Zrychlení a zjednodušení vyplácení sociálních dávek, to je podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky účel novely zákona o sociální podpoře, která zvedá rodičovský příspěvek od ledna na 350 000 Kč. Zároveň ale zavádí kontroverzní změnu, podle které by banky nově měly mít povinnost sdělovat úřadům práce údaje o bankovních účtech žadatelů a související informace. Jde o zásadní průlom do ochrany osobních údajů a bankovního tajemství, jak se obávají kritici návrhu. Nebo takové riziko nehrozí a stát jen posiluje legitimní nástroje, jak zjistit, kdo má spravedlivý nárok na čerpání sociálních dávek. Se mnou ve studiu ČRo Plus už je Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek ministerstva práce a sociálních věcí. Vítejte. A do studia ČRo Plus také přišel, děkuji za to, Jan Vobořil, výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium na ochranu lidských práv.
moderátorka
——————–
Tak, pane Vobořile, jaké konkrétní obavy, připomeňte, ohledně porušování občanských práv v souvislosti s touhle novelou máte?
Jan VOBOŘIL, výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium na ochranu lidských práv
——————–
Tak my jsme na té novele kritizovali zejména to, co jste tady už zmínila, to znamená, ta novela obsahuje povinnost bank sdělovat úřadům práce na vyžádání u některých konkrétních dávek, zejména dávek hmotné nouze, údaje o bankovním účtu, respektive obsahu bankovního účtu, k tomu se možná ještě vrátíme, protože tam si myslím, že je nejednoznačná formulace té povinnosti v tom zákoně, což může vyvolávat interpretační problémy. A co jsme kritizovali především, je ten způsob, jakým vlastně byl schválen tento, řekněme, tato část té novely, kde se neobjevila v tom původním návrhu MPSV, dostala se tam až vlastně poslaneckým pozměňovacím návrhem…
moderátorka
——————–
Pozměňovacím návrhem Mariana Jurečky a skupiny poslanců.
Jan VOBOŘIL, výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium na ochranu lidských práv
——————–
Přesně tak, neobsahuje žádné odůvodnění té části a tohle považujeme za takový jako veliký legislativní nešvar.
moderátorka
——————–
Tak k těm věcným problémům, které vy tam vidíte, paní Jirková, skutečně tedy nedojde na základě této úpravy k prolamování bankovního tajemství?
Kateřina JIRKOVÁ, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV
——————–
Ty informace, které budeme získávat, nebo Úřad práce bude získávat o bankovních účtech a o změnách na těch bankovních účtech, tak to je aspoň v té právní úpravě, tak budou na základě zákona, v podstatě asi bych navázala na to, co jste říkala na začátku, ona to není ani taková změna v té právní úpravě a ani to není kontroverzní, ono to vlastně jenom precizuje něco, co už v zákoně o pomoci hmotné nouzi a v podstatě i v zákoně o bankách dávno je, akorát se to doplňuje v tuhle tu chvíli.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
A pokud to tam je, je potřeba toto doplnění?
Kateřina JIRKOVÁ, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV
——————–
Je to doplnění, to doplnění je potřeba z toho důvodu, aby tam byla právě právní jistota, na co se Úřad práce může bankovních institucí doptávat, protože přece jenom tady byla určitá míra nejistoty, ale záleželo banka od banky, jak se k tomu stavěla, proto jsme to ustanovení zpřesnili.
moderátorka
——————–
Jako nutné zpřesnění, to vy nevnímáte, pane Vobořile?
