ČT24
Vláda má projednání návrhu důchodové reformy ještě před sebou, součástí systémových změn je i posun věku, kdy se do penze odchází. Momentálně je to nejpozději v 65. Opozice, odbory s tím nesouhlasí. Připomínky má i rezort zdravotnictví.
redaktorka
——————–
Obě pracují jako zdravotní sestry v jednom z pražských domovů pro seniory. Jedna přes 20 let.
Druhá 4 roky. Janě Beránkové letos bude 40. Pracovat po 65. by jí nevadilo, pokud by to byla její volba.
Jana BERÁNKOVÁ, zdravotní sestra, Domov pro seniory Elišky Purkyňové
——————–
Nemyslím si ale, že zároveň bysme to měli udělat tak, že všichni musí.
Kateřina SAMKOVÁ, redaktorka
——————–
To Lenka Hodíková dosáhla důchodového věku před 3 roky. V práci ale zůstává. A dokud to bude zvládat, měnit nic nechce.
Lenka HODÍKOVÁ, vrchní sestra, Domov pro seniory Elišky Purkyňové
——————–
Neumím si představit, že zůstanu doma a budu jenom vařit, prát, uklízet.
Kateřina SAMKOVÁ, redaktorka
——————–
V rámci důchodové reformy ministerstvo navrhuje postupné posouvání věku odchodu do penze. Změny se začnou projevovat u lidí, kteří se narodili po roce 1965. Spočítaný je zatím důchodový věk pro ty, kteří se narodili do roku 72. U mužů a žen tohoto ročníku, které neměli víc než 4 děti, je to 65 let a 7 měsíců. Pro mladší se má stanovovat v jejich 50.
Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Pokud ta průměrná doba dožití nám bude narůstat, tak meziroční nárůst mezi těmi jednotlivými generacemi může být maximálně o 2 měsíce.
redaktorka
——————–
S výhradami k tomu v připomínkovém řízení vystoupilo ministerstvo zdravotnictví s tím, že nelze neustále prodlužovat věk odchodu do důchodu. Ministr Válek ale České televizi řekl, že návrh podporuje.
citace: připomínka ministerstva zdravotnictví
——————–
„Populace ve věku nad 65 let není v takovém zdravotním stavu, aby byla schopná podat potřebný pracovní výkon i v dalších letech.“
Vlastimil VÁLEK, vicepremiér, ministr zdravotnictví, 1. místopředseda strany /TOP 09/
——————–
Chci, abysme měli nejenom prodlužující se průměrný věk, což je důležité, ale aby to bylo ve zdraví.
Kateřina SAMKOVÁ, redaktorka
——————–
S návrhem má problém opozice. Mimo jiné proto, že zatím nebylo stanoveno, kterých povolání by se to netýkalo.
Alena SCHILLEROVÁ, předsedkyně poslaneckého klubu /ANO/
——————–
Umím si to představit u profesí jako je vysokoškolský pedagog, vědecký pracovník, ale určitě je celá řada profesí, kde to je nepředstavitelné.
Jan HRNČÍŘ, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru /SPD/
——————–
Nemocnost a absence potom už i v té práci u těch lidí bude tak vysoká, že to prostě nedává smysl.
Kateřina SAMKOVÁ, redaktorka
——————–
Úpravu týkající se lidí v náročných profesích, kteří budou naopak do penze odcházet dříve, chce ministr do návrhu doplnit během projednávání na vládě, anebo nejpozději ve sněmovně. Redakce a Kateřina Samková, Česká televize.
moderátorka
——————–
Další hosté ve studiu, Petr Zahradník, ekonom České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády. Dobrý večer. A vedle něj sedí Richard Hindls, ekonom, bývalý člen Národní rozpočtové rady. I vám dobrý večer.
moderátorka
——————–
Pane Zahradníku, je to z ekonomického pohledu nezbytné, aby se zvýšil věk odchodu do důchodu?
