Lékařská poradna o intervenční kardiologii, katetrizaci srdce s Dr. Pavlem Bočkem z kardiologie Plzeň.
ČRo – Karlovy Vary
——————–
. Posluchačka z Karlových Varů, prosím pěkně, já bych se chtěla zeptat pana doktora, já mám jít na ten výkon z důvodu arytmie srdeční, prosím pěkně, co se tam bude dít? Bylo mi řečeno, že se upálí nebo zničí nějaký nerv, který to způsobuje, kdyby mi k tomu mohl něco říct.
Dr. Pavel Boček
——————–
Ano, to je zase jiný typ katetrizační léčby a jak jste sama řekla, katetrizační léčba arytmií, tedy tzv. ablační léčba a právě ta ablace znamená, že lékař zavede katetr, který je jiný, není to ta cévka, kudy protéká kontrastní látka, je to katetr, kde jsou vodivé dráhy a on snímá EKG z vnitřku srdce a vymapuje tam, kudy běhají arytmie v tom srdci, a když najde ty dráhy elektrického vzruchu, tzv. kde to běhá, tak zahřeje tu dráhu. Něco jako v mikrovlnce, stejným způsobem, a ty dráhy přestanou být elektricky aktivní a tím se zruší ta arytmie.
mluvčí 1,
——————–
Chápu to správně tak, že katetrizační ablace znamená úplné uzdravení pacienta.
Dr. Pavel Boček
——————–
Záleží na typu arytmie. Jakou pravděpodobnost máme, že docílíme toho, že se pacient úplně uzdraví, jsou arytmie, které jsou anatomicky relativně jednoduché. Opravdu jde o to, vyhledat tu nesprávnou dráhu a tu dráhu přerušit a tam ta účinnost – říkáme 99 %, 1 % , když ta dráha běží hluboko v srdečním svalu a nedá se tak hluboko zahřívat, abychom neproděravěli to srdce, to by byl malér. Ale pak jsou složitější arytmie, kde se snažíme postihnout více drah, nejčastější arytmie vůbec, fibrilace síně, právě taková arytmie, kde ty ablační výkony jsou podstatně složitější a ten efekt s nejlepšíma metodami, které dneska jsou dostupné, tak se pohybuje někde mezi 80, 90 %, čili není to vždy stoprocentní.
mluvčí 1,
——————–
A pacient je při vědomí nebo v anestezii?
Dr. Pavel Boček
——————–
Celkově bývá lehce sledovaný, to znamená, není uspaný jako při operaci, ale ty ablační výkony vnímají pacienti dobře, a proto se dělá ta sedace, aby byli klidní, aby jim to nedělalo velké potíže.
mluvčí 1,
——————–
Poslechneme si další telefonát. Dobrý večer.
mluvčí 4,
——————–
Dobrý večer. Domažlicko. Jemně. 77 let. Před 10 lety jsem měla operaci srdeční chlopně, po pěti letech se mi špatně dýchalo, tak mně dali kardiostimulátor a beru betalok, warfarin, tritace, digoxin, vespyron, rozsukart, afon. A jinak právě je mi moc dobře 10 let, ale jako nohy mě otékají u kotníků a do kopce musím pomalu, to bych se jako zadýchala, tak se vždycky zastavím.
Dr. Pavel Boček
——————–
Já jsem nerozuměl úplně té otázce, protože popsal jste nějaký svůj stav a já nejsem schopen vám odpovědět, co s tím máte dělat, protože neznám spousta dalších údajů. Výkonnost vašeho srdíčka, jakou chlopeň jste měla operovanou, jaký typ té chlopně vám byl implantován. Ano, ale tohle musíte probrat se svým kardiologem, to opravdu není na telefonické řešení.
mluvčí 1,
——————–
Vrátíme se k našemu tématu. Neprobrali jsme rizika katetrizační ablace, je spojená s jakými riziky.
Dr. Pavel Boček
——————–
Jdeme mluvit pouze o ablaci nebo o katetrizacích? Protože těch rizik je.
mluvčí 1,
——————–
Lze to říci obecně o katetrizacích?
