Jak na bolesti

Hostem v ČRo Dvojka – Káva o čtvrté byl doc. Jiří Kozák, primář centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů právě při klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy,
——————–
Řekněte mi, pane docente, co je nejčastější příčina bolesti?

doc. Jiří Kozák
——————–
No nejčastější dokonce v celé Evropě a možná i na celém světě jsou bolesti zad. To je taková, jak se říká, dokonce epidemie bolestí zad a má to dopady i nejenom na to zdraví, i na tu ekonomiku a v podstatě způsobilost k různým činnostem, na pracovní neschopnost atd. takže to je na prvním místě. Bolesti zad.

moderátorka
——————–
No a po jak dlouhé době můžeme říct, že ta bolest už způsobuje třeba psychické problémy i u té bolesti zad?

doc. Jiří Kozák
——————–
to je dobrý dotaz, protože může se to zdát, že to vzniká až při chronické bolesti, která začíná většinou po měsících. Říká se po třech až šesti měsících, ale záleží taky na osobnosti. Jsou osobnosti, které něco bolí, třeba ani ne týden a už začínají být jako nepříjemní k okolí a začínají si stěžovat, nadávat manželovi nebo manželce atd. čili někdo má ty příznaky chronické bolesti, říká se tomu hostilita, nesnášenlivost a i deprese brzo a někdo je naopak takovej ten odolnej Indián, držák, že vydrží dlouho. A zjistíte ke svému překvapení, že ten člověk má velký bolesti a obtíže a přitom se chová velice vstřícně a není to na něm znát. Ale zase abychom jsme trošku se stáhli z toho humoru, obecně se dá říct, že většinou ta chronifikace začíná řádově po měsících, od tří měsíců se počítá, že ta bolest je chronická.

moderátorka
——————–
Čili tam už by potom mohlo dojít třeba i k nějakým těm problémům. Tak jakou roli právě v odhalení a léčbě bolesti hraje psychosomatika?

doc. Jiří Kozák
——————–
Ta hraje výraznou roli zejména u té bolesti chronické, proto u bolesti akutní to není až takový problém, protože akutní bolestí se zabývají samozřejmě skoro všechny obory a je to interna, chirurgie atd., pooperační bolest a takové věci, takže ta bolest je jako jednoznačná, tam platí ty naše škály bolesti, čili člověk řekne, to bolí na pěti z 10 a můžeme podle toho uvažovat, ale u těch chronických pacientů je to trochu složitější, protože ta psychika není jenom trochu strach z bolesti, ale Říká se, že tam chronická deprese dominuje, to znamená, že ten člověk psychicky může i být, jak se říká, dole, trošku jako psychicky bez nálady atd. nemusí být vyloženě deprese, ale může to být člověk, který se neumí ani radovat ze života, protože pořád v té hlavě má tu chronickou bolest. Čili dá se říct, že to určitě má vliv na ty psychické změny a ten člověk může mít opravdu problémy i v těch interpersonálních vztazích i v práci, i v tom rodinném životě. U těch chroniků je vyšší rozvodovost, jsou tam sociální problémy se zaměstnáním atd.

, moderátorka
——————–
Zmínil jste i deprese. Tak po jak dlouhé době můžeme třeba říct, že to může sklouznout nebo vyústit až opravdu v ty depresivní stavy?

doc. Jiří Kozák
——————–
Myslím si, že to hodně záleží na tom, jak ta bolest trvá, jestli se jí daří, těm odborníkům jí trošku jaksi ztlumit, to je jedna věc, potom, záleží také na té osobnosti. Jak jsem říkal, častější výpadky mají ženy spíš než muži, protože se říká, že ženy víc vydrží obecně ve všech směrech v životě. Ti chlapi jsou spíš na to akutní zvládání té rychlé bolesti, ale pak zase dlouho nevydrží, pak si jdou stěžovat. Čili tomu se říká práh bolesti, ženy mají nižší práh bolesti, rychleji si začnou stěžovat, ale pak s tím vydrží daleko dýl a daleko odolněji a ti chlapi vydrží větší bolest ze začátku, ale pak je to skolí rychle.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
No, pacient, asi mi to potvrdíte. I ze své dlouholeté praxe chce znát jasnou příčinu té bolesti, tak dokáže od vás jako od odborníka, řekněme, lehce přijmout, když mu řeknete, že ta příčina jeho bolesti je psychická?