Petr ZAHRADNÍK, ekonom, Česká spořitelna, člen NERV
——————–
Já se domnívám, že s ohledem na tu ekonomickou realitu a koneckonců i s ohledem na dnešní rozhodnutí Ústavního soudu je zkrátka zapotřebí z hlediska udržitelnosti penzijního systému udělat nějaké změny, řekl bych, že, nebo myslím si, že je to doporučeníhodné právě s ohledem na ten demografický vývoj, ale pořád se v tomto ohledu bavíme o tom prvním pilíři penzijní soustavy. Mám pocit, že je zapotřebí jaksi zaktivizovat i ty dva zbývající, to znamená, více motivovat k tomu, aby lidé dobrovolně přispívali i s přispěním státu do toho třetího pilíře. A z mého pohledu bychom koneckonců neřešili tak vyhrocenou situaci, jako vyvrcholila právě tím dnešním verdiktem Ústavního soudu, kdyby před 10 lety tehdejší vláda nezrušila ten už, řekněme, zárodečný a pozvolna se rozvíjející druhý pilíř. Já se domnívám, že když hovoříme v kategoriích nezbytnosti, tak právě s ohledem na to, v jaké demografické struktuře se nacházíme, by bylo velmi záhodno, aby ten druhý pilíř někdo obnovil a ulehčil právě tomu prvnímu. Já se chci vyhnout nějakým kategorickým výrokům typu nezbytnost, spíš bych řekl, že je to v dané situaci žádoucí. A když ten druhý pilíř nemáme, tak si myslím, že z hlediska té udržitelnosti je to velmi potřebné.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
——————–
Já jen pro diváky můžu slíbit, že hned po tomto rozhovoru s vámi se budeme bavit o současném nastavení penzijního spoření. Přidáme taky praktické rady. Pane Hindlsi, jak to vidíte vy? Vláda chce důchodový věk navázat na dobu dožití, opozice říká, mělo by to být na dobu dožití ve zdraví. Kdo má pravdu?
Richard HINDLS, ekonom, bývalý člen Národní rozpočtové rady
——————–
Tak určitě bych řekl, že to doba života ve zdraví je silnější argument, protože to je především to, co ten náš život dělá životem, potom už, řekněme, ten vyšší věk může přinášet komplikace, ale já tady vidím dvě souvislosti, jedna souvislost spočívá v tom, jak to zaznělo v té reportáži, my stále nemáme ten katalog prací, to si myslím, že je skoro už trestuhodné, protože už se o tom mluví, před chvílí tady byl Martin Potůček, už za jeho komise se hovořilo o tom navázání věku odchodu do důchodu na životní věk, ten katalog prací už mohl dávno existovat a ne, až se teprve přijme opatření, že se bude teda dělat delší věk odchodu do důchodu a potom se budou hledat profese, na které to je. A ta druhá věc, možná ještě o tom dneska bude řeč, se týká výkonu české ekonomiky, my máme 3,5%, možná 3,6 teďko procentní nezaměstnanost. Budeme dál lidi, kteří už jsou možná za zenitem své kariéry, a teď to nemyslím nějak špatně, budeme dál držet v reprodukčním procesu, přitom je de facto nepotřebujeme, protože tak nízkou míru nezaměstnanosti, jako má Česká republika v Evropě, nemá v tuhle chvíli nikdo, a my budeme vlastně ten trh práce, který už je tak jako tak přehřátý, přiživovat dalšími lidmi, kteří už možná nejsou ani v nejlepším věku nebo nejsou v nejlepší kondici, proto vám odpovídám, že ta, pro mě, řekněme, primární věc je ten život ve zdraví, nikoliv ta absolutní délka věku. A druhá věc je to, že někde je asi špatně nastavený ten ekonomický model, my nerosteme, máme velmi nízkou nezaměstnanost a ještě ji přiživíme těmi, kteří budou muset odejít později do důchodu.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
——————–
Pane Zahradníku, vy přikyvujete, to znamená, že souhlasíte, že se bude přiživovat ten trh.
