Jsou na vozíčku a žijí na ulici. Někteří i teď v zimě. Mezi lidmi bez domova je mnoho těch, kteří mají závažný zdravotní handicap. Najít pro ně ubytování je těžké. Klasické ubytovny a azylové domy je většinou ubytovat nemůžou. Nejsou bezbariérové a nemají potřebný personál. A těch specializovaných je zase málo. Jak se vede vozíčkářům z ulice v mrazivých dnech?
ČT 1 – 168 hodin
osoba
——————–
Ahoj, přeju teplo.
osoba
——————–
To bude přístupný.
osoba
——————–
Tam vás nikdo držet nebude. To budete moc klidně jezdit, jak budete chtít, no.
pan Vasil,
——————–
Je tam poblíž nějakej krám?
osoba
——————–
Je tam, jsou tam potraviny.
(redaktorka),
——————–
S vozíčkářem Vasilem jsme se potkali před supermarketem na pražském Proseku. Žije tam už několik let. Kde jste spal?
pan Vasil,
——————–
Tamhle jak je ta trafačka elektrická, tak tam mám ještě matraci, mám tam deky.
Darina Vlková (redaktorka),
——————–
Už tři roky má Vasil nohy amputované těsně pod koleny. Přišel o ně kvůli omrzlinám.
pan Vasil,
——————–
Když byly ty mrazy, tak jako já jsem tady z trafiky mi holky přinesly deky. Kolega, jak šel, tak mně přitáhnul tu matraci, abych nespal na kartonech. No a prostě lidi mi pomáhali různě. Někdo přinesl čaj, někdo přinesl polévku, někdo přinesl jídlo.
Darina Vlková (redaktorka),
——————–
Pomáhají mu kolemjdoucí z Proseka. Třeba Tomáš Dejmek.
Tomáš Dejmek, obyvatel pražského Proseku
——————–
Bydlel tady kousek pod takovou stříškou, tak já jsem prostě chodil kolem se psem, tak jsem se potom pokoušel najít nějakou ubytovnu a byl to docela problém. Takže to trvalo asi měsíc jako.
Darina Vlková (redaktorka),
——————–
A proč byl problém mu najít ubytovnu?
Tomáš Dejmek, obyvatel pražského Proseku
——————–
Že to je bariérový nebo prostě pořadník na tři měsíce. Takže vlastně jsem najednou měl pocit, že se to vůbec jako nedaří.
Darina Vlková (redaktorka),
——————–
Tomáš Dejmek nedokázal najít pro Vasila ubytovnu. V těch nejhorších mrazech ho teď vzal aspoň na pár nocí k sobě domů.
Tomáš Dejmek, obyvatel pražského Proseku
——————–
Bylo asi sedm stupňů pod nulou. Tak v noci jako tak jsem si pak říkal, že to radši jako, aby šel teda jako ke mně, přespával vždycky, no.
Darina Vlková (redaktorka),
——————–
Takže vy jste pana bral k sobě domů na noc?
Tomáš Dejmek, obyvatel pražského Proseku
——————–
No, ale teďko, jak začaly ty mrazy akorát, no.
Darina Vlková (redaktorka),
——————–
Poté, co 1. prosince, tedy minulý pátek, otevřel pražský magistrát zimní ubytovny, teplých postelí pro lidi bez domova podstatně přibylo. Jedna se konečně našla i pro vozíčkáře Vasila. Přijeli pro něj pomocníci z Naděje. Na co myslíte teď nejvíc?
pan Vasil,
——————–
Teď nejvíc myslím vlastně, jaký to bude tam v tom teple. Čau a díky za všechno.
Tomáš Dejmek, obyvatel pražského Proseku
——————–
A ozvi se.
pan Vasil,
——————–
Jo jasně, vždyť telefon máme, zavoláme si. Čau.
Darina Vlková (redaktorka),
——————–
V ubytovně v Praze 10 pana Vasila vezmou. Jednoduché to ale nebude. Zařízení není bezbaéruové. Aby tu ubytovali vozíčkáře, musí improvizovat.
