Případů zápalu plic, který způsobuje bakterie mycoplazma pneumonie, jsou v Česku jenom desítky. Nemocnost je podobná jako v předchozích letech. Epidemiologové situaci ale víc sledují kvůli prudkému nárůstu počtu nemocných v Číně a některých evropských zemích.
ČT 24 – 90′ ČT24
Karel KOPECKÝ, pediatr, Praha 13
——————–
Pátráme po moučnivce, která by byla v bocích.
redaktorka ČT
——————–
Tyčinkou si pomáhá při prohlížení ústní sliznice, barevným stetoskopem pak při pátrání po zápalech plic.
Ty se u pediatra Karla Kopeckého objevují spíš výjimečně.
Karel KOPECKÝ, pediatr, Praha 13
——————–
Běžně za týden řekněme, že tady je jedno dítě s nějakým zápalem plic a se zánětem průdušek.
Klára Ješinová, redaktorka ČT
——————–
Přesto se zápalu plic v těchto dnech věnuje víc pozornosti v Evropě i v Česku, a to kvůli výraznému nárůstu nemocných v Číně. Bakterie, která nemoc způsobuje, se v tuzemsku objevuje běžně.
Vladimír KOBLÍŽEK, přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové
——————–
Nemáme pacientů víc než jiné roky, přichází ale sezóna, takže pacienti samozřejmě s pneumónií jsou. Vánoce a leden to budou bohužel žně.
, redaktorka ČT
——————–
Na nemoc bakteriálního původu zabírají tzv. makrolidová antibiotika. Podle ministerstva by jich v lékárnách mělo být dost.
Jakub DVOŘÁČEK, náměstek ministra zdravotnictví /ODS/
——————–
Máme v této chvíli dostatečnou zásobu, a to v řádu měsíců. To znamená, i kdyby došlo k nějakému významnému navýšení spotřeby, nemusí se nikdo obávat, jako, že by tento typ antibiotik nebyl dostupný.
redaktorka ČT
——————–
Počty dětí se zápalem plic se zatím nijak výrazně nezvýšily ani v této pražské ordinaci. V posledních týdnech ale přibylo pacientů s akutními respiračními infekcemi, a to zhruba o 20 %.
Helena JIŘINCOVÁ, viroložka, Státní zdravotní ústav
——————–
Akutní respirační infekce nám narůstají o 9 % od minulého týdne, nejpostiženější je Jihomoravský kraj. Si myslím, že můžeme vcelku v svém souhrnu překročit epidemický práh již před Vánoci.
moderátorka ČT
——————–
A teď podrobněji k suchému zápalu plic, jehož výskyt zaznamenala Čína v souvislosti s nárůstem respiračních onemocnění. Jak už zaznělo, jedná se o onemocnění způsobené bakterií mycoplazmová pneumonie, které postihuje zejména malé děti. Šíří se kapénkovou infekcí, nejčastěji pak právě v dětských kolektivech a projevuje se například bolestí v krku, únavou nebo dlouhotrvajícím kašlem. Podle pneumologa Petra Koťátka není tento typ zápalu plic nic nového, jeho příznaky ale mohou být velmi různorodé a nemusí tak být jednoduché onemocnění poznat.
Petr KOŤÁTKO, pneumolog
——————–
Může to být úplně nekomplikovaný infekt horních dýchacích cest s minimálními klinickými příznaky, kdy to ani nemusíme poznat, až po těžký jakoby zápal plic, kde si vyžádá samozřejmě intenzivní péči takový pacient.
moderátorka
——————–
Jak se tedy tento suchý zápal plic odlišuje od jiných infekčních nemocí plic?
Petr KOŤÁTKO, pneumolog
——————–
On spadá, jak jsem říkal, do těch atypických, takže ten jeho průběh vypadá trošičku jinak než ty běžný zápaly plic, který víme, že třeba způsobuje pneumokok a podobná bakterie. Tady ty začátky jsou podobný jako běžná viróza. Začíná to únavou, bolestmi svalů, kloubů, celkovými příznaky, bolesti v krku, pokašláváním, suchým dráždivým kašlem, může být zvýšená teplota, může být samozřejmě i horečka a může to mít minimální klinický i poslechový nález a může nás překvapit až nález potom třeba na rentgenu hrudníku.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
No a na rozdíl od běžného zápalu plic na něj zabírá i jiná léčba.
Vladimír KOBLÍŽEK, přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové
——————–
Jsou na to určena speciální antibiotika, která jsou jiná než třeba penicilinová na třeba nějakou angínu nebo něco jiného bakteriálního. Ty bakterie samy v sobě nemají buněčnou stěnu, a proto se léčí antibiotiky, která jsou ze třídy makrolidů nebo respiračních chylonů nebo deoxymykoin atd. Jsou to léky, které jsou dobře dostupné v České republice. Není žádný problém je sehnat.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
No, a mým hostem je teď Milan Trojánek, infektolog a přednosta kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy i Fakultní nemocnice v Motole. Vítám vás, hezký večer.
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
Dobrý večer.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Tak na začátku řekněte, když se řekne nová záhadná infekční nemoc z Číny, což se psalo v těch uplynulých dnech, tak každý se asi vyděsí, tak máme se děsit?