Petr ZAHRADNÍK, ekonom, Česká spořitelna, člen NERV
——————–
Bude se konzervovat, já s tím samozřejmě naprosto souhlasím, já se domnívám, že to je v podstatě odraz ekonomické struktury, kterou Česká republika má, která, řekněme, v určitém období jaksi prokázala svoji životaschopnost, zajistila nám jistou konvergenci, ale v současné době, zejména v porovnání s některými už, v uvozovkách, reformovanými zeměmi, třeba severskými, některými západními, my opravdu potřebujeme to extenzivní zapojení pracovní síly proto, aby ten ekonomický model fungoval, a to si nemyslím, že je dobře, že bez lidí zkrátka nebo bez obrovského kvanta lidí to není možné. A řekl bych, že právě ten důraz na nějakou automatizaci, digitalizaci, robotizaci a tak dále, je cesta, kterou se vydaly právě ty země, které ty reformy podstupují, že je to asi cesta, po které se budeme muset vydat též.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
——————–
K tomu všemu se ještě dostaneme, s dovolením mi ještě dovolte vydržet krátce u reformy, věk odchodu do důchodu, to jsme probrali, ale ty jiné parametry, které má, tak je to skutečně dlouhodobé řešení, nebo jde o koupení si času na nějaké omezené, omezený čas. Jak to vnímáte tu reformu? Co v ní je a je to efektivní? A co v ní podle vás chybí, pane Hindlsi?
Richard HINDLS, ekonom, bývalý člen Národní rozpočtové rady
——————–
Já si myslím, že za prvé je trošku pro mě silné slovo reforma. Je to jenom úprava parametrů, ale nechme slovíčkaření. Pokud jde o takovou tu dlouhodobější situaci, my jsme s Petrem byli v jiném pořadu v České televize, teď jsme se o tom bavili v zákulisí, asi před 6 měsíci, a tam jsme se oba shodli na jedné věci, my nepotřebujeme jenom upravit parametry důchodového systému, jeho vliv na důchodový účet, my bychom se potřebovali podívat na celý systém odvodů daní, pojištění a to nejde od sebe oddělit, protože vy platíte daně, platíte sociální pojištění, teď dokonce i nemocenské pojištění nově podle toho balíčku a tohle to všechno by podle mě vyžadovalo zásadní revizi a teprve potom já osobně bych hovořil o důchodové reformě, až bude navázána i na, řekněme, daňovou reformu. Já vím, že to je velké sousto, že my stále hrajeme takovou tu hru, kdy už zase budou nějaké volby a komu by to mohlo vadit, ale já si myslím, že když se podíváme třeba na ty systémy důchodové, které teď dominují v Evropě, to je třeba Dánsko a Holandsko, já umím některé ty parametry těch systémů, tam je to trochu jinak, a dominuje tam právě to navázání na celkový systém, platíme tzv. složenou daňovou kvótu, ve které jsou ty parametry všechny, a to je to, o čem jsme hovořili s Petrem před těmi 6 měsíci a tady bych já potom zařadil slovo reforma, až sem, dřív ne.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
——————–
Národní ekonomická rada vlády včera zveřejnila návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky, týkají se třeba veřejné správy, trhu práce, vzdělávání, bydlení nebo investic. Mezi opatřeními je třeba návrh na reformu sociálních dávek tak, aby lidi více motivovaly k práci. Pro ty s nízkými mzdami NERV doporučuje nižší daně a odvody, sloučil by taky mateřský a rodičovský příspěvek a redukoval by odklady prvňáků, chce taky kratší dobu povolování staveb. V Česku je podle dokumentu extrémně vysoká míra využívání dotací a systém je výrazně neefektivní. Podle rady by se měl také snížit počet lidí v šedé ekonomice. V tuzemsku je podle dokumentu vysoký počet vězňů a lidí s nedokončeným vzděláním. Podle závěrů rady také ženy často čelí systémovým bariérám, pokud se chtějí uplatnit ve vědě nebo politice. Návrh dostala vláda.
