DVTV – Drtinová Veselovský – Rozhovor I
Praktický návod na to, jak přežít rok 2024. Jak některým tragédiím předcházet, jak poskytnout první pomoc a jaké chyby, když už tu první pomoc lidé poskytují, nejčastěji dělají. To všechno sdělí Táňa TATRANSKÁ, záchranářka.
I nehody mívají sezonní charakter. Typicky po Vánocích, kdy jsou požáry vánočních stromků, autonehody v zimě.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Zajímalo by mě, jestli de facto lidé někdy chodí těm nehodám naproti?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo, často. Když se nebavíme o tom, že pijou nebo drogujou, tak samozřejmě jsou to věci vysloveně preventivního charakteru nebo zanedbávají prevenci. Například mají nějaký stromečky, který už jsou jako seschlý nebo nechají to dojít tak daleko, že mají už doma v podstatě jednu připravenou fakli, kterou stačí jenom zažehnout a takzvaně vyhuči, čili vyhoří jim celý barák.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tak zůstaneme u jako hořlavých věcí, v principu přece jenom jako v tomhle čase to asi bude poměrně častá záležitost, takže vlastně jako začneme u hasičských doporučení. Chápu to správně, že i od prosté svíčky jako může vzniknout tragédie?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Ano. Ano, když si najdete na internetu nějaký videa, tak tam je to otázka skutečně pár vteřin, půl minuty, minuty a máte tam obrovský oheň. A není to jenom ale zase o Vánocích. Samozřejmě stačí, že usnete u vaření a budí vás hasiči bušením na dveře, vyvaří se vám voda z jídla, shoří vám to. Ale zrovna u těch Vánoc tam těch rizik je víc. Typický je ten věnec, adventní, který samozřejmě na konci toho adventu už má samozřejmě něco za sebou, tak je to zase jenom hromádka, nechci říct, chroští, ale výborně hořících věcí.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Předpokládám, že taková ta jako kovová placička, která se dává pod tu svíčku, ta asi jako úplně zas tak funkční nebude.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Tak je to takový spíš, je to podle mě jenom dekorativně, aby to tam drželo, ale jakmile prostě přeskočí ten plamínek, tak vám to blafne. Ale samozřejmě ještě větší problém je požár těch stromků plus teda požár těch věcí celoročně řešíme nebo jezdíme na výjezdy, kde primárně samozřejmě zasahují hasiči, ale my tam jedeme jako záchranka. Buďto na toho popálenýho majitele bytu nebo nadýchanýho nějakými zplodinami jako hoření, a to je typicky od těch elektrospotřebičů nebo teďko bohužel, jak se rozmohli koloběžky, elektrokoloběžky a elektrokola, který mají vlastně akumulátor jako v sobě, který v noci jako nabíjíte, tak samozřejmě může tam vzniknout požár i od toho.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
A předpokládám, že mají lidé jako různé představy a různé nápady, jak ty věci hasit.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Začíná to jako panika. Určitě jste zaregistrovali před pár lety, jeden pán dostal výborné nápad, začalo mu hořet jídlo, tak vzal celý ten hrnec, vyhodil ho z balkonu, tam samozřejmě trefil nějakýho pána, ten skončil s těžkýma popáleninama. Asi za mě a nejhorší a to, co bych tady chtěla určitě vypíchnout, je to hašení toho hořícího jídla nebo toho oleje na ty pánvi vodou. To udělá okamžitě obrovský plamen, obrovský oheň, takže jediná varianta, kterou to vyřešit, je okamžitě na to hodit pokličku, zamezit přístupu toho kyslíku, toho vzduchu. Pokud to jde takto stáhnout z toho plamen, anebo být připravený, mít dvě základní věci v domě, a to je hasicí deka a hasičský přístroj. Stojí to pár korun, ušetří vám to, ne-li život, tak minimálně obrovský materiální škody.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jenom jako hasicí deka funguje na věci, jako když vám chytne v pánvi jako olej?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
nebudete s tím hasit jako auto, ale je to na gril, na pánev, na hořící malý věci. Zrovna určitě i ten věnec byste s tím uhasili, prostě menší požár, protože vlastně tím, že se to přikryje takhle zamezíte přístupu vzduchu a je to tkanina speciální. Kdysi se to dělalo z azbestu, pak se zjistilo, že to úplně jako nefunguje nebo ten azbest je karcinogenní, takže dneska se to dělá ze speciálních jako materiálů, z vláken. A stojí to pár korun.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
A pak je teda otázka, jestli, když jste mluvila o hořícím vánočním stromečku, jako té faguly, kterou tam máte připravenou, tak nejsem si úplně jistý, jestli ta deka je dost velká na to, aby jako zabalila stromeček.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Od toho tam máte samozřejmě nachystanou jako na tom balkoně ten kýbl s tou vodou. Pokud nemáte balkon, nic vám nebrání, abyste měli kýbl s vodou po celou dobu adventu.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
To znamená, vlastně to jsou tři věci, jako hasicí deka, hasicí přístroj a kýbl vody.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Ano, tak samozřejmě někdo může říct, že tam malý děti, že se bojí, že to dítě zakopne, spadne do toho kýblu, utopí se tam. Jasně, to už šli bysme ad absurdum, ale kdo kdy se snažil napustit rychle kýbl vody, tak ví, že tam samozřejmě fyzika nepustí ten proud.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Ten barák hoří a vy stojíte s tím kýblem…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
A čekáte, až to prostě nateče, no. Takže samozřejmě nejjednodušší varianta je hasičák. Mimochodem je to samozřejmě jeden z nejlepších dárků. Já bych jako byla ráda, kdyby mi někdo dal praktickou věc na Vánoce.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
No a mimochodem, a to je další věc, jako hasicích přístrojů je jako velká spousta, je to od sprejů nějakých po malinký atd., jako co by z vašeho pohledu bylo ideální mít doma?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Vesměs nebo nejlepší nebo nejuniverzálnější je práškovej, takže práškový. Pak jsou samozřejmě různý jako velikosti. Tak jasně, když budete mít větší, tak samozřejmě nic s tím nezkazíte. Když budete mít malej a zjistíte, že ten fire je trošku jako větší, „tak teď mně to dosyčelo, co budu dělat, když to dostříkalo“, takže asi práškový určitě. A i ty deky jsou ve dvou velikostech, tak zase lepší je samozřejmě větší a mít ji logicky někde po ruce, to znamená zavěšenou někde vedle utěrek v kuchyni a samozřejmě poučit všechny členy.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Pokud máte děti, my jsme dělali hroznej výjezd, kdy asi čtrnáctiletá holka chtěla udělat hranolky bratrovi, no a začaly ty hranolky hořet, tak nenapadlo ji nic jiného než samozřejmě vodu. Měla popáleniny obličeje, hrudník, břicho a bohužel pak ještě dostala druhý nápad, že to teda vynese na chodbu, takže ještě vlastně jako podpálila sousedům dveře, že jo, protože vlastně, jak už byla popálená, řvala, tak to ještě vylila a pokračovalo to dál jako sousedům na dveře.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Vy se musíte jako potkávat jako hroznými případy vlastně toho, jakým způsobem lidé tyhle ty momenty řeší.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jsou ve stresu a udělají první, co je napadne. Bohužel ne vždycky je to dobrý nápad. Nebo pána napadlo tady v Praze, začal mu hořet stromek, jasně, balkon, šup, hodím to dolů, spadlo to samozřejmě sousedům na balkon, takže dva byty, vyhořely.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
No, jenom když si tak jako představím, že nemám ani deku, nemám ani ten hasičák, a přesto mi něco většího bude doma hořet, jako třeba ten stromek, jako co s tím?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
No, kýbl vody a samozřejmě volat hasiče, to je jasný. No, a jako jestli máte obrovský stromek a hoří vám už půl bytu, protože to je rychlý, tak samozřejmě okamžitě vypadnout, samozřejmě zburcovat sousedy, ať prostě běží pryč. Samozřejmě popadnout nějakou svoji deku, abyste venku neumrzl, než přijde evakuační autobus, abyste tam v zimě jako neto… No, a volat samozřejmě hasiče co nejdřív, že jo.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jasně. No, a pak je tady ještě jedna věc, která je u požáru poměrně důležitá. To jsou čidla.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Za mě to je jako skvělá věc. Někdo vám řekne, že mu to hyzdí jeho designový pokojík. Nevím, co bych ocenila víc, jestli mi vyhoří designový pokojík, nebo tady řeším nějakou krabičku.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tenhle argument jste slyšela?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo, to mi normálně řekl. Je to teda dokonce hasič, to mě úplně šokovalo,…
Stojí to pár korun. Vlastně máme hlásiče, kouře a pak teda samozřejmě ještě hlásiče na oxid uhelnatý. No a zase začíná nám jako sezóna, protože je topná sezóna, ti lidi nemají čisté komíny, takže jim ty saze padají dolů, teď se jim to tam ucpe a ten oxid uhelnatý, který je vysoce jedovatý, neplést si s uhličitým, který je tělu vlastní, ale oxid uhelnatý vás prostě zabije za chvilku. Proto v těch starých barácích mají vysekaný takový ty díry v těch dveřích do koupelny, ale nezamykat se v koupelně, mít samozřejmě revizi, mít volné ty cesty, kudy jdou zplodiny.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tak když nic jiného nemáte revizi, tak potom pojišťovna řekne…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
