Ekonom o změně mimořádné valorizace

ČT24
Letos by z rozpočtu na penze mělo putovat víc než 700 miliard korun, to je skoro třetina všech státních výdajů. Důchodový systém ale i tak zůstává v deficitu, propad má přibrzdit pomalejší navyšování penzí a zpřísnění pravidel u předčasných důchodů, které vláda loni prosadila. Novela se změnami začala platit v říjnu, důchody se podle ní budou valorizovat až v lednu roku 2025. Důchodová reforma je podle ministra práce Mariana Jurečky nezbytná, valorizace v nezměněné podobě by dlouhodobě navýšila náklady o stovky miliard korun. A naším dalším hostem je ekonom Filip Pertold. Dobrý večer přeju.

Podle důvodové zprávy k té změně loňské mimořádné valorizace měla ta změna přinést státnímu rozpočtu v loňském roce nebo ušetřit téměř 20 miliard korun. Dnes jsme se dozvěděli ještě další číslo, že v dlouhodobém horizontu tak stát ušetří až 400 miliard korun, tak ministři argumentovali, že v opačném případě by to státu přineslo značné škody. Skutečně v tom loňském roce ta změna mimořádné valorizace výrazně přispěla k tomu, že jsme dodrželi schválený schodek státního rozpočtu?

Filip PERTOLD, ekonom, zástupce výkonného ředitele IDEA, CERGE-EI
——————–
Tak je pravda, že ty výdaje by byly zhruba o těch 20 miliard vyšší, i tak ten schodek důchodového účtu vlastně za loňský rok bude asi 80 miliard, takže by to, prostě ten schodek státního rozpočtu by byl o dalších 20 miliard vyšší.

moderátor
——————–
Když dnes mluvili právě ministři Jurečka a Stanjura o těch dlouhodobých škodách, to je ta částka 400 miliard, dopad ve výši 5,4 % HDP. Dá se z něčeho dovodit, že ta suma sedí, že to není číslo vytažené z klobouku?

Filip PERTOLD, ekonom, zástupce výkonného ředitele IDEA, CERGE-EI
——————–
Lze to dovodit prostě z toho vzorečku, jak se vypočítávají důchody a plus teda z nějakých makroekonomických předpokladů, protože ty jsou zásadní při těchto výpočtech. Samozřejmě, kdyby dlouhodobě byla inflace velmi, velmi nízká, tak by ty dopady byly nižší, ale pokud prostě bude standardní tak, jak byla obvykle a ta inflace primárně teda zvyšuje ty valorizace, tak pak bychom se dobrali v horizontu desítek let takového čísla.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
——————–
Divák Jaroslav: „Když vláda spor u Ústavního soudu prohraje, kolik nás to bude stát?“ Je možná automaticky dovodit, že to může být až 400 miliard nebo ta částka může být jiná?

Filip PERTOLD, ekonom, zástupce výkonného ředitele IDEA, CERGE-EI
——————–
No, to záleží trochu, jak se bude právě vyvíjet dlouhodobě ta naše ekonomika, pokud by se vyvíjela podle nějakých standardních předpokladů, což je inflace na těch 2 až 3 %, růst reálných mezd 3 %, 2 %, tak asi bychom se dobrali až k tomuto číslu, ale musíme říct až v dlouhém horizontu. Ty největší náklady by byly v těch, vlastně v tom nejbližším období, ale tak, jak by ta ekonomika rostla, tak by rostly samozřejmě i, pokud ekonomika bude růst, tak by rostly i příjmy toho důchodového účtu a tím by se i jaksi ten deficit snižoval vlivem této valorizace, nicméně ty čísla by byly v těch řádech každopádně.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
——————–
Hodně otázek ústavních soudců dnes směřovaly k tomu, zda vláda nemohla nebo mohla už dříve vědět, že ta lednová inflace v loňském roce poskočí tak výrazně. Tak, jak se na to díváte vy? Mohla, nebo nemohla? Jde o to, zda ta rychlá reakce byla politicky motivovaná, nebo zda to opravdu byla nutnost?;