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
Tak samozřejmě, když něco takového uslyšíme my jako infektologové, tak zbystříme. Pravdou je, že tady už víme poměrně hodně informací a více či méně spíše asi se můžeme uklidnit, protože se ukazuje, že opravdu v tuto chvíli se neobjevilo nic nového, nemáme žádný nový virus, nic, s čím bychom se dosud nesetkali a myslím si, že to opravdu není v tuto chvíli podle těch informací důvod k panice.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Mluví se s tou nemocí hlavně v souvislosti s dětmi, i proto možná divačka Jana píše: „Jak moc je zápal plic pro děti nebezpečná nemoc a jestli končí s touto nemocí děti často v nemocnici, nebo to spíše zvládnou v domácím léčení?“
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
Tak ono hodně závisí na tom, jak probíhá to onemocnění. Asi kdybychom paušálně řekli, že úplně každé dítě se zápalem plic skončí v nemocnici, tak to určitě nebude pravda, protože řada pediatrů se dokáže velmi dobře postarat o to dítě s tím mírnějším nebo dokonce i středně závažným průběhem v té ambulantní sféře, takže závisí na vyvolávajícím činiteli, jaký je ten původce toho onemocnění, na tom, jak to dítě je staré, případně jestli se léčí s nějakým závažným onemocněním. A určitě není pravda, že by každé dítě muselo skončit na kapačkách v nemocnici a řada z nich je určitě odléčena bezpečně v ambulantní sféře.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
My jsme viděli na začátku té reportáže vlastně miminko, asi ani ne roční dítě, tak které děti to postihuje nejvíc? Jsou nejohroženější, s čím se nejčastěji setkáváte?
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
Ono, když se bavíme o té mycoplazmě, což je teda ten původce toho tzv. čínského zápalu plic, jak se o něm teď hovoří, tak toto je onemocnění spíše dětí o něco vyššího věku, spíše mladší školní věk, případně školní věk a adolescenti. A u těchto dětí nebo, řekněme, mladých dospělých to onemocnění probíhá překvapivě relativně mírně. Ono víme, že ty komplikace nastávají ve velmi malém procentu případů, u řady osob dokonce může proběhnout zcela asymptomaticky a ti pacienti, kteří skončí v nemocnici, tak to bude opravdu taková ta špička toho pomyslného ledovce, opravdu ten vrchol a naprostá většina těch dětí nebo těch malých dospělých prostě zůstane v té ambulantní sféře. A je pravda, že to je asi něco, to je zkušenost podobná třeba i z té České republiky. My, když máme respirační sezónu, tak víme, že naprostá většina těch pacientů dětského věku, tak prostě bude léčena ambulantně a pouze u malého procenta se objeví třeba zápal plic nebo komplikovaný zápal plic, pro který by muselo skončit to dítě v nemocnici.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Říkáte školní věk, to znamená děti, které se setkávají v kolektivech. Chápu to správně?
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
Přesně tak. Tady musíme říci, že pro nás je i zajímavé to, že opravdu takovým tím hlavním driverem těch virových, respiračních nebo obecně respiračních infekcí, tak jsou právě děti a od nich právě se následně nakazí i dospělí. Takže když se třeba podíváme na epidemiologické křivky, jak se nám šíří chřipka, tak vždycky nejprve jsou postiženy ty děti ve školách, ve školních kolektivech a pak se to následně ta infekce přesouvá do toho dospělého věku.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Můžou tomu děti, respektive rodiče a děti nějakým způsobem předcházet? Protože přece jenom asi je to mnohem těžší než u dospělých. My asi jsme schopni nosit roušku, neprskat na sebe, tedy někteří z nás, ale u těch dětí je to složitější.
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
Je to poměrně komplikované. Já si myslím, že v tom dospělém věku už se stává běžné, že když někdo má opravdu běžnou nemoc, nachlazení a z nějakého důvodu musí do práce, tak si vezme prostě respirátor, aby třeba neohrozil kolegu a podobně, nebo zůstane na home oficu doma, ale v tom dětském věku to je opravdu téměř někdy nemožné, protože ty děti opravdu stůňou často a tady musím říci, že pouze můžeme využít toho, že u některých infekcí jsme schopni zabránit očkováním. Tady určitě teda bych podpořil očkování třeba proti pneumokokům, což jsou jedni z těch původců zápalu plic. No a to, o čem se hodně hovoří v zahraničí, ale u nás to příliš není akceptováno mezi rodiči, byť si myslíme, že by to asi bylo ke zvážení, tak je třeba i právě očkování proti chřipce v dětském věku.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Zodpověděl jste dotaz Elišky, která se přesně na to ptala, jestli to pomůže, takže odpovídáme, ano, pomůže, když jsou děti očkované proti pneumokoku i chřipce. Máme tady ale ještě jeden dotaz od Jirky V., který píše: „Ovlivnilo období covidu současnost v tom, že děti mají slabší imunitu a snáze jsou nemocné? Přece jen byly dlouho doma a jejich imunitní systém to nejspíše pocítil.“
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
Ono tady bych neřekl, že to je úplně o tom, že bychom nějak ohrozili jejich imunitní systém a imunitu. Ten jistě funguje dobře, ale mně se moc líbí termín imunitní dluh, že vlastně my jsme se nesetkávali s těmi běžnými respiračními původci, víme, že třeba ta imunita proti nim je krátkodobá. No a díky tomu, že prostě tady byla dva roky ta pauza, tak prostě třeba minulá respirační sezóna byla v Čechách opravdu hodně výživná, kdy víme, že těch pacientů bylo hodně. A to je vlastně to, co se odehrává teď v té Číně. Oni opravdu rozvolnili až poměrně hodně pozdě, no a teď mají vlastně přehlcené nemocnice, protože prostě tam stůňou děti nejen s tou mycoplasmou, ale třeba i právě s chřipkou nebo s RSV a s jinými respiračními viry, se kterými my jsme se setkávali vlastně v tom minulém roce.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
No a teď, jak se to léčí? Tedy pokud se budeme bavit zrovna o tomto typu zápalu plic.