No, my jsme dělali jeden taky jako hroznej jako výjezd a tam ta paní mi tam brečela, ta matka. Tu holčičku jsme resuscitovali, tam to dopadlo špatně, no a ona měla týden starý kulatý razítko od nějakýho kominíka, že je to všechno cajk, jenomže on tam fyzicky vůbec nebyl. Takže ona se uspokojila s tím, že má razítko, ale on to vůbec neviděl. No, a asi osmej den na to jsme vlastně byli tady na tomhle tom. Takže určitě, pokud máte doma karmu nějakou, nějaký takovýhle spotřebiče, tak základem je prostě hlásič. Tam ty baterky dojdou, myslím, jednou za dva roky. Závisí to od typu, stojí to asi pětistovku, osm set, tisíc podle typu, ale rozhodně vám to může zachránit život. A zase musí být všichni v tý rodině poučený, takže si řeknou: „Jo, to alarmuje jenom.“ Ten vlastně není cítit, že jo, takže vám začne motat hlava, začne vám být zle. Vlastně první jdou k zemi zvířata. My jsme dělali rodinu, kde první tam umřel pes, pán šel na záchod ráno, zakopl o toho psa, tím, že spadnul na zem, tak se tam otrávil a tam z té rodiny vlastně přežily jenom dvě malé děti, protože věděly, že mají běžet k sousedům, takže běžely naštěstí k sousedům, že se něco děje, a tam je oba resuscitovali, ti to teda nepřežili a ten pes samozřejmě taky ne. Takže obyčejný hlásič za pár korun.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
No, jako teď jsme vlastně probírali spíš jako technické věci, které se v těchhle těch případech mají anebo případně nemají používat. Potom, jak jste říkala, tak některé ty lidi potom resuscitujete. Zajímalo by mě, jestli z vaší zkušenosti to povědomí lidí o tom, co vlastně ta resuscitace obnáší, jestli se to nějakým způsobem posunuje, jako jestli jsme v tom zkušenější.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Přijde mi, že jo, že rozhodně je to lepší o něco, ale samozřejmě vždycky je co zlepšovat a za mě, pokud ti lidi si to skutečně nezkusí jako aspoň na té figuríně, tak jedna věc je to povídání a druhá věc je ten prožitek, kdy skutečně je to pod nějakým vedením nějakého lektora, kdy si to můžou zkusit: „Hele, tohle je dobrý, tohle je špatný.“ Anebo aspoň mít tu snahu a kouknout se na nějaký videa na internetu, ale samozřejmě zase, pokud mám malý dítě nebo zase máte kamarádku, která je těhotná, dejte jí kurz první pomoci u novorozence. Jedině to ocení.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Co vlastně, jako řekne se resuscitace, co to obnáší?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Vlastně resuscitaci zahájí nebo oživování laicky, oživování je vlastně soubor nějakých postupů pro laiky velmi zjednodušených, aby to mohl zvládnout každý, kde vlastně jde o člověka, který je v bezprostředním ohrožení života, to znamená, že mu selhalo srdce, případně plíce, ten člověk je v bezvědomí, neví o sobě a má tam vlastně zástavu oběhu a dýchání, takže nefunguje mu ani srdce, ani plíce a tím pádem ani mozek. Ten mozek odumírá pátá, šestá, sedmá minuta a ten člověk vlastně ztrácí radikálně tu šanci na nějaký návrat, pokud někdo nic neudělá. Ale v Praze máme jako super lidi. Ty záchranky to dělají všechny, říká se tomu telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace. Všechny záchranky v České republice i na Slovensku to používají, takže zavoláte tam a dispečerka vás bude skutečně krok za krokem navigovat, co máte dělat.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
To mě zajímá tohle, protože vy, pokud se nepletu, tak býváte taky na telefonu.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Mám vzdělání dispečerky, teď tam nedělám, ale mám na to speciální vzdělání.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
To přece musí být jako poměrně komplikovaná záležitost někoho, kdo má strach jako z krve, je na nervy z toho, že tam někdo prostě nejeví známky života, že by měl něco dělat, jak ho jako po telefonu přesvědčit, aby dělal ty správný věci?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Je strašně náročný, ale myslím, že ty statistiky byly 80, 95 % lidí ty naše dispečerky donutí nebo namotivujou resuscitovat toho člověka. Samozřejmě něco úplně jinýho je, když je to váš blízký, to jste schopni udělat neskutečný věci. Nechci říct, že když je to cizí, ale prostě není tam ta emoční vazba. Je to strašně náročný, ale zase, kdo je připraven, není překvapen. Takže za mě, pokud vím, že mám doma někoho těžce nemocnýho nebo malý dítě nebo někoho chronicky nemocnýho, nějaký elementární věci by ti lidi měli znát. Víme, že když má například rodina mezi sebou diabetika, tak samozřejmě vědí, jak mu poskytnout první pomoc. A taková typická resuscitace, že ten člověk před váma padne, teď co budeme dělat v kanclu, někde v restauraci, … Například v Izraeli, tam to umí každej, ale oni jsou někde úplně jinde, co se týče i sítě poskytování první, tzv. first respondeři, to jsou ti lidi, kteří jsou dobrovolníci, kteří jsou na místě první, mají to v aplikaci, mají nevím, jestli 40 tisíc first responderů měli před těma šesti lety, když jsem tam byla. Mají super vzdělávání, u nás to taky běží, ale není to tak rozšířený jak jinde.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jak rychle u toho, co jste popisoval, jako někdo padne prostě v kanceláři, udělá se mu špatně atd., jako jak rychle tam ubíhá čas? Myslím tím jako, jak rychle se krátí čas, kdy to může relativně dobře dopadnout?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Každá minuta vlastně, kdy ti lidi nic nedělají, tak vlastně snižuje, řekněme, o 10–12 % šanci tomu člověku na ten návrat, že bude bez toho postižení,…
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
To znamená, vlastně hroznej fofr je potřeba vyvinout?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo, jo. Musíte prostě reagovat hned, nečekat. Nejhorší je, my tomu říkáme efekt přihlížejícího, bystander efekt, že ti lidi typicky na těch místech jako někde v dopravním prostředku nebo někde, někdo se tam sklátí, teď koukaj,. Musí tam být někdo, proč byste to neměl být vy? Ne, protože jste známej, ale protože prostě vám není lhostejný, že ten člověk vám tam umře před očima. Takže jít okamžitě do akce, nebát se zařvat o pomoc: „Hele, něco se děje. Pojďte mi pomoct.“ Sklonit se k němu a začít pracovat, že jo. Jasně, může být jenom opilej, to je bohužel taky relativně častý, proč ti lidi vám řeknou: „Hele, mně se to ekluje, já tam nechci, on je opilej nebo něco.“ Ale i opilej člověk může mít zastavený oběh. Ty dispečerky, ten systém je nastavený tak, že my chceme aspoň, když se jim to vysloveně hnusí, oni vám řeknou, že se jim to hnosí, oni k němu nepůjdou, tak chceme aspoň, aby do něho nějak šťouchli, samozřejmě něžně nohou.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Aby bylo zjevné, jestli…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jestli aspoň nějakou reakci ten člověk má. Takže tohle to je to nastavený špičkově. Musím říct, že fakt to máme skvěle vymyšlený.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tak si to teď vyzkoušíme v praxi.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
OK.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Před samotnou resuscitací je potřeba si říct jednu důležitou věc, a to je to, co bychom před tou resuscitací vlastně měli dělat a co bychom neměli dělat. Ze studia jsme se přesunuli sem do newsroomu, protože tady máme figuranta Jakuba. Dobrý den, Jakube.
Jakub , figurant
——————–
Dpbrý den.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jak vám je?
Jakub , figurant
——————–
Nic moc.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jo. Co by měl dělat figurant Jakub, kdyby zjistil, že se mu zásadně, ale zásadně neudělalo dobře?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Figurant Jakub by už v té chvíli to měl řešit. Měl by to řešit minimálně tím, že se vám svěří. Řekne: „Hele, mně není dobře.“
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Že by to neměl schovávat.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
„Hele, je mně je blbě, mně je fakt jako blbě, volej mi sanitku.“ Ideálně když si o to člověk řekne, protože sám na sobě cítí, že to není dobrý. Pokud si o to neřekne, tak samozřejmě vy mu to nabídnete. „Hele, není to na doktora nebo není to na záchranku, nechceš jako zavolat někam?“ Případně mu nabídnout: „Hele, tak pojď, kašli na to, odvezu tě.“ To je taky variant.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tak a to si teď ukážeme, protože Jakub to nemusel úplně odhadnout a stane se mu, že prostě jako zničehonic prostě jako omdlí, odpadne teď.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Teď samozřejmě nemáte ponětí, nevíte, jak dobře dýchá, jak je na tom, nemáte šanci v podstatě kvalitně ohodnotit, jak kvalitní je to dýchání, jestli pravidelný, tak jak mi teďko dýcháme, jestli nemá nějaký neurologický problém, takže musíte ho nějakým způsobem dostat z tý židle, protože teď nevyřešíte nic.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jenom pardon, kdybych tady s ním byl sám, teď už v tu chvíli mám volat nebo nejdřív ho dostat…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Je asi dobrý dostat ho jako nejdřív na zem v téhle zrovna situaci.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jasně. Tak já ho zkusím dostat na zem, že bych si ho takhle jako malinko poodsunul, aby mi nezbuchnul. Teď asi takhle bych si ho…
…přehodil. Je těžkej. Židle jezdí, tak je to trošku na prd.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Tak, super. Furt na vás nijak nereaguje.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Ne.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jako na to, co jste s tím udělal… No, já vám to oznamuju, to se neptám. Takže nedělám vůbec jako nic, je takhle takzvaně placatej.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Je úplně placatej.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Je úplně placatej, je v bezvědomí, takže bylo by dobrý ale si to ověřit. Takže znovu zkuste ho oslovit…
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jakube?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Nějakým způsobem s ním zatřást?
