Finální verze návrhu důchodové reformy 

 

 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil důchodovou reformu. Schválit ji chce během příštího roku. Beze změn podle něj hrozí, že penzijní systém přestane fungovat. Opozice má k materiálu výhrady. Největší změny: postupně zvyšování odchodu do důchodu podle délky dožití i nový výpočet pro budoucí penze. Návrh taky počítá s hranicí minimální částky, 20 procenty průměrné mzdy. Kolapsu penzijního systému se obávají i ekonomové. Částka na výplatu důchodů totiž stále výrazně roste. Na druhou stranu navrhované změny jsou podle expertů mírné a nejde tak o skutečnou reformu. Další postupné zvyšování věku odchodu do důchodu podle délky dožití nebo nový výpočet pro budoucí penze. Ministr práce Marian Jurečka představil finální verzi návrhu důchodové reformy. Schválit ji chce příští rok, beze změn by podle něj hrozilo, že současný penzijní systém přestane fungovat. Objem peněz vydaných na důchody totiž stále roste a příští rok by měl tvořit téměř třetinu všech výdajů státu.

Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Je tady návrh důchodové reformy, který opravdu obsahuje takové změny, abychom dokázali zajistit důstojné férové důchody pro současné důchodce, ale také i pro jejich děti a i vnoučata.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Zveřejnit má ministerstvo celý materiál zítra. K jeho avizované podobě má ale už teď výhrady opozice.

Aleš Juchelka, místopředseda poslaneckého klubu; stínový ministr práce a sociálních věcí /ANO/
——————–
Ten první pocit je ten, že se vlastně mění parametry u zvyšování věku odchodu do důchodu a vlastně snižování tempa růstu důchodu, takže opět je to jenom změna parametrů, nevíme vůbec vlastně ty finance, které by se do toho systému měly nově vlít.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Návrh ministra Jurečky obsahuje celkem 12 opatření. Některé změny by se měly týkat všech, a to například odsouvání důchodového věku, které bude nově stanovené podle věku dožití. Každý by tak měl v 50 letech přesně vědět, kdy půjde do penze. Například člověk narozený v roce 1965 měl v 50 letech střední délku dožití zhruba dalších 30 let. S ročníkem 1965 se pak budou porovnávat další ročníky. Třeba lidé narození, o čtyři roky později už mají délku dožití o něco vyšší, proto jim poroste i věk odchodu do důchodu. Podle návrhu by měl každý strávit alespoň 21,5 roku v penzi. Výše minimálního důchodu by pak měla být 20 % průměrné mzdy. Výpočet nových důchodu by se měl zároveň postupně snížit. A teď to zásadní pro rodiny: výchovné u prvního a druhého dítěte bude nahrazeno rodinným vyměřovacím základem. Novinkou by mělo být také dobrovolné sdílení základu pro výpočet důchodu pro manžele. Jejich odvody sociálního pojištění by za dobu trvání sňatku byly započitatelné společně a rozděleny. Vyměřen by jim pak byl zhruba stejný důchod. Tolik stručný přehled, ale my to teď probereme velice podrobně, protože se mnou ve studiu už je Iva Mirhautová, vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek z Ministerstva práce a sociálních věcí, vítám vás, hezký večer.

Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
Hezký večer.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Tak já jsem to tak stručně shrnula, ale můžeme si dát nějaký možná modelový příklad, co by se pro koho mohlo změnit. Dejme tomu, že jsem žena, 50 let, mám tři děti, jsem vdaná. Jak se mi bude počítat důchod, co mě čeká zkrátka?

Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
Tak já bych zdůraznila, že pro osoby, kterým je dnes více jak 65 let nebo kteří jsou již ve starobním důchodu, se v tuto chvíli nemění již vůbec nic, to se již odehrálo tou minulou novelou zákona o důchodovém pojištění, kde vlastně byla již změněna valorizace. Samozřejmě pro ty padesátiletý zhruba od 40 do těch 65 let, kteří ještě nemají přiznaný důchod, to může mít dopad buď tedy v tom zvyšujícím se věku odchodu do důchodu, anebo od roku 26 potom v tom zploštění toho výpočtu nebo změny toho výpočtu důchodu. No a pokud se týká 40 a méně, tak samozřejmě tam je pro ně důležitá zpráva, že tato reforma, tyto změny mají zastabilizovat veřejné rozpočty, státní rozpočet natolik, aby ještě i v jejich důchodovém věku bylo dostatek financí na udržitelné důchody.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Tak tolik k tomu pozdějšímu odchodu. Já jsem ale schválně použila příklad vdané ženy s třemi dětmi, a zajímá to i třeba divačku Jarmilu. Jak to bude dál s výchovným, bude v novém systému nějak ohodnocena péče o děti? Tady jsou přece taky změny.

Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
Tak ještě je důležité, že zítra v tom návrhu, který jde s tím paragrafovým zněním, který spatří světlo světa tím, že ho vložíme tedy do, jak říkáme eKLEPu, tak je tabulka, která jde až do roku, do ročníku narození 1972 a tam se každý podle počtu dětí dozví, jaký bude jeho odchod do důchodu. Ono totiž ještě stále vyrovnáváme ten rozdílný věk žen a mužů, takže třeba právě narození lidé v roce 1965 mají věk 65 a žádné další měsíce, ale ženy, který mají dvě a více dětí, mají ten věk nižší. A tohoto se vyrovná až v roce u těch ročníků 1972 a pro ně je ta tabulka. A od dalšího roku už bude platit nařízení vlády, kterým se právě už bude zohledňovat ten věk dožití. Ale pozor, my to nařízení vlády už vydáme v roce 25, aby právě ti lidé, kteří budou narození v roce 73 nebo jsou narození v roce 73, tak aby už to věděli dopředu těch 15 let.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Jak to tedy bude s tím výchovným?

Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
Ano, a výchovné. Výchovné ženy, který ho nyní již mají přiznané, už mají starobní důchod, tak těm to zůstane navždycky přiznáno. A ženám, kterým to nebude přiznáno do roku 2026, tak to bude podle toho, kolik vychovaly dětí. Pokud vychovaly více dětí, tři a více, tak jim výchovné bude zachováno, ale právě ten rodinný nebo s pracovní názvem fiktivní vyměřovací základ budeme pracovat u žen, které vychovaly buď žádné dítě, nebo 1–2 děti.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
A společný vyměřovací základ? Já jsem taky říkala v tom mém příkladu, že ta žena je vdaná, takže co to pro ni znamená, když si bude žádat o důchod?

Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
O důchod, tak pokud se rozhodli s manželem nebo to mohou být i registrovaný partneři, když se rozhodli, že budou spolu sdílet ty vyměřovací základy, musí to být za dobu, kdy mají dobu pojištění, tak to samozřejmě oznámí příslušnému úřadu České správy sociálního zabezpečení a vlastně ten jejich vyměřovací základ se sečte, vydělí na polovinu. A pokud jim to zůstane po celou dobu manželství a bude jim potom přiznán důchod, tak to zaniká, tento institut v okamžiku přiznání toho prvního důchodu.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Možná můžeme připomenout taky, jak vlastně se teď vypočítávají důchody a taky tam zdůraznit možná ty změny, které nastanou, protože tam je tedy ten vyměřovací základ, potom jsou tam redukční hranice, tak jak se to vlastně počítá?

Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
Tak důchod se počítá od roku 1986. Vlastně se hlásí jednak odvedené pojistné a výdělky České správy sociálního zabezpečení. Dnes si to mohou lidé i samozřejmě najít na těch důchodových kalkulačkách. A toto se sečte do tzv. průměrného důchodu ten důchod je ještě indexován koeficientem, který je každý rok uveřejňován, vlastně se to zvedá jakoby na úroveň dnešní, ten výdělek. A z toho vznikne tzv. osobní vyměřovací základ. Ten potom se vlastně redukuje těmi redukčními hranicemi, máme dvě. Ta jedna redukční hranice je 44 % průměrné mzdy, ta druhá je 400 procent průměrné mzdy. V podstatě aktuálně je to tedy něco přes 18 000, ta první redukční hranice. A vlastně ten spočítaný osobní vyměřovací základ se do té první redukční hranice započte ze 100 procent, a to, co je nad, tak se započte pouze z 26 %. A tak vlastně vznikne potom ta částka toho důchodu, která se potom ještě násobí počtem pojištěné doby, počtem odpracovaných let nebo náhradních dob, protože známe i náhradní doby, a koeficientem 1,5. No, a to je potom ten procentní důchod, ta procentní výměra důchodu a k tomu se přičte základní výměra. A takhle vznikne celá částka. No a samozřejmě u žen ještě ta pětistovka za jedno vychované dítě.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Já ještě, než ten náš rozhovor dokončíme, jenom řeknu divákům, že jim nyní nabízíme živé záběry ze setkání amerického a čínského prezidenta, Joe Biden a Si Ťin-pching spolu budou jednat téměř po roce. Vrcholná schůzka se koná na okraj summitu rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří. Jednání lídrů světových velmocí bude i úvodním tématem dnešních Událostí, komentářů. Tak to možná jenom takové nalákání. Jsme pořád ale ještě pochopitelně v Devadesátce. Tak zatímco diváci budou nahlížet na to setkání, tak se ještě zeptám možná na poslední otázku diváckou. Vlastimil Tichý se ptá na valorizace s tím, že místo valorizace mají být jen dočasné mimořádné příspěvky. Ptá se, podle jakých pravidel, jestli to znamená, že důchody budou spíš klesat a rozevírat se nůžky mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem, nebo jak to vlastně bude vypadat?

Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
Tak my jsme dnes oznámili, že vlastně už nyní základní důchod nebo i ta základní výměra je tvořena 10 procenty průměrné mzdy a teď ještě k tomu i procentní výměra, která je teď nyní 770 Kč jako nejnižší, tak by měla též dosahovat 10 % průměrné mzdy, čili vlastně už je to dohromady 20 % průměrné mzdy, to by měl být jakýsi tedy základní nebo minimální důchod, tak to je jedna věc. A potom… Teď mi ještě dopovězte tu otázku.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Ptal jste, tady ji máme i napsáno, abyste viděla přese mě. Namísto valorizace mají být dočasné mimořádné příspěvky, podle jakých pravidel, co to vlastně bude znamenat v praxi?

Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
Tak valorizace i nadále zůstává. 100 procent inflace a třetina reálných mezd, ale v případě, že by se opakoval ten rok 22, jak byla opravdu vysoká inflace, tak pokud by převýšila inflace 5 %, tak se zavede hned, aby vlastně ti starobní důchodci nebo ostatní důchodci nečekali celý rok, celých 12 měsíců na tu řádnou valorizaci, tak už se od pololetí potom zavede vlastně částečný příplatek nebo doplatek tedy k tomu stávajícímu starobnímu či invalidnímu důchodu. A potom se to srovná vlastně v tom následujícím lednu s tou řádnou valorizací.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Tolik Iva Merhautová z Ministerstva práce a sociálních věcí a její vysvětlení k tomu úvodu a k těm základním bodům navrhovaných změn. Moc vám děkujeme za váš čas, mějte se hezky, na viděnou.

Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
Na shledanou.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
No a přímo ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, ten byl dnes hostem Interview ČT24, kde se vyjádřil k tomu, proč je důchodová reforma nezbytná a není možné ji stále odkládat.

Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Míra zodpovědnosti za to, že už se to tady 20 let o tom mluví, já jsem viděl pěkný sestřih České televize, kdy poprvé někdo z politiků v roce 1996 říkal „musíme udělat důchodovou reformu“, už je to skoro 30 let a není to vůbec nic. Takže ta zodpovědnost za to udělat to teď, a když to neuděláme teď, tak to bude už opravdu náraz do zdi. Už to měl někdo udělat před 10, 15 lety. Bylo by to daleko snazší, daleko jednodušší pro nás pro všechny. Takže nemáme ten komfort, abychom to stáhli, abychom to znovu hodili pod stůl a řekli „jsme pštrosi, strkám hlavu do písku, neděláme to“, ne. Jestli jsem zodpovědný politik a chci myslet na budoucí generace, naše děti, tak tohle prostě je nutné, abychom to udělali.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Koho a jak tedy reforma ovlivní? Změny se nedotknou seniorů nad 65 let. Těch, co se narodili v roce 1968 a později, se už bude týkat pozvolné zvyšování důchodového věku, mírně se také zpomalí růst nově přiznaných penzí. Pětačtyřicátníci už do důchodu půjdou zhruba v 66 letech, výše jejich penze by měla odpovídat skoro 40 % průměrné mzdy. Teď přidáme politický pohled na věc. Se mnou ve studiu je teď Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL, místopředseda poslaneckého klubu. Já vás vítám ve vysílání. Hezký den.

Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/
——————–
Dobrý den.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Tak začneme možná rovnou diváckým dotazem, protože divák, pan Kohoutek, píše: „Parametrické změny se v důchodech dělají skoro pořád, takže to reformní na tom je, že důchody budou nižší a půjde se do důchodu později?“ Takhle to, takhle se to dá zjednodušit?

Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/
——————–
Takhle se to zjednodušit samozřejmě nedá, protože těch změn je daleko více, jsou nejenom parametrické, ale systémové, to, jak tady o tom mluvila paní náměstkyně, to znamená třeba společný vyměřovací základ, je tam spousta dalších parametrů, které se mění. A hlavně jde o to, že pokud bychom neměli nadále dolévat do toho systému, který i teď v době, kdy máme v podstatě silné ročníky populační v tom produktivním věku a stejně je ten systém deficitní, tak už je jasné, že ani ty slabší ročníky, které budou početně přicházet, tak už to nebudou schopny ufinancovat, protože jedna věc je, že máme lidi, kteří se dožívají delšího věku, ale zároveň máme i méně početné populačně ročníky, to znamená, ta věc má tuto dimenzi. A pokud chceme dlouhodobě udržet, aby ten systém byl financovatelný bez toho, aniž by se tam stovky miliard musely přilévat z jiných zdrojů, což je zejména státní rozpočet, tak je potřeba skutečně také deklarovat, aby lidé měli představu, co se dál bude dít. V tomhle směru už se samozřejmě i v jiných zemích přistupuje k prodlužování důchodu, věku odchodu do a důchodu, a to prostě z těchto důvodů, ale také proto, že lidé chodí do penze, nebo do pracovního procesu přicházejí později. Teď si vemte, kolik lidí v tom produktivním věku je. Tady já mám takovou zajímavou tabulku, kdy v roce 1993 vlastně v tom věku 15–19, to znamená ti, kteří mi už dokončili základní školu nebo po vyučení nastoupili do práce nebo po maturitě, tak v roce 93 jich bylo 36 %, v letošním roce jich je 6 %. A co se týkalo těch, kteří do práce nastupovali mezi 20. a 24. rokem, tak bylo 70 % a teď jich je 45. Nehledě k tomu, že se i déle studuje, více lidí chodí na vysokou školu, je zaveden devátý ročník na základní škole a také mnoho dětí má odklad už při nástupu na základní školu. To znamená, je tady poměrně dost lidí, kteří maturují ve 20 letech, a ne v 18, a tím pádem o ty 2 roky nejenom, že čerpají v podstatě ze státního rozpočtu nějaký náklad, ale zároveň o 2 roky později i potom odvádějí do systému. Takže s tím je se vším potřeba počítat, má to skutečně tyto, tyto parametry.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Je to potřeba.

Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/
——————–
Je to potřeba, to bezpochyby, a nejde jenom o tyto věci, jde skutečně o spravedlnost v tom, že třeba maminky dětí byly teď trestány systémem za to, že byly s dětmi, nebo že musely mít nižší úvazek nebo zastávaly jiná zaměstnání, než by odpovídalo třeba jejich kvalifikaci.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Připojil se k nám taky opoziční hlas, je s námi Aleš Juchelka z hnutí ANO, místopředseda poslaneckého klubu, taky stínový ministr práce a sociálních věcí. I vás vítám ve vysílání. Hezký večer, pane Juchelko.

Aleš JUCHELKA, místopředseda poslaneckého klubu, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Dobrý večer vám ve studiu i divákům.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
My jsme tady slyšeli od pana Bělobrádka, proč je to potřeba. Tohle je věc, na které se shodnete s vládou, že je nějaká změna potřeba, v tomhle panuje shoda?

Aleš JUCHELKA, místopředseda poslaneckého klubu, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Určitě ano.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
No, a teď, jaké ty změny jsou. Stačí to, posune nás to k těm spravedlivějším udržitelným důchodům?

Aleš JUCHELKA, místopředseda poslaneckého klubu, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Tak už v tuto chvíli máme spravedlivé důchody a už v tuto chvíli můžu ubezpečit všechny diváky, že taktéž udržitelné, protože každý bude mít vždycky svůj důchod, poněvadž podle zákona se, pokud je tam nějaký deficit, a ten plus minus opravdu i v posledních letech je na tom průběžné důchodovém systému, tak bude doplácet státní rozpočet.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
A proč ty změny byly potřeba? Pokud už teď máme spravedlivé důchody ke všem a pokud je zaručeno, že ty důchody budeme mít, tak proč je to potřeba?

