Jak se žije lidem v Česku  

Marian Jurečka

ČT 24 – Události, komentáře

Česká ekonomika balancuje na hraně recese, hrubý domácí produkt za celý loňský rok klesl o 0,4 %. Hlavně kvůli tomu, že vysoká inflace přiměla domácnosti šetřit, hospodářství se tak ještě nevrátilo na předcovidovou úroveň. Situace se ale s koncem loňského roku začala zlepšovat. A proti třetímu kvartálu výkon ekonomiky mírně vzrostl.

Jan Rafaj, prezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
——————–
V tuto chvíli musí vláda maximálně se snažit podpořit to, aby byznys fungoval, to znamená neklást překážky, zjednodušovat podnikání v České republice, povolovací řízení, zflexibilnit trh práce, který potřebuje se rozhýbat.

moderátorka ČT
——————–
Loňský propad ekonomiky o 0,4 % přerušil postupné oživování po covidové krizi z roku 2020. Letos se sice očekává návrat do plusových hodnot, ale nijak vysokých. Ministerstvo financí odhaduje růst zhruba o procento, hlavní příčinou aktuálních problémů je vysoká inflace. Ještě před rokem přesahovala 17 %, postupně ale brzdí a loni v prosinci už klesla pod 7 %. A tento příznivý vývoj má pokračovat. Ekonomiku táhla dolů spotřeba domácností, jednoduše řečeno, zdražování přimělo lidi šetřit, to se projevilo v obchodu, dopravě, ubytování i pohostinství. Podle údajů za poslední čtvrtletí nicméně chuť lidí utrácet opatrně roste. Špatnou zprávou ale je propad hospodářství našeho největšího obchodního partnera, tedy Německa. Ve čtvrtém čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu kleslo o 0,3 %, ekonomika celé unie stagnovala, Česko v tomto porovnání už vykázalo růst. No a já už vedle sebe vítám své první hosty, Marian Jurečka, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a samozřejmě taky předseda lidovců, dobrý večer.
No a vítám samozřejmě taky Josefa Středulu, předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů, i vám dobrý večer.
Pane ministře, jak se žije Čechům?

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Tak já myslím, že už v té úvodní reportáži bych to řekl zjednodušeně. To nejhorší věřím, že máme za sebou a přichází doba, kdy bychom měli všichni už, řekněme, zažívat období relativně stabilní, řekněme, nízké inflace v porovnání s tím, co jsme prožili před dvěma roky. Zároveň období, kdy přijde růst reálných mezd, období, kdy přijde i pokles úrokových sazeb, ekonomika by se měla postupně pomalu oživovat, měli bychom mít i nadále nejnižší nebo jednu z nejnižší nezaměstnanosti v Evropské unii. To znamená po fakt dvou těžkých letech a předtím covidových těžkých letech. Bychom v roce 2024 měli zažívat období roku, který by měl být mírně optimistický.

moderátorka ČT
——————–
Optimistický ministr, jak optimistický bude odborový předák Josef Středula? Jak se žije Čechům?

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Já budu realistický. Špatně. Ty poslední dva roky jsou naprosto katastrofické. Pokles reálných příjmů je neuvěřitelný, u mezd to dělá asi 10 %, u platů to dělá 15 %, u platů po letošním roce to bude minus takřka 20 %. A možná u mezd to bude minus 9 %. Takže naprostá katastrofa, jestli jsme v situaci, že můžeme jet do zahraničí, ať už to na západ, nebo na sever a koupíte speciálně v Německu, kde mají trojnásobné mzdy za levněji, tak to není přece v pořádku. Co se týká firem, tak ty taky nejsou v dobré situaci a úplně nejhorší je samozřejmě momentálně na severní Moravě, to jsou ty dopady, které mohou vzniknout a bohužel se budou týkat asi 45 000 lidí v případě, že dojde k tomu problému, který se týká Liberty a následných firem. Takže to může ještě tu situaci zhoupnout. A my jsme v této chvíli ve stagflaci, máme relativně, relativně vysokou inflaci a nízký hospodářský růst. A mě zcela zaráží, já jsem z toho opravdu dost rozhozený, když jsme hodnotili při přípravě státního rozpočtu, kde vláda přicházela s předpokladem hospodářského růstu pro letošní rok ve výši 2,3 %. Na to nastavila veškeré příjmy, výdaje a teď to zredukovala o 50 % na 1,2 % hospodářského růstu pro letošní rok. Takže tady se trošku obávám, zda-li ti, co připravují podklady pro státní rozpočet, ví vůbec, co počítají? Protože my jsme předpokládali tak nízký hospodářský růst, takže v tomto případě ta vaše otázka zní, nevypadá to dobře a děkuju za tu informaci o Německu. Myslím si, že to je vážná zpráva, protože Česká republika je vázána významným způsobem na ekonomiku německou a jejich pokles se samozřejmě s odstupem času projeví i v České republice.