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
Tak tady v tom případě, pokud opravdu víme, že ten pacient bude probíhat nebo že ten průběh bude komplikovaný, že se prokáže opravdu ten zápal plic, tak se používají antibiotika. My máme k dispozici nebo dají se použít dva typy v dětském věku, případně podle věku toho dítěte. Jsou to právě makrolidy a případně doxycyklin s tím, že tato antibiotika jsou dobře dostupná. To, co se odehrává v Číně a co je poměrně zajímavé a překvapivé a trošku by nás to mělo nabádat k opatrnosti, tak díky tomu, že v Číně nezacházeli a vůbec v této části světa nezacházeli s antibiotiky obezřetně, tak se právě ukázalo, že tato bakterie může být poměrně značně rezistentní a právě třeba v té Číně ta rezistence na makrolid dosahuje opravdu až desítek procent, opravdu se blíží třeba k 80 procentům, což naštěstí není situace v Evropě, ale trošku by nás to mělo varovat, abychom nedopadli podobně prostě jako tyto státy a třeba i s těmi antibiotiky bychom měli zacházet velmi obezřetně. A v té respirační sezóně víme, že naprosto dominantní jsou viry, které bychom vlastně antibiotiky léčit neměli nebo ty infekce, které jsou jimi vyvolány.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
No a my si přidáme ještě nějaké základní informace. Suchý zápal plic se jako první začal šířit v Číně. Tamní úřady poprvé informovaly o nárůstu respiračních onemocnění 13. listopadu, no a pár dní na to poslala zemi oficiální žádost Světová zdravotnická organizace, která se dožadovala podrobnějších informací o nárůstu onemocnění a také o ohniscích zápalu plic u dětí. Čína na to reagovala vyjádřením, že neodhalila žádný nový patogen a že jde pouze o obecný nárůst počtu případů.
Liou ČCHING-ČCHÜAN, ředitel pekingské nemocnice tradiční čínské medicíny
——————–
Obecně lze říci, že mezi lidmi s respiračními infekcemi, zejména dětmi, je naprostá většina s mírným průběhem onemocnění. Hlavními příznaky jsou infekce horních cest dýchacích. Co se týče zápalu plic, zvláště těžký zápal plic je vzácný, to znamená, není třeba být nervózní. I když některé děti mají těžký průběh onemocnění, kombinovaná léčba tradiční čínské medicíny a západní medicíny na to může dobře reagovat. Většina dětí je po uzdravení v dobrém stavu.
Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
No a o den později Čína oznámila sérii opatření, která mají bránit dalšímu šíření respiračních nemocí. například měření teploty přijíždějících do země a také přísnější prevence ve školách a domovech pro seniory. Čínské ministerstvo zdravotnictví následně vyzvalo místní úřady, aby zvýšily počet klinik pro pacienty s horečkou. Médii a také na sociálních sítích se šíří záběry z přeplněných zařízení.
matka dětského pacienta
——————–
Výsledky testů mého dítěte vyšly pozitivní na mykoplasmatickou pneumonii i chřipku. Myslím, že její stav je poměrně komplikovaný, její otec čekal v nemocnici na výsledky. Poté, co je dostal, mi řekl, že je stále dalších 200 pacientů před nimi.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Na konci listopadu pak náměstek českého ministra zdravotnictví informoval o výskytu jednotek případů stejného typu onemocnění jako v Číně také v Evropě, bakterie se ale v Evropě vyskytuje běžně, jde o respirační patogen, který způsobuje příznaky podobné viróze. A my v našem rozhovoru pokračujeme, protože Milan Trojánek je stále mým hostem. Tak zaznělo tam, nebo zazněly tam, jaké jsou příznaky, ale možná to pojďme ještě zopakovat a hlavně říct, jestli vůbec by mě mělo zajímat, jestli ta moje respirační nemoc je zrovna tohle, zrovna ten suchý zápal plic, jestli je tam ta léčba jiná, jestli je důležité zkrátka to vědět?
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
To je velmi dobrý dotaz. Já si myslím, že pokud to onemocnění, to respirační onemocnění proběhne krátce bez toho, aniž by, pokud ten člověk prostě se uzdraví v řádech dnů, tak si myslím, že to ani potřeba jako vědět není, protože ta běžná infekce horních cest dýchacích, pokud by to byl třeba pouze zánět nosohltanu vyvolaný touto bakterií, tak opravdu nevyžaduje antibiotickou terapii. A myslím si, že ten důvod pro návštěvu lékaře by měl být pouze, pokud by ty příznaky toho onemocnění neustupovaly po nějaké delší době, pokud by ten člověk měl opravdu přetrvávající horečku, nebo pokud by ty obtíže zhoršovaly. Takže nemyslím si, že úplně nezbytně hned, když začnu kašlat a mít teplotu, takže musím jít do nemocnice, aby mi udělali výtěr, PCR na to, jestli mám nebo nemám mykoplazmovou infekci, nám to nepomůže a tomu pacientovi také ne, jenom pro zajímavost, my jsme měli sérii kazuistik pacientů, kteří právě měli tu mykoplazmovou pneumonii a u těchto pacientů my jsme zahajovali léčbu, která je doporučována na zápal plic a která běžně jaksi není zahájena cíleně na toto agens a naprostá většina těch pacientů se uzdravila i bez toho, aniž by dostala tu cílenou terapii, takže opravdu ta infekce je u naprostého, v naprosté většiny těch pacientů relativně mírně probíhající a dokonce má i svůj určitý samouzdravený potenciál, takže myslím si, že úplně nemusíme utíkat za lékařem, když máme rýmu a kašel.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Taky jsme říkali, že v Číně už zavádějí různá preventivní opatření v domovech pro seniory. Taky je třeba něco takového na místě. Mluvili jsme o tom, že nejohroženější jsou tedy děti, že nejčastěji tuto nemoc chytnou a prodělávají. Ale co právě senioři?
