ČT
S nutností změn souhlasí i opozice, podle Radima Fialy z SPD by systém měl motivovat lidi k práci. Zároveň ale uvedl, že stranu budou zajímat bližší podrobnosti ohledně nových výpočtů.
Radim FIALA, místopředseda hnutí /SPD/
——————–
Já si myslím, že to je úprava, která jde správným směrem, měla by zjednodušit ten systém sociálních dávek a měla by motivovat lidi, to bylo řečeno, k tomu, aby šli pracovat, takže jsme přesvědčeni, že to jde správným směrem. Nicméně máme spoustu otázek. Určitě je podle SPD úplně bez diskuzí to, že chce spojit Marian Jurečka do jedné dávky dvě dávky, které se týkají bydlení i příspěvek na živobytí. Tam si myslím, že to je naprosto správná myšlenka. Otázka je příspěvek na dítě, přídavek na dítě, jestli tam jsou dvě formy, dvě možnosti, tak je otázka, jak to bude kontrolováno, jak to bude, jaká tak dávka, jak bude vypadat komplexně tak, aby vlastně ti lidé o nic nepřišli, aby to bylo i nadále rozděleno pro lidi, kteří pracují a například pro lidi mají nějaké zdravotní postižení a podobně, takže ano, jde to správným směrem. Nicméně máme otázky, které budeme chtít určitě vysvětlit.
redaktorka
——————–
Ta část dávky, která se týká právě dětí, by mohla činit 500–1 500 Kč a náležela by rodinám s příjmem do čtyřnásobku životního minima, o což by ale rodiny mohly přijít v případě, že by někdo buď nepracoval, nebo že by právě děti nechodily do té školy. Souhlasíte s tímto? Protože někteří členové opozice říkají, že jsou děti trestané kvůli chybám svých rodičů a že by ty peníze měly jít například do jejich škol.
Radim FIALA, místopředseda hnutí /SPD/
——————–
Já si myslím, že jakási metoda toho cukru a biče, když to tak řeknu, tam být musí, to znamená, musíme je pozitivně motivovat a na druhé straně, když budou porušovat například zákony nebo nebudou, budou podvádět státní instituce, tak prostě za to musí být potrestáni.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
A pojďme v rychlosti připojit několik modelových příkladů. První ukazuje situaci rodiny se čtyřmi dětmi z Pelhřimova, kdy oba rodiče pracují a matka zároveň čerpá rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč. Otec vydělává 25 000 čistého a náklady na bydlení má tato rodina 18 000 měsíčně. Aktuálně jejich podpora dosahuje necelých 11 000 Kč, konkrétně 10 873. Podle nových podmínek by to bylo skoro 16 000. No a další příklad rodiny, tentokrát bydlící ve vlastním s náklady ve výši 8 000 Kč měsíčně. Se dvěma dětmi a čistým příjmem 40 000 Kč. Současná podpora mírně přesahuje 3 000 Kč, podle návrhu by ale rodina dosáhla na dvojnásobek. No a nová pravidla by měla pomoci i samoživitelkám a samoživitelům. To demonstruje poslední modelový příklad, který popisuje situaci takového rodiče z Ostravy s jedním dítětem a příjmem 20 000 Kč měsíčně, náklady ve výši 13 000. S návrhem by si dotyčný přilepšil zhruba o pětistovku.
moderátor
——————–
A dalšími hosty dnešní devadesátky jsou ekonomka Klára Kalíšková, dobrý večer.
A sociolog Daniel Prokop, i vám přeju dobrý večer.
A váš úvodní pohled na ty navržené změny, směřují správným směrem? Je to vykročení správným směrem. Zjednodušení sloučení příspěvků, majetkový test atd. atd., paní Kalíšková?
Klára Kalíšková, ekonomka
——————–
Myslím, že zjednodušení určitě ten systém vyžaduje, říká si o něj, a to nejenom ve smyslu složitosti procesu těch žádostí. To znamená, bavili jsme se tady, že o tom počtu těch formulářů, které musí lidé vyplnit, ale i ve smyslu toho, že ten systém by měl být dle mého názoru takový transparentní, obyčejný člověk by měl být schopen říct, jestli by mohl mít třeba nárok na nějakou dávku nebo ne, a to si myslím, že dneska úplně neplatí, ale nejsem si jistá, jestli ten nový systém v tomhle bude o něco lepší.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
To sloučení čtyř dávek v jednu, to je zásadní pokrok.
