Dr. Milan Trojánek, přednosta kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole odpovídá na dotazy v rádiu.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Když jste skrz tu cestovní medicínu takový odborník, nezlobte se, nedávno jste byl pracovně v Indii, tak bral jste si sebou nějaká antibiotika, tak jako kdyby náhodou?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Tak to je drsný dotaz na tělo. Upřímně. My jsme tam jeli se skupinou 10 mediků a přiznám se, že právě pro ně jsme měli teda zásobu, kdyby se něco dělo,
protože jsme byli v nemocnici, ale musím teda říct, že Indie pro nás byla poměrně drsné probuzení do reality, protože když jsme chodili do té nemocnice
a viděli jsme, jak jsou rezistentní ty bakterie v té dané nemocnici, tak naše antibiotika by na ně vůbec nezabrala, a dokonce jsme zjistili, že antibiotika, která máme třeba v Motole jako rezervní opravdu pro ty nejtěžší případy, tak na ně tam je běžně rezistence, takže opravdu ta situace celosvětově
je dramatická.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Kdy sám vy naposledy jste užíval antibiotika?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
To už je hodně dlouho zpátky, já myslím, že jsem užíval preventivně antimalarika, když jsem byl v Africe, ale tohle to už bude řada let a přiznám se, že
už si to ani sám nepamatuju. Možná z důvodu boreliózy před několika lety.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Proč jsou pro vás zejména infektology, antibiotika a téma antibiotik tak důležitá?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Je to právě tím, že se významně liší od ostatních léků, bohužel na rozdíl od léků na tlak, na alergii a podobně, tak ty malé potvory, bakterie si na ně
rády dokáží vytvořit rezistenci a my ta antibiotika ztrácíme jako účinné léky, no a právě, když se bavíme třeba například o té Indii, tak tam už řada běžných antibiotik by nefungovala a my se nechceme dostat do té samé situace tady u nás v Evropě.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Umíme nebo neumíme z antibiotiky zacházet?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Je to smutný příběh, ale bohužel spíše neumíme. Ono se ukazuje i opravdu ve velmi kvalitních studiích ze západních zemí, že až třetina antibiotik, někdy i více, je předepsáno nevhodně, ať už z důvodu toho, že jsou předepsány zbytečně, nebo se třeba zvolí špatná dávka antibiotika, nebo by se mohlo použít ekologičtější, vhodnější antibiotikum, anebo se užívají třeba zbytečně dlouho.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Kolik ročně se předepíše antibiotika zbytečně v České republice,? A ve srovnání třeba se světem, jak to.
Dr. Milan Trojánek,
——————–
My nemáme úplně přesná data, abychom mohli říci, že někdo předepíše zbytečně antibiotika v takovém a takovém množství, ale víme, že se hodně předepisují u respiračních infekcí a ta sezóna teď právě začíná, tak jsou typicky vyvolány viry a víme, že právě velká část, opravdu je to až 90
% všech těch běžných nemocí, nachlazení a podobně, tak je vyvoláno viry a víme, že vždycky v tuto dobu se zvyšuje i preskripce antibiotik a tady určitá část těch předepsaných antibiotik bude jistě využita na virové infekce, to je úplně to, co nechceme.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Takže teď se antibiotika předepisují hodně často. Nemocnost v české populaci je teď jaká?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Jednoznačně relativně vysoká. Je fakt, že když se podíváme třeba i na data, která máme k dispozici, tak je vidět, že se nám zvyšují jak nechřipkové respirační viry nebo jejich incidence, tak i samotný covid, takže opravdu teď v tuto chvíli jsme už v té respirační sezóně, očekáváme, zda přijde a kdy, chřipka a nějaká chřipková vlna. A každopádně tedy spolu s tím bohužel se zvyšuje i preskripce antibiotik, protože ti pacienti se necítí dobře, mají horečku, někdy opravdu hodně náročné odlišit, jestli mají virovou nebo bakteriální infekci a někdy se stane, že dostanou antibiotika.