Aleš JUCHELKA, místopředseda poslaneckého klubu, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Je to potřeba z toho důvodu, že demografická křivka skutečně nám klesá, nerodí se takový počet dětí, aby ten průběžný důchodový systém udržely a taktéž v tuto chvíli vidíme, což je druhý parametr, který je velmi důležitý, aby ten průběžný důchodový systém byl, dejme tomu, vyrovnaný nebo plus minus, nebo nejlépe minus, malinký minus doplácet ze státního rozpočtu, tak je ekonomický růst. Takže tyto dvě veličiny jsou úplným základem toho, aby to nějak fungovalo, to znamená, aby se nám rodily děti, aby například tato vláda udělá taková opatření, abychom měli ekonomický růst a tím pádem, aby se nám taktéž plnil ten průběžný důchodový systém. Jinak, co se týká toho, co dneska představil pan ministr, tak jenom z první dobré, poněvadž až během zítřejšího dne bude paragrafové znění toho, co dnes představil na tiskové konferenci, tak je to pouze parametrická změna, ta nejhlavnější je samozřejmě ve dvou veličinách, a to je zvyšování věku odchodu do důchodu a také snižování tempa růstu důchodu. A všechny ty další věci, okterých potom se můžeme konkrétně bavit, tak některé se mi líbí a některé třeba už mohly být, už mohly být třeba u toho druhého nebo u toho prvního zákona.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Vy jste byli 8 let ve vládě, proč to nebylo?

Aleš JUCHELKA, místopředseda poslaneckého klubu, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Bylo, některé věci se opravdu děly, například se zvýšil základ na výpočet důchodu z 9 na 10 %, taktéž jsme dali 1 000 Kč všem těm, kteří mají nad 85 let. Ale ten páteřní systém, to znamená ten průběžný důchodový systém, který by se rozhodně měnit neměl, tak ten zůstával stejný a i za vlády té minulé byl opravdu plus minus vyrovnaný, byl v červených číslech, tuším, dvakrát za sebou, a potom byl minus, tuším, 2 nebo 3 miliardy, až potom během covidu spadl na minus 40, aby se potom opět ten výběr zvýšil na minus 2, miliardy. Takže pokud do toho průběžného systému nebudeme dávat různé nesystémové změny, tak se domnívám, že může být i do budoucna tím základním pilířem toho, aby byly vypláceny důchody.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Pane Bělobrádku, vládě je vyčítáno teď, že ty změny vlastně jsou kosmetické, že to není opravdová reforma, jak někteří ekonomové říkají, tohle není prostě reforma, reforma by bylo, kdyby se změnil ten důchodový systém úplně celý. Je to reforma nebo není to reforma? Tedy, jak výrazné ty změny jsou a proč nejsou možná výraznější? Je na to už pozdě?

Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/
——————–
Tak já nejsem klasický filolog ani sémantik, ale podle mě reforma má, toto slovo má význam, že to je změna, přeměna nebo nějaká úprava, takže to v obecné rovině reforma je, ale jestli tomu budeme říkat nějaká úprava, to už je podle mě sekundární, to je slovíčkaření. To, co je podstatné, že nedochází pouze k těmto parametrickým změnám, ale že je tam skutečně posílen prvek spravedlnosti. To znamená, za prvé, se budou výrazně zvyšovat ty nejnižší penze. Teď to bylo tak, že teoreticky jste měli, a teď mě neberte, neznám přesné číslo, kolem 5 500 byl minimální důchod a teď by nebo 4 a něco a teď by se měl zvýšit na dvojnásobek tak, aby skutečně ty nejnižší penze se zvýšily podstatně. Takže je tam i otázka redukce vlastně té progrese, kdy dlouhodobě, když se přidávalo, když byla valorizace penzí, tak byly valorizovány procenticky, to znamená ti, kteří měli menší penze, tak dostali méně a ti, kteří měli vysoké penze, tak dostali hodně, a to se teďka také upravuje. Jsou tam další parametry, jak už jsem říkal, aby se zohlednila z hlediska…

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
To tam je, ale potom ekonomové řeknou, no, ale je tady potřeba řešit taky příjem, je tady potřeba nějaká daňová reforma, je tady potřeba dořešit všechny tyhle věci, ostatně druhý, třetí pilíř, to si taky pamatujeme. Je na tohle pozdě, už na tyhle věci?

Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/
——————–
Tak samozřejmě se to mělo odehrát už dávno, byly předcházející vlády, které měly důchodovou reformu ve svých programových prohlášeních a k ničemu nedošlo, na druhou stranu ta debata tady probíhala už léta, ta probíhala už skutečně několik vlád před námi a v tomhle případě se úplně nedá říct, že by ta diskuze neprobíhala. Co se týká dalších finančních prostředků, no, tak samozřejmě jedna věc je, že se můžou zvýšit odvody, že si budeme na penze platit více, to je jedna možnost. Druhá je, že to budeme pořád dolévat ze státního rozpočtu na úkor jiných položek. Bude méně na zdravotnictví, bude méně na školy a podobně, to je také možné, nebo na silnice. A potom je otázka, že by si lidé mohli také více spořit. Nedá se v téhle situaci říct, že je špatně, že se lidé dožívají delšího věku, my na to musíme zareagovat, ale samozřejmě se snažit o to, aby se rodilo více dětí, ale to je rozhodnutí těch lidí, jak přistoupí k životu, nebo jestli to vůbec je pro ně možné. V tomhle případě my jsme jenom ti, kteří na to musíme reagovat. A v tom, v tomto celkovém globálním pohledu nejde říct nic jiného, než že lidé alespoň budou vědět po této reformě, kdy budou zhruba odcházet do důchodu, 15 let dopředu, budou vědět, v kolika půjdou, budou vědět, že bude nějaký dlouhodobě predikovatelný stav a tím pádem je to i pro ně nějaká jistota. Já souhlasím s panem kolegou Juchelkou, že ten průběžný systém má zůstat jako základní, to je jasné, ono, když ho zaváděl, myslím, Bismarck, tak on nečekal, že se bude rodit tak málo dětí a že se budou lidé dožívat takového věku. V jiných státech na západ od nás k prodlužování věku odchodu důchodu dochází, ale je tam také možnost odejít dříve. Ti lidé, všichni si mohou připojistit na důchod. Takže vymyslet teď nějaký nový zajímavý zdroj, kde se najednou objeví peníze, které bude moct dosazovat do důchodového systému, v to já ostatně příliš nevěřím. A pokud někdo takový zná, tak já se rád poučím.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Pane Juchelko, jakou máme mít ambici do budoucna jako Česká republika, jakým směrem bychom měli přemýšlet o důchodech dál? Protože právě, jak jsem už tady říkala, ekonomové zdůrazňují ty příjmy, mluví se o vícezdrojovém řešení penzí, zkrátka o tom, že jsou tam potřeba nějaké razantnější změny, měli bychom tuhle ambici mít nebo po těch debatách, které tady sledujeme v posledních 30 letech, nemáme být moc optimističtí a být rádi za to, co teď tady máme?

Aleš JUCHELKA, místopředseda poslaneckého klubu, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Tak samozřejmě, že ta demografická křivka mluví jasně. Nikde v Evropě nedosahuje ta porodnost 2,1 % nebo 2,1 dítěte na maminku, vždycky je to pod 2, pod tím koeficientem 2. U nás máme, tuším, se opět snížil na 1,6 a nějaké další 1,67, nebo tak nějak. Každopádně, co nás čeká v budoucnu? No, tak já jsem hlavně předpokládal, že my dostaneme tu důchodovou reformu právě v tom kontextu prvního a třetího pilíře, abychom věděli, jak skutečně bude ekonomicky ten systém fungovat. My v tuto chvíli jsme slyšeli nějakou třetí vlnu parametrických změn u důchodů, z čehož už dvě jsou u Ústavního soudu a pravděpodobně příští jaro už bude nějaké veřejné slyšení právě u Ústavního soudu k tomu, po té první retroaktivní změně, se kterou my máme zásadní problém, ale samozřejmě, že ta porodnost a ekonomický růst jsou klíčovými faktory a všechny státy v Evropské unii doplácejí ze státního rozpočtu právě na důchody. Nejsme nebo nebudeme vůbec žádnou výjimkou, důležité je, jakým způsobem si řekneme ty priority a jak budeme motivovat prostě ty další, tu mladší generaci z hlediska toho, aby skutečně ty děti měla. Bez nich, a může to znít jakkoliv chceme, neprogresivisticky, tak bez nich se prostě neobejdeme, protože nebude mít kdo platit do toho průběžného důchodového systému na ty generace svých maminek a tatínků, kteří v důchodu, v důchodu budou. Tam se posouvá samozřejmě věk dožití, to je tvrdá, to je tvrdé číslo. My chceme, aby se to ještě zohlednilo v rámci věku dožití ve zdraví, což je podle mě taktéž klíčové hlavně u nás v České republice, která je nejprůmyslovější zemí v Evropské unii a kde ty těžké profese jsou skutečně napříč celou republikou, jsme prostě průmyslová země, která je na tady těchto těžkých profesích postavena na tomto druhu ekonomiky. Takže pokud nezměníme třeba do budoucna ani ekonomický systém z hlediska vědy, inovací, výzkumu, abychom se stali spíše technologickou zemí, než zemí s těžkým průmyslem, tak to taktéž nebude moc přispívat do toho průběžného systému. A co se týče otázky daní, tak já v tuto chvíli, když vidíme, jakým způsobem zdražuje tato vláda všem lidem jejich život, tak jsem proti jakémukoliv zvyšování daní, které by například na ty důchody šly, protože pokud, jak říkám, nebudeme dělat nesystémové kroky, což například, a my jsme pro to hlasovali, bylo třeba výchovné, tak ten průběžný systém je skutečně tím hlavním, kde se vybere a kde se rozdělí přes 600 miliard korun.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Prosím, rychlá reakce pana Bělobrádka, 1-2 věty.

Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/
——————–
No, já jen chci upozornit, že tehdejší ministryně financí Schillerová říkala, že se odmítala hovořit o dožití ve zdraví, protože se to velmi obtížně dá definovat a tohle je objektivní faktor ze statistiky, jaký je věk dožití, ale souhlasím, že fungující ekonomika je vždycky lepší i pro placení důchodů.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Tak shoda na závěr, to je hezké. Pavel Bělobrádek, místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL, byl naším hostem tady ve studiu. Děkuju vám, na shledanou.

Pavel BĚLOBRÁDEK, místopředseda poslaneckého klubu /KDU-ČSL/
——————–
Na shledanou.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Loučím se taky s Alešem Juchelkou, abych vás ještě představil, místopředsedou poslaneckého klubu hnutí ANO, hezký večer vám přeju do sněmovny.

Aleš JUCHELKA, místopředseda poslaneckého klubu, člen výboru pro sociální politiku, Poslanecká sněmovna /ANO/
——————–
Hezký večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Česká populace stárne, podíl seniorů na celkové české populaci roste už od poloviny osmdesátých let, na počátku tohoto století bylo ve věku 65 či více let necelých 14 % obyvatel, na konci roku 2021 už senioři představovali více než pětinu populace. Statistici navíc odhadují, že do konce 21. století bude starší 65 let víc než třetina tuzemské populace. Důvodem je, že k seniorskému věku postupně spějí početné ročníky tzv. Husákových dětí, tedy občané narození v sedmdesátých letech minulého století. Když k tomu připočteme faktory jako prodlužování délky lidského života nebo nižší plodnost, je evidentní, že důchodců bude v následujících letech přibývat. A postupně se zvyšuje i tzv. naděje na dožití. Ta loni byla v průměru u mužů zhruba 76 let. A u žen zhruba 82. Jen pro srovnání, před 20 lety byla naděje na dožití v Česku u mužů necelých 73 let a u žen pak necelých 79. Starobní penzi v Česku momentálně pobírají 2 400 000 lidí. Co se týká rozdílů mezi pohlavími, důchod pobírá více žen. Jedná se přitom o dlouhodobý trend. Nejnovější data z letošního září ukazují, že jich je 1 400 000 oproti zhruba 950 000 mužů. Rostoucí tendenci mají i výdaje na tento typ důchodů. Podle nejnověji dostupných údajů k roku 2022 na ně stát vydal 480 miliard korun. No, a já už teď vítám mé další hosty, začnu u dámy Danuše Nerudová, ekonomka, bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody ve vládě Andreje Babiše, by s námi měla být a je s námi ve spojení z Brna. Hezký večer vám přeji. Tak teď se asi neslyšíme, tak doufám, že se to vyřeší technicky. A mezitím se tady pozdravím taky s Martinem Potůčkem s analytikem veřejné politiky z Institutu sociologických studií FSV UK, který byl ale předsedou odborné komise pro důchodovou reformu při vládě Bohuslava Sobotky. I vás vítám, hezký večer.

Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK, bývalý předseda odborné komise pro důchodovou reformu
——————–
Dobrý večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Paní Nerudová, já začnu u vás, zajímalo by mě, co vás nejvíc štve na české debatě o důchodech?

Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
——————–
Já myslím, že tou nejzásadnější věcí, která mi v tom veřejném prostoru vadí, je to, že diskutujeme, jestli to, co bylo předloženo, je nebo není důchodová reforma, že ten spor se nevede o tom, o těch opatřeních, které jsou uvnitř, ale že tady řešíme takovou věc, jako jestli je, nebo není důchodová reforma. A nevedeme diskuzi o tom, že prostě byla předložena opatření, která jsou potřeba, která se skládají ze třech částí. První část těch opatření má stabilizační charakter, druhá část těch opatření se týká lidí, kteří pečují a vlastně zlepšují jejich situaci a třetí ta skupina těch opatření se týká lidí, kteří jsou ohroženi. To je ta diskuze, kterou bychom měli vést a ne to, jestli to je nebo není důchodová reforma, protože to je subjektivní vnímání a každý z nás si důchodovou reformu prostě představuje jiným způsobem.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Pane Potůčku, vnímáte to podobně?

Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK, bývalý předseda odborné komise pro důchodovou reformu
——————–
Já to vnímám ostřeji, než paní předsedkyně. Mám několik docela zásadních námitek proti způsobu, kterým se ten návrh, který už teď jde do legislativního procesu, připravoval. První námitka je, že způsob komunikace o přípravě těch změn z hlediska závažnosti těch změn je nedostatečný. Já jsem už před 3 lety paní předsedkyni a tehdejší paní ministryni Maláčové psal docela zásadní stanovisko k tomu, že připravovat takovouhle změnu na úrovni jednoho nebo dvou ministerstev je nedostatečné, že potřebujeme mnohem lépe připravenou reformu, nejlépe na úrovni vlády. A argumentoval jsem to 8 ne příliš zdařilými pokusy takhle ad hoc připravovat změny, které pak případně následující vlády budou nějakým způsobem revokovat. Bohužel se to stalo a bohužel to nebylo vykomunikováno způsobem, který by vedl k tomu, a to cituji, co slibuje vláda ve svém vládním prohlášení: „Reforma penzijního systému bude postavena na celospolečenském konsenzu, který zajistí dlouhodobou perspektivu.“ Jakou jistotu má soudobá vláda, současná vláda v tom, že v okamžiku, kdy se jí podaří nějaké změny, a zřejmě se jí to podaří promítnout do platné legislativy, že ta následující vláda je prostě bude akceptovat. Ta pravděpodobnost je velmi nepravděpodobná. A máme zkušenost už 12 let starou s přípravou tzv. druhého pilíře, který jedna vláda přijala a následující vláda potom po 3 letech existence zrušila. To je z mého hlediska takové opakování starých chyb.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Paní Nerudová, jak moc vy jste optimistická nebo pesimistická právě v tomhle výhledu do budoucna, řekněme, v tom, jak ten systém je udržitelný i, řekněme, nad rámec nějaké politiky a střídání vlád a tak podobně.

Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
——————–
Já tady musím trochu panu profesorovi oponovat, protože žijeme v nějaké politické realitě a společnost je tak rozdrobená, politická scéna je tak rozdělená, že si prostě nelze myslet, že tady lze v této chvíli dosáhnout nějaké shody mezi vládou a opozicí, byť si myslím, že ministr v této chvíli proto dělal maximum a sama Alena Schillerová přiznala v dopoledním vstupu, že ji pan ministr kontaktoval a chtěl s ní tady tuto důchodovou reformu…

Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK, bývalý předseda odborné komise pro důchodovou reformu
——————–
No, ale…

Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
——————–
Když dovolíte, vláda nebo pan ministr ale přichází v poměrně krátkém časovém okamžiku s řešením neudržitelnosti toho důchodového systému. Je potřeba nahlas říct, že v roce 2050 nám bude chybět zhruba 5 % HDP na to, abychom ufinancovali důchodový systém a že tady řešíme důchody budoucí generace, mladých lidí. Dnes, když děláte výzkumy mezi mladou generací, tak vám celá řada lidí, většina mladých lidí řekne, že vůbec nevěří, že nějaký státní důchod budou dostávat, toto je jasný signál, že ten státní důchod dostávat budou. Na té tiskové konferenci bylo představeno, že všechna ta opatření, když se sečtou, tak by měly ukousnout zhruba 2,6 % z těch 5 %, to znamená víc jak půlku z toho, co nám bude chybět. Takže já si myslím, že tady v tuto chvíli jedná ministr s péčí řádného hospodáře, protože prostě víme podle predikčních modelů, že nám budou chybět peníze a vláda se na to snaží okamžitě reagovat tím, že předkládá nějaká opatření. Myslím si, že…

Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK, bývalý předseda odborné komise pro důchodovou reformu
——————–
Paní redaktorko, já bych k tomu taky rád něco řekl.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Budete mít příležitost.

Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
——————–
A myslím si, že jsou předkládána nejenom opatření, která vlastně stabilizují tu situaci, ale jsou konečně po velmi dlouhé době předkládána opatření, která myslí na pečující osoby, jejich počet se bude zvyšovat, protože pečující osoby nejsou jenom rodiče, kteří se starají o děti, ale budou to, bude to i další generace, která se bude starat o své rodiče, protože prostě nám budou chybět místa v zařízeních na pokraji sociální a zdravotní péče. Z tohoto důvodu já považuju za velmi důležité, že součástí nejsou jenom ty změny, které se týkají udržitelnosti, ale že součástí jsou i změny, které se právě týkají pečujících osob. Ještě bych doplnila…

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Pardon, já se omlouvám, já nechám pana Potůčka reagovat v tuhle chvíli, ať se zase posuneme někam dál, pane Potůčku, tak není zkrátka na místě říct si alespoň něco, máme po tom, co jsme tady o tom 30 let mluvili v různých komisích, ale žádný výraznější posun, žádný politický signál, že opravdu se něco změnit, tady nakonec nebyl z toho.

Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK, bývalý předseda odborné komise pro důchodovou reformu
——————–
Bohužel musím opakovat to, co už jsem řekl, kdyby se ty změny připravovaly skutečně solidně a na akademické a politicky přijatelné úrovni, tak by nevypadaly tak, jak vypadají. Jeden důkaz…

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
A proč se to nestalo tedy například za vlády Bohuslava Sobotky, když byste v té komisi seděl? Protože pro laika to možná vypadá, tak si tady, pořád se tady povídá v nějakých komisích něco a nikdy z toho nic není. K čemu ty komise máme?

Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK, bývalý předseda odborné komise pro důchodovou reformu
——————–
Tak za prvé, my jsme jednak navrhli 8 návrhů, které se promítly do stávajícího zákona, takže ne, že bychom nic…

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
To byla provokativní otázka ode mě, protože vy jste to tady posledně v Devadesátce říkal, že to nemáte rád, já jsem to schválně položila.

Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK, bývalý předseda odborné komise pro důchodovou reformu
——————–
Ne, ne, tak jako něco jsme navrhli úspěšně a 23 návrhů jsme jako dědictví nabídli paní profesorce, když přebírala štafetu a ze všech těch návrhů, nakonec z toho vykrystalizoval jenom jeden konkrétní návrh, který prošel Poslaneckou sněmovnou. A bylo to právě proto, poněvadž to skutečně nebyla systematická práce. A bohužel i současná vláda pracuje s velmi chatrnými daty. Příklad za všechny, prosím kameru, pan ministr dnes odpoledne tu tiskovou konferenci uvedl tímto grafem, který už visí na webu ministerstva práce přes 4 měsíce a který říká, že v roce 2050 bude jeden důchodce na jednoho pracujícího člověka v této zemi. To není pravda, to je, a troufám si to s plnou odpovědností teď říci, to je, pane ministře, a všichni, kteří jste mu v tom pomáhali, to je šíření poplašné zprávy. Tak to není. Podle demografických prognóz je pravda, že se snižuje ten poměr ekonomicky aktivních.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Abychom se ale posunuli ještě dál, pane Potůčku, abysme tady neskončili u jednoho grafu, protože já tady mám i divácké dotazy a ráda bych vám je položila vzhledem k tomu, že jste do té věci byli tak dlouho ponoření v rámci právě těch jednotlivých komisí, píšete například divák František, že: „Důchodová reforma může spočívat jen v přechodu od průběžného systému na fondový. Reformátor bude ten, kdo to vymyslí, jak to udělat.“ Tak paní Nerudová, to jsme zase u toho, jestli je, nebo není to reforma, ale co se tady zkrátka nedařilo, nebo proč se nepodařilo udělat ty výraznější změny, dokud byl čas, řekněme.

Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
——————–
Protože takto zásadní změny jde dělat pouze ve společnosti, kde panuje vysoká důvěra ve stát. Jeden neúspěšný pokus důchodové reformy, zavedení druhého pilíře, který následující vládou byl zrušen, to byl ten zásadní, skutečně ten zásadní reformní krok, který nás měl trochu posunut od toho průběžného systému, tak způsobil to, že celá řada lidí už vlastně vůbec nevěří a nevěřila, že dojde k nějakým zásadním změnám. Já si nedovedu představit občana této země, který by po takovéto zkušenosti ještě do nějakého dalšího pilíře vstupoval. Pokud bych měla být kritická, tak bych řekla, že součástí těch předložených změn měla být i reforma třetího pilíře, protože třetí pilíř je podstatnou součástí celého důchodového systému, ale bohužel spadá pod zákon pro dohled nad kapitálovým trhem, spadá tedy pod ministerstvo financí, já předpokládám, že ministr financí přijde se zásadními změnami, protože se projednávají a předpokládám, že ty zásadní změny toho třetího pilíře budou součástí těch opatření, které budou předloženy do Poslanecké sněmovny. A ještě druhá kritika, kterou já mám dlouhodobou, ale opět, chápu nějakou politickou realitu a chápu to, co lze a nelze v dané chvíli prosadit, a to je délka pojištění, oněch 35 let, kdy člověk musí platit pojištění, aby mu vznikl nárok, je to věc, kterou dlouhodobě kritizuje OECD, jsme zemí, která má jednu z nejdelších dob, které jsou nutný pro důchodové pojištění. My jsme v komisi navrhovali zkrátit tady toto období, tak mě trošku mrzí, že se to nepodařilo, ale znovu opakuji, chápu, že je nějaká politická realita, zaplaťpánbůh za to, že tady máme změny, které skutečně řeší udržitelnost důchodového systému a že máme změny, které se poprvé zabývají tím, že prostě lidé, kteří pečují, ať už ženy nebo muži, tak jsou biti stávajícím systémem stanovením vyměřovacího základu. A díky tomu nebo kvůli tomu, že pečují, tak potom mají nižší důchody. Já jsem velmi ráda, že se podařilo předložit změny, které tady tuto situaci napravují, protože to považuji za velmi důležité.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
——————–
Tak to jsou dvě výtky od Danuše Nerudové. Pane Potůčku, kdybyste vy měl říct jednu věc, která vám tam chybí a kterou byste tam teď hned nejraději přidal, dodal, upravil. Tak co by to bylo?

Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK, bývalý předseda odborné komise pro důchodovou reformu
——————–
Já bych nic nedodával, nic neupravoval, skutečně jako bylo by to zase natírání zábradlí u potápějícího se parníku. Prostě ta východiska jsou taková, jak dokumentuje i tahle ta tabulka, kterou mám po ruce, zpracovaná přímo na ministerstvu práce a sociálních věcí, že to, co současná vláda interpretuje jako nezbytné úspory, by ušetřilo skutečně ta 3 % HDP, jak u nich mluvila paní předsedkyně. A z těch dobrých opatření, které směřují k posílení rodin a rodinných vztahů, z nichž jeden z těch návrhů skutečně jsme zformulovali my. Už, když jsem tu naši závěť paní předsedkyni předával před pěti lety. Tak ty budou nákladné jenom ve výši 0,13 % HDP. Takže hlavní pozornost v současných reformátorů, byla ušetřit, kde se dá. A ukážu to na jednom příkladu. Jedním z principů, o kterém asi nebude sporu, předpokládám alespoň, je mezigenerační solidarita, aby ten důchodový systém měl stejné dopady na všechny generační skupiny. Nicméně to, co zítra půjde do Poslanecké, ještě ne, ale k tomu připomínkovému řízení. Ten zakládá zásadní mezigenerační nespravedlnost, na kterou budou doplácet mladší generace. Prostě pokud se to přijme, tak za osm let dostane budoucí důchodce v poměru k tomu, kolik by dostal v důchodů dnes o 8 % nižší důchod, za 25 let to bude o 20 % nižší důchod.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Paní Nerudová, jenom úplně rychle, prosím, stručná reakce na tohle.

Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
——————–
Stručná reakce je taková, že dochází k částečně změně toho redukčního systému, ale když se promítne, a to byl ten poslední graf na tiskové konferenci, kde bylo jasně prezentováno, že v průběhu 10 let se zvýší důchody o 10 tisíc korun.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Danuše Nerudová, kterou zdravím do Brna, byla hostem dnešní Devadesátky. Moc vám děkuju, hezký večer.

Danuše NERUDOVÁ, ekonomka, bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody
——————–
Díky za pozvání, na shledanou.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
A tady ve studiu se mnou byl Martin Potůček, i vám moc děkuju za diskuzi, hezký večer.

Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK, bývalý předseda odborné komise pro důchodovou reformu
——————–
Děkuji, na shledanou.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Průměrný starobní důchod v Česku pravidelně stoupá. Toto zvyšování, jinak řečeno, valorizace probíhá každý rok a je stanoveno zákonem. Jak se díky valorizacím důchody zvyšují, můžeme vidět na grafu. Zatímco v roce 2017 lidé průměrně dostávali bezmála 12 tisíc, teď je to přes 20 tisíc. Na tuhle částku se dostaly důchody letos v červnu, kdy proběhla mimořádná valorizace kvůli přetrvávající inflaci o 400 korun a nárůst procentní výměry o 2,3 % podle výše důchodu. Vrátíme se k politice, tentokrát ale s komentátorem Seznam Zpráv, protože se mnou ve studiu je Václav Dolejší. Hezký večer.