Dr. Pavel Boček
——————–
Tak obecně největší například při těch koronárních a katetrizačních výkonech dneska byly nejvíce rizika v místě přístupu. To byla, dokud se dělalo všecko přes třísla. Tam bylo nejvíce komplikací, tím, že se katetrizuje převážně přes tepny v zápěstí, tak tyto komplikace jsou dneska minimální, ale samozřejmě může docházet ke komplikacím například tím, když ten katetr by uloupl sklerotický plát v té věnčité tepně. V jejím začátku. Tak to by byl problém, ale dá se to řešit, jsme na to vždycky připravení, kdyby se to stalo, abychom to mohli vyřešit u těch ablačních metod, tam samozřejmě, protože se zahřívá ta tkáň, tak můžou nastat například ta proděravění srdce – perforace.
mluvčí 1,
——————–
To zní hrozně.
Dr. Pavel Boček
——————–
Hrozně, je to ale strašně málo časté a já musím říct, že si nepamatuju pacienta, který by měl takovouhle vážnou komplikaci. Můžou vznikat perikadiální výpadky, výpadky v tom osrdečníku, to všecko je indukováno těmi výkony, které se tam dělají, ale jak říkám, každé pracoviště, které provádí tyto výkony, musí být na komplikace připraveno a musí vědět, jak je řešit.
mluvčí 5,
——————–
Dobrý večer. Pozítří na to nastupuju, na chlopeň. Budou vyměňovat touto cestou a mám strašně strach, stou katedrizací to budou dělat, tak jestli by mě pan doktor řekl, jestli se mám bát, nebo jak to bude vypadat.
Dr. Pavel Boček
——————–
Tak to je opět dotaz spíš na vašeho lékaře, který vás indikoval a na ty lékaře, který vám provádět ten výkon budou, protože zcela jistě s vámi rozebírali, proč volí tuto metodu, proč ne v operaci a podobně, čili tam je to hlavně o informaci o rizikovosti toho pacienta a rizikovosti té procedury toho výkonu. A vždycky, když nabízíme pacientovi jakýkoliv výkon, ať už operační nebo katetrizační, tak samozřejmě musí převažovat riziko té nemoci, kterou bychom neléčili nad rizikem toho výkonu, který bude prováděn, takže pokud vám to váš lékař doporučil, tak zcela jistě tohle zvážil a pak není čeho se bát, více je třeba bát se té nemoci samotné.
mluvčí 5,
——————–
No, katetrizaci mi dělali už třikrát, jednou jsem byla v Praze a třikrát ve Varech, jednou do třísel a třikrát do ruky. Tak to takhle znám, to jsem měla všechno v pořádku a teď mi zjistili, že mám chlopeň strašně jako svraštělou jako špatnou.
Dr. Pavel Boček
——————–
Zúženou.
mluvčí 5,
——————–
Takže mám tady už papíry vypsaný a všechno a ve čtvrtek nastupuju v sedm hodin ráno na výkon.
Dr. Pavel Boček
——————–
Tak vám popřejeme, aby všecko proběhlo bez komplikací a určitě se nebojíte, všecko je připraveno.
mluvčí 5,
——————–
Víte, co mně už je 81.
Dr. Pavel Boček
——————–
Ale to nejste zdaleka nejstarší, kdo podstupuje tyto výkony. Právě pro lidi ve vyšším věku jsou katetrizační výkony mnohem přijatelnější než operační náhrady chlopní a podobně.
mluvčí 1,
——————–
My vám děkujeme za zavolání, budeme se věnovat dalším dotazům, na slyšenou.
mluvčí 1,
——————–
Prosím pana doktora o vysvětlení, co to je a radiofrekvenční ablace.
Dr. Pavel Boček
——————–
O tom jsme de facto mluvili, my jsme mluvili o ablační léčbě arytmií a ta ablace to je přerušení drah, ve kterých v srdci běhají ty arytmie, tak se dělá několika metodami, ta radiofrekvenční ablace, čili zahřátí té tkáně radiofrekvenčními vlnami je nejčastější a byla jedna z prvních, která se používala, ale dá se používat i kryoablace, tedy zmražení těch drah, anebo dneska pulzní vlna, je to jenom jeden z typů, jak se přerušují ty dráhy pro arytmie.
mluvčí 1,
——————–
Pokud se jedná o ischemickou chorobu srdeční, ta se léčí v současné době metodou PCI, co si pod tím máme představit, pane doktore?