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Dobře, tak když bychom si tady teď měli popsat nějak jednoduše bakteriální a virová infekce, co to je na nějakých nejčastějších příkladech? Jak to můžu poznat?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Někde to je opravdu hodně náročné, ale když si řekneme typický příklad té bakteriální infekce, tak když si žena bude stěžovat na to, že jí pálí při močení, že má opravdu zánět močového měchýře, tam máme téměř jistotu, že to bude vyvoláno bakterií. Když má někdo růži, zánět kůže zase máme téměř jistotu, že téměř ve všech případech to bude bakteriální infekce a třeba právě u těch respiračních infekcí to je hodně komplikované. Tam se ukazuje, že to zastoupení těch virových infekcí je hodně vysoké, takže když někdo bude mít bolesti v krku, rýmu, kašel, bude mu téct z očí, z nosu, tak tady víme, že je velikánská pravděpodobnost, že to bude čistě pouze virová infekce a vůbec antibiotika nepotřebuje, ale když se to zkomplikuje, pak následně třeba
zánětem středního ucha nebo zánětem dutin nebo zápalem plic, tak už se antibiotika používají, protože často se pak jedná třeba o bakteriální komplikace.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Co jsou komunitní infekce, v jejich případě nasadit antibiotika nebo ne?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Je termín, který používáme v medicíně a označuje to, že to jsou infekce, které nevznikly v nemocničním prostředí, ale v běžném prostředí toho pacienta doma, no a často jsou spojeny právě s tím, že jsou vyvolány, řekněme, bakteriemi, které jsou lépe citlivá na antibiotika než ty infekce, které vyvolávají nemocniční bakterie.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
A máme antibiotika, která jsou označována jako širokospektrá. Proč bychom se jich měli, pokud možno vyvarovat? Co je na nich horšího?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Obecně u antibiotik platí, že nám neovlivňují jenom tu samotnou bakteriální infekci, kterou léčíme, ale velmi často celou mikroflóru lidského organismu a míst, kam proniknou. Takže když budu užívat antibiotika širokospektrá, protože budu mít bakteriální angínu, tak jistě bude ovlivněna i střevní mikroflóra, mikroflóra třeba horních cest dýchacích a podobně, a toto je něco, co dokáže toho
člověka ovlivnit. Ukazuje se, že výrazně více, než jsme si původně mysleli, a samozřejmě ta Širokospektrá antibiotika budou i více indukovat rezistenci u ostatních bakterií, takže proto se snažíme užívat spíš úzkospektrá antibiotika a já to rád označuju termínem jako ekologická antibiotika.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Když potřebujeme být brzy fit, tak taková třídenní antibiotika s obsahem azitromicinu, tak na tom přece nemůže být zase až tolik špatného, ne? Když navážu na ta širokospektrá krátkodobá.
Dr. Milan Trojánek,
——————–
My se hodně snažíme v rámci jednoho projektu, který jsme měli se Státním zdravotním ústavem, právě bojovat proti těmto třídenním antibiotikům a ten důvod spočívá v tom, že přestože to vypadá, že jsou třídenní a dobře snášená, tak jsou to antibiotika, která nám poměrně hodně indukují rezistenci u těch bakterií. Sice se užívají pouze tři dny, ale v tom těle přetrvávají hodně dlouho, takže jsou velmi oblíbená a snažíme se proti jejich používání bojovat. Máme krásnou studii, která vyšla v roce 2002 v Lancetu, velmi prestižním časopise, která ukazuje, že když mám nemoc, nachlazení, rýma, kašel, pálení, škrábání v krku, necítím se dobře, tak ať užívám jakákoliv antibiotika, tak to nepomůže k tomu zlepšení stavu, k rychlejšímu ústupu obtíží.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Která antibiotika se předepisují nejčastěji a přitom mají právě ten potenciál zvýšit rezistenci na užívání léku?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Tady jsme právě u nich, jsou to ta antibiotika ze skupiny makrolidů a zalidu, ten azitromycin patří do této kategorie. V České republice ještě hodně nadužíváme antibiotika, která jsou označována termínem cefalosporiny, místo toho, abychom užívali běžný obyčejný penicilin či amoxicilin.