Jan VOBOŘIL, výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium na ochranu lidských práv
——————–
Já to nevnímám jako nutné zpestření, pardon, zpřesnění, zpestření už vůbec ne. Ano, máme i judikaturu, že vlastně žadatelé o tu dávku musí doložit své bankovní účty, ale rozhodně tady nemáme nějakou jako jednoznačnou právní úpravu, že by banky toto měly sdělovat, banky jsou vázány bankovním tajemstvím, zákon o bankách obsahuje řadu výjimek, kdy mohou toto bankovní tajemství prolamovat. A není tam žádný paragraf nebo ustanovení, které by dovolilo bankám toto prolamovat právě z těchto důvodů, proto vlastně v té novele se tohle ustanovení i v zákoně o bankách objevuje.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Čili jde o poměrně zásadní krok, nikoliv nějakou…
Jan VOBOŘIL, výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium na ochranu lidských práv
——————–
Já si myslím, že určitě je to zásadní změna, je to změna v tom, že tady už úřady práce se budou ptát rovnou těch bank, nebudou to žádat po těch žadatelích, což si myslím, že ano, nakonec to může skutečně skončit tak, že dostanou vlastně stejný výpis účtu jako od toho žadatele, ale ten žadatel nad tím bude mít mnohem menší kontrolu, otevírá se tam veliký prostor pro nějaké zneužití, kdy ten člověk se třeba vůbec nedozví, že někdo vyžaduje údaje o něm. A tohle i v kontextu toho, že vlastně zde nebyl vůbec hodnocen dopad na ochranu soukromí, což kritizoval i Úřad pro ochranu osobních údajů, považujeme za prostě špatné.
moderátorka
——————–
Neobcházíte tímhle tím nařízením nebo změnou klienta, žadatele o tu danou dávku?
Kateřina JIRKOVÁ, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV
——————–
Vůbec ne, já to vysvětlím, v zákoně o bankách, bankovní tajemství je upraveno v § 38 odstavec 1, kde se říká, že na věci, které se týkají bankovního tajemství, tak ty banky mohou tyto informace poskytovat se souhlasem klienta, to je ustanovení, které tam dneska je. V zákoně o pomoci v hmotné nouzi je podmínka v § 50 a), že pokud se Úřad práce na některé věci zeptá, tak třetí osoby, právnické, fyzické osoby jsou povinny tu informaci dát, pokud se týká tzv. rozhodných skutečností, což jsou věci, na základě kterých Úřad práce posuzuje vůbec jakoby nárok a výši té dávky, tady se bavíme ne zejména, ale jen o dávkách pomoci v hmotné nouzi, případně potom o humanitární dávce pro Lex Ukrajina. Zároveň podle hmotné nouze platí, že dneska klient, když chce o tuhle tu dávku požádat, což je úplně ten ultimativní poslední systém, kde se opravdu šetří majetkové poměry, a tedy vlastně stav těch peněz, které má klient na účtech, tak k tomu, aby ta dávka mohla být vyplacena, tak on musí souhlasit právě s tím, že ten Úřad práce se může doptat těch třetích osob, včetně právnických osob a třeba v tuhle chvíli bank na ty rozhodné skutečnosti, v tuto chvíli na majetkové poměry. Ta novela to doplňuje ještě tak, že tam doplňuje právě možnost doptat se vlastně v datových formátech, což je právě to zrychlení, o které mluvil ministr práce a sociálních věcí, a zároveň se doplňuje § 38 odstavec 3 zákona o bankách, kde se explicitně uvádí, že pokud se Úřad práce na majetkové poměry zeptá v tuto chvíli na existenci účtů a stavy a pohyby nebo změny těch účtů, tak ta banka v tomto směru je povinná tu informaci poskytnout a je to vlastně takové ustanovení, kde je výčet těch skutečností, kdy ta banka může ty informace poskytnout.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Ano. Tak jde o prolomení nebo hrozbu prolomení bankovního tajemství, pokud je to se souhlasem klienta, jak říká paní Jirková?
Jan VOBOŘIL,
——————–
Souhlas klienta z pohledu GDPR, ochrany osobních údajů, souhlas vždycky musí být svobodný, informovaný a tak dále.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Což se vám v tomto případ nezdá.
Jan VOBOŘIL,
——————–
Jak můžeme mluvit o svobodném souhlasu, pokud ten člověk je v nějaké sociální nouzi a nemá variantu jako ten souhlas nedat, takže tohle mi nepřijde jako dostatečný právní základ.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Pokud jde opravdu o souhlas, který je podmínkou pro to, aby se vůbec mohla vyřídit pomoc v hmotné nouzi, paní Jirková, tak ten souhlas, to je asi, dá se říci, formalita, protože pokud o to bude klient žádat, tak vám ho dát prostě musí.