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jakube…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
„Čau, slyšíš mě? Děje se něco?“ Můžete ho je poplácat po obličeji. Nic, nereaguje, absolutně hotovej, v bezvědomí, nedýchá. Nebo dýchá divně? Jak to zjistíte, jestli dýchá nebo dýchá divně?
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
To nevím. Jak to zjistím?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Nejdřív mu zakloníte hlavu, protože samozřejmě, aby mu nezapadl jazyk, … Tak, tak, tak. Teď se takhle skloníte ještě níž, tak. A budete se mu… Tak cítíte něco, nějaký proud vydechovanýho vzduchu?
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Náš figurant evidentně dýchá.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Bohužel no.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Což je, myslím, dobrá zpráva.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Ale normálně, řekněme, že je – nesmějte se – řekněme, že je docela jako mrtvej, takže samozřejmě má zakloněnou hlavu, vy mu cítíte nějaký proud vydechovanýho vzduchu a současně se díváte na hrudník, jestli se mu zvedá.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jasně.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo, můžete to ještě vytunit tak, že koukáte se mu na hrudník a položíte mu ještě ruku na hrudník, abyste si byl jistej. Ale neztrácejte tím čas víc než 10 vteřin.
Maximálně deset vteřin na ověření kvality dýchání.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
A teď, abychom jako šli popořadě, tak v tu chvíli už bych měl telefonovat, hlasitý odposlech.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Přesně tak.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
V tuhle figurínu se nám změnil figurant Jakub. Je stále bez sebe. Nejsem si úplně jistý, jestli dýchá. Je to takový jako…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Takže nereaguje na vás nijak.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Nereaguje. Jakube, Jakube. Nic, zakláním hlavu.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
A co se týče dýchání?
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Necítím dech. Máte na to 10 vteřin. Po 10 vteřinách… Anebo lapá po dechu jako kapr? Nadechne se tu a tam pětkrát za minutu podivně.
Jakub spíš nedýchá.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jakub spíš nedýchá, dobře, takže bezvědomí, „bezdeší“.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tak. Přejdeme k masáži hrudníku.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Ano.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Dobře, mám ho sundat?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Určitě. Určitě.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
Co kdyby měl nějakou tlustou mikinu na sobě?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Tlustou mikinu, vy se prostě potřebujete dostat k tomu hrudníku, abyste mohli odhadnout, kde je přibližně těch pět, šest centimetrů.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tak, připraven. Předpokládám, že by měl nějakým způsobem mít zakloněnou hlavu.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jasně, no. Ta hlava je zásadní, jako…
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Zakloněná hlava. Mimochodem tady je imaginární telefon, na kterém mám vytočenou záchranku a tam mi někdo radí.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jasně.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tak, takže takhle. A teď já…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Co jste teď vyřešil tím, že jste si dal tu hlavu mezi nohy?
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Aby měl uvolněné dýchací cesty, aby měl zakloněnou hlavu.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Ano. A napadá vás něco, na co musíte dávat bacha, když tam máte tu hlavu takhle? Že na něho vlastně nevidíte. Vzpomenete si na to, že máte něco tam hlídat?
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Ne.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
On například začne zvracet samozřejmě. Anebo začne se probírat. Jako je to výhoda v tom, že jste tam sám a držíte mu ten záklon hlavy a jste si jistej, že ten záklon hlavy tam je. Nevýhoda je, že tím, že masírujete vlastně přes něj nebo mačkáte ten hrudník, tak můžete jako přehlédnout, že začíná zvracet nebo že se probírá, nebo že nějak jako reaguje.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Sledovat víc věcí. Dobře.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Na druhou stranu v úzkých prostorech, na nějakých záchodcích, v dopravním prostředku, v letadle typicky je to jediná varianta.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jasně. Najdu si spojnici mezi bradavkami, tam takhle propletu…A tou spodní jako hranou spodní dlaně se opřu o ten hrudník, vyklopím se jako dopředu takhle nad něj.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
No, ještě víc. Ještě, tak. Protože se budete hýbat jenom v kyčlích.
Ty ruce zůstanou propnutý a ramena… A teď jedete rolničky klasicky, 100–120krát za minutu.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Rolničky, rolničy, kdopak vám dal hlas…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Takhle samozřejmě nevydržíte jako, než já prostě po těch 17 minutách dojedu, takže není úplně cílem se vyčerpávat. Ta dispečerka vám bude říkat, jak máte masírovat a vždycky řekne: „Teď, teď, teď, teď…“ A budete si prostě počítat. Pokud máte Kubu rád a jste ochotný do něho dýchat…
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Já si myslím, že Kubu mám rád a jsem ochoten do něj dýchat.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Tím pádem se mění situace, protože tady mezi nohy si samozřejmě dávate jenom lidi, které nechcete do nich dýchat.
Je důležitý jako říct, že nenutíme vás do toho. Zejména například u lidí po tonutí, samozřejmě u dětí je úplně jiná situace, ale jakmile je to cizí na ulici, nemusíte dýchat, nenutíme, není s tím problém jako žádný. Lepší je aspoň masáž bez dýchání než vůbec nic. Ale pokud máte Kubu rád nebo je to vaše rodina, tak určitě doporučuju i dýchat, čili tam bude poměr takzvaně 30 ke 2. Takže třicetkrát zmáčknete a dvakrát do něho vdechnete.
Víc, zase jenom v kyčlích, tak jakoby to rameno musí přímo takhle nad… Tak, tak. Je to náročný, teď jste mu zlomil první žebro.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
…28, 29, 30.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Tak. Teď byste mu dal tedy ten záklon hlavy, tak. Otevřít pusu, zacpat dírky nosní, tak. Nadechnout se, tak. Ale nesmíte se o něho úplně opírat.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jo, pardon, promiň, Jakube.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Vy potřebujete vědět, jestli se zvedá ten hrudník.
Měl bych se dvakrát zvednout, jako měl by vstát. Tak super, to bylo super. Nemusí být zase úplně tolik, abyste mi ji neroztrhl. Ale za mě trombon dobrej.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
A teď zase dalších 30?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Tak. A ve chvíli, kdy by vám nešel prodechnout, čili ten hrudník by se nezvedal, tak buďto máte špatný záklon hlavy, anebo má něco v dýchacích cestách.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jak to z něj dostanu?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
No, dostanete to z něho jako obyčejným vybušením.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
To znamená, že si ho jako otočím na bok.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jasně. Teď už samozřejmě… Teď vám nezbývá nic jiného, protože už je na zemi, ale pokud by Kuba začal tam se dusit a je zjevný, že měl před sebou oříšky, hroznový víno a podobně, tak nejdřív mu dáte pět hord do zad.
Pokud to nevypadne, nevyklepete z něho po pěti hordách, dáte mu ten Heimlich, ten vypuzovací manévr, ten vám šel tady taky výborně, takže tak.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
No, a pak je tady ještě jedna možnost, protože když použiju třeba aplikaci Záchranka, tak ta mi ukáže, že tady v budově je defibrilátor, který vy držíte v ruce.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Seznamte se, defibrilátor.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Takže přibíhá Táňa Tatranská s defibrilátorem.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Ano. Tady to máš, já musím běžet, mám tam hromadu lidí. Čau.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Děkuju moc. A já, protože jsem to nikdy nedržel v ruce, tak…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jasně. Jednoduše intuitivně roztrhám, rozbalím, něco z něho vypadne, Bacha, ať to nerozbiju. Tak. Krabičky jsou vesměs jako stejný Je to nějaká s krabička z nějakým akumulátorem, kde je generována nějaká energie.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tady je kapsa.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Najdete nějaký něco, kde se co dá vytáhnout. Tady uvidíme elektrody a tady se orientujeme podle obrázku. Nemůžete to udělat špatně, vždycky ty obrázky jsou nakreslený, je to jednoduchý. Mluví to na vás, čudlík a podat výboj, jo? Je to vlastně dvojčudlíkový, tam není vlastně co jako udělat blbě, no. Pokud ten výboj není doporučen, tak samozřejmě se to, nějak se to neaktivuje a jenom vám bude říkat, pokračujte dál jako v resuscitaci. Pokud je doporučen, hlavně se ho nesmíte dotýkat, abyste nedostali taky pecku.