Samozřejmě jsme zaznamenali situaci, kdy byla horší regionální dostupnost některých těchto léků a s panem Dr. Štefanem z naší kliniky jsme se snažili vytvořit taková doporučení, jak postupovat a jak správně nahrazovat penicilin, když by nebyl k dispozici. V tuto chvíli se zdá, že ta situace
nás úplně netrápí tak moc jako v minulé sezóně, ale nicméně i tak máme doporučení pro lékaře, jak postupovat, když by nebyl k dispozici.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Měl by lékař předtím, než předepíše ta antibiotika, provést nějaký jednoduchý test, jestli ta infekce právě je virová nebo bakteriální a pokud mi to nenabídne, tak jako pacient mám na tom trvat, že ho chci?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Toto je velmi dobrý dotaz. Když se zeptám studentů medicíny u nás, jak poznají virovou a bakteriální infekci, tak mi řeknou, že provedou CRP z prstu. Ukazuje se, že to až stačí, bohužel to není až tak jednoduché, ono se ukazuje, že i u řady virových infekcí to CRP se může zvýšit, takže když to řeknu
jinak, pokud bych já jako lékař udělal CRP z prstu úplně u každého pacienta, kdo má zvýšenou teplotu nebo horečku, to CRP bylo někde mezi 50, 70, 100 a každému pacientovi paušálně dal antibiotika, tak stoprocentně budu nadužívat antibiotika i u virových infekcí. A my se snažíme vysvětlovat lékařům, že někdy mnohem zásadnější pohled na toho pacienta, klinický obraz, protože bakteriální infekce bývají často lokalizované. Hezký příklad, když budu mít angínu, bolí mě v krku, mám povleklé mandle, mám zvětšené, zduřelé uzliny, a to je všechno. To je typický projev
bakteriální infekce. U těch virových infekcí je typické více etážové postižení, takže ten člověk začne s tím, že ho škrábe v nosu, v krku, pak má třeba zánět spojivek, rýmu, kašel a tohle je typické právě pro ty virózy, že je tam postižení vícero těch sliznic, vícero etáží toho respiračního
traktu.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
U těch bakteriálních infekcí jsou opravdu vždy zapotřebí antibiotika?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
To je velmi dobrá poznámka, nejsou, určitě jsou bakteriální infekce, které mají samouzdravný potenciál. Není to o tom, že bychom rovnou řekli těm pacientům,
máte bakteriální infekci, antibiotika vám nedám, ale víme, že jsou situace, kdy opravdu dokážeme vydržet i bez antibiotik a někdy třeba symptomatická terapie
může postačovat, ale není to úplně standard, , pokud víme, že ten pacient potřebuje antibiotika, tak je dostane.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
U takových těch běžných infekcí je nějaký urychlovač uzdravení, protože nikdo nechce stonat dlouho.
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Já se přiznám, že úplně nevěřím na doplňky stravy, takže já si myslím, že jasný urychlovač úplně není, ale někdy ten klidový režim třeba i krátce, tak je na místě.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Často se říká, že se musí dobrat celé balení antibiotik, tak, u kterých je to pravda, kdy stačí brát antibiotika třeba jenom tři nebo pět dní, že nemusíme dobrat celé?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Tady máme poměrně hodně silnou evidenci ze zahraničí z kvalitních studií a ukazuje se, že takový nešvar české medicíny je, že používáme antibiotika hodně dlouho. Jedním z těch důvodů je, že ta balení jsou dělána tak, že vystačí na 10 dnů, sedm dnů a podobně. A máme data, že pro zápal plic poměrně závažnou infekci, tak 3–5idenní terapie je plně srovnatelná, není horší a naopak je spíše lepší z hlediska nižšího výskytu nežádoucích účinků než třeba 7–10idenní terapie. Tato data máme i pro ostatní infekce, jako je zánět ledviny, případně záněty v oblasti horních cest dýchacích a podobně.