moderátorka ČT
——————–
Tak, pane ministře, diváci teď slyšeli ten váš optimistický pohled, realistický, jak říká pan předseda, pohled možná spíš trošku pesimistický a teď, jak s tím mají naložit? Mají začít utrácet, mají kupovat věci, které odkládali během toho období vysoké inflace, poklesu reálných mezd, nebo mají ještě počkat, mají dál šetřit, co mají dělat?

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Já tady s Josefem Středulou, coby předsedou odborových svazů, nemohu souhlasit, protože on takovou rétoriku měl i řekněme, třeba před více než rokem, když jsme se dívali třeba na rok 2023 a na to, jak to bude z hlediska ve propouštění ve firmách a z hlediska třeba zaměstnanosti, taky to byly ty naprosto černé deprimující scénáře. A nic z toho se zaplaťpánbůh nenaplnilo. Já teď budu vycházet opravdu z dat, nikoliv svého resortu, ale použiju třeba data České národní banky, to znamená, ten očekávaný vývoj třeba inflace, tak ten má být mezi 2,5–3 procenty. Opravdu už zhruba od února loňského roku, meziměsíční inflace je v hodnotách, v desetinách buďto růstu, nebo dokonce i poklesu.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Třeba energie budou pořád dražší než před třemi lety.

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Když se podíváme, počkejte, dobrá otázka, co jste položila, když se podíváme na výhled cen velkých prodejců a distributorů v České republice, tak naopak na druhý, třetí kvartál a i výhled roku 2025, 2026. Ty ceny se vrátily na předválečnou úroveň, jak u elektřiny, vidíme to i u plynu už několik měsíců. To znamená, já to nelakuju narůžovo, ale myslím si, že zase jako je potřeba si říct, že věříme tomu i na základě dat renomovaných institucí i mezinárodních, že přichází období větší stability, větší předvídatelnosti, menších výkyvů. A že z toho budeme schopni benefitovat nejenom jako firmy, které udrží nízkou nezaměstnanost a věřím, že i v otázce Liberty, která tady byla naznačená, se vláda věnuje. Sledujeme to, hledáme ta možná dobrá řešení a podporu, případně za stabilizace té firmy, nepodceňujeme tuto situaci. Tak stejně i pro ty domácnosti prostě, kdo bude chtít mít práci, tak v zásadě si jí dokáže najít. Rostou průměrné platy i mzdy, a to vidím na výběru sociálního pojištění. V letošním roce je ten odhad firem, samotných firem někdy mezi 7,8 procenty růstu. To znamená, to jsou údaje, které, já je nepotřebuju jako na růžovo, ale říkám, to nejhorší a nejsložitější období máme za sebou a teď věříme tomu i s podporou třeba obrovských investičních zdrojů do oblasti energetiky, obnovitelných zdrojů, úspory domácností v energetice, úspory firem, to jsou desítky miliard korun, které jsou dneska připravené a směřují do toho, abychom podpořili tu ekonomiku. Podpořit zaměstnanost a podpořit úspory, které potřebujeme efektivně podporovat.

moderátorka ČT
——————–
Pane předsedo, nemohl v tom, že Češi méně utráceli, hrát roli i, řekněme, psychologický efekt toho, že zkrátka neslyšeli řadu měsíců v kuse moc dobré zprávy z ekonomiky, byly tady černé scénáře, o kterých se diskutovalo stále dokola, že zkrátka ty úspory si schovávali. Není i tenhle efekt, nehraje i tenhle efekt roli?

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Ale oni neměly z čeho spořit. Jestliže tady ceny za tři roky vylítly o 30 %, mzdy poklesly, jejich reálná kupná, kupní síla, už jsem říkal, ta čísla o 10, respektive 15 %, tak to znamená, že ti lidé nejenom, že to cítí, oni to i vidí. A jestliže přijde poradce premiéra a řekne, že se má nakupovat v Polsku, že je tam levněji a potom přijde premiér, že jsou levnější ceny v Německu, tak to jako je opravdu, to je výsledek, který nemusíme ani debatovat.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Kdo je na tom nejhůře?

Josef Středula,
——————–
Na tom jsme momentálně nejhůř my, Česká republika.

moderátorka ČT
——————–
Ale myslím v rámci, řekněme, skupin obyvatelstva.