Kateřina JIRKOVÁ,
——————–
Samozřejmě, tak to je, ale to je pravidlo, které v tom zákoně v podstatě odnepaměti obecně, když někdo žádá o dávky, tak Úřad práce má možnost a oprávnění, ne možnost, oprávnění se doptat těch třetích osob na ty skutečnosti a podmínkou toho, aby se ten nárok uplatnil, tak je souhlas té osoby, takto je to odjudikováno a nikdy v tom nebylo shledáno nic ústavně nekomfortního.
moderátorka
——————–
Ano, je tady rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, že Úřad práce je oprávněn vyžadovat výpisy z bankovních účtů, aniž by to bylo v rozporu se zákonem. Tak co vám na tom, pane Vobořile, vadí? Nemáme tu precedens k tomu, že nejde o porušování práv žadatelů?
Jan VOBOŘIL,
——————–
Ale on má podle té judikatury právo toto žádat od toho žadatele, nikoliv od té banky. Takže tady vidíme ten zásadní rozdíl. Ve chvíli, kdy to půjde elektronickou formou od té banky, je to prostě nějaký nový způsob, jakým se o to bude žádat, a ten samozřejmě může mít zásadní dopad na ochranu osobních údajů, může se násobně zvětšit počet případů, kdy toto bude vyžadováno. Je otázka, v jaké formě. Myslíme si dobře, ve chvíli, kdy budeme žádat třeba o stav toho účtu, tak chápu, že ten Úřad práce potřebuje vědět, ale proč potřebuje vědět, kam třeba odcházejí platby z toho účtu, kde ten člověk třeba nakupuje pomocí bankovní karty a tak dále, řadu těch údajů prostě vůbec vědět nepotřebuje a ten zákon vůbec neprecizuje, jaké údaje by se vlastně měly sdělovat.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Ministr Jurečka ale vyloučil, že by třeba právě prostřednictvím tohoto návrhu se k úředníkům dostávali informace o tom, co třeba daný žadatel nakupuje a podobně. Tak, paní ředitelko, řekněte mi, co konkrétně tedy od bank teď úřady práce budou moct vědět o těch účtech a o pohyb na účtu?
Kateřina JIRKOVÁ, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV
——————–
To, co potřebovali pro posouzení majetkových poměrů žadatelé nebo příjemce dávek pomoci hmotné nouzi, vždycky to znamená existence účtů, stav těch účtů a případně v rámci toho rozhodného období, kterém se ten nárok posuzuje a pohyb na účtu, což je právě odjudikováno tím Nejvyšším správním soudem. K tomu časovému rozmezí možná je potřeba upřesnit, že tady se bude respektovat samozřejmě to rozhodné období pro ty dávky pomoci v hmotné nouzi, kdy nás to zajímá, vlastně ta situace, což je buď měsíc předcházející, nebo 3 měsíce v případě, že jde o první žádost předcházející podání žádosti, je to vlastně i v tom judikátu toho Nejvyššího správního soudu. Jinak samozřejmě my jsme zaznamenali tu obavu, která se začala šířit veřejností nebo možná nevládním sektorem ve smyslu, že nás bude zajímat, co klient nakupuje, kde to nakupuje, nebude, nevím, co by s tím Úřad práce dělal, tady v tu chvíli opravdu jenom o majetkové poměry. Ten digitální způsob toho dotazu samozřejmě koresponduje s tím, co se dneska zavádí v dávkách obecně, to se vůbec týká jakoby zrychlení toho řízení, ta datová věta, která vlastně bude respektovat tu právní úpravu a bude se opravdu týkat stavu těch účtů a pohybu na těch účtech v rámci maximálně rozhodného období. Jinak ještě doplnění…
moderátorka
——————–
Čili to je jeden měsíc, jak jste říkala.
