ČT 24
Chystané změny by měly zásadním způsobem pomoci proměnit současnou podobu dávkového systému. Ten je podle rezortu práce a sociálních věcí zastaralý, neefektivní a nepřehledný. Z průzkumu agentury STEM vyplývá, že dávkám rozumí méně než třetina Čechů. Jen přibližně čtvrtina dotázaných potom považuje současný systém za spravedlivý. Zhruba 35 % respondentů je přesvědčeno, že systém skutečně pomáhá. A Jakub Čihák, ředitel poradny R-Mosty je naším dalším hostem, vítejte.
Možná navážeme, navažme na ten průzkum. Výsledky toho průzkumu byste podepsal? I vaše skutečnost z praxe odpovídá tomu, jak to vnímá veřejnost?
Jakub ČIHÁK, ředitel, R-Mosty
——————–
Můj pocit z praxe by odpovídal ještě nižším hodnotám. Myslím si, že současný způsob vlastně výpočtu nebo chápání celého systému nepojistných sociálních dávek, to znamená těch, o kterých se teď bavíme v tom návrhu, v tom nápadu té reformy, si myslím, že není srozumitelný nejen pro širokou veřejnost nebo pro tu relevantní klientelu těch lidí, kteří by mohli pobírat, ale velmi často není zcela srozumitelný ani sociálním pracovníkům, poradcům, kteří vlastně připravují ty klienty Úřadu práce. A to jednání s Úřadem práce provází potom tím procesem, který bývá velmi často trnitý a velmi často se vlastně stává zejména v poslední době, že ty dávky chodí velmi, velmi opožděně. A způsobuje to, způsobuje to skutečně velmi nepříjemný jako dopady ve smyslu třeba toho, že lidi vypadávají z bydlení jenom proto, že jim pozdě vyplacená dávka. To je takový evergreen posledních měsíců.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Je důvod věřit tomu, že ty navržené změny, byť ještě budou procházet sérii diskuzí a hlavně parlamentním projednáváním, že ty neduhy a vyléčí a že vyléčí i to, že dávky chodí třeba pozdě?
Jakub ČIHÁK, ředitel, R-Mosty
——————–
Já a nejenom já asi všichni ostatní kolegové v pomáhajících profesích si přejeme, aby tomu tak bylo. Jo, je tam spousta nebo minimálně dvě pěkné věci, dva pěkné nápady, které bysme určitě považovali za pokrok.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
To jsou která?
Jakub ČIHÁK, ředitel, R-Mosty
——————–
No, tak určitě vlastně to tady padlo už od mých předřečníků. Určitě je to vlastně to sdružení těch dávek, které dává smysl. Ono totiž i to rozdělení do značné míry dneska už ten smysl nedává. Často prostě doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení, který jako měl mít velmi odlišný charakter, tak dneska vlastně splývá. Dostanete doplatek na to, na co dřív pouze příspěvek a naopak. Takže určitě to je skvělá záležitost. Tím se to zpřehlední a tím se to může zjednodušit. Tou druhou věcí je, jak o tom mluvil pan Prokop. Určitě to, že vlastně po velmi dlouhé době přestane být člověk trestán za to, že se chce nějakým způsobem vyčlenit z toho sociálního vyloučení, jo. Snaží se, respektive začlenit. Snaží začít fungovat. A až dodnes tomu vlastně bylo tak, že každá takováhle, tak každý takovýhle jako bohulibý nápad byl po zásluze potrestán tím, že vlastně se to téměř nevyplatilo. Pokud ano, tak jako ve velmi symbolické rovině.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Kdo jsou typově lidé a kdo jsou domácnosti, které dnes žádají o tu čtveřici dávek, které se mají sloučit pod jednu? Pokud tedy jakákoliv taková charakteristika není vlastně příliš paušalizující, nevím.
Jakub ČIHÁK, ředitel, R-Mosty
——————–
Je to složité. Já můžu mluvit za tu, já tomu nechci říkat dolních 10 tisíc a bohužel podobná klišé. Ale můžu mluvit, vlastně jsme.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
To jsme slyšeli často.
