Aktuálně mohou lidé žádat o několik typů podpory. Na grafu je vidět, kolik stát v jednotlivých měsících loňského roku vyplácel v rámci příspěvku na bydlení. Což je jeden z těch nejpoptávanějších příspěvků. Dávka byla v jednotlivých měsících vyplácena stovkám tisíc žadatelů. Například loni v listopadu dostalo dávku víc než 272 000 lidí. Její průměrná výše byla 6000 a 300 Kč. A teď přehled, na kolik státní pokladnu loni vyšel další příspěvek. Tentokrát příspěvek na dítě. I ten se každý měsíc týkal stovek tisíc lidí. Například loni v listopadu jich bylo vyplaceno víc než 324 000. Průměrná výše dávky činila 1 343 korun. No a míříme za poslední dvojicí hostů dnešní Devadesátky. Politolog Ladislav Cavada z Metropolitní univerzity Praha, dobrý večer.
Komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban i vám přeji dobrý večer, Marine.
Z vašeho pohledu, jak zásadní je ta změna ve vyplácení sociálních dávek, kterou dnes představil ministr Jurečka? Je to opravdu největší změna v systému za posledních 30 let, jak jsme slyšeli?
Martin Čaban, komentátor, Seznam Zprávy
——————–
Jestli je ta otázka mířená na mě, tak já bych řekl, že je to velká změna. Nevím, jestli to paušalizovat za posledních 30 let. Zažili jsme různé velké otřesy v tom sociálním systému, ale je to velká změna. Je to naplnění nějakých věcí, o kterých se hovoří už dlouhá léta. Například sloučení doplatku a příspěvku na bydlení, je skutečně téma, které se objevuje už poněkolikáté volební období. Čili v tomhle tom já tam jistý pokrok vidím. Vidím v tom jaksi snahu, nějakou elektronizaci té komunikace o to zjednodušení, žádání, snížení těch bariér byrokratických. Takže v tomhle směru si myslím, že to celkem odpovídá 21. století. A vnímám to jako poměrně nadějný signál. Ale pořád je potřeba si připomínat, že vlastně dneska nám byly představeni jenom jakési principy nebo jaké základní linie té změny. A budeme si muset počkat na to konkrétní znění a konkrétní úpravu těch parametrů. Nicméně na první pohled to působí poměrně nadějně.
moderátor
——————–
Jak zásadní, Martine, je prosazení těch změn právě pro vicepremiéra Mariana Jurečku? V rovině, řekněme, faktické coby šéfa nebo člověka, který vede rezort práce a sociálních věcí a v rovině politické, coby předsedy jedné z parlamentních stran. Jak zásadní to je?
Martin Čaban, komentátor, Seznam Zprávy
——————–
Je to samozřejmě poměrně důležitá reforma nebo důležitá změna. Zároveň, myslím si, že pan ministr Jurečka si může nebo můžeme ho pokládat za jednoho z těch aktivnějších ministrů, kteří skutečně přicházejí s návrhy, které jsou mimořádně důležité. Jako je, jako jsou změny v penzijním systému především. A zároveň je pravda, že pan ministr Jurečka si užil v poslední době také trošku toho nepříjemného tlaku kvůli tomu skandálu s večírkem v době masové vraždy na Filozofické fakultě. Takže si myslím, že i tuhle změnu, kterou dneska představil, tak tím jaksi rád zase nechá trošku zapomenout na ty věci, které se děly kolem těchto jeho problémů. Jinak jeho postavení ve vládě je nepochybně silné, protože je to předseda jedné z koaličních stran. A takový se prostě v téhle vládě vyměňovat asi hned tak nebudou. Ale beru to tak, že je to skutečně jako aktivní ministr. Pozval si na ministerstvo velmi chytré lidi, kteří mu dokážou poradit jako chytré věci a napsat takovéhle návrhy, které skutečně na první pohled dávají smysl.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane Cabado, Marian Jurečkovi se přibližně před hodinou ne úplně líbilo, když jsem spojil prosazení těch změn sociálních dávek s možným vývojem voličských preferencí KDU-ČSL. Tak mohou s prosazení těch změn lidovci profitovat podle vás? Je to něco, co voliči, kteří preferují KDU-ČSL nebo zvažují volbu KDU-ČSL, mohou ocenit, anebo je to obráceně?