Josef Středula,
——————–
Jednoznačně to jsou rodiny s dětmi, ti jsou na tom opravdu nejhůř, obzvláště ti, kteří mají dítě malé a jsou na rodičovské dovolené, protože ten pokles kupní síly, příspěvku pro rodiče je opravdu dramatický, protože těch 300 000 zredukovalo vlastně na kupní sílu pouze 200 000. Teď se to má změnit a posílit do 50 000, ale pořád je tam propad polovičky z toho. To je opravdu velmi dramatické, potom samozřejmě ti, co jsou nízkopříjmoví, tak ti jsou opravdu v pasti, ti nemají vůbec kam unikat a nemohou ani nikde nakupovat v zahraničí, protože tam nemají jakým způsobem se a dostat. A druhá věc je, ještě nezačal působit balíček, na to ještě musím upozornit, balíček ještě de facto tady není. Nájmy se začnou zvedat za leden poprvé, to znamená, zohlední se inflace 11 %. Vodné, stočné poroste o 13 a více procent, v některých případech i o 20 %, protože to je regulovaná cena. Pane ministře, sice kývete, ale v tomto případě oni mohou zvýšit pouze o inflaci, plus váš slavný přesun, myslím vládní přesun DPH o dva procentní body směrem nahoru, takže to 11+2 je 13 minimum a poroste to dále nahoru, a to se všechno musí pročíst logicky do všech cenových úrovní. Takže z tohoto pohledu, a když jste říkal o renomovaný institucích, pokud pro vás Mezinárodní měnový je renomovaný instituce, tak ta předvídala inflaci v České republice pro letošní rok 4,8 %. My teda pět se skromností sobě vlastní.

moderátorka ČT
——————–
Pane ministře, se udělá balíček?

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Já bych jenom poznamenal, že bylo dobré, někdy vzít ty výroky pana předsedy Středuly třeba rok a půl zpátky ještě predikoval, že 60 % firem bude propouštět a nezaměstnanost bude růst. A to byly všechno jeho predikce na rok…

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Opravdu? My jsme o nezaměstnanosti říkali, pane ministře, že bude stagnovat.

Marian Jurečka, 
——————–
Ne, ne, vy jste říkal, že 60 % firem bude propouštět.

Josef Středula,
——————–
Vy jste zvyklý na opozici, ale já nejsem opozice.

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Já si to pamatuju někdy ty vaše výroky vzít a porovnat s tou realitou to vaše strašení a potom ta realita, ty věci se nenaplnily, ale reálně zase jako Česká národní banka, já jsem tady zmiňoval, jo, to není moje číslo, predikce České národní banky je inflace mezi 2,5–3 procenty, jo, vidíme čtvrtý kvartál, jak tady bylo zmíněno i v úvodu.

Josef Středula,
——————–
Už jste mimochodem změnili, pane ministře, na 3 %.

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Růst 0,2 %, jo, takže já to beru realisticky, ale určitým pohledem opravdu v tom slova smyslu, že v některých odvětvích ekonomiky se opravdu nám daří ještě i výrazně lépe než v tom zbytku. Dneska je to třeba otázka právě oblastí IT digitálních technologií, firem, některé v České republice opravdu působí a jsou světově konkurenceschopné velmi dobře, a to je jedna z věcí, na kterou se máme také umět dobře, efektivně soustředit. To znamená tam, kde Česká republika ukazuje, že i v době krize je dobrá, je velmi dobře konkurenceschopná, má produkty, které ten svět zajímají. Tak to se snažíme podporovat i v tom, co jsme změnili v rámci Úřadu práce, do toho my dneska investujeme, posilujeme rekvalifikace a snažíme se do těchto opravdu oborů s přidanou hodnotou dokázat zajistit ty lidi, kteří by prostě dokázali tady mít také i své vyšší výdělky, a to se nám daří.

moderátorka ČT
——————–
Pojďme přidat další hlas do té debaty, viceprezident Hospodářské komory České republiky Radek Jakubský, dobrý večer.
Tak jaká je debata mezi? Nebo debata, jaká je nálada mezi zaměstnavateli, jaké roky to byly, byly spíše hubené, řekněme, nebo byly naopak dobré, jaké?