No a my se snažíme toto vysvětlovat i lékařům, kolegům, aby zkracovali tu délku té antibiotické terapie.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Co vám na to říkají?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Jsou často překvapeni, i když musím říci, že například mladí praktičtí lékaři jsou naprosto excelentní. Tam vidíme i velký potenciál, protože přijímají ty moderní informace, snaží se podle nich řídit a já si myslím, že toto je něco, o čem ti lékaři začínají být pomalu také přesvědčeni.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Dotaz, který napsala posluchačka Alena, že k užívání antibiotik dostala v lékárně doporučení na probiotika, že se mají užívat hned od prvního dne s antibiotiky, ale mezitím na internetu
se podívala na přednášky české mikrobiomové společnosti a tam se dozvěděla mimo jiné, že probiotika byla uváděna jako téměř neúčinná k obnově střední mikrobiomu
a doporučena byla probiotika a také tam bylo varování, že v žádném případě se probiotika nemají užívat zároveň s antibiotiky, protože to snižuje jejich účinnost a přitom i na obalu těch probiotik je napsáno, že se mají dohromady s antibiotiky užívat. Co si o tom má myslet?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Tohle je oblíbené téma a my rádi trošku boříme mýty. Pravdou je, že když jste v zahraničí a konkrétně třeba v Bostonu na přednáškách, které nejsou sponzorovány farmaceutickým byznysem, tak se dozvíte, že mnohem vhodnější než probiotika, je kysané zelí a Kimči pro to, aby se obnovila přirozená
mikroflóra, je to asi něco, co vychází právě z toho, že když si představíme, jak strašně složitý střevní mikrobiom, jak strašně složité jsou ty interakce
mezi různými bakteriemi, které tam jsou, tak pokud do toho těla budeme dávat jeden konkrétní druh té bakterie, tak je to opravdu málo. To znamená,
za sebe si myslím, že posluchačka má pravdu v tom dotazu a já bych se pod to také podepsal.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Martina píše, že 50 let muž měl před několika týdny covid, který přišel do Suchého dráždivého kašle ve dne i v noci, a když už kašlal čtyři týdny, zašel za
praktickou lékařkou, která u poslechu plic nic nenašla. CRP mírně zvýšené, udělala rentgen plic, tam se ukázal nález a dostal antibiotika. Po prvních 24
hodinách se začal cítit o hodně lépe a teď už skoro vůbec nekašle. Plicní specialista řekl, že nález na plicích nemá, znamená to tedy, že se u něj rozvinula
bakteriální infekce z covidu, jestli je to vůbec možné?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Možné to je, byť to je relativně vzácné, my víme, že třeba v minulosti jsme si mysleli, že bakteriální komplikace po covidu jsou výrazně častější, řada pacientů, kteří teď leží třeba i v nemocnici a mají covid a mají vysoké CRP, tak antibiotiky léčeni nejsou, protože víme, že samotný covid
to všechno dokáže udělat, někdy se stane, že v těch dýchacích cestách se následně zmnoží bakterie, zvýší se jejich množství, a to pak může vysvětlit právě i ten rychlý efekt antibiotik.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Marie by ráda věděla, jaké má lékař možnosti, jak rozeznat virovou nebo bakteriální infekci. Už jsme o tom částečně mluvili. Já bych možná rozvedla ten její dotaz, že antibiotika se používají proti bakteriím a proti virům nemají žádné účinky, když to takhle shrnu, ale kdy je před předepsáním toho konkrétního antibiotika na místě laboratorní vyšetření bakterií?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Strašně závisí až k tomu předchozímu dotazu, o jakou infekcí jde? Já už jsem to trošku naznačil, že komplikované jsou ty respirační infekce, zatímco třeba u infekcí močového traktu nebo kůže a měkkých tkání tenhle problém nemáme, protože jsou dominantně bakteriální. A co se týká vyšetření kultivačního, když myslíme, že ten pacient může mít streptokokovou angínu, tak nám pomůže, výtěr z krku nebo rychlý test na průkaz těch bakterií, může být s výhodou. Pak z určité situace, kdy třeba ten pacient nezareaguje na tu iniciální léčbu, nebo když na ty infekce trpí opakovaně, tak někdy to bakteriologické vyšetření může ukázat, že ta bakterie je třeba rezistentní a musíme zvolit už alternativní antibiotika.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Tomáš se ptá, jestli je nutné po vytržení zubu moudrosti užívat antibiotika, že se u zubaře vzpíral, že je nechce, ale byl úspěšně vystrašen.
