Rozhovor s paní náměstkyní ministra práce a sociálních věcí, zodpovědnou za řízení sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, paní Ing. Ivou Merhautovou, která osvětluje v širším slova smyslu rozdělení kategorií zdravotně postižených osob do tří skupin dle závažnosti postižení. Jednou z těch skupin je i nemoc hemofilie, kde paní náměstkyně líčí, do jaké skupiny tito nemocní lidé patří. Co je potřeba při podání žádostí či zlepšení zdravotního stavu.
A11 TV – Minuty z Regionů
——————–
Hezký den. V cyklu Tohle můžeš aneb jak hacknout hemofilii se dnes budeme věnovat sociální péči o pacienty s hemofilií. Mým hostem je náměstkyně ministra práce a sociálních věcí zodpovědná za řízení sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, paní Ing. Iva Merhautová, dobrý den, vítejte.
Paní náměstkyně, my se dnes budeme bavit o sociální péči o hemofiliky. Mnozí z nich patří mezi osoby se zdravotním postižením, protože komplikace tohoto onemocnění poškozuje klouby, snižuje třeba jejich hybnost a zkrátka mnoho z nich má právě označení osoba zdravotně postižená, takže to téma dnes bude takové širší, ale pojďme si říct na samý úvod, jak se dělí osoby se zdravotním postižením, potažmo co znamená skupina osob, která se označuje jako osoby zdravotně znevýhodněné.
Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL
——————–
Dobrý den, my na to máme celou řadu zákonů, zákon o důchodovém pojištění, zákon o zaměstnanosti, zákon o důchodovém pojištění řeší invaliditu, a to je právě ta jedna skupina, kdy rozeznáváme tři stupně invalidity. Řekněme nejzávažnější, je ten třetí stupeň, kde už tomu člověku zbývá jenom asi 30 % pracovní schopnosti, čili 30 % možností pracovat, ale jak je všeobecně známo, tak je ještě první a druhý stupeň invalidity a tady samozřejmě ti lidé mají daleko větší schopnosti pracovat. Je to odlišeno 75–50 a teda úplně ten největší nebo nejmenší rozsah je těch 30 %. V praxi to znamená, že nejprve musí tedy člověk požádat o přiznání invalidity. Je posouzen lékařem lékařské posudkové služby, ale tímto bohužel nekončí, protože u nás máme invaliditu ještě navázanou na placení pojistného na důchodové pojištění nebo na sociální zabezpečení, obecně. Takže pokud to není přímo invalida z mládí, což tady u těch lidí s hemofilií ještě patrně tak významné postižení v mládí nemají, když pracují, se ty roky, které odpracují a odvádí pojistné, započítávají a i podle toho se potom vypočítává výše toho invalidního důchodu, čili jsou v podstatě dvě podmínky, jedna je, aby je lékař uznal invalidním a druhá, aby tam byla existence nějakých odpracovaných let a placení pojistného. A pak jste se ptal na osobu zdravotně znevýhodněnou. To je osoba, která ještě není invalidní, ale už nějaké znevýhodnění má a právě zase lékař lékařské posudkové služby může uznat toto zdravotní znevýhodnění. Ono to potom má právě dopad do skutečnosti, že takovýto člověk už může být třeba zaměstnán na chráněném trhu práce.
mluvčí 1,
——————–
Existují tedy jaké možnosti podpory či sociálního zabezpečení osob, které patří mezi osoby zdravotně znevýhodněné nebo osoby zdravotně postižené?
Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL
——————–
Tak obecně samozřejmě mohou dosáhnout na jakoukoliv dávkovou podporu, ať už v těch pojistných nebo nepojistných systémech, když bychom se podívali, řekněme, na nepojistné, tak hodně častou dávkou, o kterou lidé žádají, je příspěvek na péči, který je ve čtyřech stupních závislosti, kdy ta osoba v tom nejvyšším stupni už musí být téměř plně závislá na pomoci jiné osoby. Takže tady už se bavíme o tom, nikoliv o schopnosti pracovat, ale o schopnosti třeba sám sebe obsloužit, domácnost obsloužit a podobně. Samozřejmě potom mohou ještě žádat o další dávky, jako je například příspěvek na mobilitu. Ten je vázán ještě na průkazku pro osoby se zdravotním postižením. Už to bylo ve sněmovně přijato, aktuálně se zvýšil z 550 Kč na 900 korun. A dokonce tedy tam máme pro osoby, které jsou trvale připojeni na dýchací přístroje nebo oxygenátory, tak je tam ještě přídavek 2 000 Kč. Ono to s tím pohybem úplně nesouvisí, ale na druhou stranu tito lidé samozřejmě v době zvyšujících se cen energií, mají velmi vysoké náklady na energie a jsou na nich jaksi životně závislí. Tak jsme to prozatím, než se to třeba bude řešit jiným způsobem, upravili jinak.