Petr FIALA, premiér /ODS/
——————–
Návrhy pro růstových opatření důkladně projednáme a vybereme ty, které můžeme přijmout ještě v tomto volebním období. Rozhodně nehodláme zbytek našeho vládnutí sedět se založenýma rukama.
Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu /ANO/
——————–
Pro mě je to pouze z pohledu marketingového zase určitý tah pětikoalice, aby trošku dala najevo, že něco dělá, ale bohužel je to pro mě smutný obrázek. Ale za hnutí ANO říkám, jakékoliv smysluplné návrhy my jsme připraveni kdykoliv podpořit.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
——————–
Pojďme se tedy dívat i na ta další opatření. Nejen na ta, která se týkají důchodů. Pane Zahradníku, vy jste členem Národní ekonomické rady vlády. Těch opatření je 37. Zhruba pět oblastí, tak mi řekněte, kdyby za vámi teď přišel premiér nebo někteří ministři a chtěli po vás tři nejefektivnější opatření, která bude možné zavést do konce volebního období. Co byste jim řekl?
Petr Zahradník, ekonom, Česká spořitelna, člen NERV
——————–
Tak já si tady ohřeji svojí vlastní polívčičku, dovolíte li a zmíním ten, který jsem si dovolil navrhnout sám. A to je v podstatě změna financování v oblasti veřejných potřeb, zefektivnění financování z Evropské unie a větší robustnější role národní rozvojové banky tam.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
——————–
To je možná takové široké velmi. Můžete uvést tedy konkrétní opatření, co si pod tím diváci mají představit?
Petr Zahradník, ekonom, Česká spořitelna, člen NERV
——————–
Co si pod tím diváci mají představit. Za prvé teďka nedávno prošlo poměrně hloubkové vyhodnocení toho, jak Česká republika čerpá evropské fondy. Primárně v období dva 14, dva 20. Ale je to zobecnění té předchozí zkušenosti. A tam se ukázalo, že sice máme relativně velkou finanční alokaci, velké finanční zdroje, ale neumíme zacílit na ty oblasti, které, řekněme, přinášejí nějaký přínos. Rozdrobujeme takzvaně, cukrujeme všechno. Nejsme schopni identifikovat prioritní oblasti a těm v podstatě velmi robustně finančně pomoci. Ale současně od těch oblastí očekávat nějaký výsledek. Další problém je ten, že tady existuje dlouhodobá, řekněme, sektorové dělení mezi jednotlivými ministerstvy, které ne úplně vždy ochotně spolu spolupracují, koordinují ty projekty navzájem. A možná za třetí, zaznělo to i v tom úvodním slově. Já úplně nesouhlasím s tou tezí, že Česká republika je jaksi přehlcena dotacemi, nebo že dotace jsou nějaký, řekněme, nedovolený doping. Ta míra těch dotací není až tak závažná, činí zhruba 1 % nebo 1,5 % hrubého domácího produktu České republiky. Ale souhlasil bych s tím, že s těmi prostředky je možné nakládat jak dotačně, tak tak, že ten příjemce je za nějakou dobu a za nějakých podmínek vrátí. Za podmínek, které jsou výrazně výhodnější, než kdyby si ty prostředky opatřoval na trhu. A toto si myslím, že je cesta, kterou je možné jít. A ukončím jedním, řekněme, srovnávacím číslem. Ta Národní rozvojová banka v České republice má analogii v několika jiných zemích. V Německu, je to banka, která fungovala už v době Marshallova plánu, respektive díky Marshallova plánu byla založena. A jejím prostřednictvím se přerozděluje zhruba 12 % německého hrubého domácího produktu. Obdobná situace je v Polsku. Tamní banka přerozděluje zhruba 7 % polského HDP a naše národní rozvojová banka přerozděluje zhruba půl procenta. Tady existuje obrovská disproporce. Vůči Polsku se teďka hledí jaksi s obdivem, možná až přílišným. Německo je také jaksi způsob jakým, nebo vzor, jakým nakládat s veřejnými