Vědci z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s 10 školami, více než 800 žáky a jejich rodiči vytvořili návrh nové podoby školního vysvědčení. Nazvali ho „Vysvědčení jinak“ a jiné má být především v tom, že žákům a rodičům poskytne lepší zpětnou vazbu.
Michal Černý, ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání ministerstva školství,
——————–
To, že my máme vysvědčení, kde jsou čísla a nic jiného, tak to je opravdu v Evropě rarita, víc to platí pro první stupeň, na druhém stupni, to třeba není taková rarita, ale pořád je to méně obvyklé, než že jsou ty známky doprovázené nějakým kontextem.
Jana Kratochvílová, vedoucí katedry pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity
——————–
Je čas se nezamýšlet jenom nad znalostmi žáků, ale nad nimi jako kompletně nad osobnostmi.
ČRo
——————–
Poslední tři roky proto s kolegy vyvíjela nový typ vysvědčení, nazvali ho vysvědčení jinak a my si ho teď prohlížíme. Má tři listy, šest stran.Na první straně máme samozřejmě údaje o škole, o žákovi, to důležité je, ale na dalších stránkách.
Jana Kratochvílová,
——————–
Na další straně je chování. Nejdříve vidíme jakýsi vzkaz učitele. Dítěti 345 řádků vlastně představuje nějaký osobní vztah toho učitele a žáka, něco důležitého, co spolu prožili. A následuje potom hodnocení chování.
My tady máme několik kolonek, třeba pracuje na svém rozvoji, rozeznává vhodné a nevhodné chování a tady to učitel zhodnotí na stupnici 1–4. Ta stupnice je v našem vysvědčení volitelnou záležitostí, ale co je povinné, je vyjádřit se k tomu slovně. Cílem je vyzdvihnout, co se mu daří, v čem udělal pokrok, ale současně upozornit, kde má ještě mezery, kde se potřebuje rozvíjet. Na dalších stránkách máme hodnocení teoretických předmětů a tady to už trošku jiné, základem těchto stránek je kritériální hodnocení.
mluvčí 15,
——————–
Ano, jsou to kritéria, která vycházejí z rámcových vzdělávacích programů základního vzdělávání. Tedy je to nějaké písemné sdělení žákovi, jak se mu dařilo, ale kromě toho písemného sdělení tady máme ještě tabulku, ve které učitel zhodnotí různé oblasti daného předmětu.
Není to pohled na předmět jako celek, ale na jeho dílčí součástí. Třeba u českého jazyka a literatury. Tady máme, čte s porozuměním, vyjadřuje a zaznamenává své myšlenky. Tady je pak ještě a kolonka na známku. Známka není povinná a my říkáme, že tam být nemusí.
Jana Kratochvílová,
——————–
Na páté straně máme hodnocení výchovných předmětů, třeba tělocvik, tady učitel pouze kr, vypíše to kritériální hodnocení bez známky a bez tabulek. Je to verbální popis toho žáka v dané oblasti.
Jana Kratochvílová,
——————–
A na poslední straně místo pro sebe hodnocení, to si napíše žák sám. To sebehodnocení žáka je na tomto vysvědčení nesmírně důležité, říkáme mu, my s tebou počítáme, napiš nám jaký jsi vysvědčení.
mluvčí 9,
——————–
Jinak vědci vyvíjeli společně se 115 učiteli z 10 škol a více než 800 žáky a jejich rodiči. Tak především učitelé museli vyplnit to vysvědčení a potom jsme dělali rozhovory na školách, žákům a rodičům jsme dávali dotazník a vždycky, pokaždé té verzi vysvědčení jsme tyto výsledky vyhodnotili.
Michal Černý z ministerstva školství
——————–
O toto vysvědčení podle vědců projevilo zájem přibližně 50 škol, mnoho ředitelů ale prý o projektu zatím ani neví, cestě vysvědčení do škol už brání jen jeho implementace do vyhlášky o některých vzdělávacích dokumentech.
Jde vlastně o změnu přílohy vyhlášky, jenom do té vyhlášky prostě přidáme tento formulář opravdu na 99,9 %, to zvládneme do června My cítíme, že ty školy by se cítili být od nás jako zrazené, kdyby to nemohli využít.
mluvčí 9,
——————–
Výzkumníci i ministerstvo ale zdůrazňují, že toto vysvědčení nebude povinné, jen se jim pro školy rozšíří nabídka.
Český rozhlas.
Přidejte odpověď