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
Tak tady spíše je problém obecně té respirační sezóny, oni určitě budou ohroženi zejména těmi běžnými patogeny, jako je třeba chřipka nebo právě ty pneumokokové infekce, to znamená, opravdu je potřeba monitorovat ten vývoj té sezóny, té situace, kdybychom se dostali k nějakým epidemickým hodnotám, tak samozřejmě, nebo kdyby prostě byly nějaké lokální epidemie v těch domovech seniorů, tak pak je to o tom, aby se zavedly konkrétní opatření na tom konkrétním místě, ale možná bych řekl, že pro toho tradičního seniora, jak se o něm bavíme, tak možná větší riziko bude třeba právě ta běžná, v uvozovkách, chřipka, případně covid a nebo právě ty nasedající bakteriální klasické infekce, jako třeba ten pneumokok.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Té nemoci se někde říká walking pneumonia, chodící zápal plic, kdybych to měla přeložit nějak otrocky. Proč ale?
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
Je to velmi výstižný pojem, ono více či méně nám to přesně říká, jak vnímáme tu nemoc i my, na rozdíl od toho klasického zápalu plic, který je vyvolán těmi bakteriemi, které jsme zmiňovali, tak opravdu tady ten průběh je relativně mírný. A my, když učíme třeba studenty medicíny, tak právě jim říkáme, že u těchto pacientů jsme často překvapení, protože ten pacient nemá úplně nějaké závažné projevy, nemá ani třeba poslechový nález a pak, když uděláme rentgen srdce, plíce, tak jsme překvapeni, že ten pacient má právě zápal plic, takže to vystihuje velmi dobře, že ta infekce probíhá relativně mírně.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Takže když to řeknu jednoduše, když padnu, tak to asi nebude tahle nemoc?
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
Tak úplně to nedokážeme takto zjednodušit, ale je pravda, že to je přesně pak ten moment, kdy bychom měli nějakým způsobem toho pacienta vyšetřit, uvést a provést ta vyšetření a případně zahájit léčbu.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
No, ale co když budu mít tento typ zápalu plic a do toho třeba ještě covid? Co tyhle kombinace během zimy? Jak moc tohle je nebezpečné?
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
To je asi něco, co úplně přesně nevíme. Myslím si, že nemáme prostě studii nebo nemáme data, která by nám jednoznačně řekly, že když se zkombinuje prostě vícero těch infekcí najednou, že ten pacient musí mít dramaticky závažnější průběh, určitě je to něco, co bychom měli sledovat, a proto třeba i vyšetřujeme u těch pacientů celý ten panel těch respiračních infekcí, nezaměřujeme se pouze na to jedno agens. A samozřejmě, pokud bychom věděli, že ten pacient má třeba koinfekci třeba s tím virem chřipky, tak bychom určitě zahájili tu léčbu i třeba vůči právě té chřipce.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Takže zase opakujeme očkovat se, očkovat se. Píše nám ještě divačka Majka, tedy, jestli je tento zápal plic Číny v něčem nebezpečnější než klasický zápal plic. My jsme říkali, že závažnější onemocnění to tedy není, že spíše ty příznaky mohou být mírnější, ale jsou tam třeba nějaká rizika jiná?
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
Tak přesto, že opravdu tato infekce je relativně mírná, ona má své specifické komplikace, velmi vzácně, ale přesto se může třeba objevit rozpad červených krvinek u těch pacientů, je to komplikace, která se dá léčit, ale je taková tradičně spojovaná právě s touto infekcí, vzácně to může být postižení i centrálního nervového systému, což je opravdu vzácné, ale přesto případně svalů, anebo se může vyskytnout velmi zvláštní typ vyrážky u těchto pacientů, který je třeba někdy potřeba léčit pak i kortikoidy.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Začínali jsme u toho strachu spolu a u té trochu paniky, kterou ty první zprávy vyvolaly, kdyby hypoteticky nějaká epidemie nebo pandemie teď přišla, tak je na to i české zdravotnictví připravenější, než bylo třeba před covidem. Naučili jsme se, poučili jsme se z toho covidu?
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
Tak já si myslím, že řada věcí se změnila, posunula k lepšímu, třeba za sebe můžu říct, že mám pocit, že třeba ten obor infekční lékařství určitě je vnímán výrazně pozitivněji a myslím si, že my jako infektologové vidíme, že třeba i kolegové se na nás častěji obracejí s dotazy a vědí, že prostě ten náš obor je důležitý. Předtím to bylo o tom, že to infekční lékařství si tak trošku hledalo to své místo na slunci, čemu, čemu se bude věnovat, a tady si myslím, že určitě toto se posunulo, myslím si, že i vnímáme více některá celková rizika. No, a že jsme se naučili pracovat třeba s očkováním, s tím, když je potřeba opravdu naočkovat velké množství pacientů v jeden moment, založila se očkovací centra a podobně, takže určitá míra připravenosti tady je, ale samozřejmě asi vždycky by všechno mohlo být o něco lepší, než jaká je situace, současnost a může to být naše přání i do budoucna.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
A ještě jedna věc, samozřejmě velkým tématem byl v uplynulých měsících taky nedostatek léků, teď ministerstvo říká, že něco takového nehrozí. Neobáváte se vy jako lékař?
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
Tak já myslím, že my s tím dokážeme za určitých podmínek pracovat. Nás v určitý moment trápila horší dostupnost v jednotlivých lékárnách, třeba penicilinových antibiotik, co se týká tady tohoto zápalu plic, potřebujeme doxycyklin, v tuto chvíli já konkrétně nedostatek léčiv nebo antibiotik nepociťuji, ale rovnou říkám, že pracuji ve velké fakultní nemocnici, ta situace prostě může být asi regionálně odlišná.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Říká Milan Trojánek, infektolog a přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny, který byl naším prvním hostem. Moc vám za to děkuju, i za to, že jste odpověděl na divácké dotazy. Hezký večer.