Radek JAKUBSKÝ, viceprezident, Hospodářská komora ČR
Pokud se bavíme o předchozích dvou až třech letech, tak samozřejmě ty roky nebyly dobré, protože docházelo k dramatickým výkyvům cen energií, k růstu úrokových sazeb a podobně a tyhle náklady my jsme museli buďto promítnout do svých cen, anebo je nést z vlastních zdrojů, což samozřejmě nám ubírá možnost třeba investic do rozvoje, takže za mě to období bylo velmi těžké a ještě stále je velmi těžké, když pan vicepremiér říkal, že ceny energií jsou na předválečných hodnotách, tak já ve firmě ty faktury samozřejmě vidím každý měsíc a musím říct, že ještě tam zdaleka nejsou, jsou ještě v nějakých násobcích toho, co byly ty původní částky, na které jsme byli zvyklí, ale ano, jsou výrazně jinde, než byl ten nejvyšší peak samozřejmě.

moderátorka ČT
——————–
A bude se tedy teď přijímat, nabírat, propouštět?

Radek JAKUBSKÝ, viceprezident, Hospodářská komora ČR
——————–
Já myslím, že právě tak, jak teďka prosakují zprávy o tom, že by prospělo pracovnímu trhu jeho zpružnění, tak to je ta správná doba se o tom bavit. Firmy jsou nuceny k určitému přerodu, k určitým změnám, tak, jak jsme už slyšeli, k oborům s vyšší přidanou hodnotou a podobně a k tomu by jim velmi pomohlo, kdyby měly volnější ruku v přeskupování, řekněme, těch zaměstnanců mezi jednotlivými obory.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
To znamená s i snazší propouštění nevýkonných zaměstnanců, kteří teď jsou často nepropustitelní, teď tedy mluvím o tom návrhu národní ekonomické rady vlády. To by pomohlo?

Radek JAKUBSKÝ, viceprezident, Hospodářská komora ČR
——————–
Chápu, že tím Josefa Středulu popudím, ale ano, zastávám ten názor, že někdy někteří zaměstnanci a musíme si říct, že to je ale velmi nízké procento zaměstnanců, tak dokážou těm firmám škodit z různých důvodů, třeba osobních nebo nefunguje tam určitá chemie v týmu a snižuje to pak celkovou produktivitu, takže určitě by to prospělo, pomohlo a zjednodušilo život firmám.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Je Josef Středula popuzený?

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Josef Středula se směje. Protože to je naprostý nesmysl, navíc je to návrat do něčeho extrémně nebezpečného, ale nejdřív, proč to je nesmysl. Argumentace národní ekonomické rady vlády je, že to pomůže trhu práce, takže když propustíme nějaké, tak oni říkají problémové, tak jak tady tito problémový pomohou nějakému růstu, když jsou problémoví, tomu nechápu. To je ty problémové někdo přijme, oni budou lepší, to je naprostý nesmysl. První věc, druhá, jestli bude výpověď bez udání důvodů, tak my jsme tady teď čtyři, řekněme, tak já si vyberu sám sebe, že budu propuštěn proto, že jsem hubatý, ale nikdo mi to nemusí zdůvodňovat, takže mě propustí, já se ani nemůžu bránit u soudu, a přesto budu výborný pracovník, ale budu hubatý nebo budu mít blonďatý.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
NERV říká, že třeba v Dánsku to jde, že nechce vymýšlet nic nového pro Českou republiku, tak proč to v jiných zemích jde?

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Ale v Dánsku je úplně jiný systém, my nemůžeme si takto vybírat rozinky a myslet si, že je to funkční, protože tam taky jdete na trh práce, máte stoprocentní podporu a tam taky máte úplně jinou mzdovou úroveň a úplně jinou kupní sílu, než máte v České republice, ale to my vůbec nezohledňujeme, nám se jenom to takto líbí. Ale výpověď bez udání důvodu bude proto, že propustíme Mariana Jurečku, protože nosí brýle, ale nebudu mu to říkat, takže ho dneska propustím. Já taky nosím brýle, pane ministře. Takže z tohoto pohledu prostě to tak není možné. To je návrat do devatenáctého století, aby někdo vyhazoval někoho jenom proto, že se mu takto ráno špatně vstane a řekne si, tak já ho vyhodím, a on ho vyhodí. No. Jestli tam bude, jestli tam bude pětileté odstupné v tom případě, tak možná o tom budeme debatovat, ale tady o ničem takovém podobném nikdo nedebatuje. A navíc berme na vědomí, že zaměstnanec je v tomto případě v horším stavu. A kdo říká, jak píše národní ekonomická rada vlády, že nelze zaměstnance propustit, tak bych těm ekonomům doporučil, ať si nejdřív prostudují zákoník práce a potom teprve něco o tom řeknou. Jako některé nesmysly bychom vůbec neměli pouštět na svět. To je nebezpečí, které je neuvěřitelné.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Hospodářská komora pro odboráři proti. Co teď s tím, pane ministře? Vám se to líbí ten nápad?