Daniel Prokop, sociolog, PAQ Research
——————–
To je zásadní pokrok, my jsme to doporučovali dlouhou dobu, protože tímhle směrem jdou řada zahraničních systémů, Británie a další prostě kontinentální země. Protože nemá cenu, aby lidé žádali paralelně o příspěvek na bydlení a přídavek na děti, obojí to řeší v podstatě jako jeden problém, a to je chudoba. Takže je dobré to sloučit, udělat z toho ty komponenty jedné dávky, podle mě je dobře ten majetkový test, na který jste se ptal, protože jsme byli ve stavu, kde příspěvek na bydlení mohli čerpat lidé, kteří mají třeba střední příjmy a velké úspory. Což asi není úplně cílem toho systému dávkového. A za třetí je podle mě dobře nebo jedna z nejlepších věcí, která v tom je, je zvýšená motivace pracovat. A teďka nemyslím ty sankce, ale to, že když si vyděláte víc peněz jako chudý člověk, tak neztrácíte tolik v těch dávkách, protože v tom současném systému byl paradoxní stav, že jste si vydělal 1 000 Kč čistého třeba jako chudý člověk a na těch dávkách se ztratil tolik, že vám z toho zůstaly třeba dvě stovky zhruba, jo. Teďka to bude výrazně jako lepší, ten užitek z práce, to ilustrovali mimochodem ty vaše příklady, protože všechny ty tři rodiny pracovaly a oni jsou jako bonifikovány v tom systému víc za pracovní aktivitu teďka, takže to jsou dobré stránky, jsou tam některé jakoby horší věci.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Na tom se ptá i Karel. Myslím na to, o čem jste mluvil před chvílí, kdo si výrazně polepší, kdo naopak. My jsme viděli, paní Kalíšková, ty modelové příklady, ze kterých to bylo alespoň nějakým způsobem patrné. Tak zkusme to zobecnit, kdo si polepší v tom novém systému a kdo si pohorší, pokud je to možné, takto nahlížet.
Klára Kalíšková, ekonomka
——————–
Já zkusím z té vaší otázky trochu poodejít, vycouvat, a to z jednoho důvodu, protože ty vaše modelové příklady nám tady ukazují vlastně dobře, tak ministerské modelové příklady ukazují nároky na ty dávky, ukazují vlastně teoretický nárok nějaké teoretické domácnosti. Ale my v tom systému podle mě ještě přehlížíme jeden výrazný problém, a to je problém nečerpání dávek, to znamená, my máme spoustu domácností, které v tom dnešním systému mají nárok na třeba příspěvek na bydlení, ale nečerpají ten příspěvek na bydlení a ty rozdíly jsou opravdu obrovské.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Takže patříte k těm, kdo si myslí, že to zjednodušení povede k tomu, že se zvýší počet těch žadatelů.
Klára Kalíšková, ekonomka
——————–
Tam to závisí na tom, jak to zjednodušení provedeme. Určitě je krok správným směrem to, že se sloučí čtyři dávky, to by nám mělo zrušit tzv. vnitřní nečerpání, které je dneska taky obrovské. Máme tam rodiny, které třeba čerpají přídavky na děti a spousta z nich by měla nárok i a na příspěvek na bydlení, ale nečerpají ho, protože by musely vyplnit další sadu formulářů. Jít k jinému okýnku nebo třeba vůbec netuší, že by měly nárok na nějakou další dávku. Takže ano, tohle je určitě dobře, tohle by mohlo minimálně snížit tohle to vnitřní nečerpání a nejsem si jistá, jestli ten systém bude dostatečně jednoduchý na to a jestli bude dostatečně dobře komunikován veřejnosti, aby se snížilo to nečerpání i v těch dalších oblastech.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Co jsou potenciální Achillovy paty, které by mohly vést k tomu, že ten efekt nebude takový, jaký se očekává, tedy nebude přehledný, nebude jednoduchý. Nedocílí toho, že se peníze, podpora dostane tam, kam by se dostat měla, k těm rodinám, které ji opravdu potřebují.
