Proč krachlo družstvo Myjómi?  

ČT 24
Více než 250 zaměstnanců družstva invalidů Myjómi v Brně nedostalo v poslední době mzdy kvůli finančním problémům družstva. Lidem už pomohl Úřad práce. Společnost sama na sebe podala insolvenční návrh a skončila v konkurzu. Důvody a podrobnosti zjišťují kolegové v Brně. Zaznělo, že některým lidem pomohl Úřad práce, jak?

moderátor
——————–
Víc než dvěma stovkám lidí pohledávky, tedy mzdové nároky, úřad uhradil. Další jednotky případů průběžně vyřizuje a údajně není nikde v prodlení. Krajská pobočka Úřadu práce v Brně navíc na začátku prosince evidovala pouze 29 uchazečů o zaměstnání právě z řad bývalých zaměstnanců družstva. My se teď zaměříme na důvody problémů zmíněného družstva. Barboro, zdravím tě. Prosím, vysvětli, proč se vlastně tedy družstvo do finančních problémů dostalo?

redaktorka ČT
——————–
Družstvo Myjómi, které sídlilo tady v té budově na brněnské Špitálce, se dostalo do problémů během covidu, kdy mělo míň zakázek, míň práce. No, a tím pádem i menší výdělky, v podobné době zároveň byla zvýšena minimální mzda, a tak vznikly tomu podniku další náklady, náklady navíc, nedokázal se s tím vypořádat a vznikl mu dluh u Městské správy sociálního zabezpečení, zkrátka nebyl ten podnik schopný platit za své zaměstnance sociální pojištění sám, ten dluh o sobě by až takový problém nebyl. Problém byl to, co to způsobilo, toto všechno přišlo k Úřadu práce.

mluvčí 3,
——————–
Když žádáme o dotaci od Úřadu práce, tak musíme mít bezdlužní papír, který jsme dostali za čtvrtý kvartál loňského roku, za první kvartál letošního roku a druhý kvartál letošního roku byl v podstatě identický, ale až u toho druhýho kvartálu najednou Úřad práce řekl, hele, a tenhle papír nám nestačí. Pro nás jste prostě dlužní a musíte tady doplatit nějakých 86 000 Kč, ty jsme doplatili, žádali jsme pak ještě na ministerstvu o výjimku, protože jsme o tom prostě nevěděli a muselo se nějaký zmírnění tvrdosti a zákona a poté, co nám tohle přišlo, tak najednou nám Úřad práce řekla, a vy jste těch 86 000 poslali, ale sice, ale sociálka to prostě přiřadila někam jinam, takže vlastně prodala jste stále dluží a stejně vám tu dotaci, já nevím, asi 18 000 000 za to čtvrtletí nevyplatíme.

mluvčí 4,
——————–
Takže doteď jste jí vlastně nedostali, a to je to, co vám chybí.

mluvčí 3,
——————–
Ano, to, teď jsme ho nedostali, to je to, co nám chybí a díky tomu vlastně jsme museli skončit v insolvenci.

moderátor
——————–
Další hledisko toho problému je, že družstvo Myjómi využívalo k jakémusi mezifinancování svých aktivit službu Roger, co to, prosím, vlastně je? A proč se to družstvo do té spolupráce pustilo?

redaktorka ČT
——————–
Je to platforma, která pomáhá s financováním právě takovýmto podnikům, které zaměstnávají handicapované lidi. Funguje to tak, že ty zmiňované příspěvky od Úřadu práce, které míří právě podnikům zaměstnávajícím handicapované lidi, ten Úřad práce ale vyplácí jednou za tři měsíce, no a podniky potřebují platit svým lidem každý měsíc, potřebují každý měsíc, tedy platit mzdy a, a další věci, no, a právě na překlenutí tohoto období si vypůjčují peníze například od té platformy Roger a potom, když dostanou příspěvek z Úřadu práce, tak z tohoto příspěvku zase s jakýmsi úrokem ty peníze službě Roger vrátí. Takto to fungovalo, takto to funguje poměrně bez problémů. Problém nastane tedy opravdu v okamžiku, kdy ten příspěvek z toho Úřadu práce nepřijde, například proto, že ta firma tedy pro své dluhy ten příspěvek nemůže dostat. No a tato situace se v této době může dotknout i dalších firem, dalších podniků, které právě handicapované lidi zaměstnávají.

mluvčí 5,
——————–
My už jsme udělali spoustu opatření, tu expozici jsme výrazně snížili a v průběhu příštího roku budeme nadále snižovat, pokud nedojde ke změnám, a to naše stanovisko je takový, že pokud jsme a nedojde, tak budeme muset tenhle ten segment opustit úplně.

mluvčí 6,
——————–
co to bude znamenat pro ty lidi. Pro ty společnosti, který zaměstnávají osoby s handicapem?

—————————-
to bude znamenat to, že těch lidí budou zaměstnávat mnohem méně, protože budou mít obtížnější přístup ke kapitálu. To samozřejmě s sebou nese konsekvence v podobě toho, že některé osoby se zdravotním postižením přijdou o práci.

Jakub Vácha, moderátor
——————–
Na situaci družstva Myjómi reaguje Úřad práce. Jednak odmítá, řekněme, nařčení, že došlo na jeho straně k pochybení, dále dodává, že problém aktivně řeší. Mzdy, podle dat Úřadu práce už zaznělo, nedostalo celkem 257 zaměstnanců pohledávky, 202 lidí už úřad uhradil a navíc většina zaměstnanců se už zřejmě uchytila jinde. My jsme o vyjádření požádali i ministerstvo práce a sociálních věcí, to chce oblast zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle svého vyjádření řešit koncepčně a připravilo novelu zákona o zaměstnanosti, která byla na začátku prosince odeslána do mezirezortního připomínkového řízení.

redaktor ČT
——————–
Novela přináší změny, které mají za cíl podnítit zaměstnavatele k větší motivaci při zaměstnávání osob s postižením na volném trhu práce. Zároveň se zaměřuje na úpravu podmínek vyplácení příspěvků zaměstnavatelům na chráněném trhu práce. V příštím roce budeme hledat dohodu na tom, jak tento příspěvek navýšit.

moderátor
——————–
A s námi je teď Vilma Jurenka Baudišová, předsedkyně představenstva výrobního družstva Karko a zároveň členka výboru komory zaměstnavatelů zdravotně postižených, dobrý den. Dobrý den. Tak když se podíváme na ten relativně komplikovaný případ družstva invalidů miomi, čím je podle vás krach způsoben? Je to systémový problém? Nebo je to o nevhodném hospodaření? Což sám předseda představenstva České televizi připustil.

mluvčí 8,
——————–
Já osobně si myslím, že to bude vlastně kombinace obou Faktorů, jak vlastně Špatného hospodaření, jak řekl sám pan předseda, tak ale zároveň systémový problém. Tam jich může být hned několik a příspěvky nejsou valorizovány podle růstu minimálních mezd v roce 2000 a 12 byla minimální mzda 8000 a příspěvek činil 10 000 Kč, nyní v roce 2023 je minimální mzda 17 300 Kč a příspěvek činí 15 200, z čehož je vlastně vidět, že poměrově klesá.

Jakub Vácha, moderátor
——————–
Ano, o tom jsme mluvili, že vlastně to znamená další náklady těm společnostem, těm družstvům, pokud bychom se konkrétně měli držet toho brněnského případu, jak těžké je teď pro ty teď už tedy bývalé zaměstnance toho družstva najít práci, anebo lehké najít práci? Co teď prožívají ti lidé.

mluvčí 8,
——————–
Tak ti lidé? Tam jde o to, jakou tu produktivitu mají. Průměrná produktivita těch zdravotně postižených zaměstnanců se pohybuje kolem 50 % vlastně oproti zdravým zaměstnancům, takže ano, ministerstvo dlouhodobě prosazuje vlastně cíl, aby se dostali na volný trh práce, ale s tím, že většina, která může nebo je schopná dělat na tom volném trhu práce, tak už tam je, takže s tím zaměstnanci to budou ty pravděpodobně o něco méně produktivní a bude problém pro ně sehnat jakoby práci, no, tam také záleží na tom, zda se podaří nějaké nové zakázky třeba těm okolním zaměstnavatelům, kteří by je mohli příjmout, tak pokavaď se jim podaří nějaké nové zakázky sehnat.

moderátor
——————–
Ano, my jsme zmínili i, řekněme, systém refinancování těch aktivit toho družstva mio, my prostřednictvím té platformy Roger. Je to běžná praxe v těchto zaměstnavatelů.

mluvčí 8,
——————–
Ne, určitě ne, protože zaměstnavatelů zdravotně postižených V České republice je přibližně kolem 4000, ale platformu Roger podle našich informací by mělo využívat 35 Zaměstnavatelů

moderátor
——————–
. A jak to tedy dělají ti ostatní? Ta většina? Ti vyjdou na ty tři měsíce, na ten kvartál s tím příspěvkem od Úřadu práce, nepotřebují ty peníze otočit ještě přes někoho jiného.

mluvčí 8,
——————–
No, samozřejmě někteří potřebují, takže si berou normálně klasické bankovní třeba úvěry. Případně jakoby můžou vystačit, ale musí vlastně s tím počítat už dopředu. To znamená, že musí vlastně sehnat nějaké ty větší zakázky třeba na konci roku, aby potom s tím vydržely ty tři měsíce, jo, takže tam také záleží právě na tom, ono to není jenom tři měsíce, ale vlastně, když vezmu třeba leden až březen, tak se musí vyplácet náklady, ale s tím, že žádost je podána až v dubnu a peníze se dostanou nejdříve na konci května. Takže ještě, co se týká jednotlivých úředníků, tak ty taky třeba někteří vyplácí nebo Vlastně mají zpracované ty příspěvky, ty rozhodnutí až na konci června, takže tam je třeba 5 až 6 měsíců prostě, kdy ty družstva vlastně musí financovat ze svého.

Jakub Vácha, moderátor
——————–
My jsme zmínili pozici Úřadu práce v tomto konkrétním případu a pak jsme zmínili pozici ministerstva práce a sociálních věcí, tedy nějakou snahu o koncepční řešení té problematiky. Jak to hodnotíte vy? Je ministerstvo z vaší strany aktivní, případně tedy Úřad práce? Zajímají se orgány o tu situaci.

mluvčí 8,
——————–
Jako určitě se zajímají s těmi jednotlivými zaměstnavateli komunikují, protože jsou s nimi vlastně ve styku každé čtvrtletí ty úřady práce, proto i ti zaměstnavatelé vlastně vědí, jaké dokumenty mají doložit každé čtvrtletí. Co se týká ministerstva, tak ano, jsem součástí pracovní skupiny na ministerstvu, kde se teď tedy připravovaly ty koncepční návrhy a ty změny, takže ano, komunikuje s námi ministerstvo i se zaměstnavateli.

moderátor
——————–
Dodává Vilma Jurenka Baudišová, díky za vaše odpovědi, za váš čas a možná někdy příště na slyšenou a na viděnou.

(40, 1)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.