Pokud se týká těch průkazek, tak to jsou tři typy:
Pro osoby s nejmenším zdravotním postižením je průkazka, která umožňuje, jak je známo, takovéto parkování na vyhrazených místech, případně tedy v dopravních prostředcích, mají přednost k posazení nebo mají nějakou přednost, např. při vyřizování svých žádostí na úřadech.
Ten druhý průkaz ZTP už má dopad i do finančních prostředků, protože umožňuje slevy jak tedy na jízdných, v MHD, tak i v celostátní dopravě a jsou další výhody, ale jednou z nich ještě může být sleva na nějakých kulturních, sportovních nebo jiných akcích.
Třetí průkaz je pro ty osoby, které jsou nejvíce zdravotně postižené, je přiznáván i doprovázející osobě, a to je označeno ZTP/P, kde ty výhody se vztahují pak i na tu doprovázející osobu.
mluvčí 1,
——————–
Samozřejmě já rozumím tomu, že tyto průkazy pořád hrají velkou roli a jsou důležité, jakým způsobem se o ně žádá nebo na základě čeho jsou přidělovány? Funguje to automaticky nebo je opravdu potřeba podat nějakou žádost?
Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL
——————–
Ano, žádost se podává na Úřad práce. Všechny dávky, o kterých jsem teď hovořila, ať je to už tedy mobilita, příspěvek na péči nebo i průkazy, se žádají na Úřadu práce, kdy v případě příspěvku na péči ještě do toho vstupuje kromě lékaře lékařské posudkové služby i sociální pracovník, který provádí sociální šetření v domácnosti, ale u té mobility a průkazu ne, tam se rovnou přidává ta žádost lékařské posudkové službě, ta posoudí a zase vrací zpátky na Úřad práce k vydání rozhodnutí toho úředního aktu.
mluvčí 1,
——————–
Vy jste zmiňovala možnost, že může být takovýto průkaz i pro osobu doprovázející. Jak je to v případě sociálních dávek? Existují i situace, kdy může sociální dávky pobírat pečovatel?
Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL
——————–
Tak právě v těch nepojistných dávkách tomu tak není, že příspěvek na péči pobírá přímo ta osoba. V minulosti to tak bylo, ale aktuálně to tak není. Jedinou dávku nebo jediné dávky, které mohou pobírat lidé, kteří o někoho pečují, jsou nemocenské dávky a jsou to dávky, ať už krátkodobého nebo dlouhodobého ošetřovného.
mluvčí 1,
——————–
Já se přiznám, že nejsem vůbec odborník na tuto problematiku, samozřejmě mě velmi zajímá, ale vím, že se hodně diskutuje, kdy je výhodné o nějakou dávku požádat, jestli třeba osoba se zdravotním postižením prvního stupně by spíš si měla proaktivně hledat zaměstnání, kdy to jde všechno dohromady s pobíráním invalidního důchodu, různé propočty, kdy se vyplatí, jaký je tady to problém nebo jak se tady v tom zorientovat, co poradit, jakou jít cestou?
Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
Tak určitě oba úřady, jak Úřad práce, tak Česká správa sociálního zabezpečení je schopna, poradit nebo dát nějaké potřebné informace. Platí, že není možný souběh starobního nebo invalidního důchodu, platí, že lidé, kteří pobírají invalidní důchod i ve třetím stupni, mohou pracovat, pokud to tedy jejich schopnosti jim umožní, možná ze strany tedy těch osob se zdravotním postižením někdy zaznívá kritika na to, že mají kontrolní prohlídky a kontrolní termíny právě, kdy může třeba dojít i ke snížení jak příspěvku na péči, tak případně invalidity, ono je to tak, že když se tomu člověku zlepší zdravotní stav, tak se skutečně toto potom může stát, ale vždycky je to na základě nějakých lékařských zpráv a lékařských osvědčení.
mluvčí 1,
——————–
Kdybychom se teď na chvíli opravdu zkusili zaměřit na tu oblast pacientů s hemofilií, protože je to vrozené onemocnění, samozřejmě ti pacienti mohou mít různě závažnou formu hemofilie, ale s tím onemocněním většinou jaksi bojují od samého narození a ten stav se může buďto stabilizovat, nebo se může i postupně zhoršovat, nebo jsou tady mezi námi hemofilici, kteří byli diagnostikováni dříve, kdy léčebné možnosti ještě nebyli na takové úrovni jako v současné době. Jak by se dal popsat takový ten přístup, řekněme, sociální péče o člověka, který se narodí s vrozeným onemocněním? Ví se opravdu od miminka, že je to nemocné dítě, které se prostě nevyléčí až, řekněme do, když bude mít štěstí starobního věku? Jak ten systém vypadá, jakým způsobem se o takového nemocného člověka stará, případně jakým způsobem podporuje rodinu, jestli by se to dalo v kostce přehledně popsat?
Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
Tak nevím, do jaké míry v sociálních službách existuje služba rané péče, to je právě pro ta miminka, nevím, do jaké míry to je ze strany takových rodičů využíváno. O takové nemoci, protože to není postižení, já to spíš vnímám jako nemoc, ale je tato možnost, obrátit se na ty poradny, které poskytují ranou péči, samozřejmě pediatři, dětští lékaři, patrně také dispenzarizují už od prvopočátku a ten člověk je skutečně v rámci celého života posuzován v nějakých poradnách. Je to spíš otázka pro zdravotnictví než pro náš rezort, ale jsem přesvědčena, že tomu tak skutečně je. Asi potom podle míry rozvoje té nemoci. Předpokládám, že ty prohlídky budou dvakrát, třikrát i čtyřikrát ročně a samozřejmě pak nastupuje později ten sociální systém, když už se ta choroba více rozvine a ten člověk potřebuje větší pomoc, včetně tedy té dávkové pomoci.
mluvčí 1,
——————–
Když se takový stav přezkoumává, jak to zase probíhá v praxi, jakým způsobem kontaktovat toho revizního lékaře, nebo kdo to řídí?
Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
Tak ono u té průkazky, a nebo i té invalidity toto přezkumné nebo kontrolní řízení většinou je na té průkazce vyznačeno nebo i v tom rozhodnutí vyznačeno, na jakou dobu, že to není na dobu, řekněme, neurčitou nebo natrvalo a samozřejmě ten lékař si potom zve toho dotyčného na to kontrolní šetření.
mluvčí 1,
——————–
Jsou v plánu nějaké změny právě u těchto průkazů, že by se třeba ještě nějakým způsobem i v souvislosti s tím, že opravdu ta situace v současné době není úplně ideální a lidé, kteří nemají kdovíjaké příjmy, což se samozřejmě lidí, kteří probírají invalidní důchody, týká ještě nějakým způsobem ulevilo nebo se jim nějakým způsobem přispělo na ten jejich život. Zvažuje se něco na úrovni ministerstva?
Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
Tak změny v posudkové službě se skloňují dlouhou dobu, samozřejmě řeší se to i na evropské úrovni, kde existuje evropské fórum lékařů, které se schází. A jmenuje se jumas, které se hodně zabývá posuzováním zdravotního stavu. U nás bychom chtěli vypomoci lékařům, kterých je nedostatek, nejen tedy ve zdravotnictví, ale i té posudkové služby, vypomoci dalšími profesemi nelékařů, jako jsou sestry, fyzioterapeuti a další, kteří by měli pokud tedy ten zákon, který teď putuje v alegislativním procesu teď do senátu, tak pokud bude přijat, tak by potom od příštího roku mohli tito zdravotníci být přijímáni jako takový, řekněme, spolupracovníci toho lékaře lékařské posudkové služby. Tak to jsou jedny změny, které plánujeme.
mluvčí 1,
——————–
Plánují se ještě nějaké další změny pro příjemce invalidních důchodů?
Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
Ano, V podstatě změny jsou ve výši invalidního důchodu, protože valorizace důchodů se týká i invalidních důchodů. A nevím, jestli jste zaznamenal v letošním roce ten systém, říkáme, že ministerstvo, protože to je nastaveno jaksi v zákonech, tak ten systém zapříčinil, že byly valorizace mimořádné, jedna řádná a předpokládá se, že pokud bude vývoj inflace, jaký je, takže bude možná i příští rok ještě další jedna mimořádná valorizace a ta se týká tedy i lidí, kteří jsou příjemci invalidních důchodů.
mluvčí 1,
——————–
Paní inženýrko, ještě mě zajímá jedna věc, a to je, když člověk pobírající invalidní důchod dosáhne věku, který řadí mezi příjemce starobního důchodu, jak se v takovém případě postupuje? Jaká volba připadá v úvahu? Pokračuje se s výší invalidního důchodu nebo se vybírá z toho důchodu, který je vyšší?
Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
Tak pokud je výhodnější pro toho žadatele pobírat dál invalidní důchod, může, pokud ne, tak samozřejmě může požádat o starobní důchod a je mu přiznán starobní důchod. Záleží to na tom výpočtu a ta možnost výběru tam je.
mluvčí 1,
——————–
Jak to je v případě, že třeba člověk spadá do kategorie jedna a pobírá tedy invalidní důchod a přitom ještě pracuje a odvádí dávky?
Iva Merhautová, Sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV ČR /KDU-ČSL/
——————–
Tam ta možnost právě není, to, co jsem říkala, se týká invalidního důchodu ve třetím stupni, jinak samozřejmě tady ten souběh je a počítá se jak samozřejmě příjem, tak se to načítá i s tím invalidním důchodem.
mluvčí 1,
——————–
Já myslím, že jsme poradili a zmínili celou řadu důležitých informací. Myslím, že jsme i případně pomohli nasměrovat, kdo kde může s čím pomoct. Každopádně hostem dnešního dílu cyklu tohle můžeš aneb jak hapnout hemofilii byla náměstkyně ministra práce a sociálních věcí, zodpovědná zařízení sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek paní Ing. Iva Merhautová, děkuji, že jste si udělala čas.
Přidejte odpověď