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Toto není úplně můj obor, nicméně musím říci, že kolegové stomatologové teď mají opravdu excelentní doporučené postupy, ve kterých jsou velmi striktní při indikaci antibiotické terapie. Co se týká stomatologie, často používají antibiotika i jako prevence, například infekční endokarditidy a podobně, a to se týká typicky rizikových pacientů, kteří mají třeba nějakou srdeční vadu.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Posluchač Standa píše, že nedávno se v pořadu na ČT24 dozvěděl o míře používání antibiotik v živočišné výrobě. Zatímco u nás bylo množství 50 jednotek,
v Německu 75, v Polsku 170, ve Španělsku, Belgii přes 250. Co to bylo za jednotky, už nevím. Prý se antibiotika zneužívají k moderaci mikroflóry a zvyšují
přírůstky. Tak, jak velké riziko toto představuje pro spotřebitele a budoucí účinnost antibiotik jako takových?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Téma to je určitě velké, ale tady se musím zastat kolegů veterinářů a vůbec zemědělců, protože opravdu v naší zemi toto není až takový problém jako někde jinde a zároveň teda poměrně zásadní, že v Evropské unii platí, že se antibiotika nemohou používat pro stimulaci růstu zvířat hospodářských, nicméně toto neplatí úplně po celém světě a jsou i vyspělé země mimo Evropskou unii, které to stále používají a jistě to téma mimo EU může být.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Eliška píše, zda je vhodné jako prevenci proti virům nosit roušky. Je mi přes 70, beru léky na plíce, vyhýbám se většímu počtu lidí, ale do obchodu musím jít.
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Dovedu si to představit ve dvou situacích. Určitě, pokud ten pacient je hodně rizikový, například když bude po transplantaci plic a měl by teď jet plnou tramvají, tak si myslím, že to jistě opodstatněné může být. A druhá věc je, že by to mělo být naopak. Když budu mít pocit,
že mi začíná rýma a kašel, nebudu se cítit špatně, abych musel zůstat doma, tak si myslím, že je velmi férové, abych nosil nějakou ochranu typu rouška, respirátor, abych neohrozil třeba kolegy.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Telefonické dotazy teď ve vysílání kávy o čtvrté na téma věčná antibiotika, posloucháme vás spolu s panem Dr. Milanem trojánkem, dobrý den.
mluvčí 3,
——————–
Děkuji, že můžou do éteru zaznít tyto informace. Jsem opravdu za to moc šťastná, chtěla jsem se podělit se o takový zážitek, že jsme měli obrovský úspěch na škrábání v krku, na bolesti v krku. ani nevím, jestli začínající angíny, kdy nám dětem a známým hodně doporučovali vždycky antibiotika hnedka na začátku a dostala jsem se k priessnitzově zábalu a Priessnitzův zábal nám nádherně pomáhal, aniž by se ty antibiotika museli nasadit. A stala se mi taková věc, že když jsme potom ten Priessnitzův zábal chtěli prorazit jako zdravotnický prostředek prvního stupně, tak nám
bylo na úřadu řečeno, že ten zábal se musí dávat až jako úplně poslední varianta, když nezaberou antibiotika a já si myslím, že by se měla dát jakoby první varianta.
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Určitě, jednoznačně, když si vezmeme, že akutní tonzilo faringitidy jsou z 80 % vyvolány viry, tam je opravdu ohromný potenciál pro symptomatickou léčbu nebo pro podobné postupy, myslím si to taky a ba naopak, já bych postupoval tak, že když by toto nezabralo nebo kdyby ten stav zhoršoval, tak pak
bych zvažoval antibiotickou terapii.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Druhý volající. Vítejte, dobrý den.
mluvčí 4,
——————–
Dobrý den, posluchačka Jitka, zdravím vás oba. Chtěla jsem se zeptat, je mi 76 let a asi ve 20 letech, jsem dostala na angínu penicilin, po něm jsem se osypala a od té doby kdykoliv můžu mít předepsaná antibiotika, vždycky hlásím, že jsem se osypala po penicilinu. Musím to pořád ještě uvádět.