Ale to vám všechno řekne ten defibrilátor.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Takže vlastně je to snadná záležitost.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Je to jednoduché, je to intuitivní.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Mimochodem, jo, je tady jedna zajímavá věc, kterou jsem si říkal, že to snad ani není možný, jako v momentě, kdy jde o vteřiny nebo minuty… Tady je tohle?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
To je na hrátky jako s polomrtvými lidmi, takže prosím pěkně, tohle je holídko Venus. Řekla bych, že dámský. Někdy ti lidi jsou extrémně jako ochlupeni a blbě ty lepenky drží, takže normálně vezmete na sucho.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jako já řeším jako, jestli Jakub přežije…A přitom ho jako budu holit.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Hele, vypadá to jako divně, ale musí tam být nějaká adheze, musí tam nějaká komunikace mezi tím tělem a těma elektrodama, aby to mělo tu palbu, kterou do něho potřebujeme dostat přes ten defibrilátor, jo?
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Vrátíme do defibrilátoru.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Plus samozřejmě rukavice. To jsme si jako neřekli. Pokud je to jenom trochu možný, tak samozřejmě chraňte sebe.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jasně. Berme to tak, že Jakub to celé prostě s úspěchem přežil prostě atd., ale může tady být varianta, že sousedka ke mně přiběhne…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
To jsem já. Běžím, jsem sama doma, protože manžel vydělává na hypotéku. „Martine, brečím, hele, ona nedejchá, dělej něco.“
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tady Maruška…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Maruška je úplně v háji, nedýchá. A teď samozřejmě takhle vám podám doslova hadrový dítě, který je bílý, namodralý, takhle prostě visí, nic nedělá nebrečí… Co s ním?
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Co bych s ním asi tak měl udělat?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Samozřejmě já řeknu: „Záchranka jede, budou tady za osm minut.“ Máme osm minut, abysme si tady popovídali.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Stále jsme u toho, jako že tady budu mít telefon, na kterém bude operátorka záchranky, která mě povede. Takže co bych měl s tím dítětem, který je takhle hadrový a nedýchá, dělat?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Samozřejmě buď to budete dělat na zemi, což je taková horší varianta, nebo na stole kuchyňským, to je možná lepší, protože…
Musí to být každopádně tvrdá podložka, takže popadnout ho z té postýlky, žádná matrace, žádný gauč. Musí to být tvrdý, ať zem nebo teda stůl kuchyňský, všechno shodit dolů, začít tam jako něco dělat. To dítě – rozdíl mezi resuscitaci dospělýho a dítěte nebo v té příčině je v tom většinou dospělí mají problém srdcový, kardiální, zatímco děti je tam primárně většinou problém v tom dušení. Takže První, co byste měl u dítěte udělat, je samozřejmě řešit to dýchání, takže dát mu nějakých pět umělých vdechů.
——————–
Tak zkuste do něho dýchnout.
Záda máte jenom jedny. Jde o to, že ty děti mají tam jiné poměry, ale pro vás jako pro nepoučeného laika, který to nikdy neviděl, nikdy nebyl na kurzu a podobně, ten poměr bude prostě 30 ke 2. Je to proto, abyste si to jako zapamatovali, takže u toho novorozence nemá cenu vám to nějak jako víc jako vysvětlovat, my máme jiný poměry, profesionálové to dělají prostě jinak. Pro vás, aby to bylo nejjednodušší, 30 ke 2, zejména když jste tam sám.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
To znamená třicetkrát stlačit hrudník…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Tak. Ale začínáte tím, že zkusíte do něho jako pět dechů umělých, takže zakloníte mírně hlavičku.
Většinou, když máte po ruce nějakou malou plínku, tak mu podložíte zádíčka, protože ta hlava je výrazně větší než u těch malých dětí.
No, a teď byste do něho chtěl pětkrát jako pět dechů, protože to dítě nereaguje, nedýchá, nezvedá se mu hrudník. Tak. Musíte mu dát šanci, tu pusu musíte oddálit svoji. Takže vy jste do něho funěl jako do balonku, ale to úplně není optimální. A bohužel jsem vám blbě nandala tam tu obstrukci dýchacích cest, kterou jste si naštěstí jako nevšiml a kupodivu to šlo jako prodechnout, takže řekněme, že tam má něco zapadlýho, to vidíte to černý a musíte to z něho dostat.
Vy potřebujete, aby mělo dýchací cesty, abyste mu nedolámal tady prostě krk a jiné věci. Takže takhle si ho drapnete, takhle si ho chytíte, takhle se nakloníte, protože gravitace a takhle mu dáte pět ran prostě do zad. Musíte si ho prostě, přidržujete si ho tady, tady, tady… Tady ho máte takhle fixovanýho, takže nezlomíte mu vaz, a to doslova. Držíte si ho jako za hrudník a současně musíte vidět, jako není úplně funkční tohle, jo? To jaksi postrádá smysl, ale musíte mu fixovat hlavu, hrudník, nohy a samozřejmě svině klouzavý, takže bacha na to. Je dobrý možná si to zkusit jako doma na nějaký panence a dáte mu prostě pět pořádných jako řach s nějakým samozřejmě odstupem.
vůbec s tím dítětem neklepejte nebo takovýhle věci.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
To se nedělá?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
To se nedělá, jo. To dítě je prostě křehoučký, jasně, že to ti lidi v panice dělají, ale úplně to nedoporučuju.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tak berme to tak, že sousedka paní Nováková má Marušku dýchající tedy.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
No ne, Maruška jako… Jasně, takže vy jste ji masíroval, takže takhle malý děti máte masírovat takhle, jo, takhle. Ty úplně nejmenší. Pak teda takhle. Pak jedna ruka a pak dvě ruce. Závisí to od toho, jak to dítě, jaký je konstituce, jak je velký, jak je starý. Takže úplně malinkatý novorozence, úplně malýho, sedm dní starý, teďko z porodnice donešenej, nedýchá, modrej, budete masírovat takhle přes prsty 100–120krát za minutu.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Kde je ta hranice, kdy jako záchranáři nebo vůbec jako lékařská obec to dítě bere jako dítě?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
My bereme dítě jako do osmého roku. Nebo takhle, do věku osmi let ho resuscitujeme jako dítě s těma našima postupama a od osmého roku ho bereme jako dospělýho. Říkám, prostě nechte se vést tou dispečerkou, ta vám řekne, co a jak. U těch dechů, který jste si zkusil, bylo to špatně, protože musíte ho nechat samozřejmě ty dechy…
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Nefunět.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Nefunět. Jenom to, co máte v puse, žádnou jako plnou palbu, jak jste to dělal u něho. Ty plíce jsou prostě malý, že jo, můžete mu jako ublížit. Samozřejmě všichni po resuscitaci musí do špitálu, i kdybyste ho nadobro hned probrali, i kdyby to nebyla resuscitace nebo byla zástava oběhu, musí do špitálu kvůli rentgenu, kvůli nějakým vyšetřením a podobně.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Myslím, že dobrá zpráva je, že jak Jakub, tak Maruška to přežili, půjdou na prohlídku.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo. Takže si to zopakujme. Tady 30 ke 2.
Začínáme masáží. Pokud to vysloveně není, že vidím, že se Franta dusí, jinak to z něho musím dostat, on vám ukáže, hele, vidíte to na něm, takže vyklepu to z něho, pokud se jako dusí, pokud jsem ho nalezl. Tak prostě začínám normálně resuscitovat, 30 ke 2. Pokud je to malé dítě, začínám pěti umělýma dechama a pak jedu normálně 30 ke 2. Pokud budete po kurzu, můžete jít 15 ke 2, to se na kurzu naučíte prostě jak se střídat a podobně. A my to děláme jedna ke třema, ale to už je úplně někde jinde.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Celkem jasné je, že nejenom zástavami cévního oběhu jsou záchranáři a lékaři živi. Zajímá mě, co cévní mozková příhoda, které se jako lidově říká mrtvice, tak myslím si, že je celkem lidem jako vštěpováno, že tam podobně jako u těch ostatních věcí jde extrémně o čas, že je potřeba něco rychle dělat. Zajímalo by mě, jestli se tím z vaší zkušenosti lidé řídí?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
No, bohužel ne každý to ví a naprosto zásadní má zaznít ten časový údaj, a to jsou 4,5 hodiny. Do čtyřech a půl hodin od vzniku příznaků, ten člověk musí být ve špitále, kde se o něho dokážou postarat. Tím nemyslím nějaký oční a kožní a podobně, ale musí být někde, kde jsou schopni mu podat specifickou jako léčbu, specifické jako léky, musí proběhnout nějaký cétéčko a další zobrazovací metody a teda nějaký náběry a dostane nějaký speciální lék. S tím ale souvisí to, že ve chvíli, kdy vaše babička začne večer nějak divně jako mluvit, brblat, vy jí nerozumíte. Ona, když se jí zeptáte: „Rozumíš mi?“ Ona kývne, ano, ale není schopna se vyjádřit, říká se tomu slovní salát. Anebo jí poklesne koutek nebo jí spadne oko, jedna strana jí ochrne nebo má slabou ruku, slabou nohu, cítí nějaký mravenčení… Většinou ti lidi mají jako nějaký bolesti hlavy nepozznané, tzv. atypické, že když se zeptáš: „Hele, ta hlava tě bolí jinak než běžně?“ „Jo, bolí mě jinak než běžně.“ Můžou zvracet, můžou být světloplachí, je to docela široká škála. Na druhou stranu dá se velmi jako dobře poznat i laiky.
