Mámou potmě  

Radiožurnál 

Nevidomá Alena z tohoto seriálu Mámou potmě udělala v uplynulém roce zásadní změnu, po více než 20 letech se odstěhovala z Prahy. Co si Alena od změny slibuje? Nižší nájemné i pomalejší a klidnější životní tempo. Při stěhování pomáhala čtyřletá Charlotta při balení v kuchyni.

Alena ,
——————–
Opatrně, ať ti to neupadne. Vem si radši míň, jo, ať ti to nespadne.

redaktorka
——————–
Charlottka právě nosí mámě nádobí, dávají ho do krabice.

Charlotta ,
——————–
Jsem pomáhala mamce. Dávám ty /nesrozumitelné/.

redaktorka
——————–
V kuchyni už zabalené krabice na zemi. Vedle nich Alena a čtyřletá Charlotta. Jeden prázdný šuplík.
Charlotta teď prohlížela šuplíky. Máte absolutní důvěru, že říká to, co je pravda, to znamená prázdný šuplík nebo plný?

Alena ,
——————–
Mám, protože mnohdy se mi stane, že zapomenu nějakou drobnost a ona si jí sama všimne a přinese mi jí.

redaktorka
——————–
Tady v kuchyni už je slyšet úplně jiná akustika.

Alena ,
——————–
To značí to, že už máme skoro sbaleno.

redaktorka
——————–
Loty, slyšíš tu ozvěnu?

Charlotta ,
——————–
Jo, slyším.

redaktorka
——————–
Je to i tím, že tady skoro už nemáš hračky.

Charlotta ,
——————–
Jo, to jsou naše balonky.

redaktorka
——————–
A to je vlastně takový bazének s kuličkama.

Charlotta ,
——————–
Jo, s kuličkama. Tady jsou balonky.

redaktorka
——————–
Taky je zabalíš?

Charlotta ,
——————–
Jo, zabalím.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Jakou mají barvu?

Charlotta ,
——————–
Modrou, červenou, bílou, černou.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
A máš hodně hraček?

Charlotta ,
——————–
Hodně. Budeme si balit a budeme se stěhovat.

redaktorka
——————–
Těšíš se?

Charlotta ,
——————–
Jo.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Batůžek, miminko, plyšáky.

Charlotta ,
——————–
Všecky, no, jo, už tady nebudeme mít nic, nic, ne, nic.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Takže do úplného vystěhování vám zbývají 2 dny?

Alena ,
——————–
Ano, je to tak. Přesně vím, kterou skříňku jsem sbalila, kde jsem byla, co mi ještě zbývá, tak teď odnášíme krabici.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Vy jste balila i věci jako olej, kečup, takže máte potravinovou krabici.

Alena ,
——————–
Ne vždycky budu vědět, co je v které krabici, ale některé krabice jsou tak atypické, tvarově, že předem poznám, co v nich je. Zhasla jsi, Loty? Zhasneme, super.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Na chodbě tady máte jedno kolo, jedno odrážedlo, obraz, kytaru, boty.

Alena ,
——————–
Někde jsem tam svoji milou, nikde jsem tam neviděl.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Oblíbená písnička pro stěhovací čas?

Alena ,
——————–
Vlastně vůbec nevím, proč mi naskočila, asi jí mám ráda.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Loty, ty zpíváš stejnou písničku jako máma.

Charlotta ,
——————–
Jo, to je taková píseň.

Alena ,
——————–
Zeptej se jí kamarády, zeptej se jí, co je jí.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Alena teď skládá oblečení, stojím před vaší skříní.

Alena ,
——————–
Mám polici, kde jsou jenom trička, pak kde mám kalhoty, něco na spaní a je pro mě důležitý se v té skříni vyznat i u dcery, i u mě. Počkej, to postav nejdřív, ne?

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Charlotta si tady na koberci pod námi hraje se sanitkou.

Alena ,
——————–
Ty jsi říkala, že máš sbalená auta?

Charlotta ,
——————–
Kuchyňku.

Alena ,
——————–
Kuchyňku jsme taky sbalili.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Vybalování vás čeká už brzy na novém bydlišti. Já jsem si změřila, jak je to vaše nové bydliště daleko, máte nějaký odhad v kilometrech.

Alena ,
——————–
Tak odhaduju 60 km.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Našla jsem, že od bytu k bytu je to 24 km, takže vlakem nebo autobusem z Prahy je to zhruba asi 50 minut. Vy jste v Praze od 18 let. Teď je vám 41. Proč ta změna?

Alena ,
——————–
Já bych ráda zkusila menší město, stěhujeme se do Berouna a věřím tomu, že Beroun mi přinese třeba i novou pracovní příležitost.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Je ten důvod, že jdete z Prahy pryč, i třeba finanční stránka?

Alena ,
——————–
V Berouně teď budeme bydlet za mnohem nižší nájem, což nám teď v současné době moc pomůže. Věřím tomu, že tam třeba najdeme i nějakou školku, ve které se nám bude líbit.

Charlotta ,
——————–
U baráku je hřiště.

Alena ,
——————–
U baráku je hřiště, že. A co tam je Loty?

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Skluzavky, houpačky.