financemi. Mám pocit, že v tom máme velkou, velkou disproporci. A když jsme, to se pořád bavíme ohledně jednoho, jednoho tématu. Možná bych zmínil i další dva, která už nejsou úplně z mé dílny, ale nějakým způsobem jsem se to snažil ovlivnit. První je zvýšení financování dopravní infrastruktury právě tím návratným způsobem. Například metodou PPP. A potom využití dlouhodobě ležících prostředků například v penzijních fondech, v pojišťovnách a tak dále. Právě pro účely investiční aktivity, protože ta faktická čtyřletá stagnace české ekonomiky, podle mého názoru je varující a zapotřebí prolomit právě robustními investicemi do slibných a prosperujících odvětví.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
——————–
Pane Hindlsi, když budu citovat Dominika Stroukala, který to za NERV koordinuje. Ten říká, naším cílem bylo přinést zajímavé tipy, které by byly rozpočtově neutrální, nebo jejichž náklady by byly velmi nízké. NERV zároveň upozornil, že řada opatření je dlouhodobého charakteru a začne přinášet výsledky v horizontu let až desítek let. Není tedy ten plán 37 bodů opatření příliš málo ambiciózní? Když vezmeme v potaz, že když ministr financí nastupoval do funkce, tak chtěl mít deficit 150 miliard korun. Teď už říká, že tuto ambici zkrátka nesplní. Není to příliš málo ambiciózní?
Richard Hindls, ekonom, bývalý člen Národní rozpočtové rady
——————–
Víte, tady je potřeba se na to dívat trošku jiným prizmatem. Je to 37 opatření, z nichž některá už tady všechna byla. Například audit, procesní audit orgánů státní správy. To tady už bylo tolikrát. Nikdy se to nestalo. Pak je tam třeba bod, já jsem samozřejmě si to jenom stačil od včerejška prolítnout. Pak je tam třeba bod, že se má přistoupit ke komplexní přestavbě regionálního školství. Prosím vás, to už jsme zažili tolikrát. Já bych dokonce v tuhle chvíli řekl, že nejlepší reformou pro regionální školství, nejlepší změnou pro regionální školství bude, když dva roky žádná změna nebude. Protože už se, já jsem sám ve školství celý život a vím, že těch změn je příliš mnoho. Jsou tam věci, které jsou zcela v pořádku. Jsou tam věci, které už tady byly. A jsou tam věci, které se sem znovu vrací a řekněme to zcela otevřeně. Je tam zavedení školného. To je potřeba říct zcela na rovinu, že tam je termín regulované školství postupem času na vysokých školách, což je návrat do roku 2008-2009. A tohle je třeba opatření, s kterým si myslím, že ta vláda před volbami v žádném případě nevyjde. Dále bych řekl ještě jednu věc, a to mně připomíná trošku konsolidační balíček z léta loňského roku. Tady je zase 37 návrhů. V tom balíčku jich bylo 62 nebo něco takového. Mně tady pořád chybí leadership. Chybí mi tady někdo, abych řekl, my chceme tohle, tohle, tohle. Tady je 30 chytrých lidí nebo 100 chytrých lidí. To je úplně jedno. A pojďte nám poradit, jak to udělat. Ale takovéto tvrzení, něco uděláme teď, něco potom, až někdy, něco neuděláme vůbec. Něco zopakujeme, co už se nepovedlo. Ostatně i ten třetí pilíř a jeho, řekněme, rizikovost větší ve vztahu k tomu, jaké jsou jeho prostředky, tady už taky byla v roce 2013. Takže těch návrhů je tam celá řada. Ale já bych si představoval tu proceduru zcela opačně. A pak jsou tam věci, které samozřejmě, mně se třeba docela líbí, to s tím PPP, s těma PPP projektama. Protože to z hlediska národních účtů nezadlužuje stát. Ale zase, jaké jsou s tím zkušenosti? Zatím se tady podle toho.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
——————–
Jenom, ať diváci, můžete to v krátkosti představit, ať diváci vlastně mají představu.