Daniel Prokop, sociolog, PAQ Research
——————–
Tak Achillovy paty, jedna Achillova pata je v té relativní složitosti, on je výrazně jednodušší v to, že to jsou jedna dávka místo čtyř, to zjednoduší ty žádosti, práci Úřadu práce, to by mohl otevřít žadatele nebo ten počet žadatelů, kteří to využívají. Na druhou stranu, jak říkal, Klára, je to trochu těžko vypočítatelné. Musíte si udělat tu kalkulačku, abyste přišel na to, jaký máte nárok na tu dávku, takže to třeba propagovat určitě. Achillova pata těch dávek je vždycky to, že když se o nich mluví, že to je nějaký bič na nepřizpůsobivé a podobně, tak je vlastně jako delegitimizujete, jo, najednou to začne být vnímáno jako něco, co by běžný chudý člověk neměl čerpat. Tak to je jedna Achillova pata a druhá Achillova pata je, že se tam chystá prolomení bankovního tajemství, aby dokázalo ministerstvo kontrolovat, kolik ta rodina má účtů a podobně, což jakoby z jedné strany chápu, že to je asi potřeba, na druhou stranu musí se dobře komunikovat a dobře ochránit ty lidi, aby se nebáli. A díky tomu nesnížilo se to čerpání, takže tam jsou možné pozitiva v tom čerpání, možná negativa. Já možná ještě odpovím čtenáři před tím, určitě si polepší člověk nebo rodiny, které jsou takové nízko, středně, nižší, střední příjmy, mají nárok na ty dávky, ale pracují, jo, tak ty tam jsou bonifikováni za tu práci, polepší si lidé, kteří začínají pracovat, tak nebudou jako penalizováni za začátek té práce, pohorší si lidé, kteří vlastně jako nevyvíjí aktivitu, ani nejsou třeba registrovaní na Úřadu práce, takže nepracují a nejsou registrovaní na Úřadu práce, tam bude nějaká motivace se registrovat a vyžaduje to taky ale dobrou aktivizační práci toho Úřadu práce, aby je nevyřazovali z té evidence a podobně. A pohorší si lidé, kteří podle mého názoru neměli mít nárok na ty dávky, to znamená, že měli třeba příjmy rodina 60, 80 000 Kč, která dneska měla nárok v některých městech na příspěvek na bydlení nebo rodiny, které měli velké úspory a podobně. Oni to zas tak často nečerpali ty dávky, ale kdybychom to otevřeli, nebo kdyby to ministerstvo otevřelo online ty žádosti, tak by mohlo otevřít prostě velké čerpání takovými středně příjmovými, příjmovými domácnostmi, takže ty si taky pohorší. Potencionálně.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Když to shrneme, paní Kalíšková, polepší si ti, kteří si polepšit mají, protože jejich situace je taková, že si zaslouží, potřebují, aby ta dávka byla vyšší a pohorší si ti, kteří ty peníze nepotřebují a dá se o nich mluvit v těch konotacích, se kterými úplně nesouhlasí Daniel Prokop, tedy, že možná tak trochu zneužívají ten systém.
Klára Kalíšková, ekonomka
——————–
Já bych asi nepoužila úplně to slovo zneužívání, ale jako souhlasím s tím, že pokud se ten systém má někam posunout, tak ho potřebujeme posunout k těm potřebným, to znamená opravdu lidem s velmi nízkými příjmy a je určitě potřeba se asi zamyslet nad tím majetkovým testem, s tím souhlasím.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Ale bude to mít ten efekt, bude to mít ten efekt opravdu přesunou se ty peníze k těm potřebným.
Klára Kalíšková, ekonomka
——————–
No, to je samozřejmě velká otázka a teď, jak to myslíte, bude mít zavedení nového systému ten efekt? To strašně závisí právě na tom, jak se nám posune to čerpání té dávky, protože opravdu…
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Těch prvních parametrů, dnes představených to není možné, nebo je tam vidět alespoň snaha, opravdu upřímně míněná snaha docílit toho efektu.