Dr. Pavel Boček
——————–
Ta perkutánní koronární intervence, neboli PCI vlastně spočívá v tom, že operatér zavede do zúžené tepny nejprve takový tenounký drátek, který je velmi jemný na svém konci, aby nepoškodil cévu při svém průniku, zavede ho skrze to zúžené místo a potom drátku tam vlastně doveze balonek, balonkový katetr, kde balonek se dá do zúženého místa a nafoukne se tak, aby roztáhl to zúžené místo, aby vlastně došlo k rozrušení sklerotického plátu, který je podkladem zúžení a poté se balonek zase vyfoukne, sníží se tlak, vyndá se ven a následně se tam implantuje stent, to probíhá vlastně úplně stejně, protože stent, to si můžete představit, jako například perko do propisovačky, které je namačkáno na balonkový katetr, a na tom balonku ho dovezeme do toho zúženého místa, které jsme předtím ošetřili tou dilatací, roztažením a tím, že zase nafoukneme balonek, tak ten stent se rozvine, udělá se z něj trubička, a když balonek sfoukneme a vyndáme, trubička zůstává v cévě a drží cévu otevřenou a tím je céva ošetřena.
mluvčí 1,
——————–
Takže výsledkem této metody PC je vlastně lepší průtok krve, zrušení, to, pro které pacienty je tato metoda určena, nebo spíše jsou pacienti, kteří nemohou podstoupit.
Dr. Pavel Boček
——————–
Tak samozřejmě vždycky záleží hlavně na nálezu, na těch věnčitých tepnách, některé nálezy jsou tak pokročilé nebo tak anatomicky nevhodné na to, aby se upravovali touto metodou katetrizační, že jsme rádi, že máme kardiochirurgy a ti potom nastoupí a spraví ty věci, kam my se nedostaneme. Našijí bypasss. Klasická operace, revaskularizační bypass a jak říkám, záleží to hlavně na postižení těch věnčitých tepen, jestli je to difuzní, to znamená všude sklerotické cévy, které leckdy můžou hrozit právě nějakými komplikacemi mechanickými, nebo jestli je to v takových místech, kde i krátké nafouknutí balonků je nebezpečné, tak tam samozřejmě má přednost kardiochirurgická léčba.
mluvčí 1,
——————–
Dalším léčebným výkonem je rotablace, kdy se k ní přistupuje, u kterých pacientů?
Dr. Pavel Boček
——————–
To je metoda, která se používá méně často, protože máme alternativu místo rotablace nechat udělat bypasssy a používá se především tam, kde ty cévy jsou výrazně těsně zúženy a kde v těch sklerotických plátech je usazeno hodně vápníku, ten vápník nám znemožňuje dost často i dostat se balonkem do toho zúženého místa, nebo když ten balonek chceme nafouknout, tak ty kamenné hmoty vlastně ty balonky prořezávají, takže nejde nafouknout a tam se může použít ta rotablace , kde se stenózou zase tenkým drátkem tzv. vodičem jako při té balonkové dilataci a potom vodiči se tam zavede olivka, která je vlastně brusná a tím, že se roztáčí na vysoké otáčky, tak vybrousí cestu v tom kamenitém prostoru pro balonky a pro další ošetření, takže potom následuje případně další zákrok. Ještě po rotablaci jistě následuje další dilatace tím balonkem a implantace stentu, rotablace je jenom přípravná část.
mluvčí 1,
——————–
Přečtu další dotaz, co je příčinou zúžení cévy. Měl jsem takový problém, přitom mám hodně pohybu. Už je to tedy v pořádku? Doufám, že už se mě to podruhé nebude týkat.
Dr. Pavel Boček
——————–
Ty cévy, ať jsou to koronární nebo jiné cévy v těle, tak samozřejmě se zužují tím, že vznikají aterosklerotické pláty aterosklerotické hmoty v té cévě, a to je asi obecně známo, že je spousta rizikových faktorů, které k tomu zužování vedou, jsou to kuřáci, velice ohrožení diabetici, ale i lidé s vysokým cholesterolem, s vysokým tlakem, to jsou ty nejčastější rizikové faktory. Takže ono taky neplatí, že když se odstraní to zúžení například tou PC a implantuje se stent, že je vystaráno na celý život, protože ty stenózy můžou vznikat v jiných místech, ale i v těch místech, které jsme již ošetřili.
mluvčí 1,
——————–
Z intervenčních léčebných výkonů v kardiologii jsme ještě neprobrali septální ablaci. Ta se provádí při kardiomyopatii, což je?