Ladislav Cabada, politolog, Metropolitní univerzita Praha
——————–
Já myslím, že je pochopitelné, že nereagoval asi úplně dobře na tohle spojení, protože ono by implikovalo, že vlastně se jedná o nějakou hurá akci, která nějakým způsobem reaguje právě na to, co zmínil předřečník. A to jsou ty věci spojené, řekněme, ne s úplně šťastným mediálním obrazem pana ministra a s věcmi, které se týkaly toho nešťastného večírku v prosinci minulého roku. Nicméně, abych šel k vaší otázce. Já myslím, že tohle ukáže právě až budou ty karty skutečně rozkryty, já jednoznačně souhlasím s tím, že jsme dneska dostali nějaký velmi hrubý náčrt. Myslím si, že je zajímavé, že zatím přichází poměrně pozitivní reakce, jak z toho sektoru nevládního, z toho sektoru organizací, které přímo v terénu vlastně pomáhají těm nejpotřebnějším. A v zásadě poměrně pozitivní reakce přišly i, řekněme, z mediální scény. Nicméně my skutečně nevidíme do toho detailu. Nevidíme, co přesně budou ty návrhy obsahovat. Nevidíme teď nějaké matematické výpočty, co to vlastně technicky bude znamenat. Tam bude asi velice důležité, jakým způsobem bude definována ta takzvaná motivační část toho příběhu, kterou jsme zatím nediskutovali. To jest, že ta změna měla vést i k tomu, že by měl být nějakým způsobem pozitivně, pozitivně vnímán efekt snahy toho klienta toho sociálního systému, aby aktivně přispíval ke zlepšení stavu, aby hledal práci, aby nějakým způsobem hledal zdroje, které budou stabilizovat tu jeho finanční a rodinnou situaci. A dokud neuvidíme ta přesná data, tak my samozřejmě můžeme zatím jenom hádat.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Já jsem se na to ptal Mariana Jurečky právě v tom rozhovoru na začátku Devadesátky. On mluvil o tom, že tou snahou má být například účast na rekvalifikačních kurzech, vzdělávání a podobně. Ale zajímá mě možná, pane Cabado něco jiného. Od lidovců se obecně čekalo ve vládě Petra Fialy, že budou jakýmsi sociálním svědomím té vlády. Ty změny, které mimo jiné mají docílit toho, že se dávky více dostanou k těm lidem, kteří je potřebují. Je možné, je to v souladu s tou ambicí, nebo s tou nálepkou sociální svědomí vlády?
Ladislav Cabada, politolog, Metropolitní univerzita Praha
——————–
Já myslím, že částečně ano, ale nechci to přeceňovat. Já myslím, že úplně stejně platí, že minimálně u části členů a podporovatelů lidové strany v minulosti získávali popularitu nebo jaksi byla populární hesla, která naopak poukazovala na zneužívání toho sociálního systému. Na potřebu tvrdšího přístupu vůči těm klientům, kteří skutečně zneužívají nebo kteří v tom obraze, který vytváří někteří politici zneužívají ten sociální systém. Čili jedna věc je, jakým způsobem tohle může prezentovat vedení strany. Jak směrem k voličům, tak v zásadě i směrem dovnitř té pětikoalice. A druhá věc je, jakým způsobem budou, to budou reflektovat různé proudy uvnitř lidové strany. Ostatně mezi třeba Hayato Okamurou na straně jedné a Jiřím Čunkem je poměrně velký názorový rozdíl, který by mohl demonstrovat i nějaké frakční přístupy u lidovců, které se mohou týkat i právě toho, té otázky. Na jedné straně posílení robustnosti toho sociálního systému. A na straně druhé zpřesnění, zpřesnění kritérií nebo indikátorů, které by měly nějakým způsobem vytipovat právě ty zneužívající klienty a nějakým způsobem je penalizovat nebo z toho systému nějakým způsobem vyloučit.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane Čabane, je za těmi změnami vidět spíše snaha být více sociálně citlivý a snaha zabránit zneužívání toho systému? To jsou dva aspekty, které si z toho mohou vytáhnout jedni i druzí. A zajímá mě váš pohled na to, co tam cítíte vy jako dominantní?