Klára Kalíšková, ekonomka
——————–
Ano, já tam tu snahu vidím a podle těch parametrů bych řekla, že je to jakoby dobře zacíleno, ale je obrovská otázka opravdu, kde se nám, jak změní čerpání té dávky, může to jít jako opravdu tím správným směrem a hodně to posunout ten systém prostě k systému, který nejenom, že cílí na ty správné skupiny, ale i ty peníze se dostanou k těm správným skupinám. To znamená, je tam to čerpání té dávky, ale může se nám také stát, že právě třeba ty majetkové testy, jak tady už padlo, že jo, otevření bankovních účtů a další věci, tak mohou prostě nějakou část lidí, o kterých si myslíme, že by měly tyhle dávky čerpat, odradit od toho čerpání. A vlastně to může tak trochu, no, může ten systém v tomhle tom jakoby hodně selhat podle mě.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Když jsme se tady špičkovali o to, do jaké míry se bavit nebo nebavit o zneužívání těch dávek, tak on o tom mluvil i ministr Jurečka na té dopolední tiskové konferenci. Jak jste to vnímal? Danieli, jak intenzivní bylo to zdůrazňování této linie? Bylo to únosné? Nebo to bylo stigmatizující?
Daniel Prokop, sociolog, PAQ Research
——————–
Tak já si myslím, že to zneužívání, opravdu zneužívání tvoří úplně marginální část z toho rozpočtu, jo, že hlavní je, otevřeli jsme nebo otevřela vláda příspěvek na bydlení relativně hodně široce, není tam ten majetkový test, to se dá relativně hodně ušetřit a naopak to posílit v tom čerpání, aby to čerpalo víc těch potřebných. A udržet ty náklady zhruba stejné, jako jsou dneska, to by bylo asi podle mě optimální, na co mířit. Teďka tam jsou věci, kterými se dají ty lidé motivovat, já vždycky bych řekl, že jako důležitější je ten cukr v tom, aby byla motivace pracovat, abyste neztrácel tu dávku, když začnete pracovat a podobně, to se tam zlepší v tom systému. S čím já úplně nesouhlasím, je zabavení nebo odebrání toho přídavku na děti, té komponenty na děti, když to dítě nechodí do školy, to bylo oznámeno. Já si myslím, že by tam měla být ta penalizace, ale že by ta komponenta na děti měla jít škole a ta škola z toho platí nějaké volnočasové aktivity, aby to naopak posílilo. V případě té neúčasti ve vzdělávání podporu toho dítěte, někudy jinudy, než je ta rodina přes tu školu, takže tam bych jako nešetřil, spíš bych to dal těm školám, tyhle části dávek. No, a potom je tam velká část lidí, o kterých můžeme říkat, že nějak jsou v šedé ekonomice a podobně, ale oni tam jsou vytlačeni, a to jsou lidé, kteří jsou v exekucích a insolvencích. A tam bohužel je problém v tom, že v exekuci a v insolvenci se stane to, že vám část toho příjmu relativně velkou, někdy 2/3 zabaví exekutor nad nezabavitelné minimum a zároveň přijdete o dávku. Takže vy si vyděláte, třeba, zvýšíte si mzdu o 15 000 a ve výsledku z toho nemáte skoro nic, nebo dokonce se vám klesne ten čistý příjem, protože vám…
moderátor
——————–
Ten nový systém neměl měnit, změkčit?
Daniel Prokop, sociolog, PAQ Research
——————–
No, co já vím, tam asi ještě bude nějaká hra o detaily, ale myslím si, že v tom jsem neviděl zatím od ministerstva představenou nějakou změnu a tohle to je zásadní demotivace, protože máme 600 000 lidí v exekucích, další asi 100 000 lidí v oddlužení a minimálně v tom oddlužení by měla být podle mě větší motivace pracovat. Neměli bychom někoho potrestat za to, že si vydělá o 15 000 Kč navíc tím, že mu nestoupne čistý příjem, což bohužel v tom dávkovém systému teďka takhle i bez nadsázky je.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Když se bavíme o těch parametrech, tak pojďme zmínit ještě některé další. Výše podpory se odstupňuje podle výše příjmu, lišit by se měla pro domácnosti s příjmem do 1,43 násobku životního minima. A nad něj ta hranice je správně?
