. Navýšení všech ostatních tříd příspěvků také neznamená, že peníze dostanou všichni, kteří je potřebují. Administrativa kolem žádostí o příspěvky zůstává obrovská. V lednu sice došlo k reorganizaci zpráv sociálního zabezpečení, která má zkrátit vyřízení žádosti o příspěvek z původních 140 dnů na polovinu. V praxi ovšem řada lidí čekala na příspěvek klidně i rok a někteří se je ani nedočkali. A pak je tu další věc, jestliže už teď řada lidí pobírá nejnižší možný příspěvek na péči jen proto, že posudkoví lékaři šetří a automaticky řadí všechny žadatele mezi podvodníky, jak to bude vypadat v dalších letech? S ohledem na vývoj demografie platí, že se v dalších 10–20 letech počet příjemců příspěvku minimálně zdvojnásobí. Vláda loni snížila mimořádnou valorizaci důchodů právě proto, že na ni neměla peníze. Otázka proto zní, zda se to samé nemůže stát i s příspěvkem na péči. Ostatně i v onom roce 2011 došlo ke snížení příspěvku v prvním stupni právě kvůli škrtům v rozpočtu a vláda tehdy jedním škrtem ušetřila 1,5, miliardy korun.
Příspěvek na péči jedna z mála pomocí státu rodinám, kteří pečují o své blízké, rodinám, kteří se potýkají se zoufalým nedostatkem pomocných služeb, nemožností si přivydělat s totálním vyčerpáním a nakonec často i vyhořením valorizace příspěvku je stále levnější než navýšení výdajů na ústavní péči, jen jde o peníze, které jsou až moc vidět a politikům příliš bodů nevynesl.
Přidejte odpověď