Václav DOLEJŠÍ, komentátor, Seznam Zprávy
——————–
Hezký večer.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Tak a já možná začnu diváckou otázkou od Pavla, který píše, že těch nápadů už tady bylo několik. Většina například druhý pilíř nepřežila nástup následující vlády. Má smysl vymýšlet řešení bez dohody se všemi politickými subjekty, které by se někdy v budoucnu mohly podílet na vládě? Já k tomu dodávám, jestli je to reálné vůbec takováhle shoda?

Václav DOLEJŠÍ, komentátor, Seznam Zprávy
——————–
Krásná otázka a všechny politické strany by na ní určitě odpověděly, že to smysl nemá. To je možná, na tom by byla už teda jediná shoda. To všichni vědí a hlavně poté, co jak už se o tom tady dneska mnohokrát mluvilo. Poté, co ta Nečasova reforma byla následně zrušená tou vládou Bohuslava Sobotky. Takže to smysl nemá. Ale nevím, jestli je to reálné. No, já vlastně si kladu otázku, proč je to tak strašně nepopulární, protože všechny ty uvažované penzijní reformy v minulosti i dneska se vždycky týkají jenom té generace, která je v tu chvíli v produktivním věku. Ale jaksi to budí patrně nějaké emoce, že ty stávající důchodci se bojí, že se něco oseká, že se jich to dotkne. A protože to číslo je ohromné, už se blížíme k počtu tři miliony vlastně starobních důchodců. To číslo je ohromné. Je to velká voličská skupina. Jsou to hlavně lidé, kteří chodí téměř ze sta procent volit. Tak se toho jakoby všechny politické strany docela bojí.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
No, a to, co teď tedy jsme dnes viděli na tiskové konferenci od Mariana Jurečky, byl to projev politické odvahy? Pokud je to tak nepopulární s těmi důchody něco dělat.

Václav DOLEJŠÍ, komentátor, Seznam Zprávy
——————–
Ale jo, já bych mu nějaké plusové body určitě připsal. To myslím, že Marian Jurečka se snaží, ale co bych mu neodpustil úplně tomu říkat reforma. I když každý si pod tím slovem představujeme něco jiného, ale jsou to takové jako drobné úpravy, které, řekl bych, že brzdí ten velký průšvih. Možná ho oddalují. Nedělají ho tak ohromný, to ano. To už jsou vlastně i ty kroky, které vláda Petra Fialy udělala, jako například to, že už se nedá do předčasného důchodu odcházet tak snadno, nebo že trochu zbrzdila ty valorizace. To jo, ale ten hlavní problém je, že zkrátka a dobře, Terezo, až my dva půjdeme do důchodu, tak jsem si jistý, že nebudeme mít těch 50 %, v tu chvíli průměrné mzdy nebo dokonce 60 % čisté mzdy, jako mají dnešní penzisté. A jako ani neměli penzisté před třeba 10 lety. Tady dlouho se ten průměr, ten náhradový poměr, se tomu říká, pohyboval pod 40 procenty. Takže dnešní penzisté, lidé, kteří dneska pobírají důchody a myslím si, že oni jsou si toho hodně vědomi, mají úplně nejlepší podmínky, jaký nikdo neměl před nimi a nebude mít po nich.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Tedy ve studiu před chvílí padla výčitka vůči vládě, že v těch návrzích vlastně nedává důraz na nějakou mezigenerační solidaritu. Mě zajímá, jestli politici vůbec chtějí tohle budovat, takovou věc jako mezigenerační solidarita. Měli jsme za sebou covid inflaci, drahé energie. To zrovna nebyla úplně přehlídka nějaké politické snahy přece o nějakou mezigenerační solidaritu mezi lidmi.

Václav DOLEJŠÍ, komentátor, Seznam Zprávy
——————–
No, tak nebyla. Tak nevím, jestli je to jenom vina politiků, že je ten svět takový jako individualistický. To je jasný, že už zkrátka, kdybych šel hodně do minulosti. Zkrátka se děti nerodí doma ani lidé doma neumírají. Dáváme všechny ty nemocné a starší lidi, nenecháváme si je doma jakoby většinově. Teď myslím ta společnost, ale jsou v nějakých pečovatelských domech a tak dále. A to celkově prostě neustále prodražuje vůbec ty výdaje právě na tuhle oblast pro stát. No, proto nic politici nedělají, ale já to chápu. Jak to říkal pan Potůček přesně obráceně, že ta mezigenerační solidarita tady není, dneska v tom, řeknu to brutálně, že zkrátka ti dnešní důchodci za to nemůžou. Oni vlastně jim to přeju, že mají tak vysoké penze, ale oni jakoby nejsou solidární se svými dětmi a vnoučaty. Byť oni o tom nerozhodli, kteří vlastně tím, že se dneska už na ty penze, aby byly takhle vysoké v době, kdy jsou nejsilnější ročníky, pracují, tak si ten stát na ně musí vydělat, tak jednou to někdo bude muset zaplatit a patrně právě jejich děti nebo ještě spíše vnoučata, tak v tom mezigenerační solidaritu moc nevidím.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Co přístup opozice, jaký je? Jak ANO, tak SPD k důchodové reformě. Je tam třeba nějaká snaha od té opozice právě o to, aby to řešení tady nějak dlouhodobě bylo, mimo různé politiky, mimo různé vlády a jejich střídání?

Václav DOLEJŠÍ, komentátor, Seznam Zprávy
——————–
No, tak pominul bych tu opozici, řekl bych, extremistickou. SPD, pana Okamuru, který vlastně jenom má taková ta hesla, že by se neměly platit vysoké daně. Neměl by být deficit státního rozpočtu a všichni by měli dostávat všecky dávky, hlavně důchodci, vysoké důchody. Čili to jako dohromady nejde. Hnutí ANO, samozřejmě je s nima těžká dohoda. Ale na druhou stranu dneska tady mluvil Aleš Juchelka, stínový ministr práce a sociální věcí, který se mi zdá, že se do toho ponořil a nechal si například udělat studie, jaké jsou důchodové systémy po celém světě. Snaží se to jakoby nějak doučit a naučit. A tak, jak o tom dneska mluvil, tak bylo vidět, že nemůže to být ani překvapivý, že ta shoda na tom, v čem je ten průšvih, je prostě napříč tou politickou scénou. Všichni jako cítí, že ta výše důchodů, ten demografický vývoj, který je nemilosrdný. To, že se rodí málo dětí, bude hodně penzistů, budou ti lidé se dožívat vysokého věku. Asi v ne dobrém zdravotním stavu. Bude to plodit, řekl bych, za 10 let, že nám vybouchne podobně jako dneska důchody, nějaký problém ve zdravotnictví. Ty náklady ohromně vzrostou v té sociální oblasti. A toho všeho bych řekl, že jsou si politici i v hnutí ANO nebo Aleš Juchelka určitě vědomi. Ale to řešení, které je bolestivé, prostě nikdo nenabízí. A jedině vláda národní jednoty by se tady musela spojit a říct, uděláme to teď.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Aleš Juchelka se snaží, ale potom Andrej Babiš zase řekne, co je to důchodová reforma. Ta tady nikdy nebude žádná důchodová reforma a není potřeba ještě navíc. Ačkoliv to byla priorita té vlády a nevzniklo to, žádná důchodová reforma vlastně nevznikla. Teď jsme tady měli Danuši Nerudovou.

Václav DOLEJŠÍ, komentátor, Seznam Zprávy
——————–
Ano, to je pravda, no. Nakonec zavelí Andrej Babiš, a to je smutné. On nechce koukat asi dál než za čtyřleté volební období. A on by si to nepřiznal, ale na ten průšvih hodně zadělala jeho vláda, která v dobách, kdy ekonomika rostla a dařilo se, tak je to typické pro mnoho politiků. Tak místo, aby se šetřilo, tak prostě ona těm penzistům velmi výrazně nadstandardně přidávala v dobách, kdy to nebylo třeba. To byly různé ty mimořádné valorizace nebo nějaké vánoční příspěvky. A bohužel tím zvýšila ten základ, z kterého se vypočítávají ty dnešní valorizace, kdy je vysoká inflace. Takže řekl bych, že Andrej Babiš s Alenou Schillerovou opravdu, tak, jak říká Miroslav Kalousek, docela vtipně. Oni ten požár založili, když dneska křičí, aby hasiči přijeli rychleji.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Průzkumy říkají, že většina lidí si uvědomuje, že je nějaká důchodová reforma potřeba. Alespoň takto odpovídají na tu otázku, jestli si to myslí. Pak je ale realita. Je taková vlastně i ta realita? Jak se potom rozhoduje volič u voleb? Projevuje se tam nějak tento názor? Nebo to je takové, ano, změny jsou nutné, ale hlavně, ať se mě nějak netýkají, jako to klasicky bývá.

