Nemají teplé jídlo, utíkají z domu, chodí za školu a raději se potulují po ulicích. Jejich rodiče jsou často alkoholici nebo uživatelé drog. Nova v pořadu Střepiny natáčela se čtrnáctiletou dívkou, která s otcem žít nechce. S kapacitou v dětských domovech je ale v řadě krajů problém. Více v reportáži.
redaktor
——————–
Vyrůstají v nevyhovujících podmínkách, mnohdy s rodiči alkoholiky, kteří také často užívají drogy a převážně patří do sociálně vyloučených skupin. Takové děti a mladiství často tráví mnoho času na ulici. Vyprávět by o tom mohla i čtrnáctiletá Kristýna. Po smrti maminky se situace v její rodině dramaticky zhoršila, Kristýna žije na pánské ubytovně se svým otcem a dědou. Dívka z tohoto prostředí často utíká, spolu s tím souvisí i problémy s docházkou do školy.
Petr, otec Kristýny
——————–
Ona s náma bydlela, akorát, že já už jsem nevolal policii, ať nemám problémy, třeba 2 dny nebyla doma, 3 dny nebyla doma, tak žiju prakticky /nesrozumitelné/ na té ubytovně, protože /nesrozumitelné/ zesnula.
Kristýna,
——————–
Policie mi hledala, protože můj taťka to nahlásil kvůli tomu, že jsem nebyla doma. Taťka, nevěnoval se mi, musel chodit do práce a neměl prostě na mě čas.
redaktor
——————–
Změnilo se od té doby u tebe něco, kdy vlastně tady nemáš tu maminku a máš tady už jenom taťku?
Kristýna,
——————–
Ne, /nesrozumitelné/, taková sama, to je prostě, bez tý mamky to tady je.
, redaktor
——————–
Jaký máte vlastně vztah s dcerou?
Petr, otec Kristýny
——————–
Tak já si myslím, že je dobrý, akorát, že má tu pubertu, no, /nesrozumitelné/ všechno.
Martin HLAVÁČEK, redaktor
——————–
Otec Kristýny přiznává, že svou dceru nezvládá, podle našich informací vydělá lehce nad životní minimum, ale i on jako většina lidí v sociální tísni holduje alkoholu.
Iva KUCHYŇKOVÁ, koordinátorka pro sociální oblast a sociální advokacii
——————–
Problémy, které identifikujeme, se týkají už i běžných rodin, které dříve problémy neměly. No, a kam to vede. Když prostě rodina v chudobě nemá finanční prostředky dlouhodobě pro dostatek potravin, pro výchovu dětí, nevidí východ z takového tunelu, vlastně z takové situace, tak se často ty rodiny uchylují k omamným látkám. A musíme si uvědomit, že pak ty děti v tom vyrůstají. Dost často, když vlastně nemají jídlo, nemají prostě jak to řešit, tak dokonce ty omamné látky, se naši pracovníci setkali s tím, podá takový rodič i těm dětem. Tímto způsobem nám rodiče vychovávají velkou část populace.
Karel HUMHAL, dětský psycholog a soudní znalec
——————–
Ten nejzazší extrém je, že dítě skončí takzvaně na ulici. Děti, které jsou ponechány samy sobě, tak inklinují k destruktivním činnostem a k agresi, a to je důsledek toho, že ty děti prostě jsou ponechány samy sobě. Dopouštějí se potom takovýchto činností, které vlastně v tom pozdějším věku přecházejí do trestné činnosti.
Iva KUCHYŇKOVÁ, koordinátorka pro sociální oblast a sociální advokacii
——————–
Tyto děti zpravidla nezvládnou svou život, mají problémy s návykovými látkami, včetně alkoholu, bývají předlužení, nemají kde bydlet, pro společnost je to velký problém.
Martin HLAVÁČEK, redaktor
——————–
Někteří mladí, když takhle putují po ulici, tak třeba sáhnou k drogám, k alkoholu.
Petr, otec Kristýny
——————–
To dělají i tady, alkohol, cigarety. Ale drogy, o drogách nevím, akorát jsem jednou, jednou říkám, to nemá cenu, /nesrozumitelné/.
Martin HLAVÁČEK, redaktor
——————–
Hlavním úkolem sociálních pracovníků a charity není za každou cenu zanedbávané děti vyjmout z rodiny, ale společně se sociálními pracovníky se snaží je udržet doma v rodině a ochránit je. V případě, kdy situace se nelepší a rodina nespolupracuje, musí dítě umístit do dětského domova nebo pěstounské péče. Míst v náhradních rodinách a dětských domovech je ale podle sociálních pracovníků nedostatek.
Iva KUCHYŇKOVÁ, koordinátorka pro sociální oblast a sociální advokacii
——————–
Pokud komunikujeme s OSPOD, tak většinou pracovníci nemají kam odesílat tyto děti.
Zdislava ODSTRČILOVÁ, vrchní ředitelka sekce rodinné politiky a sociálních služeb, MPSV ČR
——————–
Počet odebraných dětí nebo děti žijících mimo rodinu se nám meziročně zvyšuje. To může být způsobeno jednak vnějšími vlivy, jako je třeba, byl covid, zhoršující se situace jakoby v oblasti psychického zdraví, to může být i vlastně situace kolem Ukrajiny či energetické krize. V roce 21 těch dětí celkem odebraných bylo 3 081. V roce 22 byly 3 375.
Martin HLAVÁČEK, redaktor
——————–
V současné době může být v České republice až 20 % dětí, které žijí v nevyhovujících podmínkách. To je více než 400 000. Za nevyhovující podmínky je považováno například to, že dítě vyrůstá v sociálně slabé rodině, kde chybí peníze na jídlo, oblečení a základní potřeby, také to, že některý z rodičů, nebo oba bijí nadměrné množství alkoholu nebo jsou závislí na drogách, jsou také skupiny rodičů, kteří vydělávají, ale o dítě se nestarají a nechávají ho žít takzvaně na ulici.
Iva KUCHYŇKOVÁ, koordinátorka pro sociální oblast a sociální advokacii
——————–
Identifikujeme zvýšený nárůst právě problémů i v rodinách, které to doposud zvládaly samy, obzvláště ve střední vrstvě dochází k frustraci. Já si vydělám peníze, ale nestačí mi to na to, abych uhradil všechno, co potřebuju pro svou rodinu, bydlení, energie.
Petr, otec Kristýny
——————–
Mám ještě tendenci o ní bojovat jako takhle, ne, že by tam, dejte jí do domova, nebo něco, ale ona musí chtít taky.
redaktor
——————–
Myslíte, že ona chce?
Petr, otec Kristýny
——————–
Já si myslím, že by chtěla, ale jako sám…, potřebuju nějakou ženu, která jí taky pohlídá.
Martin HLAVÁČEK, redaktor
——————–
Během našeho natáčení se Kristýna zmínila o tom, že s otcem už být nechce, a proto si sama podala žádost o přijetí do dětského Klokánku. A doufá, že tam najde klidný domov. Pro Kristýnu a děti, které čekají na to, až se pro ně uvolní místo v pěstounské rodině, podle ministerstva práce a sociálních věcí svítá naděje.
Zdislava ODSTRČILOVÁ, vrchní ředitelka sekce rodinné politiky a sociálních služeb, MPSV ČR
——————–
Máme v tento okamžik v zásadě dvě formy pěstounské péče, a to je pěstounská péče na přechodnou dobu a potom je pěstounská péče vlastně na takovou tu, co jsme znali i z minulosti, to je vlastně dlouhodobá pěstounská péče, připravujeme teze na nový zákon, který by měl vlastně posílit tu pěstounskou péči a vlastně přijít i s novými formami pěstounské péče, jako například profesionální pěstounská péče. Určitě je zajímavé srovnání se zeměmi, kdy ta pěstounská péče má více forem, má větší variabilitu a ta variabilita i odpovídá potřebám toho dítěte, případně podpory té rodiny, kde to dítě vlastně vyrůstá třeba doposud ne v úplně vhodných podmínkách a právě tam je ta variabilita větší a vlastně využívají i formy, které chceme využívat do budoucna i my, tak vlastně se toto daří.
Martin HLAVÁČEK, redaktor
——————–
Ministerstvo práce a sociálních věcí o tomto negativním trendu ví, řešit by jej měla novela zákona o sociálněprávní ochraně dětí, která sice nemění formy pěstounské péče, ale například zjednodušuje posuzování žadatelů o osvojení dítěte a svěření do pěstounské péče. Nakolik bude účinná, ale ukáže až praxe
Přidejte odpověď