Představte si, že jedete vlakem, sedíte v restauraci, nakupujete v obchodě nebo třeba zavítáte do kina či divadla – a personál si Vás vůbec nevšímá a komunikuje pouze s Vaším doprovodem. Činí tak přitom s dobrým úmyslem nezatěžovat Vás něčím, co podle jeho mínění nezvládáte, protože třeba sedíte na vozíku nebo z jiného důvodu vypadáte jako invalidé. Jak byste se cítili? Důstojně určitě ne! A tohle je pouze „měkký“ příklad, jak lze nevědomky srážet handicapované lidi…
Nezisková organizace Naděje pro děti úplňku pořádá i letos Noc důstojnosti k připomenutí tragického úmrtí Doroty Šandorové, klientky jindřichohradeckého domova pro osoby s postižením. Smyslem akce je nejen upozornit na alarmující stav českého sociálního systému, ale hlavně hledat cesty k jeho zlepšení, aby byl schopen efektivně napomáhat lidem s mentálním postižením vést důstojný život. Setkání proběhne 8. ledna před budovou MPSV za účasti ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky.
Předchozí odstavec zní trochu jako úryvek z tiskové zprávy, že? Pojďme se tedy na klíčový pojem „důstojnost“ podívat trochu hlouběji, pod povrch zběžného pohledu. Důstojné zacházení je přirozenou potřebou, právem a očekáváním každé lidské bytosti. Realita bývá nezřídka poněkud jiná, to všichni víme. „Zdravý“ člověk má různé možnosti, jak tohoto práva dosáhnout.
Hůř už na tom jsou lidé s mentálním postižením, ti o to víc potřebují naše zastání, a také účinnou pomoc! Proto fungují neziskové organizace jako jsme my – Centrum Orion, které se již 25 let věnuje podpoře rodin pečujících o zdravotně handicapované členy domácnosti.
„Poskytujeme dvě sociální služby,“ vysvětluje Mirka Červinková, ředitelka organizace. „Konkrétně centrum denních služeb a terénní asistenci, ale i mimo ně nabízíme širokou paletu dalších aktivit, v jejichž rámci pomáháme našim klientům vést naplněný a důstojný život.“
V posledních letech Centrum Orion rozšířilo svou působnost mimo region Rychnova nad Kněžnou na celý Královéhradecký kraj, když se spolu s dalšími organizacemi z různých regionů ČR zapojilo do homesharingu. Homesharing se v ČR nadějně „rozjíždí“ zásluhou Nadačního fondu Abakus, který je od počátku jeho patronem. Jedná se o dobrovolnickou aktivitu v „sousedské“ komunitě, kdy tzv. hostitel (rodina nebo i jednotlivec) pravidelně přebírá na domluvenou dobu dítě do své péče. Společně tráví čas, jdou na procházku, uvaří si oběd, hrají si…
Hostitelům přináší homesharing nové, ničím nenahraditelné zážitky, a příležitost učit se trpělivosti a empatii. Ale také dobrý pocit, že dělají něco zdánlivě „malého“, přesto důležitého pro lepší svět. Rodiče dítěte s postižením mezitím mají čas na chvíli „vypřáhnout“ – nabrat nové síly, věnovat se dalším členům své rodiny, svým potřebám… Ale to je pouze jedna strana mince.
Ta druhá, neméně důležitá, nás vrací ke stěžejnímu tématu tohoto článku: DŮSTOJNOSTI! Děti s postižením získají díky homesharingu nové vztahy, zkušenosti a dovednosti – jinými slovy zvyšují své šance na budoucí začlenění do normálního, plnohodnotného… a tedy: důstojného života. Vězte, že také ve vašem okolí jsou rodiny pečující o postižené děti, které čekají na své hostitele! Máte-li v srdci dost místa a přemýšlíte, čím ho naplnit, jednoduchá rada zní: staňte se hostiteli! Věnujte část svého volného času, a pojďte do toho s námi! Moc nám také pomůže, povíte-li o homesharingu svým známým, které by mohl zajímat. Více se dozvíte na www.centrum-orion.cz/ohostitelstvi.
Jiří Raichl z Centra Orion
Hradecký deník
Přidejte odpověď