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Já upřímně řeknu, pro mě tohle vůbec není téma na pořadu dne, protože je důležité číst to, co psal taky ten NERV předtím.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
A to jsme slyšeli, že třeba Hospodářská komora říká, že pro ni by to znamenalo.

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Já když jsem byl se zaměstnavateli, tak ty daleko více trápí, abychom z domácího trhu byli schopni aktivizovat vícero lidí na pracovní trh. Díky částečným úvazkům, díky sladění rodinného osobního života. Lidí předdůchodového a důchodového věku, abychom motivovali zůstat v práci, případně osoby se zdravotním postižení, případě zahraniční pracovníky, to je to nejpodstatnější, co máme společně odpracovat, samozřejmě i se zajištěním bezpečnosti, to ty firmy dneska nejvíc potřebují.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Jak by tedy měl vypadat moderní zákoník práce jedenadvacátého století?

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Tam jim dneska chybí zhruba nějakých 270 000 pracovníků, které firmy nemají a na tom my pracujeme. V rámci novely zákoníku práce i v rámci novely zákona o zaměstnanosti, abychom z těchhle oblastí, které jsem vyjmenoval, byli schopni pružně efektivně zajistit tyto lidi, lépe slaďovat ty částečné úvazky. Maminky na mateřské, rodičovské, aby neměli dneska úplně bizarní překážky v tom, jak jednoduše zaměstnávat. Dneska se to obchází. Nemůžou zůstat na té stejné pozici. Vymýšlí se jako kličky, jak to udělat? Říkám, pojďme to zjednodušit, neházejme tam zbytečně klacky pod nohy a buďme efektivní v tom, aby ten člověk, pokud chce a může zůstat v kontaktu s tím zaměstnavatelem třeba na 02, 05, úvazku podle toho, jak mu to vyhovuje, aby zůstal. To jsou za mě věci, na který já se chci hlavně soustředit. Toto je téma, které fakt není zásadní a poslední poznámku jenom řeknu, já jsem mluvil o cenách energií na druhý, třetí kvartál a výhled příštího roku. Ať si rozumíme.

, moderátorka ČT
——————–
Pane Jakubský, ještě jedno téma se častěji stále objevuje v debatě a asi se bude objevovat ještě častěji, a sice umělá inteligence. Co udělá na trhu práce? Protože na jednu stranu to může být pomoc, ale na druhou stranu řada profesí se může být, může cítit ohrožena, že o práci přijdou. Co s tím? Je to hrozba?

Radek JAKUBSKÝ, viceprezident, Hospodářská komora ČR
——————–
Já to nepovažuju za hrozbu, ale spíše za příležitost. Samozřejmě i v historii docházelo k určitým změnám, kdy přišly stroje z období páry, jsme se přesunuly do úplně jiných dob, kdy stroje, roboti atd., nám pomáhají zvyšovat produktivitu a ulehčovat hlavně práci zaměstnanců. Takže určitě jsou obory, kde, pokud se podíváme, například současné využití, jaký skok to prodělalo za poslední rok až dva, kdy najednou umělá inteligence je schopná nejenom přečíst článek, ale je schopná ho i napsat. Grafika, která je vytvářena umělou inteligencí, je, řekněme, už taky velmi využitelná, tak samozřejmě to přináší určité změny. A ano, ti lidé by měli přemýšlet o tom, pokud tu jejich práci bude schopná zastat umělá inteligence, co budou dělat a co vlastně nabídnou těm svým zaměstnavatelům, ale neviděl bych to tak dramaticky, že by to vyloženě ohrožovalo něčí pozice.

moderátorka ČT
——————–
Pane předsedo. Tak mají to lidé brát jako hrozbu? Mají se obávat, že přijdou o práci, nebo ne?

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Já bych si strašně přál, aby ta pracoviště, kde je těžká práce, která ohrožuje život a zdraví. Pokud by byla možno nahradit robotem nebo umělou inteligenci, bylo by to skvělé. Tím pádem bychom mohli mít kvalitnější život a bylo by to opravdu něco, co by pomohlo. Ale nikdy nenahradíme člověka v nějakých unikátních věcech, záchranáře, nenahradíme člověka, který pracuje v sociálních službách, žádným robotem, protože tam je ten lidský přístup, tam je člověk člověkem a tam musíme být velmi opatrní na jakoukoliv náhradu. Jestli tam bude nějaké pracoviště, které pomůže s manipulací třeba s někým, kdo je vážně nemocen nebo je nepohyblivý, tak to je skvělé, ale to vlídné slovo vám nikdy žádná inteligence není schopna udělat. Možná, že to bude náhražka, ale bude spíš směšná a ten, kdo by chtěl takovou náhradu udělat, tak bude spíš za hlupáka. Ale v tomto případě nebojme se ničeho nového, vždyť těch věcí, co jsme za posledních 30 let nových přijali do života naprosto v pořádku, je spousta. Ale pojďme řešit potom ty skutečné problémy, které vznikají, a tady bych se opravdu velmi přimlouval, pokud najdeme náhrady u těch těžkých profesí, kde jsou lidé ohrožení na životě, na zdraví a dlouhodobě na životě, na zdraví, tak si myslím, že to pomůže každému a budeme se cítit zase o kousek lépe.