doc. Jiří Kozák
——————–
zase velmi dobrý dotaz, protože to je trošku takový oříšek právě u těch chronických pacientů. Málokdo si dokáže hned ze začátku, první měsíce, tomu říkám začátek u té chronické oblasti, přiznat, do jaké míry je tam ta psychická komponenta. My, když vidíme toho chronického pacienta, tak první, co se snažíme v té své hlavě hodnotit, do jaké míry je tam ta psychická komponenta, do jaké míry je ta somatická. Když bych to řekl jasněji, tak pokud je to akutní bolest, je to úraz atd. tak ta somatická úplně převažuje, to znamená to tělo, ale pokud čím dýl ta bolest trvá, tak tím víc potom převažuje ta psychická komponenta, no a my musíme při tom prvním vyšetření, když máme toho chronického pacienta si to jaksi v hlavě srovnat, do jaké míry je tam ještě ta příčina třeba, dejme tomu, z nějakého, jak se říká, generátoru bolesti, v uvozovkách, to bývají ty různé poruchy zad, různé poruchy plotýnek a podobně, do jaké míry je tam tahle příčina a do jaké míry už je tam spíš taková nadstavba v té psychické zóně. Dokonce se dá říct, že někdy už ta příčina je vyřešená, to někdy ty chirurgické obory. Třeba napíšu do zprávy: Z naší stránky je ten kloub v dobrém postavení, my už nemáme s tím co dělat, čili ta somatická příčina už je jaksi vyřešená, ale my vidíme, že ten člověk má obtíže dál, byť tam na všech zobrazovacích metodách už není žádná příčina.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Já jsem říkala, že si budeme povídat i o tom, jak dlouho trvá najít příčinu bolesti, tak u kterých bolestí je to třeba nejkomplikovanější? Máte nějaký rekord, pane docente?

doc. Jiří Kozák
——————–
Rekord. Někdy je to od dveří, tzv. rekord, jak říkáte, jako příklad, když máte třeba, jak se říká, neuropatická bolest, postižení nervů a vidíte, že u dveří přijde člověk a řekne, že měl herpes pásový opar a vidíte, že si nemůže na něco ani sáhnout, to znamená, že tam nemá oděv, třeba tričko na rameni nebo na hrudníku, protože to strašně bolí, takže od dveří už vidíte, že prostě se nemůže sáhnout ani na ten hrudník, kde měl ten pásový opar, tak vy můžete už z toho vsedě vidět, že to bude asi pásový opar, když je to třeba typicky mezi žebrama, jsou i takový případy, ale to ale není zase takový vítězství, protože zrovna tyhle ty bolesti se někdy dost špatně léčí. Takže to možná bude taky téma, že se k tomu dostaneme, že jsou bolesti, který se opravdu léčí hůř a velice těžko a musíme třeba dělat kombinaci léků. To jsou právě ty neuropatické bolesti s postižením nějakých nervů, ať už je tam třeba infekce, jak jsem říkal, pás, nebo přerušení nervu a tak dál, tak ty se léčí hůř.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Bolest zad, jak jste říkal, patří k těm nejčastějším bolestem, které máme, já bych si tipla, že na druhém místě je bolest hlavy. Je to tak, nebo ne?

doc. Jiří Kozák
——————–
Nechce se mi říkat, že nemáte úplně pravdu. Ta bolest hlavy je hodně nahoře a na druhém místě jsou bolesti kloubů, takový ty osteoartrózy, který potom čekají skoro většinu populace v tom vyšším věku. Čili bolesti zad jsou častý i v mladším věku, i ve starším, ale bolesti kloubů, ty postihnou skoro každýho potom v tom vyšším věku. Bohužel ty degenerativní změny se nikomu nevyhnou, i těm zapřísáhlým sportovcům, kteří nám krásně běhají v 90 třeba nebo v 80, ale už vidíme, že už ten výkon tam není, bývá to hlavně kvůli tomu, že stárnou ty klouby a celý.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
A organismus, no a jak je složité zbavit člověka, který má bolesti kloubů, všech velkých kloubů v těle, právě té bolesti urputné?

doc. Jiří Kozák
——————–
No, zbavit kohokoliv, kdo má tu chronickou bolest, úplně bolesti, bývá velice složitý problém. Když se najde ta příčina třeba u někoho, když má bolavý kloub, rameno, ta příčina se vyřeší. Ten člověk je odolnej a v podstatě tu bolest pak neuvádí, protože skutečně ví právě o té bolesti, která byla takhle racionálně vyřešena, tak tam to jde, ale pokud ten člověk má chronický bolesti ve smyslu třeba postupující osteoartrózy, tak samozřejmě mu dáváme léky, abychom ho té bolesti ne úplně třeba zbavili, ale abychom mu umožnili kvalitnější život. To je ten náš cíl. Takže my, když mu dáme léky, správnou rehabilitaci, správně mu vysvětlíme, jak se má hýbat atd. tak ten člověk léky, plus rehabilitace, plus nějaká edukace ve své činnosti, může potom být mnohem lepší a může to být někdy pro něj snesitelný. Může mít radost i z toho, že má lepší život, že se může věnovat svým aktivitám a není to tak zničující.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Když se podíváme teď na ty bolesti hlavy, tak mnozí mluví o migréně, ale ono to nemusí být hned migréna, tak, jak je pro vás. Tak je důležité pojmenovat přesně ten typ bolesti hlavy, kterou ten pacient má?

doc. Jiří Kozák
——————–
Dokonce je odborná sekce pro léčby bolesti hlavy v republice, ty se věnují jenom bolestem hlavy a v podstatě, ta klasifikace je velice složitá, myslím v té obecné rovině, jak se ptáte, samozřejmě jsou příčiny třeba onkologické, ale tady k tomu se nebudeme vyjadřovat. Ale typické velké skupiny jsou tzv. migréna, která se projevuje ve svých typických příznacích a pak tzv. tenzní bolest hlavy, takový ty nejčastější, co vídáme, ta migréna má svoje typické projevy, to znamená, že ten člověk má záchvaty třeba pulsující bolesti nebo v polovině hlavy má třeba auru. To znamená, že cítí, že ta bolest přichází, potom mu vadí světlo, hluk při tom záchvatu, musí si lehnout. Takže my se zeptáme na mnohé ty příznaky, které jsou typické pro migrénu a pokud je splňuje, tak je to migrenózní bolest. Pokud je to tenzní bolest, většinou ta bolest je spíše tupá, tlaková, stálá, hodně bývá závislá na stresu, napětí, pracovním přetížení a v podstatě, když se vyřeší tyhle ty problémy, které vyvolávají tu bolest, může být snadněji zvládnutelná. Ta migréna bývá často složitá, dneska ale má velké perspektivy. Už existuje tzv. biologická léčba migrény, což je úžasný pro migréniky, když se dostanu na pracoviště, které léčí migrény, to naše pracoviště není takový specializovaný a dostane se k biologické léčbě, tak už potom nemusí třeba pojídat tolik těch silných léků Antimigrénik.

moderátorka
——————–
Co to je chronický stres? Jak bolí chronický stres, pane docente?

doc. Jiří Kozák
——————–
Nejsem psychiatr, ale už si říkám, občas takový malý psychiatr asi jsem, ale ten chronický stres je opravdu věc, která může člověka hodně ničit, a právě, že určitým vyústěním, když ten chronický stres má dennodenně, má těžkou práci, která ho neustále vyčerpává, tak může buďto vyhořet a upadnout do nějakého stavu vyčerpání psychického, anebo ten chronický stres může udělat tu věc, na kterou jste narazila už před tím, že může takzvaně somatizovat, čili ten chronický stres může udělat u něj to, že se to projeví nějakým příznakem tělesným. Můžou to být právě třeba ty bolesti zad nebo může tam být právě ta bolest hlavy z chronického stresu nebo to může být bolest žaludku, to je takový typický psychosomatický onemocnění. To by gastroenterologové nám určitě řekli víc. Nebo může mít i obtíže se střevy, může mít i takový jako dráždivý tračník, to jsou časté třeba průjmy, čili ta psychika, ten stres se promítá do psychiky a ta potom může extrémně působit na somatický obtíže, a to je právě důležitý to rozeznat.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Dnes si můžeme , pane docente, vyhledat, jak se říká, vygooglit snad všechny odpovědi na všechny naše otázky, které se týkají zdraví, mnozí při bolesti hledají odpověď, proč to či ono je bolí a jak to léčit. Právě na internetu vidíte třeba velký problém, řekněme, s nevhodnými, neúplnými informacemi, které těm pacientům při dejme tomu, jejich plánované samoléčbě mohou uškodit.

doc. Jiří Kozák
——————–
Spíš bych řekl, že jsou to informace, které nejsou odborně na výši, jinak ty odborný informace, pokud je ten člověk šikovný, tak si najde opravdu odpovídající stránky, které mají nějakou záruku, že člověk má pocit, že jsou to odborné stránky dobře vedené, čili tam to vůbec podle mě nevadí a my to můžeme probrat potom v té ordinaci. Já nejsem, že bych řekl, to máte z internetu, vůbec se spolu nebudeme bavit, to v žádném případě. Ale možná ta interpretace, tam je dobrý, aby potom byl rozhovor s tím lékařem, protože často tam může dojít k nějaký katastrofizaci, že tam ten člověk vidí ty následky, co to může mít a pak z toho má těžkou hlavu, takže možná je dobrý, i když si to člověk najde na tom internetu, což udělá každej skoro, tak si to potom probrat s tím lékařem, samozřejmě nedělat chytřejšího, než je ten lékař.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
A jaké jsou ty nejnovější metody léčby bolesti?

doc. Jiří Kozák
——————–
V té léčbě bolesti se dostáváme k tomu, že stejně jako ve všech oborech ta technika se dostává stále více dopředu a dneska samozřejmě na prvním místě jsou vždycky léky, to znamená farmaka na určité bolesti, ale potom jsou to metody další, ať už se opírají o rehabilitaci, psychoterapie atd. ale jsou i technické metody, které se věnují nějakým tzv. intervenčním metodám, to jsou různé druhy obstřiků, nebo se dávají různé neuromodulace. Stručně vysvětlím, obstřiky, to je to, že se píchá do nějakých bolestivých oblastí, nervů nebo těch struktur, třeba kloubních a dneska ten vývoj je tím rychlejší, že se zlepšily metody tzv. navigace. Umíme to zaměřit daleko líp. To znamená, dneska máme třeba ultrazvuk, který už není tak náročný, jednak není rizikový, jako třeba rentgen, jednak už je téměř v každé ordinaci,, od gynekologie počínaje až přes ortopedie, operační obory. Čili my umíme už dělat ty obstřiky cíleně pod tím ultrazvukem, to je jedna věc, ale tím to nekončí, i pod tím rentgenem umíme určité výkony a navíc máme technické možnosti, nejenom obyčejný obstřiky, ale třeba pomocí radiofrekvencí, ozonu, chladové terapie, ty struktury ovlivnit, proto ta technika jde tak rychle dopředu. A pak je ta Špička ledovce, to jsou tzv. neuromodulační metody.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
A to je co? Protože já jsem četla, že v České republice je právě ten postup neuro modulačními modely plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění, ale že ne každá bolest je tímhle tím způsobem léčitelná, tak by mě zajímalo právě, kdy a pro koho to funguje.

doc. Jiří Kozák
——————–
Ano, tak je to opravdu metoda, co se týče diagnostiky výběrová, to znamená, ne, že bychom si vybírali lidi bohatý, protože skutečně, jak jste správně řekla, je to hrazený pojišťovnou, čili může to dostat v podstatě každý, který se pro to hodí. Nicméně ta výběrovost spočívá, že to jsou ty nejdramatičtější bolestivé stavy a zejména třeba ty neurostimulace, kde se zavádí stimulační elektorát do oblasti páteře, čili velice podobný, jako když kardiologové zavádějí tu elektrodu do oblasti srdce pro poruchy rytmu, tak my to zavádíme do oblasti páteře. Na zadní stěnu míchy. Jestli někdo ví, co to je epidurál, čili to zavedení je do epidurálního prostoru, čili není to takový strašný drama, pod rentgenem a pak ten člověk si to může ovládat generátorem, který je podobný zase tomu kardiostimulačnímu a má takový ovladač, kterým si to může spouštět při bolesti, nicméně ten výběr těch pacientů je důležitý, aby to pro toho pacienta bylo skutečně vhodný. Nejvíc pacientů pro to vhodných, je, když mají třeba tzv. neuropatickou bolest v končetinách a nejčastější pacienti jsou po operacích páteře, kde už to nejde jinak léčit, většinou už to nejde zvládnout opioidy

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
A o kolik se tímhle způsobem dokáže zmírnit pacientovi bolest? Asi?

doc. Jiří Kozák
——————–
No, někdy hodně. Vždycky, když děláme tuhle metodu, jak říkám, je to přísně výběrový, ne každý se pro to hodí, ale my jim vždycky říkáme, když se nám zmírní bolest o 50 %, tak to berme jako úspěch. Všichni říkají hurá, 50 % by mně stačilo, většinou mají teda nějaký francouzský hole, tak odhodím hole a hurá, no jo, jenomže když to zavedeme, tak říkají: Potřebuju ještě kousek a druhý hledisko je, že ty lidi mají často silný opioidy na tu bolest, protože to jsou výběroví pacienti s velkou bolestí, a když se nám podaří zmírnit to dávkování těch opioidů nebo je úplně vysadit, tak to bereme jako obrovskej úspěch, protože ten člověk nemá léky, který ho ovlivňují.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
A co musí před zákrokem takový pacient podstoupit?

doc. Jiří Kozák
——————–
Je tam otázka hlavně diagnostiky, musíme přesně vědět, že to je ten pacient, který se na to hodí, čili pacient musí projít nějakým centrem léčby bolesti, který se tím zabývá. Je to téměř ve všech fakultních nemocnicích. Potom musí absolvovat ty vyšetření, řekli jsme příklad, po operacích páteře, čili ten pacient musí mít vyšetření neurochirurgické, že už není indikovaná další neurochirurgická operace, aby tam nebyla nějaká jak se říká nadstavba, tak musí mít i psychiatrické, aby tam nebyla nějaká závažná psychiatrická nemoc, musí mít neurologické, kdy ten neurolog musí říct, ano, tady je skutečně porucha vedení v tom postiženém nervu a musí ten, co dělá ty neuromodulace, to jsou algeziologové, říct, že skutečně tento pacient na základě těch vyšetření i jeho vyšetření algeziologicky je pro to vhodný, čili těch vyšetření je hodně. Ale první je, že přijde na to pracoviště, kde ty neuromodulace dělají a ten člověk řekne, tak a půjdete na ta vyšetření. A možná, že se pro to budete hodit.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
A bolí taková léčba nebo ne?

doc. Jiří Kozák
——————–
Já myslím, že moc nebolí, já sám to nemám. Ale když si člověk představí epidurální katetr, to si představí hodně žen, protože v tom rodili, takže je to zavedení epidurálně nějakého katetru pod rentgenem. Trvá to samozřejmě dýl, je složitější, se tam zafixovat a tak, a potom, když mu to funguje na lůžkách třeba, tak po týdnu může dostat ten generátor, čili jsou to dva malý výkony, který v podstatě my děláme v místním znecitlivění.


mluvčí 5,
——————–
Dobrý den, tady je Irena, já jsem se chtěla zeptat, měla jsem mrtvici na pravou stranu a pořád mě strašně bolí tříslo nebo taky kyčel, kromě toho špatně chodím, jestli bych se to dalo nějak? Byla jsem na rentgenu a za ortopedem a on mě říká, že to je následek té mrtvice, ale mně to pořád strašně bolí a i třeba teď, když sedím a mě nechce říct, co s tím mám dělat.

doc. Jiří Kozák
——————–
Bývá to někdy trochu problém právě po mozkových příhodách, že si člověk rozcvičí tu hybnost, ale bohužel třeba hned, anebo až po nějaký době tam vznikne ta bolest. Možná u paní, když ortoped řekl, že to není z jeho příčiny, tak zřejmě dělal nějaký rentgeny, zobrazovací vyšetření a ta kyčel je zřejmě v pořádku. A podle charakteru bolesti se dá říct, že to asi bude následek příčiny mozkový a potom ta léčba samozřejmě by měla spadat do rukou třeba neurologa nebo pracoviště léčby bolesti, to znamená, dají se na to vymyslet nějaké léky, které by pomohly od té bolesti, která má tzv. centrální neuropatický charakter, pokud ten ortoped tam nenašel příčinu v oblasti toho kloubu.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Takže paní Irena ideálně k neurologovi. Ano? Tak další volající, vítejte, dobrý den.

mluvčí 6,
——————–
Já bych měla dotaz ohledně mojí maminky. V roce 2020 prodělala selhání ledvin a krvácení do mozku a do míchy a od té doby tedy má neuropatickou bolest, navštěvujeme centrum bolesti. Bere opioidy, palexii, konopí lékařské, ale ta bolest tím, že ta mícha byla přerušená, jí vystřeluje z levé strany do břicha. Vždycky udělají nějaký jakoby cílený, paní doktorka zkouší prostě nějaký cílený obstřik pod sonem, ale prostě nic nepomáhá. Maminka prodělala i dvakrát mrtvici, takže nikdo moc jí narkózu třeba dávat nechce, ale chtěla jsem se zeptat, myslíte si, že by třeba se tohle mohlo u ní zkusit?

doc. Jiří Kozák
——————–
Tohle myslíte tu neuromodulaci? Ano? Já teda vás musím trošku zklamat, protože v tomto případě si myslím, že by to nebylo funkční, prostě tam, jak je ta porucha toho vedení, samozřejmě jsou i výjimečný případy, ale to do téhle kategorie nepatří, kdy se dávají i při velkým tom centrálním postižení neuromodulace, ale tady si myslím, že by jí ta modulace nepomohla, je to smutný a patří to k těm druhům nemocí, které se fakt nezvládají dnešníma vědomostmi zvládnout a myslím si, že vás léčí asi dobře. I zkouší teda ty periferní obstřiky, ale rozhodně tam to místo těch opioidů je určitě velice správný, samozřejmě musí se opatrně, protože má i selhávání ledvin, je to opravdu na centrum bolesti a myslím si, že to dělají dobře.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Děkuju za tuhle odpověď. Posluchač z Brna, kterému je 84 let, se vás ptá. Má karpální tunel na obou dlaních a bolest je vždy nad ránem, po probuzení ustává, po vstávání a krátkém cvičení. Ptá se, jestli je nutná operace, nebo jestli nějaké léky by to zvládli?

doc. Jiří Kozák
——————–
Asi zřejmě pán nebyl s tím nikde léčen, čili karpální tunely. Líčí to hezky, protože tam je typická ta noční bolest. Čili on může mít radost z toho, že je typický, ale určitě nemá radost z bolesti. Ta léčba, tady je mnoho možností, jednak to je farmakologická léčba, to jsou tzv. antineuropatické léky, to by se na to musel zeptat u neurologů. Potom jsou možné i obstřiky těch karpálních tunelů, kdy se přímo obstřikuje ten nervus, mediánus a může to také pomoct, pokud je to mírný výskyt, anebo potom samozřejmě operace těch nervů, který dělají ten syndrom karpálního tunelu, což jsou relativně jednoduché operace neurochirurgické, většinou pod mikroskopem nebo jinou technikou.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Posluchač Pavel vás zdraví a ptá se, jakou bolest může způsobit krční páteř a jak ji poznat od revmatismu?

doc. Jiří Kozák
——————–
To je hodně široký dotaz, samozřejmě krční páteř, to je, jako kdybychom řekli, jak může působit bolest, břicho, tak tam by toho mohlo být taky hodně v té krční páteři, samozřejmě mnoho struktur, ale většinou bolesti krční páteře bývají z oblasti páteře a jejich skloubení, tam jde o to, jestli ty bolesti vystřelují do rukou nebo nevystřelují, je potřeba tam udělat zobrazovací vyšetření a vidět, co se jedná za bolest, tu bolest rozebrat, jakého charakteru atd. samozřejmě revmatismus je onemocnění, které má určitou etiologii specifickou a pokud ten člověk si myslí, že má třeba revmatické bolesti, ať už krční páteře nebo kloubů, tak se musí udělat specifické náběry, odběry, tzv. revmatoidní markery a potom samozřejmě, pokud jsou pozitivní, tak je na to i specifická léčba.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Ptá se také, jestli revma je dědičné.

doc. Jiří Kozák
——————–
Můžou tam být dispozice. Určitě. Takže se v anamnéze ptáme, jestli v rodině toto onemocnění nebylo.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Další dotaz je tady od posluchačky Moniky, která vás zdraví a ptá se, jestli se často setkáváte s hypochondry, kteří uzdravení být ani snad nechtějí, neboť byste jim vzal téma a program dne?

doc. Jiří Kozák
——————–
Hezký dotaz, zdravím paní Moniku. my v medicíně neradi říkáme slovo hypochondr, ale říkáme třeba tomu tak hezky nadstavba nebo účelové reakce nebo ziskové, forenzní tendence. Má to různé takové přezdívky s tím, když ten člověk chce získat sekundární výhody z toho svého chování, bývá to často třeba u žen, když třeba jsou už ve věku, kdy jim ubývá třeba trošku sil i třeba nějak na vzhledu a podobně, tak můžou potom tímto způsobem si vynucovat něco, nebo to můžou být lidi, který chtějí získat z toho zisky finanční. Tomu se říká tzv. forenzní jednání nebo to můžou být lidi, který získá rodinné výhody, čili muž, který chce ležet hezky na tom gauči a chce být ošetřován, opatřován manželkou, tak můžou být různé příčiny, ale samozřejmě se s tím určitým divadlem setkáváme velice často.



mluvčí 8,
——————–

U telefonu Robert, chtěl bych se zeptat, mívám bolesti. Na pravé straně, v bederní části. Je mi 44, aktivně cvičím, nikdy jsem tuhle bolest nemýval a teďka v poslední době se mi stalo, že třeba při zátěži, ať již cvičím třeba dřepy, tak mi vystřelí jakoby s týhle tý části bolest. Já se pak nemůžu, no. Trvá mi to 23 dní, než se z toho dostanu, jestli mi může pan nocen poradit nějakou příčinu.