Milan TROJÁNEK, infektolog, přednosta Kliniky infekčních nemocí, 2. LF UK a FN Motol
——————–
Děkuju za pozvání. Na shledanou.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Graf za mnou, ten teď ukazuje vývoj počtu hlášených případů akutních respiračních onemocnění v Česku, a to na 100 000 obyvatel. Červená spojnice značí, že v posledních týdnech případů přibývá. Světle modré pole na grafu znázorňuje očekávaný počet nemocných podle hygieniků. Vidíme, že se vývoj dostal nad tuto hranici, stále ale nepřekonal epidemický práh. Když do grafu přidáme situaci přesně před rokem, to je oranžová linka, tak vidíme, že loni touto dobou byla situace stejná, rozdíl je v předchozích týdnech, letos bylo více případů na 100 000 obyvatel než loni. Naším dalším hostem je Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. Lékařské fakulty a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Hezký večer i vám.
——————–
Paní doktorko, jaká je teď situace u vás na klinice? Je tam nějaký případ onoho suchého zápalu plic v současné době?
Martina KOZIAR VAŠÁKOVÁ, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK, Fakultní Thomayerova nemocnice
——————–
Nevím, jestli je úplně správné tomu říkat takzvaně suchý zápal plic. Je to pravděpodobně to, co se vyskytuje v Číně, pneumonie způsobená tzv. mykoplazmaty, což jsou atypická agens, atypické bakterie a vyskytují se vlastně docela četně i během jiných období, kdy se vyskytují častěji respirační nákazy, takže my máme i tyhle tzv. atypické pneumonie, máme legionelové pneumonie, ale to, co převažuje, jsou vlastně pacienti, kteří přicházejí s chřipkou typu A a i s covidem typu Omikron, protože bohužel nemáme příliš dobře proočkovanou populaci proti těmto zcela základním virózám. A ony třeba i ty viry způsobují vlastně druhotný útlum imunity, zejména virus Covid-19, ale koneckonců i chřipka, takže potom může na to nasednout vlastně jakákoliv bakterie a může to být i mykoplazma. V té Číně je to pravděpodobně způsobeno ten nárůst těch atypických pneumonií, atypických zápalů plic tím, že vlastně měly dlouho lockdowny, dlouho uzavřenou společnost, takže vlastně ta populace nebyla zvyklá na respirační nákazy a lidé si nevytvářeli přirozenou cestou imunitu proti těmto respiračním onemocněním, jakýmkoliv, prostě slizniční imunita prostě proti řadě původců virových nákaz i bakteriálních nákaz byla značně oslabena. Takže teď prostě, tak jako ale koneckonců my, sklízejí daň za to, že jsme se nevystavovali infekčním onemocněním. A v případě České republiky je to i tím, že je opět tristní nedoočkovanost proti základním preventabilním nákazám, jako je Covid-19 a chřipka.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
No, říkáte, že jsme se tomu trošku vlastně vystavili sami, že jsme si trošku poničili tu imunitu. Co to ale znamená? Teď máme tedy podle těch doporučení nosit roušky při každém drobném nachlazení, nebo naopak se snažit tu imunitu si nějakým způsobem vybudovat. Jak to tedy máme dělat?
Martina KOZIAR VAŠÁKOVÁ, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK, Fakultní Thomayerova nemocnice
——————–
To jsem právě naprosto neřekla, abysme nosili při každé viróze respirátor, za mě je zcela zásadní samozřejmě nosit respirátor, pokud mám nemoc a ohrozil bych někoho jiného, ale co je zcela zásadní, že se musíme očkovat proti těm preventabilním nemocem. Třeba velmi zajímavá je studie z Velké Británie, to je nejen studie, ale už je to prostě i epidemiology doporučený postup, kdy vlastně očkují předškolní a školní populaci dětí ve školách proti chřipce, proti chřipkové, proti chřipkovému viru s tím, že to je prostě upravená vakcína pro děti, která zároveň zvyšuje imunitu i proti ostatním respiračním nemocem, takže nejenže snížili nemocnost ve školách o 70 %, ale dokázali snížit nemocnost i v celkové populaci. Za mě, pokud prostě by populace byla proočkována alespoň prostě proti sezónní chřipka a sezónní covid, což je Omikron, tak určitě nemáme tolik lidí v nemocnicích a chodit v roušce samozřejmě pořád jakoby není zdravé, protože člověk se neustále musí jako imunizovat i tím, že inhaluje cizorodé částice, v tomto případě mikroby a slizniční imunita se tímto způsobem tvoří, nicméně základ je to očkování, prostě preventovat ty nemoci, které mohu, a ne prostě chodit celoročně v respirátoru.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Vy jste úplně v úvodu našeho rozhovoru zmiňovala, že je to atypická bakterie, několikrát jste použila to slovo. V čem je atypická?
Martina KOZIAR VAŠÁKOVÁ, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK, Fakultní Thomayerova nemocnice
——————–
No, já jsem to právě na začátku řekla správně, že je to tzv. atypický původce a způsobuje tzv. atypické pneumonie. Ono na tom de facto není nic atypického, on je to takový dost nešťastný název, jenom to prostě není bakterie typu streptokoka, pneumokoka, jsou to bakterie, které se množí ve vnitru buněk, je na ně potřeba trošku jiná imunitní odpověď a způsobují vlastně ne takové jakoby velké stíny na plicích, ale oboustranně vlastně takové jemné zastření, které kolikrát ani není moc dobře vidět v úvodu a ti lidé mají k tomu horečky, vysoké horečky, celkově jejich stav může být alterován, ale na těch plicích zpočátku není nic moc vidět. To, co popisují jako bílé plíce potom už v té Číně, to už jsou pokročilé zápaly plic, kdy v podstatě dochází k výplni plicních sklípků a ti nemocní mohou být i ohroženi na životě. Jinak prostě původce, jako původce mykoplazma je poměrně častým původcem zápalů plic a my dokonce s tím třeba i počítáme, pokud nastavujeme léčbu závažnějších zápalů plic, takže používáme třeba dvojkombinace antibiotik, které pokryjí krom třeba těch běžných pneumokoků a zároveň i ty atypické původce mykoplazma, chlamydie třeba nebo legionelly.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Také se zmiňuje často v médiích čínských, že ti nemocní mají a objevují se u nich tzv. plicní uzly. To je co? To je to, co jste teď popsala?