, moderátorka ČT
——————–
Řekne mi pan ministr zase, že to pro něj není téma, tohle téma?

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Ne, naopak, toto je téma velmi zajímavé, je to velká výzva. Já si myslím, že tam, kde opravdu umělá inteligence může ušetřit naši práci a udělat ji kvalitně, tak toho plně využijeme, ale zároveň tady naprosto souhlasím, nenahradíme ani zdravotní sestry, ani lékaře, ani pracovnice v sociálních službách, ani učitelky, ani učitele a mnoho jiných dalších profesí prostě nebude schopna nikdy ani umělé inteligence, ani robotizace nahradit. A tady víme, že máme nedostatek lidí a budeme mít nedostatek lidí. My i s nástupem umělé inteligence máme poměrně přesný odhad, že do roku 2030 na našem českém pracovním trhu i s přílivem pracujících Ukrajinců, kterých už je dneska kolem 120 000, stále nebudeme mít zhruba 300 000 lidí. Ty budeme muset prostě nějakým způsobem dokázat získat, protože ta demografie je neúprosná. Takže já v tomhle ohledu ten strach nemám. Myslím, že se ukázalo, že za těch 30 let jsem mluvil o tom, jaké přijdou technologie, že nám ti lidé budou přebývat, ukazuje se, že vlastně vznikají nová a nová pracovní místa, která bychom si třeba před 30 lety vůbec neuměli představit. Takže v tomhle ohledu to spíše vnímám tak, že se máme fakt snažit zapojit to tam, kde to je ku prospěchu člověka. Přesto všechno nám ale lidé budou chybět.

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Tady ještě jednu poznámku. Třeba nízká cena práce omezuje principiálně nové technologie, protože potom zjistí ten zaměstnavatel, že je lepší tam mít toho méně placeného zaměstnance, než si zaplatit robota, ale když my posuneme i tu cenu práce zase o něco výše, tak ten tlak na ty nové technologie se zvýší a třeba i na zavádění kolaborativních robotů a podobně. Myslím si, že tu modernizaci můžeme podpořit různým způsobem, ale pokud to uděláme dobrým způsobem, myslím si, že ve společnosti žádné pnutí nedojde a můžeme být všichni o něco zase spokojenější.

moderátorka ČT
——————–
Rozruch vyvolal výrok Víta Rakušana o chystaném výkupu minoritních podílů ve společnosti ČEZ. Vicepremiér sice vzápětí vzal svá slova zpět, i tak ale jeho postup kritizují vládní i opoziční politici. Koaliční lídři chtěli věc řešit na dnešním společném jednání. Na podobné výroky je citlivý akciový trh. Dnes ČEZ na burze mírně posílil.

Vít RAKUŠAN, 1. vicepremiér, ministr vnitra, předseda strany /STAN/
——————–
Připravuje se to, jsou tam minoritní akcionáři, ti se nějakým způsobem samozřejmě musí vyplatit, já doufám a myslím si to dlouhodobě, že to ještě naše vláda stihne.

redaktor ČT
——————–
Jen několik hodin poté ale první vicepremiér svá slova popřel a za chybné vyjádření se omlouval na sociálních sítích.
Vyjádření ale vyvolalo rozruch a s ministrem Rakušanem o jeho slovech chtěli mluvit také lídři koalice.

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně sněmovny /TOP 09/
——————–
On by za to měl nést určité důsledky, protože to není možné tak přejít, že já jsem se jenom tak uřekl a nic se neděje.

redaktor
——————–
Jaké důsledky by to měly být?

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně sněmovny /TOP 09/
——————–
My to rozhodně budeme dnes řešit na koaličním jednání.

Petr FIALA, premiér /ODS/
——————–
Bylo by dobré, abychom se takto ve vládě nepřekvapovali a všichni více dbali na společný konsenzus. Obecně pak platí, že osobně preferuji volný trh a kapitalismus a případné státní zásahy musí mít jasnou ekonomickou logiku a musí být řádně připraveny a včas oznámeny.

redaktor ČT
——————–
Přitom o proměně společnosti ČEZ už v minulosti mluvil i premiér.