Daniel Prokop, sociolog, PAQ Research
——————–
Ta hranice vychází z toho. Já jsem byl v té pracovní skupině, takže vím trošku víc informací, z čeho vychází ta hranice, ta hranice vychází z toho, že je nutné ji takhle udělat, aby tam nebyl skok v těch dávkách. V současném dávkovém systému bylo pár takových skoků, že jste si vydělal třeba 1 000 Kč navíc a propadli vám díky tomu příjmy, protože jste vypadl z nějakého typu dávky a podobně. A ta hranice 1,43 je udělaná tak, aby to pozvolna doklesalo. Ta komponenta na živobytí, která se tím řídí do nuly, protože kdybyste ji udělal třeba dřív, tak si najednou vyděláte o 1 000 Kč víc a spadne vám dávka o 2000. Takže by se všichni snažili udržet ty příjmy pod tou hranicí, jo, takže tahle ta hranice a podle mě v tom systému, jak je nastaven, tak je udělaná dobře.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Cílem těch změn nejsou rozpočtové úspory, to penzum na dávky by mělo být víceméně stejné, tedy někde kolem 30 miliard, když se na to díváte jako ekonomka, je to správně? Nebo by součástí těch změn měly být i rozpočtové úspory a uvažování v té rovině rozpočtové odpovědnosti?
Klára Kalíšková, ekonomka
——————–
Já nemyslím, že tady je úplně prostor velkého jako uspoření, a to z několika důvodů, jednak máme za sebou dva roky opravdu velmi vysoké inflace, zažili jsme samozřejmě i změny v tom dávkovém systému, docházelo ke zvyšování životního minima, nějakých dalších parametrů, aby se to těm domácnostem trochu kompenzovalo, ale přesto se vlastně stalo za poslední dva roky, že velká část domácností se prostě dostala do velkých problémů s placením jako běžných výdajů. Takže si nemyslím, že jakoby dobrá chvíle na to, abychom šetřili na tom dávkovém systému, snažili se ty výdaje snížit. A další věc, já se opět musím vrátit k tomu nečerpání, protože dneska ten systém je vlastně relativně levný oproti tomu, kolik by stál, kdy čerpali všichni, kdo mohou, podle našich výpočtů by se ty náklady mohly zvýšit až o 75 %.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Takže ten efekt rozpočtový může být právě opačný.
Klára Kalíšková, ekonomka
——————–
Takže já bych řekla, že spíše, pojďme si říct, že dneska možná ten systém zahrnuje některé domácnosti, které by nemusel zahrnovat, ve smyslu toho, že mají nárok třeba na ten příspěvek na bydlení a jsou relativně vysokopříjmové, ale vzhledem k tomu, že velká část z nich ho nečerpá, tak my musíme taky přemýšlet nad tím, že pokud chceme ten systém lépe zacílit, ale zároveň zvýšit to čerpání, tak ono to nemůže být o mnoho levnější.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Součástí těch změn má být i aktivizační mechanismus, který má nastupovat po půl roce evidence na Úřadu práce, může v tuzemské praxi ten systém fungovat? Je tady tolik příležitostí, rekvalifikačních kurzů, přeškolení a podobně, aby jeden každý člověk potom půl roce na Úřadu práce byl schopný nastoupit do něčeho takového, protože potom na tom bude záviset taky výše toho, výše té dávky.
Daniel Prokop, sociolog, PAQ Research
——————–
Jako jsou státy, kde funguje. Třeba to Dánsko, které se upozorňuje v kontextu flexibility trhu práce, tak to je hodně založeno na rekvalifikacích a aktivizaci v té nezaměstnanosti, ale musí se jako zlepšit činnost Úřadu práce, protože oni jsou zahlceni teďka tím papírováním, takže když to, když nebudou zahlceni, tak musí se snažit aktivizovat a rekvalifikovat ty lidi. Já věřím hodně na dokončování třeba učilišť, protože velká část těch nezaměstnaných nemá dokončeno ani učiliště, takže tam je určitě prostor pro to, jak vlastně je dostat na trh práce a rekvalifikovat. Co bych chtěl říct, tam je jako ještě důležitější, než ta aktivizace, je podle mě to, a teďka to opakuju znovu, aby člověk nebyl penalizován za to, že začne pracovat, protože můžete člověka aktivizovat, a když si vydělá 10 000 Kč navíc, a vy mu z toho necháte 2000.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Což by měl zajistit ten koeficient, o kterém jsme se bavili před chvílí.