Kateřina JIRKOVÁ, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV
——————–
Jeden, nebo v případě první žádosti to mohou být 3 měsíce zpátky, protože to je to rozhodné období, jinak je potřeba tohle vždycky vidět, že ten klient má dneska tu povinnost tohle to osvědčit sám před tou novelou, tohleto zavádí cestu, jak si to ten Úřad práce v podstatě může ověřit, ale primárně to nezbaví toho klienta té povinnosti vlastně jako pravdivě se vyjádřit k těm svým skutečně majetkovým poměrům, pokud ty výpisy přinese na Úřad práce, tak samozřejmě se na ně budeme dívat také.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Hned nechám reagovat pana Vobořila, ale řekněte mi ještě, kterých účtů se to bude týkat? Protože vznikla tu obava, že úředníci práce budou moci vlastně dohledávat informace i na účtech příbuzných těch žadatelů, nikoliv jen na účtech žadatelů samých?
Kateřina JIRKOVÁ,
——————–
Vysvětlím zase. V té hmotné nouzi, my se díváme na domácnost, protože ten člověk vždycky žije v nějaké rodině a ta dávka se žádá vlastně společně na tu domácnost, my šetříme příjmové a majetkové poměry členů té domácnosti, to znamená, v tuhle tu chvíli je to vlastně ten, kdo žádá o dávku a ty osoby, které jsou s ním společně posuzovány, i tyto osoby musí souhlasit. Samozřejmě ta úprava, která se týká toho bankovního tajemství v zákoně o bankách, se vztahuje i k nim, je to /nesrozumitelné/.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Nedává smysl, pane Vobořile, aby tedy Úřad práce měl možnost ověřit si informace žadatele, že jsou prostě pravdivé?
Jan VOBOŘIL,
——————–
Jako já se nebráním téhle diskuzi, ale tahle diskuze měla proběhnout ve chvíli, kdy byla připravována ta novela, mělo proběhnout nějaké připomínkové řízení, mohly se k tomu vyjádřit státní orgány, mohly se k tomu vyjádřit i neziskové organizace, včetně třeba nás, to znamená, ten základní problém vidím skutečně jako v té formě přijímání té legislativy a která skutečně není problémem jenom MPSV, dělají to ministerstva naprosto běžně, že bohužel prostě navrhnou nějaký zákon a pak jako docela zásadní věc, jako je tahle, se tam najednou objeví z iniciativy ministerstva během vlastně legislativního procesu v Poslanecké sněmovně, nemá to žádné odůvodnění, nemá to žádné zhodnocení dopadu na ochranu osobních údajů, které by se povinně muselo zpracovávat v době tedy jako klasického legislativního procesu podle legislativních pravidel vlády, takže tohle považuju prostě za jako velikou chybu.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Hned to doprobereme. A ještě mi řekněte, pokud to tedy, nebo z té legislativy pro vás nevyplývá, to jasné vymezení, ohraničení toho, co Úřad práce bude moci po bankách chtít, čili, jak říkala paní ředitelka, existence účtu, stav účtu, pohyb na účtu, navíc to bude omezeno po určitou dobu právě, kdy šlo o ty rozhodné informace.
Jan VOBOŘIL,
——————–
No, jako z té legislativy, respektive z toho nového paragrafu nevyplývá vůbec žádné omezení.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Čili se obáváte, že opravdu to může být…
Jan VOBOŘIL, výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium na ochranu lidských práv
——————–
Tam je hovořeno o číslech účtů, o jejich změnách, o stavech na účtu, takže jako můžete se ptát úplně na cokoliv a ta banka vám bude muset odpovědět. Jako samozřejmě, pokud budeme jako myslet na účelnost té věci, tak doufejme, že úředníci se budou ptát třeba jenom na ten stav účtu nebo třeba na peníze, které na ten účet chodí, ale v podstatě jim nic nebrání ptát se jako na cokoliv, jak bude vypadat vyhláška, jaké tam budou datové věty a tak dále, to v tuhle chvíli nevíme a samozřejmě jako je otázka, já si myslím, že to skončí tím, že skutečně budou chodit prostě kompletní výpisy z účtu.
moderátorka
——————–
Máte nějakou garanci za ministerstvo, že skutečně se budou dohledávat jenom ty informace, které jsou, jak vy říkáte, rozhodné pro to, aby žadatel dostal onu dávku a nepůjde to za to a ani na osoby, kterých se to už nemusí týkat.