Martina KOZIAR VAŠÁKOVÁ, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK, Fakultní Thomayerova nemocnice
——————–
Ne. Plicní uzly, to jsou zase jiné věci, plicní uzly znamená vlastně jiný útvar na tom rentgenu, to není takové homogenní zastření těch plic, ale jsou to uzlíky, které jsou vidět jako takové uličky vlastně na tom běžném snímku hrudníku a v podstatě ty mohou být způsobeny prostě vystupňovanou buněčnou odpovědí, případně to mohou být abscesy, čili hnisavá ložiska na těch plicích, ale to už spíš u těch uzlíků člověk předpokládá, že je tam kombinovaný původce, čili nejen ta mykoplazma nebo nejen ten atypický bacil, ale přidají se k tomu třeba stafylokoky, které jsou častější u dětí nebo u lidí trpících cukrovkou, případně bakterie tzv. anaerobní, které se množí za snížené přítomnosti, za snížené koncentrace kyslíku ve vzduchu a mohou vyvolat právě ty uzle v plicích, které mohou pak udělat i abscedující, čili rozpadové zápaly plic.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
My tady pořád zmiňujeme ty ohrožené skupiny. Co ale kuřáci, jak ti zvládají všechny ty příznaky, ať už toho zápalu plic, běžného zápalu plic nebo třeba i covidu obecně? S čím vy se setkáváte v praxi?
Martina KOZIAR VAŠÁKOVÁ, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK, Fakultní Thomayerova nemocnice
——————–
Kuřáci vlastně si poškozují trvale respirační epitel, to znamená, že každý zdravý člověk, který nekouří, má pokryty nebo potaženy své sliznice buňkami, které mají na sobě řasinky, řasinkový epitel a ten dokáže, pokud něco nainhaluje, ať už je to bakterie nebo nějaký prach, tak vlastně ho obalí hlenem a ty řasinky ho tzv. eskalátorem vyzdvihnou nebo vynesou, vyvezou směrem kvýchodu z plic, čili do té průdušnice a do hrtanu a pak vlastně ten hlen vykašlete. U kuřáků je tato schopnost těch buněk oslabena, protože přicházejí o řasinkový epitel a dochází vůbec k oslabení slizniční imunity, takže kuřáci obecně mají daleko větší riziko, krom teda, když pominu rakovinu plic, chronickou obstrukční plicní nemoc, tak mají daleko větší riziko zápalu plic všeho možného původu a mají daleko vyšší riziko třeba i tuberkulózy právě kvůli tomu, že tam velmi trpí slizniční imunita.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Takže když to shrnu, nekouřit, očkovat se a budovat si zdravou imunitu, to by byla vaše základní doporučení.
Martina KOZIAR VAŠÁKOVÁ, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK, Fakultní Thomayerova nemocnice
——————–
Přesně tak. A myslet pozitivně a chovat se k sobě hezky a k druhým.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Moc vám děkuju. Hezký večer.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Některá zdravotnická zařízení už v souvislosti s nárůstem respiračních onemocnění omezují návštěvy, třeba za pacienty v kroměřížské nemocnici mohou příbuzní přijít jen po domluvě s lékařem.
Alice RAČEKOVÁ, pacientka
——————–
Dnešní technologií už, kterou i my důchodkyně ovládáme, tak se spojím s příbuznýma jako přes telefon.
Klára JEŠINOVÁ, redaktorka
——————–
Návštěvám tady doporučují nosit respirátory. Ty jsou ostatně i nejlepší prevencí proti zápalu plic.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Jakub Dvořáček, náměstek ministra zdravotnictví, teď se mnou ve studiu. Hezký večer. Vítám vás.
Matěj se ptá, jak dobré máme informace o tom, jak je bakterie již rozšířena v Česku a máme na mysli právě tu bakterii mykoplasma pneumonie, předpokládám.
Jakub DVOŘÁČEK, náměstek ministra zdravotnictví /ODS/
——————–
Tak já myslím, že máme informace poměrně dobré, Státní zdravotní ústav, vlastně i Krajské hygienické stanice sledují vývoj tohoto onemocnění, a nejenom tohoto onemocnění, ale obecně všech respiračních onemocnění, takže data máme dobrá. Státní zdravotní ústav je zároveň napojený na Světovou zdravotnickou organizaci a na ECDC, na Evropskou agenturu, která sleduje vlastně vývoj veškerých infekčních onemocnění. Takže v zásadě já si myslím, že teď v této chvíli máme informace dobré. A co se týká vlastně celkového šíření tohoto onemocnění po Evropě, tak to sdílení vlastně napříč jednotlivými státy Evropy je na špičkové úrovni.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
A žádné větší nebezpečí v tom zatím nevidíte na ministerstvu?
Jakub DVOŘÁČEK, náměstek ministra zdravotnictví /ODS/
——————–
Tak my tu situaci samozřejmě sledujeme, sledujeme ji v kontextu dostupnosti léčivých přípravků, které vlastně potřebujeme pro léčbu pacientů s bakteriálními, s bakteriální infekcí, ale těmi virovými, a samozřejmě sledujeme šíření onemocnění Covid-19 a chřipku a teď samozřejmě tuto pneumonii.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
No, ale ze začátku, když se začalo psát o tom, že nějaká nová nemoc a nový virus se šíří po Číně, to jste se trochu lekli popravdě.
Jakub DVOŘÁČEK, náměstek ministra zdravotnictví /ODS/
——————–
Tak samozřejmě je to vždycky velký otazník, než vlastně přijdou informace, které vlastně shromažďuje Světová zdravotnická organizace a než vlastně naši specialisté, odborníci mohli vyhodnotit, jaká případná rizika toto onemocnění může, může přinášet. A v zásadě se dá říct, že vlastně pořád jako jsme poměrně ostražití a samozřejmě ostražití v tom kontextu, abysme byli připraveni z hlediska kapacit v nemocnicích, tak kapacit léčivých přípravků, které bysme případně pro pacienty potřebovali.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Předpokládám, že i kvůli zkušenostem s tím, jak bylo informováno z Číny během covidu?