Petr FIALA, premiér /ODS/
——————–
Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny, to není řešení pro tuto zimu.

redaktor ČT
——————–
Ministerstvo průmyslu, do jehož gesce obecně energetika spadá, nechtělo včerejší vyjádření komentovat. Podle rezortu totiž vicepremiér Rakušan vše uvedl na pravou míru. Podobně mluví i ministerstvo financí, které spravuje. podíl státu ve společnosti ČEZ.

Michal ŠNOBR, energetický expert, minoritní akcionář ČEZ
——————–
Myslím, že včera to, co řekl ministr vnitra, je prostě popis reality, že, jak on říká, v zápalu boje řekl pravdu a popsal realitu, která kolem ČEZu panuje.

Ladislav Kříž, mluvčí Skupiny ČEZ
——————–
Nemáme informace o krocích vlády a ani nám nepřísluší je komentovat.

redaktor ČT
——————–
Podle opozice by měl vicepremiér Rakušan po včerejším vyjádření skončit. Zdůrazňují totiž, že buď nemluvil pravdu, nebo prozradil neveřejnou informaci.

Karel Havlíček, místopředseda Poslanecké sněmovny, místopředseda hnutí /ANO/
——————–
On jenom pro zvýšení svého PR v atmosféře kdesi v hospodě v Sokolově řekne naprosto zásadní informaci, která má pochopitelně vliv na akciový trh.

Jan Hrnčíř, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /SPD/
——————–
Samozřejmě, že to není dobrý signál, protože vicepremiér vlády samozřejmě není jen tak někdo.

redaktor ČT
——————–
Informace, které by mohly ovlivnit trh, dlouhodobě kontroluje Česká národní banka. Konkrétní šetření jsou ale neveřejná.

moderátorka ČT
——————–
Pane ministře, jaké to bylo dneska na K pětce?

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Tak já obecně a to novináři ví, že jednání K pětky nekomentuji. A věci, které jsme tam dneska probírali, tak jsou věci, které jsme si probírali mezi sebou. A v zásadě já ani nebudu komentovat to, co tady zaznělo v té úvodní reportáži, protože tady také sedím jako člen vlády, jako vicepremiér a vyjadřovat se tady k těmto konkrétním věcem, prostě si myslím, že je vždycky z pohledu člena vlády u takovéto společnosti i v takovéto situaci něco, co nepřísluší veřejnému prostoru. Já mohu jenom říci, že jako vláda jsme dělali kroky, které vedou k zajištění a podpoře větší bezpečnosti v oblasti energetické, protože to jsou strategické věci a vláda to má dělat a napravit chyby, které se tady staly na konci devadesátých let, kdy se rozprodala klíčová energetická infrastruktura. To jsme udělali u úplně nových zásobníků, u zásadní páteřní sítě plynovodů, případně posílení i distribuční sítě pohonných hmot. A prostě my tyto kroky v principu rozhodně chtít dělat budeme a posilovat českou energetickou soběstačnost ve prospěch jak zákazníků, domácností, tak i firem. To je jediné, co já k tomu takto mohu říci.

moderátorka ČT
——————–
Když si půjčím jednu slavnou větu těchto dní. A řekl jste mu to, panu vicepremiérovi Rakušanovi?

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Já ty věci tady nebudu říkat ani do Událostí, komentářů ke vší úctě vůči vám a České televizi, divákům, ani vůči videu na Twitteru. Já si myslím, že fakt tyhle věci nemáme dělat pod emocemi. Já teď sám.

moderátorka ČT
——————–
Probíralo se to na K pět?

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Já to fakt komentovat nechci, já myslím, že jsme si dneska vyříkali na K pět spoustu věcí, které se nám za poslední týdny staly. Já sám vím, jak je to snadné, když člověk udělá chybu, takže já se tady nebudu pouštět do nějakého moralizování.

, moderátorka ČT
——————–
Takže jste nebyl tak ostrý jako třeba Markéta Pekarová Adamová?

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
A myslím si, že i Vítek Rakušan v tom svém vyjádření, které dal i na sítě, tak si ty věci uvědomil a myslím si, že v okamžiku, kdy dál budeme tady tyto věci probírat v souvislosti s touto firmou, tak významnou firmou, tak to rozhodně nebude ku prospěchu věci.

, moderátorka ČT
——————–
Co si o tom myslíte vy, pane předsedo?