Kateřina JIRKOVÁ,
——————–
Garancí je právě to vymezení zákona o pomoci v hmotné nouzi a vůbec to, že státní orgán postupuje podle zákona, nikoliv svévolně. Jinak, pokud jde o to, jak ten předpis je napsán, tak ten zákon je o bankách, rozhodně to není nějaké volnější ustanovení, než tam je dneska, naopak bych řekla, že ta ustanovení, která tam jsou dnes a která prolamují bankovní tajemství, jsou podstatně volnější, než to, co se tam doplňuje, protože vlastně obecně se tam hovoří o skutečnostech, které se týkají bankovního tajemství. Pokud jde o zákon pomoci v hmotné nouzi, ten je naopak poměrně pečlivý ve srovnání s jinými právními předpisy, řekla bych, až návodný předpisům, v oblasti sociálního zabezpečení naopak dlouhodobě vytýkáno, že jsou příliš, promiňte mi to slovo kuchařkoidní.
Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
——————–
Paní ředitelko, není skutečně ale problematický ten způsob, jakým došlo k tomu, k těmto změnám, to znamená pozměňovacím návrhem, kdy nebylo třeba právě posuzování vlivu na ochranu osobních údajů a tak dále.
Kateřina JIRKOVÁ, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV
——————–
Ono je samozřejmě báječné, pokud ten předpis se připraví, tak bych řekla jakoby all inclusive a projde tím legislativním procesem, Poslaneckou sněmovnou a Senátem beze změny, nicméně v rámci druhého čtení Poslanecká sněmovny se prostě dávají pozměňovací návrhy, které ten předpis modifikují a na ty pozměňovací návrhy platí jiná pravidla, než na tu přípravu toho vládního zákona.
moderátorka
——————–
A to je právě to, co kritizuje Jan Vobořil, že kvůli tomu, že na něj platí jiná pravidla, tak možná to byl i ten záměr, proč se to nedalo do toho návrhu jako takového, aby prostě ta jiná pravidla nemusel absolvovat?
Kateřina JIRKOVÁ,
——————–
Takto zákeřné to rozhodně nebylo. Byl to pozměňovací návrh v rámci druhého čtení, ty pozměňovací návrhy v rámci druhého čtení se v zákonodárném sboru dávají, tento návrh byl poslanecký návrh vlastně současného ministra práce a sociálních věcí. Pokud bych k tomuhle asi jako by měla dodat nějaké další informace, tak ono za tím stojí to, že toto bylo součástí návrhu, kde se dávalo širší spektrum technických, zejména technických věcí.
moderátorka
——————–
Jde o významnou změnu, rozumíte mi, proto se na to ptám, proč tato významná změna nebyla v tom návrhu novely zákona od začátku.
Kateřina JIRKOVÁ, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV
——————–
Rozumím vám. Ten důvod je poměrně jednoduchý, v podstatě tím, jak se digitalizují nepojistné sociální dávky dneska, tak se postupně vlastně zjišťuje, jak se připravují ty technické procesy, které jsou nové, co je potřeba v těch právních úpravách, kde je upravit, a toto se bohužel zjistilo, plus některých dalších věcí prostě ve chvíli, kdy ten vládní návrh už byl připraven, takto prosté to je.
moderátorka
——————–
Jane Vobořile.
Jan VOBOŘIL, výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium na ochranu lidských práv
——————–
Tak samozřejmě jako to není důvod, proč by se to mělo objevit tím poslaneckým návrhem, můžete udělat další novelu, která prostě bude standardním připomínkovým řízením. Tohle není věc, která by nějak zásadně hořela, si myslím, takže rozhodně tomu nic nebránilo. Myslím, že skutečně jako bych tam viděl snahu se vyhnout těm připomínkám a, řekněme, nějakému složitému zpracovávání, hodnocení dopadů na ochranu osobních údajů, případně nějaké kontroverzi, která ale nakonec stejně vyplula na povrch.
moderátorka
——————–
Hořelo to natolik, že to bylo potřeba dát tímto pozměňovacím návrhem k novele, která zavádí rodičovský příspěvek na 350 000 Kč od příštího roku. Nemohlo to jít samostatnou novelou?