Jakub ČIHÁK, ředitel, R-Mosty
——————–
Je to třeba naše klientela, řekněme. Jsem to počítal, než jsem šel do studia, třeba 2-2 500 lidí, unikátních lidí ročně, který projdou těmi našimi sociálními službami. A to spektrum je skutečně tak široké, že by na to určitě nestačila délka tohohle pořadu. Ale rozhodně to není tak, že by to byli lidé, kteří jsou zneužívači těch dávek, kteří jsou paušálně lidé, kteří jsou líní, kteří se spokojí s nějakým nižším standardem, nebo lidé, kteří prostě nebyli schopni svůj život dostatečně kvalitně jakoby uchopit za pačesy. Samozřejmě je to spousta lidí, který má nějaký sociální, ale taky psychosociální handicap. Jsou z prostředí, který prostě neumožnilo dostatečně jako zdravý duševní vývoj. Mají to prostě mnohem komplikovanější než my někteří ostatní prostě více šťastný. To znamená, popsat se to nedá, ale dalo by se vlastně říct, že tím jednotícím prvkem je, že se ocitli v nějaké krizi, v nějaké obtížné životní situaci. A z ní se snaží naskočit zpátky. Někteří více, někteří méně.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Bavíte se s nimi už teď o tom, že se chystá nějaká změna, že výhledově ten systém má být jiný, nebo to je relativně nová informace? Byť první vlaštovky přicházely už třeba na podzim.
Jakub ČIHÁK, ředitel, R-Mosty
——————–
Já se přiznám, že zatím koketujeme s kolegy, že se o tom jsme schopni vůbec bavit mezi sebou, protože máme tam jedno takového malého ďáblíka v detailu. A tím je vlastně určitá nedůvěra k tomu, že tento nápad je realizovatelný v praxi. Tím důvodem je to, že když vlastně vidíme, co dneska brání tomu, aby se skutečně ty dávky efektivně čerpaly tak, jak o tom mluvila například paní Kalíšková. Tak je to nejenom nepřehlednost toho systému, ale je to vlastně určitý jako nesystém. A já bych se nebál i slova kolaps Úřadu práce, který tady v pomáhajících, minimálně v pomáhajících profesích jsme ho svědky prakticky od roku 2012, když došlo k velké reformě vlastně sociální agendy a byla převedena z velké části na Úřadu práce. A v těch posledních letech skutečně třeba v Praze je ten kolaps absolutně hmatatelný. To znamená představa o tom, že jakákoliv změna systému a parametrů nastartuje obrovský úřad, který má obrovské penzum agend, ale sotva stíhá ty základní činnosti, tak už jak se tady o tomtéž hovořilo. Tak zatím ta důvěra tedy v ten jako obří skok není velká.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Takže vy nemáte velkou důvěru, nějakou metamorfózu, proměnu zaměstnanců Úřadu práce, aby byli motivovaní k tomu být víc proklientští a působit aktivizačně ve smyslu návrhu rekvalifikačních kurzů a podobně.
Jakub ČIHÁK, ředitel, R-Mosty
——————–
Zatím nikoliv, ale určitě to není proto, že bych si nevážil zaměstnanců Úřadu práce. Znám mnoho lidí, kteří pracují na Úřadu práce. Někteří jsou vynikající, je tam spousta srdcařů, kteří některá ta pracoviště už několik měsíců nebo i let drží vůbec při životě. Ale udělám takový jako malinkatý výpočet. V Praze v tuto chvíli je šest kontaktních pracovišť. Praha má přes milion obyvatel. Tuším, že to osciluje mezi 1,2-1,3 milionů. A vemte si, že vlastně v tuhle chvíli jenom na základě personální krize, jenom na základě toho, že vlastně lidé nechtějí, natož kvalifikovaní lidé pracovat na úřadech práce. Tak se postupně vlastně ty pracoviště smrskly až do dnešních šesti. To je ten důvod, proč dneska se čeká na příspěvky na bydlení i jiné. Bohužel i třeba dávky hmotné nouze a u těch příspěvků na bydlení to bývá takové jako, nebo nejčastěji to rezonuje na veřejnosti. Tak se čeká 90-120 i více dnů. A to je přece věc, kterou žádná změna parametrů toho systému nemůže sama o sobě vyléčit. To znamená, pokud se bavíme o čerpání, je potřeba mít kvalitní Úřad práce, protože vlastně ta činnost tam vykonávaná je neskutečně složitá. Vlastně kombinujete pracovníka, který by se měl orientovat v přístupech pomáhající profese a zároveň úředníka, legislativně vzdělanou osobu, která vlastně ručí za legitimní vydávání těch dávek. To je agenda, která je skutečně jako neskutečně obtížná. A vyžaduje velmi kvalifikovaný personál. A samozřejmě ten kvalifikovaný personál ale musí někdo taky zaplatit. A ty zaměstnanci Úřadu práce musí mít takové podmínky, aby tam byli ochotni pracovat.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Může to něco z toho suplovat na úrovni neziskového sektoru? Něco z těch pozitivních změn, které třeba v praxi nezvládnou úředníci Úřadu práce přetížení, vytížení, frustrovaní. Ale mohli, anebo možná nemohli byste v tom pomoct vy.
Jakub ČIHÁK, ředitel, R-Mosty
——————–
Myslím si, že určitě ano. A ještě řeknu, že vlastně něco podobného se ale už několik let děje. Kdybysme vlastně vzali ty normativní instrukce a všechny ty principy a nápady, co všechno měl po té velké reformě Úřad práce vykonávat. Tak z velké části to byla právě sociální práce. Byla to ta aktivizační činnost. Byla to pomoc hledáním nejenom zaměstnání, ale také bydlení. Vlastně těch agend tam mělo být mnohem víc. To, že k nim jako nedochází, k tomu plnění dneska, je právě dáno tou krizí, kterou ten Úřad práce prochází. Ne všude, ale řekněme, hlavně v těch velkých městech. A v Praze ta situace je velmi špatná. No a samozřejmě třeba ten neziskový sektor poskytovatelů sociálních služeb už do značné míry vlastně supluje tu přípravu toho klienta. To provázení tím procesem a vlastně na ten Úřad práce se jde čekat těch několik hodin a potom několik měsíců na tu zpětnou vazbu. Velmi často právě s tím průvodcem z řady poskytovatelů sociálních služeb.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Mimochodem, jak funguje u těch dávek nebo u sociální podpory, jak funguje digitalizace? Ministr práce mluvil o tom, že je to jiná kapitola, jiný příběh, než co jsme viděli teď u Cermatu a elektronický přihlášek k přijímacím zkouškám. Je to jiná kapitola, funguje to lépe?
Jakub ČIHÁK, ředitel, R-Mosty
——————–
Já bych nechtěl z toho vzorku, který jsem tady nastínil, dělat nějaký jako paušální závěry. Ale ptal jsem se ještě dnes dopoledne svých kolegyní, jaké mají zkušenosti s tím, že si klient zřídí datovou schránku. On zřídí si datovou schránku pro člověka sociální vyloučení bez prostředků, velmi často bez přístupu k nějaké moderní komunikační technologie, není úplná legrace. Nicméně jde to. Ne, že by to nešlo. Jde to. Ty odpovědi byly takové, že vlastně ten, kdo používá datové schránky z naší klientely, tak mu vlastně do té datové schránky nechodí ty odpovědi vůbec. S tím, že ne všichni pracovníci při té osobní konzultaci, vlastně někteří z nich přiznali, že prostě s datovými schránkami komunikovat zatím neumějí, nebo nechtějí, nebo prostě to není, není to úzus, není to běžné. A to je vlastně jediná zatím jako pevná zkušenost s digitalizací. Popravdě řečeno, stejně jakákoliv digitalizace při jednání o nepojistných sociálních dávkách může být pouze součástí toho jednání. Ta osobní přítomnost tam je stejně nutná.
Jiří Václavek, moderátor
——————–
Jakub Čihák, Moc vám děkuji za pohled z praxe.
Přidejte odpověď