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Tak to je skvělý dotaz. Je to naše velká bolest. My víme, že 80–90 % pacientů, kteří uvedou, že někdy v dětství nebo v dávné minulosti měli vyrážku po penicilinu, tak ho budou bez problémů tolerovat. Je to něco, o čem se hodně bavíme teď s kolegy alergology, imunology a snažíme se tedy vytvořit
mimo jiné i v Motole určité centrum pro to, aby tito pacienti byli u nás vyšetření, abychom mohli říct, že mohou třeba bezpečně používat i penicilin v budoucnu, ten důvod je, že penicilin opravdu minimálně ovlivňuje mikroflóru, minimálně indukuje rezistenci, takže jednoznačně bychom ho chtěli používat i u těchto pacientů, ale chápu, že někdy to je náročné třeba pro toho praktického lékaře se do toho pustit.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Dotaz od posluchačky Jany, která píše svojí zkušenost s antibiotiky: „pokud nedobere balení na 10 dní, tak se mi bakteriální onemocnění vrátí, jdu k lékaři až po neúspěšné samoléčbě. Klidový režim, čaj, vitaminy, maximálně léky proti teplotě. Tuto zkušenost u ostatních pacientů mi potvrzuje
i obvodní lékařka.“
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Bude určitě záviset na tom, o jakou infekci se jedná, v poslední době máme data, že u akutní tonzilofaryngitidy, zánětu těch mandlí, když zkrátíme tu léčbu, tak to nezvyšuje riziko toho, že se ta infekce vrátí, ta data jsou poměrně jednoznačná, nicméně asi mohou být
infekce, kde toto úplně zcela platit nebude, a proto je vždycky důležité, se domluvit s tím praktickým lékařem a nepřerušovat tu léčbu svévolně.
mluvčí 5
——————–
Bylo mi zjištěno při výtěru z nosu, že mám stafylokoka aurea a pan doktor doporučoval celková antibiotika nebo vakcínu. Jak mám poznat, jaké jsou ty případy?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Naprosto rozumím. Principiálně víme, že právě oblast nosu, nosohltanu je osídlena bakteriemi, běžně v krku máme Haemophilus, streptokoka, pyogenního streptokoka, pneumokoka apod. a tady konkrétně u stafylokoka aurea, když právě ten člověk je kolonizován, tak to, co nás někdy trápí, jsou
recidivující infekce kůže a měkkých tkání, když ten pacient má třeba vracející se záněty právě v oblasti kůže, tak někdy eradikace, vymýcení toho stafylokoka v nose tak může pomoci. Takže tady by to byly infekce kůže, měkkých tkání, které by se vracely.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Chodit s antibiotiky do práce, lehce sportovat, ke konci léčby třeba už neřešit, jestli si mohu dát skleničku.
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Co se týká chození do práce a sportování, vždycky zásadní spíše, jak se cítí to tělo, ten organismus, protože když probíhá celková infekce, někdy ten klidový režim opravdu je zásadní. Není to až tak úplně o tom užívání antibiotik, spíš jako o tom celkovém stavu organismu, co se týká alkoholu, tak to nechám bez komentáře. Jsou asi dva nebo tři typy antibiotik, opravdu alkohol nesmíme používat, protože má antabusový efekt a opravdu by to neudělalo dobře.
Mluvčí 6
——————–
Dobrý den, tady je posluchačka Marie, chci se zeptat jak je to s antibiotiky a zánětu ledvin?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Zánět ledvin, pyelonefritida, je jasná bakteriální infekce. Tu když prokážeme, typicky pacientky, ale můžou to být ve vyšším věku pacienti, tak pak opravdu neváháme, antibiotika předepisujeme. Problém je, že u infekcí močových cest máme trošku jiné obtíže než u těch respiračních, my totiž víme, že řada pacientů má močové cesty přirozeně osídleny bakteriemi, no a někdy nás to
jako lékaře může zmást, protože když pak uděláme vyšetření moči, tak tam prokážeme ty bakterie, které kolonizují ty močové cesty, a pak někdy máme
tendenci pacienty léčit antibiotiky. Zase ne úplně vždy je toto zcela jednoznačně indikováno.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Je vhodný lék ze skupiny cevprozil na bolestivý zarudlý krk, červené oblouky až dolů, k uzlinám na chrápání a podobně.