Kateřina JIRKOVÁ, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV
——————–
Ono to zvýší rodičovského příspěvku je jedna maličká, v uvozovkách, sice s věcným dopadem, velká změna, ale je to jedna změna v rámci předpisu, který obsahovalo převážně technická řešení. Pokud by to čekalo, tak by se musely zastavit technické práce na tomto řešení a pravděpodobně by se nestihly v rámci tohohle volebního období, protože ono to prostě trvá. Já tady nebudu panu Vobořilovi určitě oponovat z toho, že ten legislativní proces probíhá, jak probíhá, já jsem k tomu vlastně řekla to, co je za tím, rozhodně za tím není třeba hledat nějakou zákeřnost, že bysme se chtěli konkrétně u této věci vyhýbat vlastně té debatě, protože se domníváme, že ta zákonná opora je tady opravdu 120%.
moderátorka
——————–
Tak, promiňte, když říká ministr práce a sociálních věcí, že tato novela pomůže zrychlit, zefektivnit ten proces přiznávání sociálních dávek, tak nestojí to, i za to riziko, na které vy upozorňujete, aby se to schválilo a bylo to tu?
Jan VOBOŘIL,
——————–
Já si myslím, že to rozhodně za to nestojí, od toho máme ten legislativní proces, jasně, v řadě věcí může být těžkopádný, ale prostě cílem je vytvořit nějakou kvalitní legislativu. A jako už z toho, že tedy ministerstvo, respektive poslanecký návrh, já teda trošku mezitím vidím rovnítko, nezlobte se na mě, v tomto případě, takže prostě prosazuje tuhle novelu, tak je evidentní, že jako nepovažuje za 120%, jak zde řekla paní Jirková, tu stávající právní úpravu, že by to tedy bylo potřeba nějakým způsobem měnit, takže z tohohle pohledu si myslím, že je to skutečně věc nová, nová věc, která se prostě měla řádně prodiskutovat.
moderátorka
——————–
Čili, že nejde jen o nějaké zpřesnění podle vás, jak jsme mluvili na začátku, ale že jde o poměrně zásadní změnu.
Jan VOBOŘIL, výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium na ochranu lidských práv
——————–
Žádné zpřesnění jednoduché to není, je to prostě změna a je to změna poměrně výrazná.
Kateřina JIRKOVÁ, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV
——————–
Já jsem se snažila vysvětlit ta právní ustanovení, tu současnou praxi, podle nás jde o zpřesnění a skutečně to zásadní, tam je právě jakoby ten digitální, ta digitální cesta, tady vlastně k tomuhle se budou připravovat teďko právě vyhlášky, které stanoví ten formát a strukturu datové věty.
moderátorka
——————–
A neobáváte se, že mohou právě potom třeba kvůli prolomení bankovního tajemství být stížnosti, žaloby, že se, zkrátka, že budou úřady práce čelit nějakým takovým problémům.
Kateřina JIRKOVÁ, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek MPSV
——————–
Tím, že tam už máme nějakou judikaturu, která si myslím, že jakoby, nebo která ovlivnila i podobu té současné novely, tak, jak se precizovala, ona byla mimo jiné konzultována s Českou bankovní asociací a s ministerstvem financí, které právě dohlíží nad tím bankovním sektorem, tak se toho v této věci neobáváme. Na druhou stranu je potřeba říct, že jakákoliv nová právní úprava, pokud s ní nikdo nesouhlasí, tak má právo soudního přezkumu. A je báječné, že soudní moc hlídá exekutivu a zákonodárnou moc, jak to v demokracii bývá.
moderátorka
——————–
Pane Vobořile, myslíte si, že mohou tedy nastat třeba ústavní žaloby?
Jan VOBOŘIL,
——————–
Tak ústavní žaloby, v podstatě jako to je poměrně složitá cesta, můžete samozřejmě dát návrh na zrušení části zákona třeba formou návrhu poslanců nebo senátorů, to není věc dostupná pro jednotlivce. Jednotlivec se může ústavní stížností dopracovat k Ústavnímu soudu po x letech bojů, kdy vlastně postupně postupuje tím soudním systémem, takže rozhodně to není tak, že by někdo dneska se sebral a podal ústavní žalobu, takže není to věc jednoduchá a jako samozřejmě to nevylučuju. Já spíš, čeho se obávám, je, že máme obrovské množství úředníků Úřadu práce, z nichž samozřejmě ne všichni jako jsou zcela imunní proti nějakému jako riziku zneužití třeba této nové pravomoci a může zde skutečně hrozit nějaké riziko, protože jako ten úředník prostě se dotáže banky, a to, jestli za tím je nějaká žádost o dávku v hmotné nouzi, samozřejmě mělo by to tak být, ale nevím, jestli dostatečně jsou nastaveny kontrolní mechanismy, aby zabránily tomu, aby si ten úředník zjišťoval údaje v podstatě komukoliv jiné.
moderátorka
——————–
Paní Jirková, neumožňujete právě, aby se slídilo takto na účtech bez nějakého opodstatnění?
Kateřina JIRKOVÁ,
——————–
To rozhodně ne, tím spíš, že tady vlastně to bude fungovat na základě datové věty, tak si nemyslím, že by ten úředník tam svévolně se mohl banky na cokoliv dotazovat, protože tam vlastně ta výzva bude formulována prostřednictvím aplikace, která bude striktně jakoby nastavena, a bude tam přesně vlastně vidět, na co zeptáme koho. A podezřívat úředníky Úřadu práce, že se ptají jako na věci, na které nemají nabito dle zákona, já jsem se s tím nesetkala za celou svoji dobu, a to je poměrně už nějaká doba.
moderátorka
——————–
No, ale řekněte mi, je potřeba nějak víc tlačit na žadatele sociálních dávek, když se neprokázalo, že by u nás docházelo k nějakému masovému zneužívání dávek, naopak, že v České republice čerpá dávky méně lidí, než by třeba mělo nárok, například senioři jako doplatek na bydlení, tak proč je vůbec tato změna potřeba, aby tedy úřady práce ještě mohly ověřovat?
Kateřina JIRKOVÁ,
——————–
K ověření toho, co ten člověk má dneska povinnost dokládat vůbec pro potvrzení toho nároku v tomhle systému, podmínkou na čerpání návrh v tomhle systému je, že opravdu zkoumáme majetkové poměry, on na tuhle dávku, kterou si zaplatí celé živobytí a případně bydlení celé, může dosáhnout v případě, že na to skutečně nemá, a proto vlastně tam jsou ty majetkové poměry a vytváří se tam ta možnost to opravdu ověřit.
moderátorka
——————–
No právě, jestli byla nutná tato možnost.
Kateřina JIRKOVÁ,
——————–
Ano.
, moderátorka
——————–
Teda zavádět tuto možnost.
Kateřina JIRKOVÁ,
——————–
Ano.
moderátorka
——————–
Tak, pane Vobořile, přece jen, ptali jsme se na to, je potřeba nějak dohlížet na to, aby sociální dávky byly přidělovány spravedlivě, toto je jeden z nástrojů.
Jan VOBOŘIL,
——————–
Samozřejmě je potřeba dohlížet, a už dneska má ten, ten žadatel povinnost doložit ty svoje příjmy, dokázal bych si představit, kdyby zde byla nějaká novela, kdyby se třeba dokládal stav na tom účtu, bylo by to více precizované, a to já tady nevidím, takže se domnívám, že v tuto chvíli skutečně ta legislativa není v pořádku.
moderátorka
——————–
Jan Vobořil, výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium. Děkuji. Na shledanou.
A za návštěvu ve studiu děkuji také Kateřině Jirkové, ředitelce odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek na ministerstvu práce a sociálních věcí. Na shledanou.
ČRo Plus
Přidejte odpověď