Richard Hindls, ekonom, bývalý člen Národní rozpočtové rady
——————–
To je vlastně partnerství veřejného sektoru public p. Jedno p a priva druhého p na určitých investičních akcí, které se v tuhle chvíli týkají dálnic v podstatě. A jeden ten projekt probíhá, ale nikdo neví, jak efektivní bude a zda skutečně pro ten stát bude. Takže já si myslím, že ucelené hodnocení bych si teď netroufl udělat. Ale co opakuji znovu, já bych si to představoval přesně obráceně. 5-6 bodů, na kterých se určitě shodneme. Dokonce si myslím, že by se na nich shodla i opozice. A potom ten návrh těch dalších bodů. Takhle vlastně vznikne jakési řešeto 37 opatření, která možná budou, možná nebudou, možná je bude dělat příští vláda, možná to bude tahle vláda. V tom já vidím, že ty nápady jsou. To já nezpochybňuju. Ti lidé vědí, o čem hovoří. Ale myslím si, že to není nejlepší cesta, jak se k té realizaci dostat.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
——————–
Pane Zahradníku, vy jste tady obšírně popisoval ta opatření, která byste vládě doporučil. Pak, když mluvil pan Hindls, tak jste pokyvoval hlavou. Tak mě zajímá, jaká je ta realita, když tohle říkáte vládě? Jak moc vláda naschlouchá Národní ekonomické radě vlády? A nebojíte se, že to bude s blížícími se volbami čím dál horší, že rezignuje na zásadní rozhodnutí?
Petr Zahradník, ekonom, Česká spořitelna, člen NERV
——————–
Doufám, že si nebudu protiřečit. Na jednu stranu si myslím, že naslouchá. Aspoň to je můj pocit. Na druhou stranu zcela souhlasím a podtrhuji to, co říkal Richard ohledně leadershipu. Já si dokážu představit, že nyní bude někdo, kdo se těch bodů, třeba je nějakým způsobem proškrtá, dá je dohromady, propojí. Ale zejména se začnou nějakým způsobem prakticky řešit a prakticky řešit, řekněme, napříč všemi rezorty. Z mého pohledu by bylo možná ideální, kdyby někde na úřadě vlády byl nějaký koordinátor, který by to řešil a byl za to zodpovědný. Ale to bohužel tady zatím nevidím a z hlediska.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
——————–
Takže vám vláda nenaslouchá?
Petr Zahradník, ekonom, Česká spořitelna, člen NERV
——————–
To já si myslím, že ano. Minimálně vyhlíží velmi empaticky. Ale potom ten výsledek je asi poplatný realitě a možnosti prosadit v realitě to, co je možné. Takže teoreticky určitě, ale ta praktická aplikace občas vázne.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
——————–
Poradce prezidenta a ekonom David Marek říká, že nelze zajistit růst při takových nestabilitách v čele s takovými schodky. Tento rok schodek 252 miliard korun. Není to tak, že společnost, politici si na takto vysoké schodky už zkrátka zvykli, jaký dopad to může mít?