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Cevprozil patří mezi cefalosporiny podobně jako cefuroxim a říká nám to Světová zdravotnická organizace, která antibiotika jsou méně riziková a která jsou rizikovější a právě cefalosporiny této druhé a vyšší generace patří mezi ta rizikovější antibiotika, takže se je snažíme využívat spíše vzácně,
jenom když třeba nemůžeme zvolit nějaké jiné antibiotikum.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Lenka píše, že po břišní operaci dostala velký kašel, z přerušené sliznice krku vykašlávala trošku hleny, ale potom šla k lékaři a dostala antibiotika z řady cefuroximu, že ten krk je stále přerušený, ale už nekašle. Pokud nenamáhá hlasivky, jestli si myslíte, že by teď po čtyřech dnech mohla ta antibiotika z této skupiny Přerušit?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Závisí na té indikaci, proč ten ošetřující lékař tato antibiotika indikoval, jaké přesně důvody k tomu měl? Pravdou je, že my bychom asi volili antibiotika ze skupiny spíše aminopenicilinu s inhibitorem, které patří mezi ty ekologičtější, méně rizikové. Ale pokud se posluchačka cítí lépe nebo dobře, vždycky může kontaktovat svého praktického lékaře, může se s ním dohodnout na tom, jestli náhodou nejde třeba antibiotika ukončit.
mluvčí 7
——————–
Chci se pana doktora zeptat, sousedka marodí a stěžovala si na močák, paní doktorka ji nikam neposlala, nic neudělala, naordinovala jí třikrát za sebou všelijaký jiný antibiotika. Nakonec pan doktor v nemocnici se divil a má tam dodnes v ledvině sáček a ještě není vůbec zdravá. Paní doktorka ji naordinovala a nic s tím nedělali. Je to vůbec normální?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Tady upřímně my víme, že když přijde pacientka, která řekne, že má pálení, řezání při močení, typické projevy zánětu dolních cest močových, pak opravdu se dá poměrně bezpečně zahájit antibiotická terapie účinným antibiotikem bez dalšího vyšetřování. To, co asi by toho lékaře zarazilo,
je to, že se ta infekce opakuje, nebo že tam nebyl efekt té první iniciální terapie, a pak se kdyžtak doplňují další vyšetření, která mohou být indikována.
mluvčí 8
——————–
Tady je posluchačka ze středních Čech. Já jsem užívala antibiotika od kožního lékaře, se mi udělala taková vyrážka na tváři, tak mi dal cifloxinal a mně se rozházel zase krevní tlak, měla jsem 190, 170, tak mi řekl, abych je po pěti tabletách přestala brát. Bylo jich tam 10,
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Děkuju za ten dotaz. Tohle si myslím, že určitě je racionální, rozumné. My víme, že ciprofloxacin patří mezi relativně riziková antibiotika ze skupiny fluorochylonů, snažíme se maximálně možně omezovat v současné době, a to nejen z důvodu, že nám indukují rezistenci, ale mohou mít určité nežádoucí účinky. Za mě jste udělala velmi dobře a já si myslím, že tak by to mělo být a pokud ten pacient se necítí dobře nebo má nějaké netypické nežádoucí účinky, tak
by měl kontaktovat toho lékaře, který antibiotika předepsal a případně to včas ukončit.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Jak často se, pane doktore, stává, že pacient na léčbu těmi běžnými antibiotiky nereaguje? Jestli to má nějaké řešení?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
To pak jsou ti pacienti, kteří končí u nás na klinice a těch důvodů, proč člověk nezareaguje na antibiotika, může být celá řada. Za prvé, nemusí být správně stanovená diagnóza, ten pacient nemusí mít vůbec bakteriální infekci a pak je logické, že antibiotika nezaberou, ta infekce může být vyvolána
