Radiožurnál
Poslanecká sněmovna dnes v prvním čtení podpořila změnu definice znásilnění v trestním zákoníku. Nová úprava vychází z pojetí, že ne znamená ne. Nesouhlas by oběť nemusela projevit pouze slovem, stačilo by gesto, pláč nebo třeba zaujetí obranné pozice. Předloha také upravuje pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití. Novelu teď čeká posouzení v ústavněprávním výboru sněmovny. Já už ve vysílání vítám Johanu Nejedlovou, výkonnou ředitelku nezávislé organizace Konsent, dobrý den.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Pomůže podle vás ta změna definice? Pokud tedy projde celým legislativním procesem výrazně v tom, aby bylo sexuální násilí v Česku trestáno? Já se ptám proto, že při sexu obvykle bývají jen dva lidé, nebývají tam svědci, nenarazí ta změna na to, že bude i nadále těžké u soudu jednoznačně prokázat, že člověk s tím sexuálním stykem nesouhlasil?
Johana Nejedlová, výkonná ředitelka, Konsent
——————–
Já tu novelu velmi vítám, a to, jak jsme jí společně s našimi právníky posuzovali, tak z toho jednoznačně vyplynulo, že je to velmi dobrý krok pro to, abychom obětem znásilnění pomohly, ta předchozí definice totiž nebrala v potaz to, že ve většině případech oběti znásilnění zamrznou a nemůžou se bránit. Ta předchozí definice nebo ta, která je pořád v platnosti, stavěla do popředí to, že se ta oběť měla bránit, a to teď už platit nebude. My víme ze zahraniční praxe, že ta nová definice založená na absenci souhlasu nebo na premisách, kdy to neznamená ne, je funkční. Daří se díky ní stíhat více pachatelů a daří se i sehnat více obětí, které trestný čin znásilnění nahlásí. Ono samozřejmě to posuzování není jednoduché, protože, jak jste říkal, nikdo u toho většinou není, ale náš soudní systém už teď umí velmi dobře posoudit podobné případy, často se pracuje se znaleckými posudky znalců, kteří dokážou posoudit ty výpovědi obětí i obžalovaných. Pracuje se s nepřímými důkazy, které můžou přispět k tomu objasnění toho případu velmi dobře.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Během té debaty o tom, jestli změní definici znásilnění, se objevovaly obavy, jestli nevzroste počet falešných obvinění, protože může být těžké prokázat dodatečně, že ten sex nebyl s nesouhlasem toho druhého partnera. Neobáváte se, že by to mohlo mít tenhle efekt?
Johana Nejedlová, výkonná ředitelka, Konsent
——————–
Ono se to nikde v praxi v zahraničí neukázalo, že by ta změněná definice k tomu vedla. Už dneska v té stávající definici máme, že znásilnění se může odehrát i pod pohrůžkou násilí a tam zase ten fyzický důkaz často může chybět, jak chcete dokázat pohrůžku, pokud jste si jí zrovna nenahráli. Ale nemáme tady nějaký velký množství případů, kdyby tady toho, formu té formulace někdo zneužíval a chodil falešně hlásit znásilnění. My víme z těch statistik, že u znásilnění falešných obvinění není více než u jiných trestných činů.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Ta novela počítá s tím, že za nově definované znásilnění v té základní, v tom základním paragrafu by měla být trestní sazba dva roky až 10 let, v případě, že pachatel znásilní osobu mladší 18 let, těhotnou ženu nebo použije zbraň, tak potom je tam navrhována sazba 3–12 let. Z vašeho pohledu jsou tyhle tresty adekvátní, nebo by podle vás bylo na místě upravit trestní sazby?
Johana Nejedlová, výkonná ředitelka, Konsent
——————–
Já si myslím, že ta šíře těch trestů je dostatečná a je skutečně potřeba posoudit, by soudci posoudili v tom konkrétním případě, jak moc závažný ten případ byl a jak moc vysoký ten trest by měli uložit. Co je důležité, ale je, aby i s touhle novelou proběhlo nějaké vzdělávání soudců, aby se nám nestávalo to, co se stává i s tou současnou variantou, že nám ti soudci podezřele často udělují podmínečné tresty i ve velmi závažných případech znásilnění.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Což je téma, které se teď hodně probíralo, koneckonců i v našem vysílání. V souvislosti s tou novelou tr. zákoníku se vedla debata také o věkové hranici, do které mají být děti považovány za bezbranné. V jednom z návrhů bylo pět let, nakonec je v tom návrhu hranice 12 let, je to správně stanovená hranice?
Johana Nejedlová, výkonná ředitelka, Konsent
——————–
Těch pět let, to bylo skutečně skandální, já jsem vůbec nechápala, koho rozumného napadne tu věkovou hranici nastavit na děti ve školkovém věku. Těch 12 let je za mě kompromis. Naše organizace by podpořila spíše variantu, kdy ta věková hranice bude nastavena na 15 let tak, jako tomu bývá v zahraničí s tím, že je možné tam nastavit třeba nějakou výjimku pro mladé lidi, kteří jsou podobně staří, aby, když dívka, který bude za dva měsíce 15 let, bude mít sex s chlapcem, který mu je 16 let, tak aby to nebylo považovaný za trestný čin. Ale jsem ráda za to, že máme nastavenou tu hranici alespoň na těch 12 let a že už se nebude stávat, že někdo bude mít sex s jedenáctiletým dítětem a nebude stíhán za znásilnění, protože to znásilnění prostě je.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
A podle výzkumu Amnesty International je v Česku každoročně znásilněno 12 000 žen, přes 90 % z nich to neoznámí. Jenom stručně poprosím. Věříte tedy, že tahle změna přispěje k tomu, že to procento neoznámených znásilnění výrazně klesne?
Johana Nejedlová, výkonná ředitelka, Konsent
——————–
My jsme to v praxi v zahraničí viděli, že ty změny legislativy k tomu vyššímu počtu nahlášených případů přispěly, ale naším cílem samozřejmě není, aby bylo nahlášeno víc trestných činů a víc lidí sedělo ve vězení, ale aby si pachatelé…
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Aby k tomu vůbec nedocházelo.
Johana Nejedlová, výkonná ředitelka, Konsent
——————–
Přesně tak.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Johana Nejedlová, výkonná ředitelka organizace Konsent, byla naším hostem, na slyšenou.
Přidejte odpověď