Martin Čaban, komentátor, Seznam Zprávy
——————–
Já tam čtu především asi v první řadě tu modernizaci. Ten, že by se ten systém měl jaksi posunout od toho 30 let starého designu někam blíž jaksi k dnešní době. To je jako věc, která je pro mě tam asi zásadní jako signál. Pokud jde o tu sociální citlivost, tam hodně skutečně záleží ještě na tom detailu a na tom samotném provedení. A samozřejmě taky na funkčnosti toho systému, jehož design jsme teď tedy viděli. Ale ještě je otázka, jestli bude skutečně šlapat. A pokud jde o ten prvek zneužívání, tak tam já jsem vysoce ocenil na té tiskové konferenci při tom vystoupení ministra Jurečky, že tam vlastně tenhle ten mýtus toho, že je to nějaký zásadní problém českého sociálního systému, příliš nepřiživoval. Tuším, že to slovo zneužívání zaznělo na celé té tiskové konferenci jednou. A v poměrně jaksi nepřijatelném kontextu toho, že občas některá ta dávka dojde k někomu, kdo na ni třeba nemá nárok. Ale jsem rád, že jsme trošku, doufám, aspoň posunuli od takového toho diskurzu, podle kterého prostě největší problém českého sociálního systému jsou lidé, kteří zneužívají dávky a kteří jezdí v Mercedesech na úřady práce a podobně. Což jsou takové ty airbin legons, které příliš jaksi se nezakládají na pravdě většinou. A když ano, tak jde o nějaké jednotlivé excesy. Čili já jsem rád, že jsme se od tohohle trošku odpoutali a doufám, že to během té debaty vydrží, i když samozřejmě, jakmile to dorazí do sněmovny, tak minimálně od představitelů SPD si něco takového určitě vyslechneme.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pánové, pojďme, prosím, stručně otevřít ještě jedno téma, která dnes rezonuje velmi silně vládní koalicí. A myslím to další překvapování se vzájemně, tentokrát překvapování se od ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka v podobě jmenování zmocněnce pro euro Jana Zahradníka. Vyvolalo to dohadovací řízení uvnitř vládní koalice. Pane Cabado, co to další překvapení v rámci vládní koalice vlastně vypovídá o situaci, ve které vládní koalice je?
Ladislav Cabada, politolog, Metropolitní univerzita Praha
——————–
Tak já bych řekl, že to je další z kroků hnutí Starostové a nezávislí, který narušuje jednotu té vlády, to bezpochyby. A který je, který je podle mě zacílen zejména na to, aby hnutí STAN nějakým způsobem oslovilo, oslovilo voliče té vládní pětikoalice, kteří v tuto chvíli váhají, zda jí i v příštích volbách chtějí podpořit. Ostatně v některých projevech předsedy strany to i zaznívalo. Já myslím, že velmi dramaticky je ten pojem zmocněnec. Já myslím, že tím skutečně pan ministr šlápl úplně vedle. Zmocněnec je typicky někdo, kdo reprezentuje předsedu vlády a vládu jako celek. A myslím si, že ta poměrně ostrá reakce i ze strany velmi konsenzuálního Petra Fialy naznačuje, že tady skutečně došlo k přešlapu a já předpokládám, že hnutí STAN v příštích dnech poměrně rychle, poměrně rychle zacouvá. Ať už terminologicky, to převezme tu funkci, anebo dokonce od toho kroku úplně ustoupí.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Pane Čabane, když pomineme označení zmocněnec. Potřebuje Česko někoho, kdo lidem bude vysvětlovat přínosy a rizika přijetí eura? To je obsah práce, který takto pana Zahradníka, který takto popsal ministr Dvořák.
Martin Čaban, komentátor, Seznam Zprávy
——————–
No, já se domnívám, že na to máme ministra financí. Máme na to ministra pro evropské záležitosti, kterým je Martin Dvořák. Měli bychom na to mít koordinátora národního pro přijetí společné měny. To je funkce, která skutečně existuje. Jaksi na úřadu vlády se s ní počítá. Akorát to křeslo je v tuhle chvíli prázdné. A rozhodně si myslím, že na to nepotřebujeme nějakého tedy kontrazmocněnce nebo truckoordinátora, nebo jak to nazvat, kterého si jaksi vytáhne z klobouku, respektive z řad svých poradců pan ministr Dvořák. A to si myslím, že Petr Zahradník je excelentní odborník na otázky evropské regulace a fondů a pravidel. A je to nepochybně jako velmi erudovaný a srozumitelný člověk. Ale myslím si, že tahle ta hurá akce ze strany pana ministra Horáka se skutečně nepovedla. Na stabilitě vlády se nepochybně podepíše.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Myslím, že z koalice od Marka Výborného zazněl dokonce pojem pseudozmocněnec. Tak uvidíme, jak to dopadne. Ladislav Cabada, Martin Čaban. Pánové, děkuju, přeju hezký večer.
Přidejte odpověď