Oni to i hlásí. „Jako, hele, jo, babička má spadlý koutek.“ Nebo nejenom babička. My vozíme jako i lidi jako fakt pod 40.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Ne, pardon, vy jste nám poslala svoji fotografii jako…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Ta kočka jsem já.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Ano. To mi popište vlastně, co je tady vidět. Protože tady je vidět jako…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
To jsem jako, prosím, já. Pátý den… Nevím, čemu jste se zasmál, ale nevypadám, ale to jsem skutečně já pátý den covidu. Já jsem měla neurologickou formu covidu a chytlo mi to takhle obličej, takže ráno jsem vstala, říkám: „Jé, dneska jsem míň krásná než standardně.“ Měla jsem teda, jak vidíte, neovládala jsem vlastně tuhletu stranu, spadlý koutek, vlastně mimika žádná, tady mi tekly sliny. Ty jsem si teda otřela. Tohle jsem totiž posílala na tu neurologii, že : „Hele, já si myslím, že to teda není cévní mozková příhoda, ale bylo to samozřejmě na vrub toho covidu.“ Takže mě to chytlo celou tu stranu.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Ale jako takhle zhruba…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Takhle nějak zhruba vypadají ti lidi. Když jim řeknete při mozkové jako příhodě, aby se usmáli, tak se usměje tak jako napůl, vycení pusu, nedokáže zapískat například. A to je to, co můžete jako na něm: „Hele, zkus jako zapískat.“ Protože on nenašpulí jako rty. „Zkus se usmát.“ Usměje se jenom tou půlkou. To oko jsem nezavřela skoro 10 dní jako. Takže to oko nezavírá. Protože neovládá vlastně, komplet tu jednu stranu má vlastně ochrnoutou.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
No, vy jste jako expert v téhle oblasti, tak jste prostě se vyfotila, poslala to na patřičný místa, abyste zjistila jako, co se děje atd.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Protože jsem nemohla k doktorovi tím, že jsem byla covid pozitivní, tak jsme to museli řešit takhle.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
A ten laický přístup, protože vy jste říkala, jako babička prostě něco zašuluje a není jí rozumět a tomu někdo může prostě jako přidat tomu, že prostě babičce je 80 let a prostě občas, když je večer unavená, tak jí není úplně rozumět.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
A to se právě stává nejčastěji, že ti lidi nám řeknou, volaj nás například v devět ráno a tam my se ptáme, tam je jednoznačná jako otázka, kdy byla babička prokazatelně v pořádku. „Mluvili jsme s ní včera ve čtyři, ty jo, no to už jako divně brblala.“ A tím pádem pro ni vlastně je absolutně vyloučena ta speciálně terapie, takže my chceme, aby ti lidi volali okamžitě, protože tohle je cévní mozková příhoda, například 14 dnů předem může mít mrtvičku, to je jakoby laicky řečeno menší cévní příhoda, říká se tomu trazitorní ischemická ataka. A jsou to například jenom přechodné věci: brnění, přechodně zmatenej, takový jako, že se jako zarazí, neví, co má dělat, má nějaký jako bolesti hlavy, takový neurčitý, je mu jako mdlo, je mu nějak jako podivně. A ten člověk okamžitě by měl jít jako do špitálu, protože tam se už něco jako děje a za 14 dnů může dostat pořádnou pecku.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Zajímalo by mě, jestli jako laik můžu provést nějaké vyšetření, jako třeba pokus o pískání, anebo jestli vlastně je daleko jako jednodušší prostě pro jistotu zavolat nebo někam dovézt?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Určitě, tu záchranku volejte určitě, protože my tam prostě přijedeme a pro nás je to samozřejmě stěžejní, samozřejmě toho pacienta odvezeme tak nebo tak, ale už rozhodujeme my o tom, kam pojede, jestli do toho speciálního centra tzv. iktového centra nebo na klasickou neurologii, respektive internu. Pokud je to starý, my jezdíme na lidi, který tři dny jako někde leží, jsou ochrnutý a tam je úplně už jako jiná péče, už úplně jinak to jako směřuje.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
4,5 hodiny, co jste říkala, tak to je hranice mezi čím?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
To je vlastně hranice od nástupu prvních příznaků po podání speciální léčby.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jasně, a když se přetáhne ta hranice, tak pak…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Tak už se to řeší jinak. Samozřejmě ten člověk jede do špitálu, my takzvaně avizujeme, takže my píšeme nějaký hodnoty, nějaký další věci, pošleme to do špitálu, oni nám zavolají zpátky: „Hele, dobrý, hele, je to k nám, není to k nám, odvezte paní na MRI nebo dovezte ji k nám jako na sál.“
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tak to je záležitost cévní mozkové příhody. Předpokládám potom, že jako celé jako velká oblast, se kterou se vy potkáváte a asi budete potkávat v tom dalším roce, jsou úrazy, vy říkáte traumata.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo. My jim říkáme traumata. Tak traumata jsou jednoduchý nebo obyčejný takzvaně úrazy. A pak jsou to velký traumata, velký úrazy a pak jsou to polytraumata, a to jsou ty těžký autonehody, pády z výše, skoky z výše, nějaký železniční neštěstí, kdy ty lidi mají postižení více orgánových systémů, kde vlastně jsou v přímém ohrožení života. Často i resuscitujeme taky, že mají selhání vysloveně toho oběhového, hroutí se jim systém oběhový, srdce jim nepracuje, mozek jim odchází, plíce jako nefungujou. Takže jasně, úrazy jsou samozřejmě náš denní chleba, zejména v zimním období. Je jasný, že ráno začínáme. už jako večer, když koukám na předpověď počasí, tak už si říkám, že to zas bude služba. No a přesně to tak je, že jo. Takže my, jak máme ještě ty kamarády na ty traumatologii, tak vždycky večer si řekneme, hele, díky za dnešní výjezdy, protože jasně, já ho naložím, zajistím pacienta, dostane nějakou léčbu ode mě, imobilizuju, znehybním mu nějaký zlomeniny a podobně. A odvezou ho do špitálu definitivně léčbu, tam se to samozřejmě plní, no.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
I v tomhle tak, jak jsme mluvili úplně na začátku o tom, že někdy chodí lidé nějakým jako věcem trošku naproti, protože prostě jsou, nevím, nepoučitelní nebo jako o tom něco nevědí, tak u tohohle tomu taky chodí někdy naproti?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
No, úplně ty nejlepší akce, zejména na těch chatách a podobně, začínají „podrž mi pivo a sleduj“. Nikdy to není „podrž mi kakao a sleduj“, to je prostě jasný.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jako „podrž mi pivo a teď ti ukážu něco opravdu…“
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
„A teď něco, co jsi v životě jako neviděl.“ Takže někdy jsou to jako humorný historky, který končí jenom nějakým lehkým jako „jasně, tady ses někde jako zranil, fakt jako nějaký minimální úraz“, ale někdy jsou to fakt jako tragické věci, kde pak ti kamarádi nám tam brečí „hele, já jsem netušil, že…“ Nebo bohužel typicky takový ty sázky v opilosti. „Hele, o co že tam vylezu, jo? Stožár vysokýho napětí, ty jo.“ Na těch chatách, co se jako dokáže. Jako každý asi kalí jako v mladosti nebo možná i ve stáří, ale samozřejmě hromadě těch úrazů šlo jako předejít už jenom tím, že se zamyslíte: „Hele, je to dobrej nápad, ty jo? Je dobrej nápad skákat do toho bazénu?“
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
V momentě, kdy máte to pivo, který vám někdo musí podržet, tak se asi moc nezamyslíte, že jo?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
My, co nepijeme, my jsme v pohodě.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Vy to potom uklízíte.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Hm.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tohle to, co tady před vámi vlastně celou dobu je, jak se tomu říká odborně? Škrtidlo?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Zaškrcovatdlo.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jako v jakém případě laik by ho měl používat?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Výborná 27korunová záležitost, která dokáže zachránit život. Je to vlastně jedna asi ze dvou věcí, které u sebe můžete mít jako kdykoliv, a to jsou nějaký rukavice, ať už prostě obyčejný, takovýhle nějaký z drogerky nebo klasický, koupíte si balík jako normálně zdravotnických rukavic, máte je mít v tašce, v batohu, v autě… No a s tímhle tím zaškrcovadlem můžete někomu zastavit takzvaně život ohrožující krvácení, ale vždycky samozřejmě se používá jenom na končetiny. Nikdy bych s tím neškrtila, jako rozhodně se to nepoužívá, když tady se někdo nabodne a tady mu bude někde stříkat jako krev v pravidelných intervalech z tepny na krku, tak tady to jako nepoužíváme, ale používáme to na končetiny, na ruce.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tady by to mělo určité vedlejší efekty neblahé?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Tady by to bylo jako jednorázovka. Zatímco tady mu dáte šanci.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Mimochodem tak tohle to je přímo na to věc určená, dá se to, dá se zaškrtit něčím jiným?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
No, jasně, protože jste invenční, tak máte určitě pásek. Můžete přinejhorším použít nějaký pruh trička, který roztrháte. Samozřejmě tohle to je jakoby relativně… Jako už bych nedávala asi nic užšího. Nemyslím pásek, ale rozhodně ne žádný drát, tkaničky. Viděla jsem zaškrcenou nějakým motouzem, kde samozřejmě takto traumatizuje ten pahýl nebo tu ruku nebo tu končetinu, tu ruku a nohu, že samozřejmě pak je s tím velký problém, takže tohle je ideální. Říkám, dá se to za pár korun jako pořídit, jako vozit to jako s sebou. No, zaškrcovadlo.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Předpokládám, že jako vtip je v tom, kde zaškrcovat, když se budeme bavit o horní končetině, a jako jak silně.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Silně tak, že ten člověk, jako ho to bolí. Toho člověka to fakt bolí.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jsem na to připraven?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
No, nevím. Takže vlastně z anatomie ve zkratce tady jsou vlastně dvě kosti, tady to nemá cenu, protože ty arterie vám tady budou, vám to tady prochází tady tudy. Jediné, kdy to má efekt, je vlastně tady na – jak se to řekne česky, ne humerus, ale?
