Starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od 1. ledna. Zvyšují, a to všem stejně, o 360 Kč. Valorizaci upravuje vládní nařízení, podle ministerstva práce by se ale průměrný starobní důchod měl v lednu dostat nad 2 600 Kč. Ve studiu ČRo je Kamila Fialová, ekonomka ze sociologického ústavu akademie České republiky. Jak moc zasahuje české důchodce cenový vývoj v posledních letech? To znamená inflace, rostoucí náklady na bydlení, energie, zdražování potravin.
Kamila Fialová, ekonomka, Sociologický ústav AV
——————–
Obecně skupina důchodců tím cenovým vývojem tolik zasažena nebyla, protože průměrné důchody rostly od roku 2019, takže důchodci si polepšili vlastně i v tom roce 2022, kdy byla inflace nejvyšší, kdy průměrný důchod vzrostl asi o 2 %. To, když srovnáme se skupinou zaměstnanců, jejichž průměrná mzda klesla o reálně asi o 8 %, tak vlastně důchodci jsou jednou z těch skupin, která z toho negativního inflačního vývoje vyšla spíše lépe.
mluvčí 7,
——————–
Podle statistických údajů patří Česko k zemím s nejnižší mírou chudoby, zatímco v Evropské unii je pod hranicí chudoby v průměru okolo 17 % lidí, tak v Česku to bylo něco málo přes 10 %. Podle vědců z Karlovy univerzity a vysoké školy ekonomické je ale chudých lidí podstatně víc, například Karel Čada z vysoké školy ekonomické plusu řekl, že rozdíly jsou hlavně v regionech.
Podílí se na tom zejména náklady na bydlení, které tvoří velkou část toho rozpočtu, to znamená, že budou velké a že můžou být velké rozdíly mezi lidmi, který třeba žijí v nějakém vlastním bydlení na venkově typicky, a lidé ve městech, kteří musí platit nájem, říká Karel Čada.
Čím jsou způsobené ty rozdíly v jednotlivých pohledech na chudobu v Česku? Že někdo říká, že je to nejnižší míra chudoby, ale někdo zase jiný z odborných kruhů, že ty rozdíly jsou docela velké.
Kamila Fialová, ekonomka, Sociologický ústav AV
——————–
Ono obecně měřit chudobu není úplně jednoduché, těch přístupů je k tomu více a ta míra těch 10 %, co vy jste zmiňovala, je pravděpodobně míra ohrožení příjmovou chudobou, což vlastně zohledňuje jenom ten aspekt příjmů, nicméně pokud se podíváme na finanční situaci obyvatel, tak samozřejmě nejsou důležité jenom ty příjmy, ale jsou důležité i výdaje a případně majetek, se kterým ti lidé nebo ta domácnost disponuje, takže pokud se podíváme jenom na příjmy, tak Česká republika z toho vychází dlouhodobě úplně nejlépe ze zemí Evropské unie, nicméně i sám Eurostat chápe tu potřebu rozšířit ten ukazatel i o aspekt výdajů nebo celkové životní úrovně a zavedl míru materiální a sociální deprivace, kdy máme asi 13 položek v takovém seznamu a zkoumá se, do jaké míry si domácnost může ty položky dovolit. Jsou tam třeba jezdit na dovolenou, internet, auto, obnovovat nábytek, jíst maso každý den a podobně, a pokud si domácnost nemůže dovolit aspoň pět z těchto položek, tak se vlastně klasifikuje, jako ohrožená materiální a sociální deprivací a v této míře už Česká republika tak dobře nevychází. Tam jsme někde zhruba uprostřed, nicméně v tom souhrnném indikátoru chudoby vzhledem k tomu, že jsme na tom velice dobře, v té příjmové chudobě pořád vycházíme dobře, obecně ta problematika je opravdu složitá, my zde navíc ještě máme spoustu lidí, kteří sice nám ani podle té příjmové chudoby nezapadají pod tu hranici chudoby, nicméně se pohybují lehce nad ní, takže vlastně ta skupina lidí, jejichž životní úroveň je velice blízko té hranice chudoby, je poměrně velká.
mluvčí 7,
——————–
A když to vezmeme u těch důchodců, na základě jakých kritériích tedy u nich mluvíme o chudoby nebo v čem jsou ty jejich rizikové faktory, které je vlastně dávají do té kategorie vlastně buď příjmové chudoby, nebo téhle té deprivace, o které jste mluvila.
Kamila Fialová, ekonomka, Sociologický ústav AV
——————–
V případě důchodců měříme chudobu úplně stejně, tam není žádný rozdíl
mluvčí 7,
——————–
Tak ale mají úspory.
Kamila Fialová,
——————–
Obecně, jsou vlastně důchodci jednou z nejohroženějších skupin, co se chudoby týče, ještě společně se samoživiteli nebo případně s většími rodinami, samozřejmě, že ten hlavní rizikový faktor v případě důchodců jsou ty nízké příjmy, to znamená nízké důchody, které vyplývají z mezd, které lidé vydělávali v průběhu toho pracovního života a my vlastně vidíme, že ten veliký rizikový faktor v případě důchodců je, pokud žijí sami, pokud žijí dva lidé, důchodci společně, tak jsou schopni nějakým způsobem s těmi svými příjmy vyjít, nicméně pokud žijí samostatně, ať už muž nebo žena, tak mnohem častěji má problémy se svými příjmy vyjít, mnohem častěji se klasifikuje jako chudý a úplně nejmarkantnější je ta situace v případě žen, protože průměrný důchod žen, průměrný starobní důchod žen se dlouhodobě pohybuje poměrně hluboko pod hranicí chudoby, takže pokud se na tu populaci žen, seniorek podíváme, tak vlastně vidíme, že každá druhá se nachází v příjmové chudobě, což je opravdu alarmující situace, v případě mužů je to třeba jenom každý čtvrtý a zde právě to souvisí i s mzdovou úrovní, kdy ten obrovský rozdíl ve mzdách žen a mužů, který tady v České republice máme dlouhodobě, jeden z největších v Evropě, se propisuje i do té životní situace poté, co lidi svůj pracovní život ukončí a ženy vlastně jsou penalizované dále i tím, že mají nízké důchody.
mluvčí 7,
——————–
děkuju Kamile Fialové, ekonomce ze sociologického ústavu Akademie věd, děkuju.
Přidejte odpověď