Alena ,
——————–
Bydlet v Praze je někdy náročné právě proto, že je obrovská, uspěchaná. Já těším, že trošku zastavím.

moderátor
——————–
Celý tento týden sledujeme v časosběrném seriálu Radiožurnálu, jak se měla v uplynulém roce nevidomá Alena a její dcera Charlotta. Biologického otce čtyřleté holčičky jsme v téhle sérii nazvané mámou potmě zmiňovali jen minimálně, dnes to ale změníme. Táta Charlotty je Alenin, dlouholetý vidící kamarád Dalibor a po neshodách už spolu mluví a navštěvují se. Právě loni Dalibor Alenu a Charlottu poprvé představil své rodině a taky kývl na rozhovor.

Alena , matka Charlottky
——————–
Ty budeš dělat i oběd.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Charlottko, jsme v herničce, kdo tady je s tebou teď?

Charlottka , dítě
——————–
Taťka.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Taťka a mamka. A vy s taťkou jste v kontaktu?

Charlottka , dítě
——————–
Jo.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Táta se jmenuje Dalibor, ty jsi říkala, že je vysoký, že si hrajete.

Charlottka , dítě
——————–
Jo.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Hrajete si s vláčkama.

Alena , matka Charlottky
——————–
Jaký taťka ještě je, je hodný?

Alena , matka Charlottky
——————–
Je hodný.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
A co dělá taťka?

Charlottka , dítě
——————–
Blbiny.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Čekala jsem, že to bude povolání, to nechcete zmínit, ale blbiny. Takže vy jste Charlotty táta?

Dalibor , otec Charlottky
——————–
Ano, jsem a já jsem na ní pyšnej na Charlottku, že je opravdu šikovná, má mamku se zrakovým handicapem, tak to funguje opravdu dobře, učí se rychle a je hodná a pomáhá mamce s vším. Myslím si, že bude chytrá slečna a paní.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Aleno, vy jste v kontaktu tedy s tátou Charlotty, jak často se vídáte?

Alena , matka Charlottky
——————–
Tak dvakrát, třikrát do týdne spolu někam popojedeme vláčkem na výlet nebo si dáme někde oběd, jdeme na hřiště.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Máte dobrý vztah?

Dalibor , otec Charlottky
——————–
Já si myslím, že jo, že jsme se na všem domluvili a nějak fungujeme.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Já souhlasím i když to někdy bolelo a řekli jsme si nehezký věci, tak pořád vím, že taťka stojí při nás.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Když to ve zkratce popíšu, tak Dalibor chtěl vlastně po vás přerušení těhotenství?

Alena , matka Charlottky
——————–
Ano, bál se toho, že člověk s handicapem bude mít dítě.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
My jsme se o tom v reportážích Mámou potmě nebavili. Vy jste Dalibora nechávala v soukromí, dá se říct?

Alena , matka Charlottky
——————–
Ano, protože si to tak přál. Teď už o nás ví jeho přátelé a rodina.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Vy jste tajil před vlastní mámou, že máte dceru?

Dalibor , otec Charlottky
——————–
Ano, tajil jsem to, já vím, že by se to nemělo dělat, ale…

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Takže Charlotta po třech, čtyřech letech potkala svoji babičku?

Dalibor , otec Charlottky
——————–
Byli překvapený, že jo. Prostě to tak bylo.

Alena , matka Charlottky
——————–
Co vaříš k obědu Loty?

Charlottka , dítě
——————–
Polévku.

Dalibor , otec Charlottky
——————–
Táta to vypil.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Děkuji.

Alena , matka Charlottky
——————–
Třeba minule jsme měli chuť na chleba ve vajíčku, tak ho udělal táta.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Takže táta je i kuchař? Umí taťka něco uvařit?

Charlottka , dítě
——————–
Ne.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Šalotko, ty vozíš sněhulák a v kočárku.

Charlottka , dítě
——————–
Ještě nejsem velká.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Co po vás zdědila? Máte podobný výraz. Je vysoká, hubená?

Dalibor , otec Charlottky
——————–
Určitě, je mi podobná.

Alena , matka Charlottky
——————–
Určitě po něm má metabolismus, je trošku samotářská.

Charlottka , dítě
——————–
Čekám na autobus, jedu do práce.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Ty jdeš do práce?

Charlottka , dítě
——————–
Jo, vlakem.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Charlottko, teď seš už v práci, už jsi dojela?

Charlottka , dítě
——————–
Ne, ještě ne, čekám na autobus.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Vaše dítě si hraje na cestování?

Dalibor , otec Charlottky
——————–
No, tak to má po mně taky, já jsem velkej cestovatel. Budeme spolu cestovat?

Charlottka , dítě
——————–
Vlakem.

Dalibor , otec Charlottky
——————–
Vlakem, jo?

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Vy bydlíte zvlášť a shodli jste se na tom, že to tak necháte?

Alena , matka Charlottky
——————–
Ano, my jsme prostě oba vorkoholici, já jsem někdy na zabití, já to vím, bydlet bychom spolu asi nemohli.

Dalibor , otec Charlottky
——————–
Mě to takhle vyhovuje.

Veronika HLAVÁČOVÁ, redaktorka
——————–
Vy se staráte o Charlottu, děláte věci, které třeba Alana nemůže, přispíváte finančně, jste na Alenu pyšný, jak to zvládá?

Dalibor , otec Charlottky
——————–
Myslím si, že jo, určitě. Já sám, kdybych měl zrakový handicap, tak nevím, jestli bych zvládal tolik věcí jako Alena. Uděláš mi hodně velký kafe?

Charlottka , dítě
——————–
Čajíček.

redaktorka
——————–
Pátou řadu seriálu Mámou potmě najdete i s fotkami na webu. Veronika Hlaváčová, Radiožurnál.