třeba rezistentním organismem, anebo tam může být komplikace už toho samotného onemocnění, tohle typicky vídáme spíše v nemocnici u těch pacientů, kteří jsou opravdu vážně nemocní, ale to jsou takové ty nejčastější důvody a musí se zvažovat pak, když stanovujeme nějaký následný postup.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Začátkem prosince se v médiích objevily zprávy, že Česko doveze speciální antibiotika na odolné bakterie. Do nemocnic by se měly potom dostat do půl roku. O jaká antibiotika jde?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Tato antibiotika jsme vybírali i v rámci odborné skupiny, která má na starosti antibiotickou politiku. Pravdou je, že jsou to opravdu pro nás hyperzáložní antibiotika na multirezistentní bakterie a určitě nejsou určena k běžnému podávání a ten problém souvisí s tím, že někdy je náročné nebo těžké získat právě tato antibiotika, proto EU udělala společný nákup a nějakým společným způsobem se snaží zajistit distribuci těchto antibiotik do českých nemocnic.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Na co se zaměřují farmaceutické firmy, když vymýšlejí a vyvíjejí nová antibiotika s ohledem na pacienty, aby byla pro ně šetrnější a výhodnější?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Základní problém spočívá v tom, že pro farmaceutické firmy nebyl vývoj antibiotik příliš dobrý byznys, souvisí to s tím, že my, když máme nové antibiotikum, tak bychom chtěli zavřít, zamknout do trezoru a pokud možno nepoužívat, což je přesně to, co nepotřebují farmaceutické
firmy. Až když se vytvořil program subvencí, ať už tedy ze strany americké vlády nebo Evropské unie, tak firmy začaly více investovat, více vyvíjet nová antibiotika. A teď nechci být úplně optimista, ale přece jen jsme na tom lépe než třeba před 10 lety.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Když někdo pojede na dovolenou, měl by mít v lékárničce tak jako pro strýčka příhodu, nějaká antibiotika?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Tak pokud nejede se skupinou mediků do Indie? Ne, obecně se snažíme toto příliš nedoporučovat, když přijdou cestovatele k nám na kliniku v rámci předvíjezdového
poradenství, tak to doporučujeme pouze, pokud jedou někam do džungle, opravdu do opuštěné oblasti. A bohužel se ukazuje, že když člověk užívá antibiotika
v tropech, tak se dramaticky zvyšuje riziko toho, že se konizuje těmi multirezistentními bakteriemi, které pak zavleče sem k nám, nebo které ho mohou pak následně potrápit, takže se snažíme toto nedoporučovat.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
A v cestovní lékárničce by mělo být tedy co když tam nemají být antibiotika?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Snažíme se tam dávat léky, které nepatří do té skupiny antibiotik, takže běžná symptomatická léčiva. Když se bavíme o cestovatelském průjmu, tak typicky diosmektit, racecadotril apod.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Teď před Vánoci ty dny volna někdo už má třeba dovolenou, tak řada lidí si právě plánuje, že do domácí lékárničky obstará něco, třeba i nějaká ta antibiotika také pro všechny případy. Tak co byste vzkázal?
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Domů bych si je nepořizoval. Myslím, že to opravdu není opodstatněné. A pro cestovatele, když se podívá na stránky naší kliniky, tak tam má přesně rozepsáno, co si může vzít s sebou na nějakou exotickou dovolenou.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Marcela píše, že už má asi 35 let boreliózu, že často se jí aktivuje a že musí brát antibiotika letos už potřetí, tak jestli je to v pořádku, nebo jak to jinak řešit, že vždycky brala antibiotika s probiotiky měsíc.
Dr. Milan Trojánek,
——————–
Na toto nejsou úplně jednotné názory, my jako infektologové asi nesdílíme úplně tu myšlenku, že je nezbytné používat dlouhodobě antibiotika, je pravda, že u lymské boreliózy někdy ta léčba může být až několikatýdenní, na druhou stranu dlouhodobě bychom antibiotika s ohledem na potenciální nežádoucí účinky nedoporučovali.
Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Děkujeme moc vám všem, kteří jste volali, psali, omlouváme se vám, na které se nedostalo, ale v každém případě, jak už jsme pojmenovali to dnešní vysílání, antibiotika jsou věčná, takže věřím, že se s panem Milanem trojánkem, přednostou kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny, nevidíme naposledy. Děkuju.
Přidejte odpověď