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Biceps, triceps?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Tady od lokte nahoru, předloktí?
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Je to možný.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Takže tady to má efekt a pak na stehně. Takže samozřejmě se k němu postavíte, tady cáká ta krev anebo je to prostě takhle uřízlý cirkulárkou, nějakým strojem mechanickým. Vy to prostě takhle budete přitahovat, než on prostě nezačne řvát. On teda řve stejně, že jo, protože ho to bolí, ale tímhle tím stylem. Efekt to má samozřejmě v době, kdy… Nebo tak zjistíte, že to má správný efekt, že mu tady vymizí samozřejmě jako puls současně, přestane mu to samozřejmě jako stříkat. Já teda úplně nemám tolik jako síly, abych vám to tady teďko jako předvedla, protože se vás jako bojím, ale takhle nějak by to mělo jako prostě probíhat, takže ten člověk, mělo by mu to být jako víc než komfortní.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Není to komfortní vůbec, to si řekněme na rovinu.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Tak. Takže takhle nějak. Pokud to samozřejmě bude stříkat dál nebo bude to dál jako téct, je potřeba přitáhnout. Už to jako nikdy nesundávejte. Hrozně důležitý je, vy asi fix u sebe nemáte, tak aspoň vyfotit to, abyste věděli, v kolik jste to nakládali. Protože pro nás je důležitý čas, jak dlouho to tam bylo naložený. A úplně stejně to uděláte vlastně na noze.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
A je potřeba to, když to trvá trošku delší dobu, než se dostane k odborné péči nebo než se tam dostanu já, je potřeba to povolovat na chvíli?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Ne, určitě ne, určitě ne. Prostě to naložíte a až ta záchranka tam dojede, tak řeknete, v kolik jste to nakládali. Kouknete jako na fotku. Teď už zase ne, protože se vám to vrátilo, ale tohle funguje zase jenom fakt na ty končetiny.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jenom pardon, já se omlouvám, vy jste říkala, jako že to toho člověka vlastně – jasně, bolí ho to zranění, ale ten laik by se teda v tom případě, jako když už to bude používat, neměl bát toho se do toho opravdu jako vlastně opřít?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo, musíte to fakt dělat tak, že fakt to bolí. Fakt to jako bolí. Pak jsou nějaký další speciální nějaký turnikety a vojenské nějaké pomůcky, ale to nemá cenu nějak vám to tady jako s tím vám jako motat hlavu. Zaškrcovadlo za 27 Kč a pak, pokud je to díra, střelný poranění nebo jede tady váš kolega na kole, nabodne se někde na řídítka, ty řídítka tam samozřejmě nezůstanou, zůstane tam ale díra, tak je možný normálně z obvazu, který u sebe máte, nebo v autolékárničce nebo v autolékárničce na kolo je obyčejný obvaz, tak vlastně z toho vlastně vymotáte, rozmotáte si to, vlastně to vysloveně takhle cpete jako dovnitř, jako vysloveně ucpete, doslova,ucpete tu díru, tu malou dírku, ucpete prostě tady tímhle tím jako obvazem. Jsou na to taky super jako videa.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
A je dobrý taky u toho, když člověk neomdlívá, jako když vidí krev.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo. Já jsem měla parťáka na záchrance, který jako omdlíval při náběru krve, měla jsem z toho hroznou srandu.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jako opravdu?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo, protože my jsme tam dělali hrozný věci a on omdlí prostě, když mu berou krev, tak to mě jako docela…
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Já myslel, že omdlíval, jako když někomu jinýmu brali krev.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Ne, jako to my jsme do těch lidí jako nemáme problém jako píchat nebo něco s nima dělat, ale on omlíval, když jemu brali krev.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
No, a tím se dostáváme k tomu, co jsme tady ve spolupráci s vámi nazvali Jeden polštářek a 12 hřebíčků do rakve Tání Tatranské, což je vlastně seznam toho, co lidé dělají ve snaze pomoct, ale ve skutečnosti tím těm druhým ubližují. Tak bych si to potřeboval teď jako projet. Na úvod je potřeba říct, že nejhorší je nedělat vůbec nic. S tím jsme v pohodě, jo? Jo, dobře. Takže teď k tomu seznamu.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Nedělat vůbec nic, to znamená, že ale ani nezavolat pomoc. To, že zavoláte tu záchranku, ještě neznamená, nebo to, že vytočíte 155, – volejte vždycky 155, pokud je tam primárně medicínský nebo zdravotní problém – protože když voláte na 112, to jsou hasiči, takže ve chvíli, kdy řeknete „já mám tady týpka, blbě dýchá“, tak hasič řekne „počkej, já vás spojím“ a…
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
A pálíte čas.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jasně, jako je to zbytečný. Takže 112 je primárně prostě pro cizince.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
155.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Takže volat vždycky 155 a to, že tam zavoláte, ještě neznamená, že ta záchranka určitě vyjede. Tam je samozřejmě školenej, prostě vysoce erudovanej operátor, dispečer chcete-li, který vám poradí, vy mu popíšete co. Tam je možná jenom důležitý si říct, že spolupracujte a nechte se vést. Ty lidi, jak jsou ve stresu, tak ze sebe vyvalí okamžitě prostě „přijeďte sem, tohle, tohle…“ Primárně první, co musíme vylámat z toho člověka, je adresa, tzv. lokalizace, protože on, kdyby zkolaboval, že si volá sám nebo by se přerušilo spojení, vybitý mobil a podobně, tak já vím, že to mám poslat záchranku, ale nevím kam jako. Čili není stěžejní jako z něj vyvalit „hele, je tady člově, dýchá blbě, tohle, tohle…“ Nejdřív musím říct kde a pak se budem bavit. A pak ještě stěžejní je jako říct, že ta záchranka vyjíždí už v průběhu toho hovoru. Takže to, že vy tam řvete: „Hele, hlavně mi pošli tu sanitku.“ Ta sanitka už je jako na cestě. My fungujeme na nějakých pagerech. Zatímco vy si v uvozovkách povídat s dispečerkou, tak my už dávno běžíme do auta.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
A ona vás ta dispečerka, tedy mě spíš povede ta dispečerka k tomu, abych začal už pomáhat tomu…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo, skutečně fakt poslouchejte, spoléhejte na ně, no.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
No, a teď ta dvanáctka těch věcí.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Hitparáda, no.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Chyba je dávat postiženým cokoliv pod hlavu. Předpokládám, že to je ten polštářek do rakve.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo, to je taková jako legenda.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Že už leží ten člověk, který jako nejeví známky života, tak mu jako podložit hlavu je špatně?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo, nedávejte jim nic, žádný kabelky, prostě skutečně jako polštáře v domácím prostředí, mikiny a podobně. Týká se to samozřejmě lidí, kteří mají nějakou poruchu vědomí, nedejbůh jsou zralí na resuscitaci, lidi po kolapsech, protože ten komfort nebo ten diskomfort z toho rozhodně není takový problém jako to, že bude mít zavřené ty dýchací jako cesty. Kdybysme tady měli nějaký krásný jako model, ukážeme si, že takhle prostě se asi se vám nedýchá dobře, sice polštářek, ale asi ne, zatímco když tu hlavu budete mít prostě zakloněnou, tak ty dýchací cesty budou volný a můžete dýchat.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Druhý hřebíček: strkat lidem v bezvědomí nebo v křeči cokoliv do pusy. K tomu jste mimochodem nám popsala třeba krumpáč. To jste zažila?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
To je hrozná akce. Klobouk dolů před tím dělníkem… Nic, prostě stavba někde v centru Prahy, takhle jako drápám se po tom žebříku, tam ještě nebylo schodiště a teď koukám, takhle vidíte tu hlavu, tam vidíte těch šest lidí a ten člověk dělá takový zvláštní, jako že kdyby mu ti kolegové nedrželi ruce a nohy, tak snad řekne „hele, běžte“. No, ale on byl teda bohužel při vědomí, on byl jenom po epileptickém záchvatu, ale rozkaz v telefonu zněl jasně, „budeme spolu mačkat“, takže ten dělník vzal a aniž by se samozřejmě poradil nebo to sdělil té dispečerce, tak mu dal krumpáč do pusy, aby mu nezapadl jazyk – o tom se taky budeme bavit – takže týpek měl dolámaný žebra, dolámanou hrudní kost, vysypaných osm zubů, mi takhle vysypal do tý rukavice… No a konečně, já jsem na něj zařvala „přestaňte“, tak se tam zhádali, to byli cizinci. Jako cesta je samozřejmě dlážděna dobrými úmysly.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tak to je samozřejmě jako příšernej příklad teda. Ale v principu jako nic?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Nic, žádný klacky, ty jo, žádný prostě prsty už vůbec ne vaše. I kdyby měl epileptický záchvat. Jasně, že ve chvíli, kdy někdo se zhroutí jako v restauraci, takhel mu bude čouhat tady ta půlka toho kuřete, no tak samozřejmě to vyhodíte ven, aby se neudusil, ale v zásadě tam nehrabejte, nic mu jako nedávejte do té pusy.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Třetí: chybou je také vytahovat velké zapíchlé předměty z těla. Rozumím tomu správně, že v tu chvíli jdeme jako naproti tomu, že by ten člověk mohl relativně rychle vykrvácet?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo. Pokud už to doma jako zapíchlý, nic s tím jako nemanipulujte. Zejména je to u těžkých jako nehod, dělali jsme různě lidi nabodlé na zábradlí, na dopravní značce, propíchlá tady stehna, břicha, cokoliv. Takže nic nevytahujte, nesahejte jako na to. Nebavíme se samozřejmě tady o nějakým střepu jako, ale nějakou větev a podobně. Vůbec nesahejte na to. Snažte se to spíš jako stabilizovat ve smyslu, aby se to víc nehýbalo v tom těle. I kdyby to mělo být za cenu, že tady vás svlíknu z trička, udělám si z toho takový věneček a tím věnečkem budu tady držet a čekám. Samozřejmě pokud stříká odněkud krev, tak první co: vražte tam prostě prsty. Pokud on už sám, většinou ti lidi ještě, pokud jsou při vědomí, tak samozřejmě automaticky to je prostě automatika, že si na to tlačíte, jako aby ta krev jako nevytékala. Ale jinak samozřejmě dva prsty do rány jako úplně první, pokud z toho vysloveně vytéká krev.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Ta čtvrtá část tohohle seznamu je: pomyslným hřebíkem, jako vlastně čtvrtým v řadě je vytahovat zapadlý jazyk. To znamená, když někdo jako omdlí…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Na to jsme jako tuze alergičtí, protože to jsou ty bombastický jako články, jako tady fotbalisté: „Zachránil Frantovi život, protože mu vytáhl zapadlý jazyk.“
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
A jako čistě laicky jako: leží někdo na zemi, jako gravitací mu ten jazyk nezapadne dozadu?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
No, jemu stačí jenom udělat ten záklon hlavy. Záklonem hlavy si prostě otevřete ty dýchací cesty. Tam je nějaká anatomie, kořen jazyka, nemá smysl to vysvětlovat. Prostě žádný jako jazyky nevytahovat. Je to slízký, že jo, nemáte to jak chytit. Kdysi se to učilo.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Pardon, to jsem se učil já. Já na základce v branný výchově. Vytáhnout jazyk a přišpendlit si na kravatu,
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Protože jste samozřejmě o 30 let starší ode mě, já jedu druhý gumy, takže já jsem dobrá, ale tady tohleto, prosím vás, je peklo. Nesahat na to, nic s tím nedělat, maximálně s tím fixovat nějaký trojcípý šátek o něco, prosím vás…
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Prostě jazyk se nepřidělává k ničemu?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Já jsem resuscitovala takhle někde v civilu, že jo, samozřejmě bez uniformy nemáte žádný slovo. Takže si tam masíruju, čekám na tu záchranku a teď nějaká paní mi takhle drapla za tu bundu a podávala mi ten špendlík a že kabelku a špendlík. Tak říkám: „Nechte mě dělat, já vím, co mám dělat.“ A paní ne. No, tak jsme tam shádali kvůli tomu. Takže prosím vás, zavírací špendlíky nechat jako v kabelčičce na nějaký rozpáraný jako hadry, ale určitě nešpendlit jazyky a nic jiného.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jasně. Potom, to je šestý hřebík, chybou je hmatat tep nebo puls. Proč je to chyba?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Je to chyba, protože vy jako laici… Dokonce my to děláme taky samozřejmě, ale my jsme na to školení, máme nějaký znalosti jako anatomie, nejsme tak ve stresu jak vy, protože to děláme už po xté. Vlastně dělají se nějaký jako výzkumy. Zjistilo se, že ti lidi vesele: „Jasně má puls.“ Protože cítili svůj puls. takže nezdržujte se tím vůbec.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Takže to nemá žádnou, od laika ve stresu to nemá výpovědní hodnotu?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Přesně tak, přesně tak.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Dobře. Sedmý hřebík: při nutnosti resuscitace dělat doslova masáž hrudníku. A teď teda nevím, jestli to vlastně jako není jako sémantický problém mezi jako masáží a něčím jiným. V čem je problém v tomhle?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Protože když se jako řekne masáž, tak část lidí si dneska jako představí klasickou sportovní masáž, vezmeme si tady ty gely růžový, zelený, oranžový a jedeme jako masáž. Takže my jim musíme říkat, že budeme mačkat, protože slovo mačkat je jediný slovo, který laik zná k tomu… Když řeknete mačkat, tak nic jiného vás nenapadne, než poslouchat to, co říká ta dispečerka. Rozhodně vás nenapadne vzít hadr s Alpou a dělat. Zažila jsem všechno tady to ty hřebíky…
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jako že si řekne jako masáž?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo, já jsem tam prostě vpadla, teď čumím, paní seniorka zlatá, ona odkývala té dispečerce, že všechno dělá, jak má, ale skutečně prostě měla tam takovou tu litrovku nebo kolik, takovou tu velkou, Alpy a paní toho dědečka svýho chudáka masírovala prostě hadrem nějakým, žádný komprese, jako žádný mačkaní neprobíhalo. Takže, prosím vás, masáží. Říká se tomu mezi laiky masáž. Ale samozřejmě si tím myslí, komprese jako jako mačkání, stlačování.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Další bod nebo další hřebík: pokračovat ve stlačování hrudníku, i když se postižený aktivně brání. Pardon, to je špatně tohle, nebo dobře?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
To je samozřejmě špatně.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Když už se brání.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jasně, když už se brání, tak je jasný, že už tam má nějaký jako oběh, tím nemyslím nějaký mimovolný jako pohyby, ale ti dělňasové na stavbě, tam říkám, kdyby ten krupáč neměl, tak jim řekne „nechte mě“, takže musíte i sledovat tu odezvu na to, co se tam jako děje. Ten člověk může začít zvracet, být připravený na to: „Hele, zvrací, co mám dělat? Kam ho otočím?“ Ale taky: „Ty jo, hele, on se asi probírá, hele, tak dobrý, tak přestanneme. Hele, slyšíš mě, Franto, jo?“ Takže reagovat, jako nebrat to jako: „Hele, teď ona řekla, že bude masírovat, tak budeme mačkat 20 minu.“ Jasně, že můžeš mačkat 20 minut, protože záchranka tam ještě není, v nějakých odlehlých místech, ale jinak samozřejmě, pokud on se aktivně brání, tak ne. Tak skončit s tím. Ale samozřejmě hlídat ho, protože zase může dojít k té zástavě oběhu. Takže rozhodně ne, že Franta je dobrý, jdeme na pivo, ale určitě zůstat s ním a hlídat ho.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Další chyba je polévání postiženého čímkoliv ve snaze ho probrat. Co bychom tím mohli způsobit? To je klasická filmová scénka. Omdlel…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Přesně. Klasická filmová scénka. No, protože samozřejmě je tam ta prodleva v tý masáží, v tom stlačování toho hrudníku, případně v tom dýchání, pokud je to váš blízký, protože samozřejmě „jasně, hele, polejem ho tady“. Kolikrát jsme masírovali, byla tam rozlitá voda, takže skutečně ne. Jako jestli je vlastně zastavený oběh, tak skutečně je potřeba masírovat a ne polévat vodou.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jako předpoklad, že když někoho jako omdlelého poliju studenou vodou, že se probere, je špatně?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
No. Pokud potřebuje resuscitovat, tak můžete ho umejt jako do rakve zrovna, ale jinak ne, no.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Chybou je také dávat – desátý bod – do zotavovací polohy lidi, kteří nedýchají nebo dýchají v uvozovkách divně. Tím se myslí co?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
To je to, že vy prostě nabydete dojmu, že teda je jenom v bez vědomí v uvozovkách, a tak si vzpomenete z branné výchovy z osmačtyřicátém jo, jak jste chodil do školy.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Eh, eh, dobře…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Že potřebuje teda stabilizovanou polohu nebo tu zotavovací, takže ho vesele tam nějak zkroutíte do toho boku legendárního, to známe každý jako zrovna z těch branných cvičení, ale ten člověk… Vy nemáte vlastně kontrolu nad tím, jak to dýchání pokračuje dál. Takže může se stát, že vesele tady se spoléháme na to, že dobrý, čekáme na záchranku, on je dobrej, ale on nedýchá nebo dýchá nenormálně. To jsou lapavé dechy, kdy vlastně nemusíte si toho vůbec všimnout a necháte ho tam doslova umřít. Doslova umřít.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Lapavé dechy?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo. Lapavé dechy, gasping, to je naprosto takový jako fenomén, který typický pro ty první minuty zástavy oběhu. Je to takový hodně specifický, možná si tady najdeme nějaký jako video k tomu.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
To je vlastně…
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Je to jako agonální dýchání, je to jako známka zastavení oběhu, je to hodně typický. My těm lidem říkáme, když volají, že jo, tak chceme po nich teda: „Reaguje na vás, hýbe se nějak? Zatřeste s ním. Řekněte mi, jak dýchá?“ Teď nic, ticho. Řekněte mi slovo „teď“ vždycky, když se nadechne. A tam je „teď“, 20 vteřin se nic neděje a on řekne „teď“. Normálně dospělý člověk, my dva tady, když prostě se nesmějeme a nejsme nějak jako vzrušení, tak máme dechu, já nevím, od 12, 14–20 maximálně. Všechno vlastně pod tím je jako špatně. Ale i nad tím samozřejmě, ale když se bavíme o ty zástavě oběhu, když se nadechne pětkrát za minutu, je to špatně. A ještě se musím nadechnout normálně,
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Další jedenáctý hřebík: mazat nebo sypat cokoliv na popáleniny. Zajímalo by mě, jako co tak obvykle lidé zkoušejí?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
No, za mě největší jako hit, to byla chudák paní, která v dobré víře, i ta dispečerka jí říkala „nic, chladit, klasika“, tak ona, než jsme tam dojeli, tak stihla nějaký recept na bábovku, tam proběhl olej, vajíčko, mouka, nevím…
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Pardon, na tu popáleninu?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo, na tu mouku jsem se pak zeptala, to mi nedalo. A paní vycházela z nějakýho předpokladu, že dětský pudr nemá, ale hodí na tu popáleninu mouku v rámci dětského zásypu. Nedávat tam, proboha, nic. Jako nedávejte tam nic.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Na popáleniny nic?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Nic, jenom chladit, nic. V nějaký další fázi… nebo takhle, pokud máte doma speciální přípravek na popáleniny, takový gelový, my ho máme v sanitce, je skvělý, dá se koupit v lékárně a jsou to malý popáleniny, tak ano, ale jinak fakt ne. Jenom prostě chladit.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
A chladit jako kouskama ledu nebo chladit nějakým takovým tím zmrazovacím polštářkem nebo vodou studenou?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Určitě nějakou jako nějakou vlažnou ebo lehce studenou vodu. Ne ledovou vodu, už vůbec ne led, žádnej sníh, nic. Ale zase je potřeba vydržet 10–20 minut. Závisí od toho kde. Pokud jsou to rozsáhlé popáleniny, tak bacha na to, abyste toho člověka nepodchladili, protože to je samozřejmě taky život ohrožující ve spojení s tím už, co má jako za sebou, ale pokud má velký popáleniny, tak určitě chladit obličej, krk mezi prstama a genitálie, protože to jsou oblasti, který nejenom, že je vidět, ale protože kvůli těm esky, kvůli těm kontrakturám těm staženinám kůže, která vám udělá jizva, tak už vlastně nikdy nebudete mít to, co potřebujete na tu jemnou motoriku. A samozřejmě u krku, u obličeje je to nejenom estetický, ale vlastně problém s dýcháním, zohyzdění, takže pokud jsou to obrovský popáleniny, trupy dobrý, tak ale aspoň chladit prostě obličej, krk a teda ty ruce a genitálie.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
A potom také, a to je další bod, při popáleninách propichovat puchýře a strhávat je. To je, předpokládám, chyba.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Samozřejmě. Jo, nechte to prostě tak. Fakt jako v podstatě ta první pomoc o těch popáleninách: „Jasně, odtáhnu ho odsaď.“ Jako musíte přerušit to působení, to je jasný, to je ten základ, takže usušit to na něm. A co možná asi tam není, nikdy z něho nic nestrhávejte. Pokud je to už jako připečený, přiškvařený, vemte nůžky, jenom to obstříhejte, nesundávejte, nestrhávejte, ale určitě v první fázi sundat veškeré prstýnky, řetízky, když to je na krku a podobně, protože ta tkáň nateče a pak se to blbě sundává. Takže když si vzpomenete, a to vám ta dispečerka řekne, když budete volat … Vlastně všechny tyhlety věci, my si hrozně ceníme, že ti lidi mají snahu, za mě jako super, ale proto jsme se sešli, abysme si tady vypíchli, co určitě nedělat. Ale ve chvíli, kdy budete poslouchat tu dispečerku, ta vám všechno řekne. Tam vám řekne i to, co nemáte dělat. Protože ona si ověřuje, jak to tam jako probíhá. Ona s váma bude celou dobu, než se tam nezjevím v těch dveřích já, ona fakt vás povede. Prostě není problém, fakt jako poradí. Nejhorší je neptat se, dělat „jo“, odkývat, „jo, jasně, dělám, masíruju“ a pak tam zjistíme, že to probíhalo úplně jinak.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Komunikovat s ní a ona provede úplně vším.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo, jo.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
A pak je tady jeden speciální vlastně jako hřebík, který je vlastně jako kdyby navíc, protože je v podstatě třináctej, a to je rovnání zlámaných kostí – což je teda pro mě jako bizar, to si vůbec nedokážu představit – strkání úlomku kostí zpátky pod kůži.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo, jo.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Jako tohle to někdo na to má žaludek?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Chlapík mi to takhle normálně předal, toho pána, říká: „Hele, nejsem jak vy, ale dal jsem to zpátky.“ Tak mě tam polilo úplně horko. Skutečně tomu kámošovi, protože zrovna byli opilí, to byl nějaký skok přesně „hold my beer and watch this“ a vzal normálně ty úlomky té stehenní kosti, co teda extrémně samozřejmě bolí a dost to krvácí, tak to narval zpátky, a ještě mu to teda zatáhl páskem, že teda tady ho máš jako připravenýho na sál. Prosím vás, pokud nejste jako ortopedi nebo vás o to nepoprosí ten dotyčný, protože typicky jsou takový ty vyhazovací ramena a podobně… Ten člověk, pokud vám řekne: „Hele, Franto, já to znám, jenom mi to pojď, jenom potřebuju tohle, tak OK.“ K tomu můžete asistovat, ale rozhodně mu tam nestrkejte, nerovnejte mu tam nic. I dlahu, jako pokud ten člověk řve bolestí, tak na něho vůbec jako nesahejte, zamezte jenom tomu, aby tam nenastydl, neprochladl. Jako nic mu nedávejte jíst, pít, protože pokud je totálně rozlámaný, tak půjde na sál. Jenom ho hlídat a samozřejmě zavolat záchranku.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Rakev je kompletní, jako v podstatě pod zemí. O 155 a o telefonování, o tom už jsme mluvili. A pak je tady ještě jedna věc. Každý má mobilní telefon a je tady aplikace, která se jmenuje Záchranka. My jsme dokonce o záchrance tehdy, když byla úplně na začátku vyvíjená ta aplikace, tak jsme o ní v DVTV dělali rozhovor kdysi, ale jako co všechno teď ta aplikace může poskytnout?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Hele, ta aplikace je skvělá. Já věřím tomu, že hromada Čechů, hromada jako lidi v aktivním produkčním věku s chytrým telefonem ji má, je zdarma. Umí vás lokalizovat, to je pro nás jako zásadní, takže když nevíte, kde jste, voláte přes aplikaci Záchranka, rovnou se nám odešlou souřadnice, najdeme si vás jako tady na 3 metry de facto. Máte tam v čase osobního volna, stojíte někde ve frontě, nudíte se někde, máte tam první pomoc, máte tam videa, návodný věci, jsou tam jako samozřejmě AED, kde jsou pohotovosti, kontakty. Je fakt jako super. Jako mohli bychom si tady o ní povídat jako dvě hodiny, rozhodně si ji instalujte, užijete ji i na horách, v zahraničí funguje, na Slovensku v horách, v Rakousku, myslím si, že všude nebo možná jenom v horách, v Maďarsku funguje, takže určitě doporučujeme nastudovat. Nainstalovat i nastudovat.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
To znamená, že máte jako dobré zkušenosti s tím, že jsou někteří lidé, ke kterým se dostanete, a oni si vás vlastně přivolali skrz tu Záchranku?
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo, jo, je to jako super, protože když je v cizím městě, například v Praze, ale i několik jako větších měst v Čechách to má, že takový ty sloupy veřejnýho osvětlení mají čísla, že jo, takže zas je blbý, já jsem nabírala nějaký hovor, ten člověk byl úplně zuřivej a říká mi: „Hej, krávo, já nepotřebuju tady světlo.“ Protože já jsem ho nutila, ať doběhne k lampě, protože nebyl ochoten, moc nespolupracoval. No, já mu říkám: „Já potřebuju číslo prostě toho sloupu mi nadiktovat.“ On: „Já vidím dobře, prostě pošli mi sanitku.“ „Nepošlu, protože nevím kam.“ Takže jako zase železniční přejezdy mají nějaké speciální jako označení. Když nedejbůh jako samozřejmě zůstane tam viset, bojíte se prorazit závory, což samozřejmě je jako víc než doporučený, tak zavolat jako Záchranku i podle těchhle těch orientačních bodů.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Tak to je vlastně asi všechno. Tak pevně doufám, že rok 2024 bude jako z tohohle úhlu pohledu k přežití a že vás neuvidím.
Táňa TATRANSKÁ, záchranářka
——————–
Jo, tak mohl jste to říct jinak, ale dobrý, no. Za mě dobrý.
Martin Veselovský, moderátor DVTV
——————–
Děkuju za rozhovor.
Přidejte odpověď