Jakub DVOŘÁČEK, náměstek ministra zdravotnictví /ODS/
——————–
Já si myslím, že to byla velká zkušenost pro všechny, i pro Světovou zdravotnickou organizaci. Na základě toho vzniká i velký nový materiál, pandemická úmluva, která má vlastně všechny státy světa připravovat na podobné situace, umožňuje nám sledovat nebo umožní nám sledovat, jak se taková onemocnění šíří a zároveň sdílet kapacity a nejenom kapacity z hlediska třeba léčiv a ochranných prostředků, ale také, ale také vlastně léčivých přípravků, vakcín a umožní mnohem snazší sdílení těchto kapacit.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
No, a jak jsme na tom tedy s léky? Mají si například rodiče dětí, kteří teď si čtou o tom suchém zápalu plic, oddechnout, že v případě, že kdyby jejich dítě to dostalo, takže je čím ho léčit, že budou antibiotika, která se na tuhle nemoc používají?
Jakub DVOŘÁČEK, náměstek ministra zdravotnictví /ODS/
——————–
My jsme připraveni, bych řekl, velmi dobře. Vlastně letošní rok nás dovedl opravdu k tomu, abysme mnohem lépe plánovali. V zásadě v této chvíli se dá říct, že vlastně zásoby antibiotik, které jsou využitelné na toto onemocnění, jak ty základní, tak, řekněme, ty už specializovanější, ty nemocniční antibiotika, tak v České republice jsou zásoby na několik měsíců, i při těch spotřebách, které očekáváme, že porostou, také je potřeba říct, že vlastně epidemie chřipky nás teprve čeká, nebo je v té vzrůstající fázi, takže určitě těch respiračních onemocnění ještě bude víc. Ale nemyslíme si, že by nějakým dramatickým způsobem měl růst právě tento zápal plic.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Divák Martin píše, jaká je situace týkající se covidu a jestli přibývá těžkých případů?
Jakub DVOŘÁČEK, náměstek ministra zdravotnictví /ODS/
——————–
Tak je určitě potřeba říct, že covidových případů nám přibývá poměrně hodně a ono vlastně v zásadě i v té Číně je pravděpodobné, že celá ta vlna respiračních onemocnění, a ono už tady zaznělo jak od paní profesorky Vašákové, tak od dalších specialistů, je způsobená vlastně různými typy virových i bakteriálních onemocnění, Čína byla trochu pozadu vlastně v tom, v tom, jak uvolňovala ty jednotlivá opatření, to znamená ta populace, a už to tady také zaznělo, na to nebyla úplně dobře připravená, a to si myslím, že v Evropě nás nečeká, já myslím, že jsme na to připraveni velmi dobře, a je také potřeba říct, že v České republice jsou dostupná i vlastně ty nejnovější inovativní antivirotika, které se právě používají pro pacienty, kteří jsou nějakým způsobem zranitelnější, ať jsou to pacienti třeba s diabetem nebo s vysokou nadváhou, s obezitou, nebo s jinými vlastně onemocněními, tak tyto vlastně, tyto antivirotika se používají vlastně částečně jako taková profylaxe, kdy pro tyto pacienty, kteří jsou vlastně infikování Covid-19, tak jsou využitelná a vlastně snižují významně to riziko toho vážného průběhu onemocnění. Takže já si myslím, že my budeme schopni poměrně dobře i tlumit ty závažná, ty závažné případy covidu, byť samozřejmě vždycky, a ta nejsnazší a nejlepší cesta je očkování a tam vlastně celá Evropa v této chvíli poměrně zaostává, zatímco by chtěla, co by chtěla dokázat z hlediska proočkovanosti.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Když jste mluvil o těch antivirotikách právě, která se používají kvůli covidu pro ty těžší případy, víme i, jak často je musí lékaři předepisovat, jestli je to třeba dle očekávání nebo míň nebo víc. Máme taková čísla.
Jakub DVOŘÁČEK, náměstek ministra zdravotnictví /ODS/
——————–
My jsme v této chvíli vlastně, když srovnáme, srovnáme třeba začátek letošního roku a srovnáme, kdy vlastně dobíhá ten určitý peak onemocnění Covid-19 a tu stávající situaci, tak jsme už vlastně trochu nad tím, nad tou spotřebou, kterou jsme měli na začátku, třeba ten leden, únor 2023, nebo konec, konec roku 22, ta spotřeba je o něco vyšší. Na druhou stranu je potřeba říct, že v této chvíli ty dodávky tohoto léčiva do České republiky plynou rovnoměrně, vlastně od obou výrobců jsme byli ujištěni, že ty dodávky budou stabilní. A jeden z výrobců nás ujistil, že v případě potřeby je schopen vlastně navýšit ty dodávky, které bysme pro české pacienty potřebovali.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Mluvil jste o té proočkovanosti. Neplánuje ministerstvo třeba zase nějakou kampaň, nebo už prostě ti, které se dalo přesvědčit, tak ti jsou přesvědčeni a jsou naočkovaní a už to nemá cenu.