Daniel Prokop, sociolog, PAQ Research
——————–
Tak můžete aktivizovat až do smrti a nezaktivizujete prostě, když mu necháte 20 % z toho, co si vydělá, a to se musí změnit, to se v tom systému změní a z toho taky mimochodem vyplývají ty náklady, protože když víc lidí dostanete do legálních pracovních poměrů. Ideálně i ty lidi v těch exekucích, insolvencích a podobně. Tak oni mají odvody a ty na druhé straně hradí část těch dávek samozřejmě. Takže podle mě tenhle ten systém může být pozitivnější, když se dodělají zejména ty problémy v těch exekucích, insolvencích v tom, že víc podpoří legální práce. Tím pádem kromě těch výdajů, které můžou být podobné třeba, tak přinese víc odvodů, omezení šedé ekonomiky. V tom je ten účel a víc teda věřím tomu pracovní bonusu a tomu, té přirozené motivaci pracovat, než jako aktivizaci a nějaké penalizace a sankcím a podobně.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Když se nevzdám té aktivizace. Ministr Jurečka mluvil o tom, že se bude muset změnit styl práce úředníků Úřadu práce. Už teď přetížených, možná trochu frustrovaných. Je to reálné, aby se titíž lidé přeorientovali na možná trochu proaktivní styl komunikace s klienty, větší orientaci na motivování k těm přeškolovacím kurzům, rekvalifikačním kurzům a podobně? Je důvod tomu věřit, že to půjde?
Daniel Prokop, sociolog, PAQ Research
——————–
Tak tam proběhly velké změny ve vedení úřadech práce. A zároveň by se měli odbřemenit teda tou elektronizací. A tím, že bude jedna dávka místo čtyř. A je třeba to vyžadovat, aby to tak fungovalo. Dneska to je zajímavé, když se kouknete na Úřadu práce v regionech, tak čerpání dávek v těch regionech toho příspěvku na bydlení, na děti a podobně, se liší až dvojnásobně, trojnásobně v podobně chudých regionech, jo. Takže tam je velmi jako individuální praxe na úřadu práce. A je třeba mnohem podle mě silněji to metodicky vést, co se tam reálně má dělat s těmi klienty.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Ty čtyři dávky, o kterých se teď bavíme, které budou sloučený do jedné dávky. To neobsáhne celý ten sociální systém, byť jsou to dávky, které se využívají nejčastěji. Vidíte další zásadní bílá místa toho dávkového systému, která bude nutné změnit do budoucna? Paní Kalíšková.
Klára Kalíšková, ekonomka
——————–
Tak vlastně další jako velkou dávkou v našem dávkovém systému je rodičovský příspěvek. A tam jsme, mám pocit, už promarnili několik příležitostí, s ním něco udělat, že to tak musím říct.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Vždycky to bylo to kritické téma.
Klára Kalíšková, ekonomka
——————–
No, tak vždycky, že jo najdou se nějaké peníze na zvyšování, což je určitě dobře, protože tam taky samozřejmě ta inflace hraje velkou roli. Ale myslím, že jsme trošku promarnili příležitosti k tomu zvyšování se také zamyslet nad tím, jestli by se nedala reformovat, jestli by se nedal trochu víc upravit. A tam ty výdaje jsou větší než u těchhle těch dávek. Tam je to nějakých 33 miliard ročně. Takže tam jako pluje jako velká část peněz. Když se tady bavíme třeba o nějakém zneužívání dávek, jo. Tak prostě, i kdyby to bylo nějaké jako procento z těch, já nevím, 20 miliard, které půjdou sem. Tak ve srovnání třeba s rodičovským příspěvkem jsou to vlastně jako velmi malé částky. Ale nevím, jestli je to úplně jako nějakou součástí nějaké blízké agendy. Ale myslím, že tam by byl prostor ještě s tou dávkou něco určitě udělat.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Tak děkuju, že jste to slovo zneužívání nakonec použila i vy. Klára Kalíšková a Daniel Prokop, díky, hezký večer.
Přidejte odpověď