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
To je špatné, to se dít nemá, to jsou věci, které jsou cenotvorné a taky se to na trhu okamžitě projevilo, ten skok byl dost významný. Pokud v té době někdo spekuloval s akciema, tak na tom velmi pěkně vydělal. Nevím, zdali to je opravdu pouze teorie, co teď říkám, ale toto by si rozhodně nikdo z členů vlády, který jsou akcionáři, většinově akcionáři této společnosti, vůbec neměl dovolit. Měli by v tomto mít vždy za každých okolností uzávěrku přes ústa a neměli by to pouštět. Já vím, že je to těžké, jakmile člověk je v emocích, může, je schopen říct mnoho věcí, to se samozřejmě stává, ale toto je věc, speciálně u této společnosti musí být každý z členů vlády velmi obezřetný na jakékoliv slovo, protože je to cenotvorné a tady se to prostě velmi rychle projevilo. Pokud to bude pro členy vlády poučení, aby v takovýchto případech do budoucna se udrželi, tak je to dobrá zpráva a přeji, aby to tak i vyšlo. Co se týká transformace společnosti ČEZ, to je věc akcionářů a měli by to samozřejmě interně debatovat a jakmile budou mít dohodu, tak to samozřejmě řešit tam, kde se to řešit má. Takže za mě ano, přešlap to byl, nebyl to jednoduchý přešlap, chápu pana ministra, ten ne komentář a oceňuju to, že to nekomentuje, já nemusím mít tady tuto mlčenlivost, protože nejsem součástí tohoto, ale v tomto případě, pokud to takto budou dělat dál, myslím v tom, jak to teď komentuje pan ministr Jurečka, tak to je dobrá zpráva.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Ještě jedna věc a prosím úplně stručně. Markéta Pekarová Adamová taky dnes vyčítala trochu Vítu Rakušanovi, že na těch tzv. debatách bez cenzury se nepustil jenom do tématu ČEZu, ale taky, že mluvil o rozpočtových požadavcích na růst platů. Vadilo jí, že jste to předem neprojednávali, že byste tohle předem projednávat měli. Vám taky vadí?

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Tady já budu už velmi jako už konkrétní, protože mně vadí, když jsou věci, které si jako koaliční partneři vzkazujeme přes média. Já to umím pochopit v okamžiku, kdy je třeba pár měsíců před sněmovními volbami, tak samozřejmě to už je úplně jiná situace. Ale my pořád máme extrémně silnou zodpovědnost za skoro dva roky vládnutí v této zemi, za stabilní vládu, dobrou vládu, která udělá ještě klíčové, podstatné reformní a další kroky. A prostě, jak se říká, shodit rukavice teď a rezignovat na nějakou týmovou dobrou spolupráci ve prospěch této země, si myslím, že prostě není šťastný krok. Když to začneme v té koalici dělat všichni, tak taky tu vládu můžeme do půl roku položit. A to je potřeba, abychom si všichni uvědomovali, to není o tom, že máme spolu ve všem souhlasit, že máme být nekritičtí, to určitě ne, ale prostě dělat ty způsoby tím, že se překvapujeme a dáváme si případně vzkazy přes média, to má nějakou hranici. Ano, samozřejmě, to se v politice děje, a když to začnete dělat často, tak potom i na těch drobných věcech, kdy se jich naskládá hodně, to může znamenat nejenom rozpad vztahů, ale i rozpad té vlády.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
To se může stát podle vás?

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Já bych byl velmi rád, kdyby se to nestalo.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Ale nemůžete to zaručit.

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Tak kdybychom se tak začali chovat všichni, tak jsme na, v uvozovkách, dobré cestě k tomu, aby se to stalo. A to si myslím, že je ekonomický zájem stability této země.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Jedna věta na závěr, prosím, nebo jedno slovo na závěr. Josefe Středulo, vy, kdybyste byl teď policistou nebo třeba dozorcem, vy byste spoléhal na to, že dostanete přidáno do října. Tak, jak říkal Vít Rakušan, na těch výjezdech v Karviné nebo v Sokolově? Ano, nebo ne?

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
——————–
Od vicepremiéra vlády bych to očekával, že je to veřejný slib, který dal a měl by ho dodržet. Neboli jako policista nebo někdo v bezpečnostních složkách bych to očekával a ještě kdybych byl civilní zaměstnanec těch složek, tak bych se v tu chvíli obrátil na pana ministra a požadoval bych nárůst i u civilních zaměstnanců.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, moc vám děkuju. A samozřejmě děkuju také ministru práce a sociálních věcí a vicepremiérovi Marianu Jurečkovi, hezký večer i vám.

(15, 1)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.