Jakub Dutka, metodik, Naděje
——————–
36 % lidí na ulici mají takové zdravotní handicapy, že jsou aktuálně neumístítelné, neumístitelní v rámci sociálních služeb tak, jak je teď máme.
osoba
——————–
Tak ten vozík, jo, ten musíme dát nahoru.
Aleš Strnad, vedoucí terénního programu, Naděje
——————–
Na území hlavního města Prahy je jedno speciální, jedna speciální služba. Což je domov se zvláštním režimem, Přístav, který provozuje Armáda spásy, kde je vlastně kapacita 50 míst.
Darina Vlková (redaktorka),
——————–
Lidí se závažným zdravotním handicapem je ale mezi bezdomovci mnohem víc. Třeba vozíčkář Vladan Andrýsek.
Vladan Andrýsek, klient zimní humanitární ubytovny
——————–
Já mám chronický třes, ale teďka jsem si právě zlomil kyčel v pravé noze a mám jim zkrácenou o sedm centimetrů, takže čekám na speciální boty. Já jsem s většinou spal ve stanech, který nám dávala Armáda spásy, jinak prostě, nějak jsem se pohybovat musel.
Darina Vlková (redaktorka),
——————–
A on vám někdo třeba pomáhal jako z kamarádů nebo?
Vladan Andrýsek, klient zimní humanitární ubytovny
——————–
Hlavně mi pomáhala Lenka, to je dlouholetá kamarádka.
Darina Vlková (redaktorka),
——————–
Když letos začalo mrznout, na vozíčku to už na ulici dál nešlo.
Vladan Andrýsek, klient zimní humanitární ubytovny
——————–
Dokázal bych být sám na ulici, ale musel bych být zdravej. Ne tady tohle. Jsem sem se dostal přes Armádu spásy. A právě kdyby nebylo té kamarádky, která mě přesvědčila, abych šel sem, tak jsem pořád venku.
Darina Vlková (redaktorka),
——————–
Ještě před týdnem bydlel pan Andrýsek ve stanu. Teď má svou postel, ale jenom na pár měsíců.
Jakub Dutka, metodik, Naděje
——————–
Točíte v zařízení, které je vlastně humanitárního typu a který stanuje tu situaci v rámci těch zimních, těch chladných měsíců. Ale to je vlastně provizorium a není to systémové řešení.
Darina Vlková (redaktorka),
——————–
Také paní Hesová s maminkou přišli do humanitární zimní ubytovny před pár dny z ulice. Žili tam několik měsíců.
Monika Hesová, klientka zimní humanitární ubytovny
——————–
Předtím jsme byli na Armádě spásy, na noclehárně. A přes den nikdy na ulici. Strašná zima nám byla. No, jako k ránu, že jo, to je největší zima. To nám to jako byla na tý lavičce, když jsme spali.
Darina Vlková (redaktorka),
——————–
Paní Hesová přišla o příjem, když se starala o nemocnou matku. Ta pak po propuštění z nemocnice skončila i s dcerou na ulici.
Monika Hesová, klientka zimní humanitární ubytovny
——————–
Protože nás nikde nechtějí dohromady. Já chci být s maminkou, jako chceme bejt spolu. Tam, kde chtějí mě, nechtějí mámu a tam, kde chtějí mámu, nechtějí mě. Pro mě je třeba reálná možnost ta ubytovna. No, ale to jako ne. Prostě proto, že máma je na vozíku, tak nechtějí tam lidi na vozíku.
Jakub Dutka, metodik, Naděje
——————–
My tu nemáme segment zdravotně sociálních, který by byl schopný sanovat, řešit situaci těch lidí, kteří jsou na ulici, kteří jsou handicapovaní, kteří jsou chroničtí, nemocní. Ale zároveň my víme, jak velkého počtu klientů, lidí bez domova se to týká.
Monika Hesová, klientka zimní humanitární ubytovny
——————–
Koupil jsem kafé, dáš si kafíčko? Máma chce bejt mnou, já chci bejt s ní, protože nikoho jinýho nemám. Ten dokud ještě máma jako vnímá, tak bych chtěla bejt s ní.
Darina Vlková (redaktorka),
——————–
Jsou spolu a zima jim už není. Mrazu se teď nemusí bát ani pan Vasil. 31. března tady ale tak jako každý rok zavírají.
Přidejte odpověď