Václav DOLEJŠÍ, komentátor, Seznam Zprávy
——————–
Jo, je to tak samozřejmě, no. Tak jako chceme všichni dálnice, ale ne za vlastní obcí nebo městečkem. Tak je to i s tou důchodovou reformou. Na druhou stranu se mi zdá, že tím, jak se o tom hodně mluví ve veřejném prostoru, že si takové ty generace, řekněme, po 40 let uvědomují, že se nebudou moct ve své penzi spoléhat jenom na to, co jim dá stát. Takže mnoho lidí si šetří v tom třetím pilíři, který ale bohužel, jak tady říkala paní profesorka Nerudová, nefunguje. Nejsou tam dobré výnosy, tak jak tuším, dokonce každý druhý Čech. Takže jako lidé si přispívají na penzi, ale jaksi to nestačí. Já pořád bych chválil tu Nečasovu reformu. Kdy on vlastně ta vláda tehdy řekla, my vám o něco snížíme ty odvody státu, když si ty peníze povinně dáte do nějakého soukromého pilíře a ještě si tam k tomu něco přihodíte a ještě vám to nějak daňově zvýhodíme. Bohužel bylo to trošku nastavený tak, že se to tehdy, že to bylo zkrátka výhodné pro lidi s těmi nejvyššími příjmy. Ale to byla taková, řekl bych, v uvozovkách, drobnost, kterou ta vláda Bohuslava Sobotky nebo třeba Andreje Babiše jenom mohla změnit, upravit. Ale jak vidíme, v české politice to chodí tak, že co jedni zavedou, druzí prostě nemilosrdně zruší jako celek, místo aby to opravili. Ostatně myslím, že dnešní vláda v čele s ODS a zrušení EET je vlastně totéž. Místo, aby jako v době digitalizace nějakou elektronickou možnost, jak platit digitálně daně, nechali nebo to nějak zvýhodnili a tak dále. Tak to taky šmahem zrušili, protože to pro ně byl ten symbol toho zlého Babiše.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Václav Dolejší. Václave, děkujeme, že jsi byl hostem Devadesátky, přeju ti hezký večer.

Václav DOLEJŠÍ, komentátor, Seznam Zprávy
——————–
Díky za pozvání.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
A my se teď společně podíváme na srovnání průměrného starobního důchodu a průměrné hrubé mzdy v průběhu uplynulých 10 let. Z grafu nalevo můžeme vidět, že oba údaje v Česku pravidelně rostou. Důchody pak v poslední době rychleji než mzdy. Současná výše starobní penze dosahuje historicky nejvyšší hodnoty, a to průměrně něco málo přes 20 tisíc korun. Jedná se tak zároveň o rekordní poměr průměrného důchodu vůči průměrné mzdě. Ten vždy dosahoval přibližně 41 %. Dnes se ale blíží 50 procentům. Na grafu vpravo pak můžeme pro představu vidět růst spotřebitelských cen, na který růst důchodů reaguje. Za loňský rok dosáhla inflace 15 %. Přidáme pohled ekonoma, David Marek, hlavní ekonom Deloitte a taky člen NERVu a taky poradce prezidenta pro ekonomiku, je naším dalším hostem. Vítám vás ve vysílání, hezký večer.

David Marek, hlavní ekonom, Deloitte, člen NERV
——————–
Dobrý večer.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Tak je tohle ta záchranná brzda, která nás spasí a díky níž budeme mít na důchody i třeba my třicátníci?

David Marek, hlavní ekonom, Deloitte, člen NERV
——————–
Je to soubor velmi důležitých opatření, který by měl pomoci stabilizovat tu dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Klíčové jsou dva prvky. A tím prvním je zvyšování, postupné zvyšování té věkové hranice pro stavební důchody. A vlastně ten průběžně financovaný systém má tři základní parametry. A ta věková hranice je jedním z nich. Tím druhým klíčovým opatřením a zároveň parametrem tohoto systému je právě ten náhradový poměr. Tedy poměr mezi průměrnou starobní penzí a průměrnou a mzdou. A to na to reaguje další opatření z toho představeného balíku dnes. A to je to, že v letech 2026–2035 by ty nově přiznané penze měly růst stále pomaleji a pomaleji. Právě proto, že prostě na ně v budoucnosti mít nebudeme. Takže to by mělo pomoci ovlivnit druhý klíčový parametr průběžně financovaného systému, a to je ten náhradový poměr.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Divačka Olga píše, proč někdo z reformátorů důchodu nebere v potaz zdravotní stav lidí 50+? Opravdu si myslí, že se vyplatí zaměstnat někoho, kdo bude víc na nemocenské než v práci? Vyplatí se to z pohledu ekonoma?

David Marek, hlavní ekonom, Deloitte, člen NERV
——————–
Ono je potřeba, abychom zvyšovali vlastně to zdraví obyvatelstva i napříč věkovými hranicemi. To znamená, abysme nezvyšovali jenom tu naději dožití obecně. Ale naději dožití také v tom zdravém věku. A na to by měly cílit jiné opatření než ty, které jsou v důchodovém systému. Zejména ty, které se týkají zdravotnictví, a to tak, abychom podporovali právě, řekněme, ty lepší zdravotní a životní návyky. A tady by pomohlo mimo jiné třeba i to, kdybychom lépe zacílili daňový systém na nezdravé věci, jako je nadměrný cukr nebo jako je třeba alkohol. A všechny tyhle ty věci by mohly pomoci zvýšit to průměrné zdraví i pro ty budoucí penzisty. Což by mělo pomoci i tomu duchovému systému. Když budeme chodit do penze později, ale zdraví, tak to bude určitě lepší, než když budeme nuceni pracovat a budeme více a více na té nemocenské.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Pak je tu ale ještě jedna věc. Co to udělá s trhem práce pozdější odchody do důchodu? Protože už teď přece máme velmi malou nezaměstnanost. Co to způsobí, jaký dopad to bude mít?

David Marek, hlavní ekonom, Deloitte, člen NERV
——————–
A právě to je jedna z možností, jak tento problém eliminovat. Náš trh práce nemá problém s nezaměstnaností, ale má problém s tím, že chybí pracovní síly. A my můžeme získat nové pracovní síly jednak tím, že můžeme třeba zkracovat rodičovskou dovolenou nebo motivovat zkrátka ty mladé ženy, aby po té rodičovské dovolené odcházely do práce dříve. To je na tom jednom, na té jedné části toho věkového spektra. Na té druhé je to omezováním předčasných důchodů. A to se dělo v té druhé části důchodové reformy nebo, řekněme, změn, parametrických změn důchodovém systému. Takže pro trh práce jsou to opatření, která jsou pozitivní, nikoliv negativní.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Danuše Nerudová tady říkala, jak nemá ráda, když se polemizuje nad tím, co ještě je a co už není reforma a tak dál. Ale fakt je, že ekonomové zkrátka říkají. Tohle jsou spíš kosmetické změny. Tak, jak bysme měli o důchodech uvažovat do budoucna? A třeba i jak motivovat lidi, aby si spořili na důchod, zkrátka řešit i ty další věci než tyhle něčími slovy kosmetické změny.

David Marek, hlavní ekonom, Deloitte, člen NERV
——————–
Já nechci polemizovat s termíny paní Nerudové nebo s termínem kosmetická změna. A pro mě osobně, pokud je něco reforma, tak je to zásadní systémová změna a k tomu nedochází. Zásadní systémovou změnou bylo to, co provedla Nečasova vláda. To znamená vlastně zavedení druhého pilíře. A to, co se děje teď, jsou významné změny. Nejsou to kosmetické změny, ale jsou to parametrické změny existujícího, průběžně financovaného prvního pilíře důchodového systému. V tomto smyslu já osobně to nepovažuji za reformu. Ale zároveň bych to nebagatelizoval jako kosmetické úpravy. Jsou to zásahy velmi zásadní.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
A jakým směrem by se tedy měl český stát vydat do budoucna? Jak zkrátka ten systém změnit, řekněme, viditelněji, aby to mělo i ty dopady, o kterých mluvíte vy.

David Marek, hlavní ekonom, Deloitte, člen NERV
——————–
Já myslím, že to musíme asi pochopit nebo uchopit pragmaticky. Zásadní systémová reforma neproběhne. Není k tomu ani poptávka voličů, není po tom ani politická vůle nebo síla na straně politických stran. A tudíž my jsme, když to řeknu jednoduše, odsouzeni k těm parametrickým změnám. A nicméně ty parametrické změny dokáží stabilizovat důchodový systém. Není to tak, že by mladá generace mohla říci, my na důchody mít nebudeme. Budou mít důchody. Jenom je potřeba ty parametry systému upravit tak, aby to zkrátka bylo dlouhodobě udržitelné. A ono se to dá. Když budeme akceptovat vlastně to, že věková hranice starobních důchodů bude reflektovat zvyšující se naději dožití. Když budeme reflektovat vývoj reálné ekonomiky, vývoj mezd v nákladovém poměru. A potom se dá nastavit ten důchodový systém tak, aby stále generovat ten hlavní příjem penzistů v budoucnosti na to, který jim bude zajišťovat důstojnou životní úroveň. A to se teď právě díky těm změnám, které v postupných krocích současné ministerstvo práce a sociálních věcí nabízí, tak to se děje.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Ekonom David Marek byl hostem dnešní Devadesátky. Já vám za to moc děkuju, přeju vám hezký večer, na viděnou.

