Vozíčkáři z Jedličkova ústavu v sobotu slaňovali ze střechy pražského Kongresového centra. Oslavili tím sto let existence své školy a zahájili festival Pojď dál, který chtěl ukázat, jak se postižení dokážou vyrovnat zdravým lidem.
Na vozíčku se už nechali spustit po laně z Vyšehradské skály na Císařskou louku. Skákali padákem a slaňovali z horkovzdušného balonu. V sobotu parta vozíčkářů z Jedličkova ústavu zbořila další bariéru.
Původně jí měl být padesát metrů vysoký Nuselský most. Ale když to nevyšlo, vzali útokem budovu Kongresového centra na Pankráci. Na horolezeckých lanech se jich i s vozíky do poloviční hloubky „propadlo“ hned deset. Navzdory nevábnému počasí a za hustého deště. Jištěni byli dvěma lany a horolezcem, který se spouštěl s nimi.
Obavy vystřídalo nadšení
„Trošičku obavy jsem měla,“ přiznala pětadvacetiletá Kateřina Šůlová. Hrdlo se jí sevřelo ve chvíli, kdy kolečka vozíku horolezci překlápěli přes hranu budovy a pod ní se rozevřel volný prostor. „To jsem se opravdu bála. Ale nakonec se mi to líbilo a klidně bych do toho šla znova,“ usmívala se, a tím dodala odvahu všem svým kolegům připraveným na střeše.
Sobotní odvážná akce se uskutečnila v rámci zahájení festivalu hudby a pohybu Pojď dál, který na Vyšehradě pořádal Jedličkův ústav ke svému stému výročí. I na něm se lidé s handicapem snažili ukázat, že se mohou vyrovnat zdravým lidem.
„Že dokážou budovat vztah s veřejností a lidmi, kteří se s handicapovanými třeba ještě nikdy nesetkali,“ vysvětlil organizátor festivalu Šimon Ornest, který je zároveň kapelníkem The Tap Tap – hudební skupiny složené právě ze studentů a absolventů škol Jedličkova ústavu.
Na úpatí Centra přihlížela schovaná pod kapucemi či deštníky asi stovka diváků. Atmosféru okamžiku umocnila právě skupina The Tap Tap, která měnila rytmy svých hudebních nástrojů podle aktuální situace na střeše a podél budovy. A jakmile se každý další účastník spustil z centra, ozval se prostorem mohutný potlesk.
A hlavní aktéři si akci náramně užívali. „Je to výborný pocit. Bylo to naprosto v pohodě, žádný strach jsem neměl, ani závratě. Kongresák mám prolezlý zevnitř, tak konečně jsem se dostal i ven. Výšky mám rád, vždyť skáču i z letadel,“ pochvaloval si slaňování Jakub Koucký. Příště by se prý rád vydal také opačným směrem.
Sedmatřicetiletý absolvent školy Jedličkova ústavu před sedmi lety založil společnost Adrenalin bez bariér, která podobné volnočasové aktivity nabízí handicapovaným nejen z „Jedličkárny“. „Snažíme se spojovat se zdravými lidmi a postiženým ukázat, že se nemají čeho bát,“ dodal.
Horolezci oceňovali odvahu
O bezpečnost se od sobotního rána starala parta horolezců. Na přípravné plošině na střeše mohlo být v jednu chvíli nejvýše pět lidí.
„Co tady vozíčkáři předvádějí, je naprosto úžasné. Myslím, že do jisté míry nemají zábrany, a tím to mají lehčí. Na druhou stranu už jen dostat se na střechu Kongresového centra musí být pro ně dobrodružství,“ uvedl horolezec Borek Nechanický. Jeho práce nespočívala pouze v maximálním zabezpečení spouštěného klienta, ale i při samotném slaňování. „Musíme všechno kontrolovat, a kdyby se cokoliv stalo, být hned při ruce a pomoci,“ doplnil.
Po sportovních výkonech se festival přesunul do areálu Jedličkova ústavu. Zde vystoupilo například trio nevidomých zpěvaček Makabara, kapely Tam Tam Batucada nebo Čechomor. „Oslavujeme po celý rok 2013 a tento festival bychom chtěli napřesrok zopakovat. A doufám, že se nám podaří slanit i ten Nuselák,“ dodal Šimon Ornest.
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď