Společnost Neuralink implantovala prvnímu člověku čip do mozku  

Radiožurnál

Společnost Neuralink miliardáře Elona Muska v neděli implantovala prvnímu člověku čip do mozku. Oznámil to na své síti X sám Musk. A to s tím, že pacientovi se daří, daří dobře a počáteční výsledky jsou slibné. Neuralink, který vyvíjí mozkové čipy, dostal loni od amerického úřadu pro kontrolu potravin a léčiv souhlas k první klinické studii na lidech. Studie posoudí funkčnost aparátu, který byl navržen tak, aby lidem s ochrnutím všech čtyř končetin umožnil ovládat zařízení myšlenkami. Zkoumat se bude také bezpečnost implantátu. Já už ve vysílání vítám Přemysla Jirušku z Ústavu fyziologie Akademie věd a také z 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, dobrý den.

Jak ten čip vypadá a jak by měl fungovat.

Přemysl Jiruška, lékař z Ústavu fyziologie 2. lékařské fakulty
——————–
Tak ten čip si můžete představit jako velmi malinkou destičku. To může být několik stovek mikrometrů na stovek mikrometrů, záleží podle toho, jak velkou oblast mozku chcete zasáhnout a ty elektrody vypadají různě, to znamená, můžete si ji představovat opravdu jako plochou destičku, na který jsou elektrody, opravdu ten číp jich tam má asi 1500 na takovým malém prostoru a zároveň to umí i zpracovávat signál, který registruje. Můžete si představit takovouto mikrodestičku, která vypadá jako fakírovo lože, takový malinký jehličky. A těch tam zase může být obrovské množství, stovky a pomocí těch se právě registruje aktivita z neuronů.

moderátor
——————–
Co všechno mohou takovéto čipy nebo destičky lidem, kteří jsou třeba ochrnutí nebo slepý nebo němý, umožnit?

Přemysl Jiruška, lékař z Ústavu fyziologie 2. lékařské fakulty
——————–
Tak právě ta představa u těchto zařízení, kterým se říká anglicky brain machine interface, to znamená rozhraní mezi mozkem a strojem, tak ta představa je, že by skutečně mělo nějakým způsobem nahradit nějakou funkci mozku, kterou ztratíte, to znamená, pokud je to například paralyzovaný člověk, to znamená má přerušené dráhy z mozku do míchy a ke svalům, tak se využije toho, že pomocí tohoto implantátu vy se zamyslíte nad pohybem, který chcete vykonat, ta aktivita z buněk se zdetekuje, a to se pak například přenese do nějakého exoskeletu, pomocí kterýho se budete pohybovat, nebo takhle se to přenese přes tu přerušenou míchu na tu spodní část a zase pomocí nějaké stimulace se tam budou stimulovat nervy. Podobně to může být, když ztratíte například v důsledku poranění míchy cit v rukou, dotyk, tak opět budete mít nějaký zařízení, který vám bude detekovat právě dotyk, a to se pomocí takovýchto elektrodestiček bude stimulovat mozek a bude si vytvářet podnět nebo stimulovat a vytvoří to podnět nějakého dotyku, a tak by se tím měly nahradit veškeré smysly, samozřejmě především zrak, čití, ale i sluch. Ale v omezené míře se už tohle běžně dělá v současné medicínské praxi. Tohle je však velmi sofistikovanější verze, která se vyvíjí.

moderátor
——————–
Za jak dlouho by se takovéto čipy, jaké teď tedy Neuralink voperoval pacientovi stát běžnou záležitostí?

Jiruška, lékař z Ústavu fyziologie 2. lékařské fakulty
——————–
Tak on Elon Musk, jak říkám, není jediný. To je podobný v této oblasti jako s těmi raketami, ty rakety se tady vynalézaly a konstruovaly několik desítek let. Musk se přidal a chtěl to vylepšit. Podobně to je s Neuralinkem. Takže pilotní pokusy těch složitějších forem, kdy pomocí právě myšlenek toho mozku ovládáte nějaký pohyb, tak ty už se provedly, takže já si myslím, s tím, jak je ten vývoj překotný, tak já bych očekával, že se to výrazně posune v té následující dekádě, to znamená v dalších deseti letech.

moderátor
——————–
Přemysl Jiruška, Ústav fyziologie Akademie věd, na slyšenou.