David Marek, hlavní ekonom, Deloitte, člen NERV
——————–
Hezký večer.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
A pojďme se ještě podívat na stručný přehled toho, jak je to s výší starobních důchodů. Ten průměrný, jak už zaznělo, aktuálně přesahuje 20 tisíc korun. Loni to bylo lehce přes 18 tisíc. Takzvaný medián, který je více vypovídající než průměr, před rokem činil 17 920 korun. Jen připomenu, že to znamená, že půlka důchodců bere méně a půlka více, než je tato hodnota. Starobní důchod se skládá ze dvou částí, základní výměry a procentní výměry. Letos minimální základní výměra činí 4 040 korun. Loni to bylo o 140 korun méně. Procentní výměra pak tvoří obvyklé větší část a důchodů a odvíjí se od celoživotních výdělků a odpracovaných let. Všechny hrubé výdělky, ze kterých se odvádělo důchodové pojištění, se zprůměrují a vypočítají na výpočtový základ. Čím vyšší byly výdělky, tím je vyšší výpočtový základ. Čím více odpracovaných let, tím větší část z tohoto základu bude tvořit procentní výměru důchodů. A jaký je v Česku nejvyšší vyplácený důchod? Podle ministerstva práce a sociálních věcí byl letos v lednu nejvyšší vyplácený starobní důchod přes 241 tisíc korun. V červnu přitom proběhla mimořádná valorizace, takže pokud je takový důchod stále vyplácen, pak se zvýšil téměř na 248 tisíc korun. Teď ale k tomu, jak skutečně tedy žijí čeští senioři s Lenkou Desatovou, předsedkyní Svazu seniorů. Já vás taky vítám ve vysílání, hezký večer.

Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů České republiky
——————–
Hezký večer.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Tak jak se žije dnešním seniorům? Jaká je realita?

Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů České republiky
——————–
Realita je taková, jak jste vysvětlovala. Polovina lidí nemá průměrnou penzi. A vzhledem k tomu, jak rostly mzdy, tak se jim samozřejmě nenavýšily ty mzdy o tolik jako těm vysokopříjmovým. A ti na tom nejsou úplně nejlépe.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
No a co my, jaký bude náš důchod? Třeba nás třicátníků po těchto změnách?

Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů České republiky
——————–
No, pravděpodobně nižší, než je přiznávaný důchod současných seniorů. A dál to samozřejmě záleží na tom, jaká bude výkonnost ekonomiky a jak moc porostou mzdy, protože z toho, co je prezentováno, tak nám to zatím připadá, že se nepočítá s moc velkým růstem mezd.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Když se podíváme na ty změny, které dnes představil pan ministr práce a sociálních věcí. Tak co se vám tam líbí a co naopak se vám tam nelíbí, nebo byste přidala, ubrala?

Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů České republiky
——————–
Tak já asi nechci radit panu ministrovi.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Ale poraďte.

Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů České republiky
——————–
Na to má bezesporu celý tým odborníků. Za nás, mně se tam samozřejmě líbí ten fiktivní vyměřovací základ pro pečující osoby. A kvitujeme, že se to netýká pouze matek na mateřské dovolené, ale také lidí, kteří pečují, protože za nás jednoznačně platí, že člověk by si měl mít právo vybrat, kde chce strávit konec života. A samozřejmě, že když se ptáte těch lidí, tak drtivá většina vám řekne, že by chtěla ten konec, opravdu konec života strávit ve svém prostředí přirozeném, uprostřed svých blízkých. To znamená, ne v sociálních ústavech, ne na lůžku v nemocnici, ale ideálně doma. A tam je samozřejmě nutné, aby se o vás někdo postaral.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Řeší se věk dožití, ale opozice upozorňuje, měl by se ale řešit taky věk dožití ve zdraví. To je něco jiného. Měli bysme se na tohle dívat a dávat na to akcent trošku?

Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů České republiky
——————–
Tak vzhledem k tomu, že pokud se nemýlím, tak Evropská unie se tím zabývá už od roku nějakého 1997. Tuším, že vznikly první názory na to, že je potřeba celkově v populaci v Evropě sledovat zvyšování věku dožití ve zdraví. A k tomu směřovat všechny politiky státu. To nejenom tu sociální, ale i zdravotní. A logicky i politiku školskou, protože ono to souvisí svým způsobem i s výchovou v rodinách, ve školách se zaměřením různých předmětů. Tak bezesporu ano, protože ono je alarmující, že podle posledních dat, které jsou z průzkumu věku dožití ve zdraví. Ty my máme z roku 2021, tuším, máme poslední čísla. Tak věk dožití ve zdraví mezi léty 2015, 2021 se v České republice snížil v průměru o rok a půl. Ale ono to u žen dělá rok, ale u mužů téměř 2,5 roku.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
A budou ty důchody teď po těchto změnách spravedlivější? Když si vezmeme ženy, muže, rodiče, nerodiče a všechny tyhle parametry.

Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů České republiky
——————–
Otázka je, co si kdo představuje pod pojmem spravedlnost. Každý tu spravedlnost vnímá maličko jinak, když se podíváte na člověka, který je relativně zdravý a měl relativně vysoké příjmy. A měří tu spravedlnost a tu zásluhovost pouze výši těch příjmů, které odvedl do toho rozpočtu. Tak vám bude říkat, že z jeho hlediska to spravedlivé není, protože by to mělo být zohledněno pouze na těch příjmech. Ale už neříká to b. Jestli to byl on, kdo se staral o děti, když byly nemocné. Jestli to byl on, kdo pečoval o rodiče, kteří byli nemocní. A jestli mu kvůli tomu na nějakou dobu příjmy úplně vypadly. A pak je otázka, že my nemůžeme tvrdit, že všichni mají stejné podmínky, nemají. Ne každý může vystudovat vysokou školu. Ne každý má to štěstí, že se narodí v harmonické rodině, kde se o něj rodiče starají. Jsou děti, které jsou třeba v pěstounských rodinách nebo v dětských domovech. Tam ta startovací čára je úplně jiná než dětí, které mají plnohodnotnou rodinu. Kde samozřejmě jsou rodiče ochotni se uskrovnit a tomu dítěti pomoct.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
A obecně, jak solidární je český důchodový systém oproti třeba jiným evropským zemím?

Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů České republiky
——————–
Tak já bych si tipla osobně, že jsme zhruba na půlce, protože jsou daleko solidárnější systémy. To jsou většinou severské země, jako je dánský nebo švédský penzijní systém. A jsou zase daleko konzervativnější systémy, než je ten český, takže budeme někde v prostředku.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Mluvili jsme tady několikrát v průběhu dnešní Devadesátky o mezigenerační solidaritě. Přejí nám současní senioři, nám, mojí generaci, abysme ty důchody měli a uvědomují si, že abysme je měli, že se musí zkrátka teď něco dělat s tím?

Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů České republiky
——————–
Tak to určitě ano. Tam je spíš potřeba jim vysvětlit, do jaké míry se to dotkne, nebo nedotkne jich, když už jim ta penze je přiznána. A za nás je v tomto směru důležité komunikovat i to, že byť se výchovné v dohledné době bude rušit, tak zcela jistě o něj nepřijdou ty, jimž už bylo přiznáno.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
A to z vašeho pohledu nedělá vláda, nekomunikuje se seniory, nebo není jim to dostatečně vysvětlováno?

Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů České republiky
——————–
Z toho, co máme jako zpětnou vazbu z naší členské základny, tak není, protože ty otázky často dostáváme my.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
A naopak, ptala jsem se vás na to, myslím i minule na tuhle otázku. Do jaké míry my si uvědomujeme, že teď se bavíme o našich důchodech, že se nebavíme o současných důchodcích, ale že vlastně vy bojujete za radu seniorů za nás. Do jaký míry si to uvědomujeme my jako Češi?

Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů České republiky
——————–
Zase je to otázka, v jaké situaci, v jaké fázi života se člověk nachází. Jsme u toho, že pokud je člověk mladý, zdravý, všechno se mu daří, má práci a je úplně jedno, jestli je zaměstnanec, nebo jestli pracuje jako živnostník, ve kterém má vysoké výdělky. Tak většinou má ten názor, že on vlastně od státu nic nepotřebuje. On se o sebe postará sám, ale tudíž nechce, aby ten stát po něm chtěl nějaké odvody do systému. Ve chvíli, kdy se dostanete do nějaké životní situace, která vám ten pohled změní, tak změníte i vy ten pohled na ten svůj budoucí důchod.

Tereza Řezníčková, moderátorka ČT
——————–
Tolik Lenka Desatová, předsedkyně Svazu seniorů, děkuju vám, hezký večer.