Dr. Pavel Boček
——————–
To je speciální onemocnění srdečního svalu a speciální typ kardiomyopatie, kdy zbytní srdeční sval v místě přepážky mezi komorami, tam normální srdeční sval má někde kolem 8–10 mm tloušťku a tady u těch septálních hypertrofií může mít tloušťku třeba 18, 20 mm. Tam nastává problém, protože ten sval se vydouvá při stažení srdce do výtokového traktu a z levé komory nemůže odtékat krev do aorty a do organismu, takže je třeba ten sval nějak zmenšit a septální ablace je metoda, nedělá se tak často, ale občas se dělá, kde vytváříme umělý infarkt v místě toho zesíleného srdečního svalu, protože každá jizva zmenší objem toho svalu a dělá se to tak, že se ty speciální katetry zavedou do tepny, do větve koronárních tepen, které zásobují právě tu oblast té přepážky. V místě, kde je nejsilnější ta svalovina a z této větve se udělá uměle trombóza, to znamená, ucpe se ta céva a tím vzniká řízený infarkt v tom místě, kde potřebujeme a jak se tento infarkt hojí jizvou, tak dochází ke ztenčení té svaloviny a tím není obstrukce toho výtokového traktu tak veliká nebo vymizí zcela.
mluvčí 1,
——————–
Je to nebolestivý zákrok?
Dr. Pavel Boček
——————–
To bolí jako infarkt. A děláme tam infarkt, takže bohužel bolesti na hrudníku přitom jsou, ale samozřejmě pacient je přitom sledován a farmakologicky ovlivněn tak, aby to pro něj nebylo nepřijatelné.
mluvčí 1,
——————–
Asi je důležité říci, že kardiomyopatie může být až životu nebezpečný stav, takže je třeba to řešit. Napsal nám posluchač. Je mi 79 let, při zátěži i do schodů si musím sednout byť jen krátce. Mám arytmii, co s tím? A pak napsala také paní Marie, jestli léčíte arytmie a jak. Takže to souvisí.
Dr. Pavel Boček
——————–
Samozřejmě, to jsou zase indicie, které mohou být způsobeny spousty příčinami, jedna z nich je ischemická choroba srdeční, tedy zúžené některé ty věnčité tepny, ne vždycky se zúžení tepen projevuje jako angína pectoris nebo bolest na hrudníku. Při zatížení ale u některých lidí naopak převládá ta dušnost a nutnost si odpočinout, takže bez podrobného vyšetření se tohle nedá úplně říct. A pokud je to způsobeno arytmií, tak zase bohužel těch arytmií je celá řada, některé jsou indikovány k ablační léčbě, jak jsme o ní už mluvili, některé se řeší farmakologicky, léky.
mluvčí 1,
——————–
Mohl byste ještě v krátkosti shrnout výhody a případná rizika katetrizačních léčebných výkonů v porovnání tedy s klasickou kardiologickou léčbou?
Dr. Pavel Boček
——————–
Pokud to srovnáváme s farmakoterapií, tak samozřejmě katetrizační metody mají efekt chirurgických metod, to znamená, pacient přichází s problémem. A ze sálu už odchází bez problémů. To je veliká výhoda, ale nemůžeme si představovat, že katetrizace vše vyřeší. Říkali jsme o tom, že rizikové faktory, které vedou k ucpávání tepen, jsou ovlivnitelné do určité míry, takže těm pacientům dále zůstává farmakoterapie, snažíme se maximálně ovlivnit ta rizika, která vedou k dalšímu ucpávání cév, takže není to tak, že uděláme výkon a pacienty necháme bez léků, to jsou věci, které se doplňují.
mluvčí 1,
——————–
končí lékařská poradna. Za všechny informace a rady děkuji Dr. Pavlu Bočkovi z kardiologie Plzeň, ať se vám daří, na slyšenou.
Přidejte odpověď