Banky ochotně půjčují statisíce i lidem s duševní chorobou. A ti své dluhy nedokážou splácet. Kvůli ochráncům lidských práv jen málokterý z nich je zbaven svéprávnosti a tak smlouvy o půjčce platí. Jejich neplatnosti je možné dosáhnout jen soudem.
Stanislava, jenž trpí schizofrenií, atakují finanční ústavy, protože z invalidního důchodu nestačí splácet. „Raději jsem svůj mobil dal panu doktorovi, protože mi volali večer i o víkendu. Rozrušovalo mě to,“ říká čtyřiašedesátiletý pacient psychiatrické léčebny ve Slavkově u Brna.
„Takových nemocných mám na oddělení několik. Stávají se snadnou obětí agresivního marketingu, také různých podvodníků a parazitů,“ popisuje ošetřující lékař Martin Tuček. Lékaři i sociální pracovnice léčeben denně řeší problémy kolem jejich splátek.
V nových občanských průkazech už nemají tito nemocní lidé poznámku o omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům. Banky připouštějí, že je pro ně těžké identifikovat psychicky nemocného člověka.
„Na jedné straně je fajn, že pacienti nejsou stigmatizovaní, ale někdy vzniká problém. Po propuštění pacienta nemáme vybudované mechanismy, jak tyto lidi ochránit, jako je tomu ve vyspělé cizině,“ potvrzuje ředitel psychiatrické léčebny v Bohnicích Martin Hollý.
Legislativci balancují mezi dvěma krajnostmi. Ochránci lidských práv se dožadují pro pacienty co největší suverenity a autonomie, na druhé straně možná i titíž lidé pro ně chtějí co největší ochranu.
„To je ale protimluv. Ve výsledku se pacienti ocitají v bezvýchodných situacích, pronásledují je exekutoři,“ říká ředitel psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích Marek Radimský. Podle něj je zbaveno či omezeno ve způsobilosti k právním úkonům jen minimum duševně nemocných.
Zástupci finančních ústavů se ke konkrétnímu případu nechtějí vyjadřovat. „Pokud má bankéř při osobním kontaktu podezření, že klient nejedná z vlastní vůle nebo se chová zvláštně, může zadat na dotčenou žádost poznámku, která při posuzování rizika úvěru může vést k jeho zamítnutí,“ řekl mluvčí GE Money Bank Pavel Zúbek, když se MF DNES ptala, jak mohla tato banka půjčit jednomu z duševně nemocných zmíněných v textu.
Provident Financial používá vlastní systém credit scoringu, který je založen na bázi osobní kontroly. „Vyžadujeme doklady o pravidelném příjmu, žadatel musí navíc předložit i doklady o svých vydáních. Ale žádost invalidního důchodce posuzujeme jako každou jinou,“ podotýká mluvčí Provident Financial Ondřej Holoubek.
Smlouvu lze anulovat
Přesto však existuje cesta, jak smlouvu o půjčce anulovat – a příjemce nemusí být ani zbaven svéprávnosti. Podle občanského zákoníku totiž neplatí právní úkon, pokud jej učinil nesvéprávný člověk nebo někdo v duševní poruše.
„V praxi to tak snadno nefunguje. Může se o to pokusit kdokoliv, třeba ošetřující lékař, který stav pacienta posoudí. Ale musí si najít právníka a ten podá žalobu k soudu,“ popisuje Josef Závišek ze Sdružení pomoci duševně nemocným.
Tuto cestu si vyzkoušel na vlastní kůži Jan Jaroš, ředitel sdružení Kolumbus, které spojuje duševně choré. Před lety začal podnikat a zadal si u Mediatelu nevýhodný inzerát za 450 tisíc. Neplatil a oni ho o tu částku žalovali. „U soudu jsem argumentoval tím, že jsem byl ve stavu mánie, a soudní znalkyně, psychiatrička, to potvrdila. Nakonec jsem nic neplatil,“ líčí Jan Jaroš, který trpí maniodepresivní psychózou.
Banky a další poskytovatelé úvěrů nemají snadnou pozici. Podle ředitele poradny při finanční tísni Davida Šmejkala musí ve vlastním zájmu zhodnotit úvěry schopnost klienta. Jinak se vystavují nebezpečí trestného činu lichvy.
„Česká obchodní inspekce jim může napařit pokutu nebo riskují neplatnost smlouvy. Jenže dlužník peníze musí tak jako tak vrátit. Nejlépe si domluvit rozumný splátkový kalendář,“ radí Šmejkal. Podle něj by bylo nejlepší, kdyby se banky mohly při pochybnostech dotázat registru České správy sociálního zabezpečení, zda je žadatel o půjčku svéprávný či duševně zdravý.
Mladá fronta Dnes
Přidejte odpověď