Jakub DVOŘÁČEK, náměstek ministra zdravotnictví /ODS/
——————–
My se snažíme hodně pracovat skrze vlastně praktické lékaře, myslím si, že to je vlastně asi, a i z těch našich výzkumů a průzkumů to tak vyplývalo, ten nejdůvěryhodnější zdroj informací vlastně pro pacienty, to znamená, ano, snažíme se, nicméně nemyslíme si, že by nějakým způsobem ta proočkovanost významně, významně rostla, vakcín máme dostatečné množství, myslím si, že ta situace v kontextu vakcín je, že máme víc, než budeme určitě potřebovat. A obávám se, že vzhledem k tomu, jak k tomu dneska veřejnost přistupuje, tak se nám ty čísla asi nepodaří nějakým způsobem významně zvýšit. Teď je to škoda.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Položím vám podobnou otázku jako vašim předřečníkům, ale teď z pozice ministerstva, asi ta odpověď bude jiná, nebo bude zodpovězena minimálně z jiné pozice, jak je české zdravotnictví připraveno na případnou pandemii, epidemii čehokoliv, může to být cokoliv, jakákoliv nemoc, která se vyskytne, je to lepší, než to bylo před covidem?
Jakub DVOŘÁČEK, náměstek ministra zdravotnictví /ODS/
——————–
Já si myslím, že jsme dramaticky, dramaticky lépe připraveni. Nicméně je potřeba říct vlastně, že už před covidem české zdravotnictví mělo poměrně významné kapacity z hlediska třeba práce právě s infekčními onemocněními, a to, co se hodně zlepšilo, je vlastně informovanost, tok informací od zdravotnických zařízení k nám na ministerstvo zdravotnictví, na Státní zdravotní ústav, jsme mnohem lépe připraveni vyhodnocovat ty informace a reagovat vlastně adekvátněji než v minulosti, samozřejmě nikdo asi nemůže být připraven na vše, ale co se týká právě respiračních onemocnění, tak si myslím, že jsme připraveni velmi dobře. A myslím, že jsme se dokázali poměrně dobře poučit z těch posledních let, a nejenom my, máme v této chvíli i další nástroje k dispozici, které jsme v minulosti neměli, a jsou tady významně posílené pravomoci, třeba Evropské lékové agentury, už zmiňované vlastně agentury ECDC, která sleduje vlastně veškerý vývoj epidemií po Evropě a po světě, zároveň máme novou agenturu nebo nový direktorát na úrovni Evropské komise, který vlastně nám je schopen pomoci v případě zajištění prostředků, které nám třeba teoreticky mohly chybět. Česká republika se zapojuje do všech vlastně mechanismů, které jsou dneska k dispozici. Zmínil bych vlastně i nový projekt, který tam běží, a to je vlastně zajištění, a teď opravdu jakoby velmi málo využívaných antibiotik, na ty opravdu vysoce rezistentní bakterie, kdy vlastně ten direktorát HERA, který je tady vlastně pro ty emergentní situace ve zdravotnictví, tak teď spouští vlastně nový program, kde vlastně budou moci členské státy Evropské unie využít nový mechanismus pro tyto přípravky, které jsou většinou v těch státech zastoupeny velmi málo a nám to určitě významně zvýší dostupnost právě pro ty pacienty, na které už žádná jiná třeba antibiotika nezabírají.
Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Jakub Dvořáček, náměstek ministra zdravotnictví, byl mým hostem. Děkuju za to. Hezký večer.
O aktuální situaci počtu respiračních onemocnění v Česku mluvila na dnešním brífinku na ministerstvu zdravotnictví také šéfka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. Tady jsou její slova. Za chvíli už Byznys. Hezký večer.
Barbora MACKOVÁ, ředitelka, Státní zdravotní ústav
——————–
V současnosti máme v oblasti akutních respiračních infekcí a chřipce podobných infekcí poněkud zvýšenou nemocnost oproti jiným létům. Nicméně stále jsme nepřesáhli epidemické maximum, a to ani v souhrnném, v tomto souhrnném výkazu těch všech onemocnění, přestože jsme zaznamenali nárůst akutních respiračních infekcí o 9 % od minulého týdne. Ta situace odpovídá poměrně zřetelně i situaci v Evropské unii, respektive v zemích spadajících pod ECDC. Největší nemocnost má Jihomoravský kraj. Nicméně, pokud se podíváme na nejčastěji detekované patogeny, virového původu především, tak k nejčastěji detekovaným patogenům patří SARS koronavirus II, posléze rinoviry, které nelze podceňovat, protože i u malých dětí můžou způsobovat poměrně závažné bronchopneumonie a stejně tak viry parainfluenzy. Přesto se nám už poměrně častěji objevuje záchyt a detekce viru chřipky typu a H1N1, tzv. pandemické chřipky. A evidujeme jediný záchyt viru chřipky typu B. V současné době můžeme říci, že chřipka přišla poněkud dříve než jiná léta, nicméně odpovídá to před epidemickým obdobím. A nelze hovořit o tom, zdali bude epidemie již před Vánoci, nebo až po Vánocích chřipky. Pokud se podíváme na situaci okolo mykoplazmy pneumonie, mykoplazma pneumonie je pravděpodobným původcem suchého zápalu plic, který evidujeme především v Číně, ale i v jiných zemích, tak vlastně v Čechách tuto infekci detekujeme v souvislosti s jakýmkoliv onemocněním velmi sporadicky, a to jak v nemocniční péči, tak primární ambulantní péči. A ani v Jihomoravském kraji, kde máme dominující nemocnost, tak nemáme žádné navýšené detekce mykoplazmy pneumonie. Za nejvyšší nebo nejčastěji detekující laboratoře můžeme považovat nemocniční laboratoře Fakultní nemocnice Motol a Nemocnice Na Bulovce, což jsou ovšem ohromné nemocnice s velkou spádovou oblastí, ale ani tam nepřesahujeme v období čtyřicátého až čtyřicátého osmého kalendářního týdne více než 20 záchytů. Čili můžeme vidět, že se situace vlastně nevymyká jiným předchozím letům. Mykoplasmy pneumoniae způsobují ojedinělé epidemické vlny, nejčastěji v období 3–5 let. Jsou to oportuní patogeny. Čili nezpůsobují většinou závažné infekce a zvýšené, počet závažných onemocnění můžeme dávat do souvislosti s jinými vlivy.
Přidejte odpověď