Petr Zahradník, ekonom, Česká spořitelna, člen NERV
——————–
Nelze asi nastavit růst, řekněme, s těmito schodky na nějaké udržitelné úrovni. Ale opět se třeba i vrátím k tomu, co zmiňoval Richard, že bych možná ten, jak strukturu toho dluhu, tak koneckonců i ty deficity v tom poslední období rozlišil na investiční a provozně, řekněme, welférové, nebo jak tomu budeme nazývat. Ty, které jsou spojeny buď s vlastním provozem státu, anebo čistě se spotřebou, která nějakým způsobem samozřejmě opticky i díky tomu, jaký je rozsah spotřeby domácností na HDP, tak může udržet HDP, ale bez těch investic to dlouhodobě nepůjde. Na druhou stranu jsou koneckonců země, které mají daleko větší míru zadlužení po daleko delší dobu a jejich růstové výkony jsou velmi slušné. Koneckonců ale každý příklad je velmi, velmi nebo každé srovnání skřípe. Ale dluh Spojených států za posledních 20 let, řekněme, se zdvojnásobil. A přitom americká ekonomika ve stejném srovnatelném období oproti té evropské roste bezesporu, bezesporu daleko výrazněji. I v západní Evropě jsou země, kde míra dluhu někde okolo 70-80 % není úplně překážkou tomu, aby ta země rostla. Koneckonců například Německo, vy, když v současné době to není úplně ten pravý příklad. Ale řekněme, v horizontu nějakých minulých 15-20 let ano. Na druhou stranu je vhodné připustit, že ty země, které jsou, řekněme, považovány za nejkonkurenceschopnější v Evropské unii, Dánsko, Švédsko, Irsko, Lucembursko. Tak jejich míra dluhu je relativně velmi nízká. V některých případech podobná té naší, v některých případech je ještě výrazně nižší a své veřejné finance mají víceméně v pořádku. Byť třeba v případě toho Dánska nebo Švédska v podstatně většími složenými daňovými kvótami, než máme my.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
——————–
Pane Hindlsi, jak se v tom má tedy obyčejný člověk vyznat? Jsou takové schodky problémem, nebo nejsou?
Richard Hindls, ekonom, bývalý člen Národní rozpočtové rady
——————–
Samozřejmě, že schodek je problémem, protože to prostě zatěžuje ekonomiku, dělá jí to nemocnou v podstatě. Stejně jako vysoká míra inflace. Ale musím se asi vrátit na začátek. To, co říká Petr, je všechno správně, ale pořád ten základní růstový model u nás v pořádku prostě není. Pokud budeme mít nízkou produktivitu práce, pokud tady budeme mít nízkou úroveň technologií. Ten návrh těch 37 opatření se také dotýká vědy a výzkumu, ale je potřeba to skutečně uvést do praxe. My jsme vlastně v situaci, kdy máme plnou zaměstnanost, nemáme výkon ekonomiky. Jsme stále vlastně navázáni na technologie, které odněkud přichází. Jsme velmi citliví na kurz koruny, protože stačí, aby koruna oslabila, posílí se vývoz. Stačí, aby koruna posílila, okamžitě se vývoz zase zeslabí. Tady si myslím, že je zakopaný pes. Já uvítám každé z těch opatření, které tohle to změní, ale které především změní ten ekonomický model. Ty neefektivní, neproduktivní nebo málo produktivní a málo efektivní a vede k malé tvorbě přidaných hodnot. V tom je ten problém. A samozřejmě ty věci, jako je schodek státního rozpočtu, deficit, vysoká míra inflace, možná i nevhodná struktura ekonomiky. My máme vysoký podíl průmyslu v porovnání s ostatními zeměmi a průmysl, který nemá nejlepší model pro svou o tvorbu přidaných hodnot. Tak si myslím, že tohle to je věc, která je primární. Proto také jako s jediná země z Evropy dneska nemáme hodnoty, které jsme měli mít ještě před covidem.
Klára RADILOVÁ, moderátorka
——————–
Ekonomové Richard Hindls a Petr Zahradník, pánové díky vám oběma.
Přidejte odpověď