Filip PERTOLD, ekonom, zástupce výkonného ředitele IDEA, CERGE-EI
——————–
Já myslím, že ta pravda není tak úplně jednoznačná, nicméně to, co bylo zřejmé už někdy od září nebo října, že k té mimořádné valorizaci další rok dojde, ale co nebylo zjevné, v jaké výši, a tam se můžeme bavit právě to, což určila ta lednová výše inflace měřená právě na tom spotřebním koši důchodců, to je potřeba zdůraznit, že ta se neměří, nebo v případě, že ta inflace je vyšší na tom důchodcovském koši než standardní CPI inflace, tak se valorizuje, nebo podle tehdejší legislativy se valorizovalo podle té důchodcovské inflace, tak skutečně ta výše té důchodcovské inflace nebyla zřejmá, to znamená, že ten, výše toho skoku v tom lednu předem zřejmé nebylo, bylo zřejmé, že asi bude takový, že k mimořádné valorizaci bude muset dojít, ale nebylo zjevné, k jaké výši.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
——————–
No, a nebyla chyba, že se kontinuálně nesledovala právě ta důchodcovská, důchodcovská inflace, to je taky něco, co dnes u Ústavního soudu zaznělo, žádná instituce v Česku kontinuálně nesleduje důchodcovskou inflaci a potom se všichni divili, že byla o 3 % vyšší než ta inflace obecná.

Filip PERTOLD, ekonom, zástupce výkonného ředitele IDEA, CERGE-EI
——————–
Ona se kontinuálně sleduje, na ministerstvu práce a sociálních věcí se sleduje, to, co se v lednu děje. Je to přecenění lednové, to znamená, v době vysoké inflace je obtížné predikovat, co se děje v určitých měsících. A ta mimořádná valorizace se sepíná, když přeskočí 5% hranice inflace nebo nárůstu cenové hladiny. A v lednu docházelo k přecenění nebo značnému přecenění mnoha výrobků, které hrají ve spotřebním koši důchodců velkou roli, a ta výše toho skoku skutečně byla obtížná predikovat.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
——————–

Nechci o tom debatovat, jenom tuším, že u Ústavního soudu z úst zástupce České národní banky zaznělo něco o tom, že snad se ta důchodcovská inflace nesleduje nějak systematicky, že by to bylo příliš drahé, ale děkuju za ten váš pohled na věc a vaše vysvětlení.

Filip PERTOLD, ekonom, zástupce výkonného ředitele IDEA, CERGE-EI
——————–
Znovu opakuju. Ona se nesleduje v mnoha bankovních institucích, ale Český statický úřad jí jako reportuje, ministerstvo práce a sociálních věcí má k dispozici statistiky, takže skutečně ji lze, akorát ji nepredikujou ty bankovní instituce standardním způsobem, protože standardní inflace je měřená na CPI.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
——————–
Rozumím. Rozumíte tomu, proč vláda loni ve státním rozpočtu neměla žádné plánované prostředky na mimořádnou valorizaci penzí, že s tímto nákladem v rozpočtu nepočítala?

Filip PERTOLD, ekonom, zástupce výkonného ředitele IDEA, CERGE-EI
——————–
To jsme i v rámci důchodové komise se nad tím trochu podivovali, nicméně to úřednické vysvětlení bylo to, že v době, kdy se uzavíral návrh státního rozpočtu pro další rok, což se děje poměrně brzy, vlastně už v létě, dříve, než je vlastně známo, jestli k té mimořádné valorizaci nedojde nebo dojde, tak v tom okamžiku, kdy se plánovaly jaksi příjmy a výdaje hlavně státního rozpočtu, jehož součástí jsou penze, tak v tom okamžiku ještě nebylo zjevné stoprocentně, jestli k té mimořádné valorizaci dojde. Ale nemůžu říct, že bych se s tím odůvodněním úplně ztotožňoval teda, ale tak to bylo zdůvodněno.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
——————–
Filip Pertold. Moc vám děkuju.