doc. Jiří Kozák
——————–
Vás se jaksi pokouší tzv. akutní lumbago, takže míváte, jak se říká lidově, i trošku housera a je to možná tím, že jste zřejmě dost fyzicky angažovaný, že jste asi zvyklý sportovat. A pokud to nevystřeluje do nohou, což asi ne, tak je to takové onemocnění, které nebývá závažné. Určitě by to chtělo navštívit odborníka, aby se na ty záda podíval, potom by bylo vhodný si najít rehabilitaci, která vám doporučí cvičení, který je pro vás vhodný, velmi častým problémem, proč se to lidem stává, že cvičí nevhodně,, zejména jsou to posilovny, ty lidi dělají cvičení, který jsou hypermobilní, mají uvolněný třeba vazy a cvičí třeba intenzivně jógu nebo takový věci, který ještě jim zhorší třeba tu mobilitu těch kloubů. A pak se o ně pokoušejí právě takovýhle věci, takže doporučil bych navštívit rehabilitaci. Eventuálně jiného odborníka na pohybový systém a eventuálně, jestli bude chtít zobrazovací vyšetření, aby se podíval na tu páteř.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Další dotaz, ten vám poslal Filip a píše rychlý dotaz pro moji ženu Petru. Do auta, která teď řídí, mohou problémy s bolestmi břicha, konkrétně v levém podbřišku, souviset se stavem mysli?

doc. Jiří Kozák
——————–
Tak já zdravím paní Petru do auta, doufám, že jí moc nerozruším. Samozřejmě může to souviset se stavem mysli, ale vždycky, když máme třeba bolesti břicha, které trvají nějakou dobu, tak je dobré si ověřit, že tam není nějaká příčina této bolesti, většinou říkáme, když máme 14 dní, tři týdny, bolest, která je nová, která se nám nově objevila, může to být i bolest břicha, tak je dobré se nechat vyšetřit a potom může samozřejmě to souviset. Břišní bolesti jsou typické někdy zejména u malých dětí, že jsou psychogenní, ale když je to bolest, která sedí v určitém místě a je nově vzniklá a nepřestává, tak se nechat vyšetřit nejdřív a pak je to možné.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Paní Dana píše, že jde do centra bolesti v lednu a už se nemůže dočkat, ale ptá se na efekt kapsaicinových náplastí?

doc. Jiří Kozák
——————–
Kapsaicinových náplastí je mnoho druhů, v lékárně jsou volně prodejné taky, které mají nízkou koncentraci toho kapsaicinu, čili extrakt pálivých papriček. To asi lidi ví, takže to je docela dobrý na bolest, to se běžně dá koupit, ale pak jsou kapsaicinový náplasti, který myslí asi paní. Ty nemůžeme říct, jak se jmenují, do rádia, ale v podstatě mají vyšší koncentraci toho kapsaicinu, to se aplikuje potom na ambulanci pod dohledem lékaře a zdravotnického personálu v lokální anestezii a ty můžou výborně působit na tzv. neuropatickou bolest, zmiňoval jsem tady třeba herpetickou neurologii, čili po pásovém oparu a tam může kapsaicinová náplast někdy to i úplně vyléčit.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Bolest bývá často synonymem pro stáří. Pane docente, souhlasíte s tím?

doc. Jiří Kozák
——————–
Ani ne. Já si myslím, že bolest bych řekl, že i u lidí ve vyšším věku je hrozně závislá na tom člověku, jak se k tomu životu staví, protože v podstatě v tom určitém věku už je to téměř přirozený, že ten člověk, když vstává, tak se musí rozhýbat. Nebo neudělá všechny exkurze nebo všechny pohyby, které udělá ten mladý člověk atd. ale může mít velice dobrou náladu a může to dobře zvládat. Myslím, že v tom vyšším věku je strašně důležitý, si zachovat určitou aktivitu, aktivní přístup, dobrou náladu atd. není to vždycky jednoduchý, hlavně, když ty lidi jsou třeba osamělý, potom potřebují komunikovat, a když nemají dostatek komunikace nebo ztratí třeba partnera, tak samozřejmě se to snoubí bohužel s tou depresí a s tou náladou, čili neřekl bych, že ten vyšší věk musí nutně souviset s nějakou těžkou bolestí, ale ten vyšší věk musí být aktivní.

Patricie Strouhalová, moderátorka
——————–
Já moc děkuju za to, že jste si udělal čas pro vysílání kávy o čtvrté na naše posluchače i za to vaše poselství, naším dnešním hostem byl pan doc. Jiří Kozák, primář centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů při klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy.