Vláda chce od ledna příštího roku zpřísnit podmínky pro pracovní agentury. Pracovníci by měli získat vyšší ochranu, mimo jiné nebude možné ze dne na den propustit. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL je hlavním záměrem novely zákona bojovat s nelegálním zaměstnáváním. Postačí k tomu takováto úprava zákona? Hosty dnešního Pro a proti jsou generální ředitel personální agentury Randstad Martin Jánský a analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle, odborník na dluhové poradenství a sociální začleňování.
ČRo Plus
———————
Pánové, myslíte, že ta úprava, která teď se vlastně finalizuje, vláda se na ní v zásadě dohodla, bude stačit k tomu, aby pracovníci měli dostatečnou ochranu a nikdo je nemohl zneužívat, pane Jánský?
Martin JÁNSKÝ, generální ředitel personální agentury Randstad
——————–
Já si myslím, že důležité je, jakým způsobem bude potom s tímto zákonem nakládat úřad, který má na starosti inspekci práce, to znamená, nakolik inspektoři práce skutečně budou kontrolovat to, aby agenturní zaměstnávání bylo poskytnuto legálně, ten zákon samotný vymezuje nějaké podmínky, řada podmínek byla vymezena pro agentury práce i v minulosti a my zde stále vidíme, že zde existují podvodníci nebo, řekněme, podvodné agentury práce, které se těmi zákony i těmi dosavadními neřídí nebo obcházejí vlastně ty zákony o agenturním zaměstnávání a nejsou dostatečně kontrolováni a sankcionováni. Takže to si myslím, že bude to důležité.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Pane Hůle, myslíte si vy, že tento nový zákon, nebo respektive tato novela by mohla být nějakým předělem v tom, jak eticky se zachází s agenturními pracovníky?
Daniel HŮLE, odborník na dluhové poradenství a sociální začleňování, analytik organizace Člověk v tísni
——————–
Tak ta novela určitě jde správným směrem. Ostatně do značné míry jde o slaďování legislativy s Evropskou unií. U nás problém s agenturním zaměstnáváním je poměrně širokospektrální a poměrně dobře to teď nasvítila krize kolem Ukrajiny, kdy sem přišla celá řada lidí a často se ukazuje velká provázanost mezi agenturami práce, které mají i vlastní ubytovací kapacity a ve své podstatě zvláště u těch cizokrajných pracovníků potom vlastně nad nima mají ohromnou moc, protože ovlivňují, jak budou bydlet, kde budou bydlet, když se změní vlastně potřeba firmy a chtějí je někde jinde, tak je prostě přestěhují a podobně a trošičku to jako z naší zkušenosti zavání nevolnictvím. Obecně si myslím, že by pracovních agentur mělo být mnohem méně a měla by to být spíš okrajová forma zaměstnávání.
, moderátor
——————–
Zavání nevolnictvím. To jsou skutečně silná slova. Myslíte si tedy, pane Hůle, že bychom se úplně obešly bez pracovních agentur?
Daniel HŮLE,
——————–
Já to nedokážu asi říct. I v západních zemích vlastně je obvyklé, že nějaké pracovní agentury jsou. Na druhou stranu i vlastně jakoby ten mystery shopping de facto, který provedla třeba Saša Uhlová, i v západoevropských zemích ukázal, že prostě i v takových vyspělých zemích s letitou demokratickou tradicí prostě dokážou firmy velmi nevhodným způsobem vytěžovat a vykořisťovat tu lidskou práci a lidi. Takže nemyslím si, že vše, co je na západě, je dobré, ale to, že pracovní agentury existují i tam, a to, že některé firmy potřebují nějakou flexibilitu, kterou jim ty agentury mohou dodat, to je také pravda. Otázka je, jestli se nemáme zabývat i tím, zda ta jakoby velmi tvrdá ochrana zaměstnanců vlastně nevede k tomu, že se ty firmy prostě snaží hledat tu elasticitu v tom zaměstnávání právě přes ty pracovní agentury a de facto na ně outsourcují riziko spojené se zaměstnáváním lidí, a to si myslím, že jsou spojité nádoby.
, moderátor
——————–
Určitě další významná otázka, ale vraťme se k tomu, jak moc vlastně jsou potřeba tyto agentury. Pane Jánský, vy jste už mluvil o tom, že jsou mezi nimi značné rozdíly, ale souhlasil byste s tím, že v některých případech to opravdu zavání nevolnictvím? Taky se někdy píše o novodobém otroctví?
Martin JÁNSKÝ,
——————–
Já musím v první řadě vyspecifikovat to, že zde vlastně nemluvíme o agenturách práce. To je jako by, já použiju příměr, který bude blízký panu Hůlemu, který pracuje v humanitární organizaci, nazýval humanitární organizací podvodníky, kteří lákají z lidí peníze za účelem toho, že je poskytnou na nějakou sbírku nebo na nějakou dobročinnou činnost, to nejsou žádné organizace, to jsou podvodníci, stejně tak firmy, které skutečně dřou a chovají se velmi nepěkně k pracovníkům, ať už českým nebo ze zahraničí, tak velmi často nemají ani licenci agentury práce a pouze se za agenturu práce. Na jedné straně vydávají ve směru k těm pracovníkům a na druhé straně ve směru ke státu tvrdí, my žádný agentury nejsme, protože agentury práce mají poměrně jasná pravidla, které tyto firmy nedodržují, to znamená, ano, na českém trhu práce, a podobně je tomu asi i ve světě, existují podvodníci, kteří se vydávají za agentury práce a ty je potřeba skutečně potírat a je potřeba zajistit, aby na tomto trhu a v našich podmínkách nemohly vůbec operovat.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
A pane Jánský, když Dan Hůle mluvil o tom, že by to měl být spíš okrajový způsob zaměstnávání takhle, lidově řečeno, přes agentury, myslíte si to také, anebo když se ta činnost vykonává eticky, tak na tom prostě není nic špatného?
Martin JÁNSKÝ,
——————–
Agenturní zaměstnávání je zcela legitimní forma, která je používána jako forma zaměstnání napříč celým světem, zaměstnavatelé potřebují určitou flexibilitu tak, aby si udrželi konkurenceschopnost, takže z tohoto pohledu to považuji za zcela v pořádku, ale často taky nastává situace, a tam musím varovat i před částí tohoto nového zákona, o kterém dnes mluvíme, že stát se snaží agentury práce, i ty, které provozují tu činnost legálně, tak hodně regulovat, že nakonec zaměstnavatelé, kteří potřebují tu flexibilitu, se začnou ubírat jiným směrem, začnou vlastně spolupracovat s agenturami, které ani agenturami nejsou, nebo právě s těmi podvodnými firmami, protože jsou schopni jim nabídnout větší flexibilitu, takže já bych doporučoval, aby i v tomto zákoně jsme se soustředili na to, abychom vytvořili podmínky tak, aby agentury práce mohly nadále zaměstnavatelům poskytovat ten hlavní benefit, a to je flexibilita.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Pane Hůle, souhlasíte s tím, že zejména pro některé typy prací, třeba sezónní práce v zemědělství, skutečně činnost těchto agentur práce je v zásadě nepostradatelná?
Daniel HŮLE,
——————–
No, já se ještě musím přece jenom vrátit k tomu příměru, já tomu rozumím, protože pan Jánský je zástupce prostě pracovní agentury, tak musí ten stav hájit. Je to podobnější spíš tomu, když tady byli poskytovatelé úvěrů, ano, někteří třeba poskytovali bez nějaké správné licence nebo dříve povolení ČOIky a prostě pro ten trh a pro to porozumění to byli poskytovatelé úvěrů, byť nějací predátorští. Stejně tak, když se přijímala před několika lety regulace těch poskytovatelů úvěrů, tak zčásti spektra těch firem zaznívaly velké jakoby varování před tím, že když budou regulovány, tak to povede k nárůstu nelegálních půjček a vlastně k daleko většímu zhoršení pozice těch, té zranitelnější strany těch dlužníků, nic takového se nenaplnilo. Podle mě opravdu ta regulace je nezbytná. A pokud ty agentury plní vlastně jakoby roli toho, že ti zaměstnavatelé nejsou schopni dostát podmínkám zákoníku práce, a proto vlastně tu odpovědnost přenášejí na někoho jiného, tak se bavme primárně o podmínkách zákoníku práce, jestli nelze udělat něco pro to, aby co nejvíce lidí bylo zaměstnáno jako kmenoví zaměstnanci té firmy a nikoliv, nikoliv agentur. Nepopírám, že pro některý segment to je důležité, ale i pro to sezónní zaměstnávání, si myslím, že by mělo být možné vlastně najít modus operandi tak, aby mohli být zaměstnáni tou firmou, ať už to jsou Lesy České republiky, bůhvíkdo jiný, kdo potřebuje zrovna vysázet stromy nebo něco jiného. Zkrátka agentury, ty pracovní agentury, i ty vlastně jakoby oprávněné mají být mnohem čas méně často využívány.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Pane Jánský, co říkáte tomu příměru, že agentury práce jsou něco jako nebankovní poskytovatelé úvěrů?
Martin JÁNSKÝ,
——————–
No, ty, které nedodržují naše zákonné normy, tak ano, souhlasil bych s panem Hůlem, že v dnešní době je agentur, je jich více než 2 000, z toho více než polovina využívá vlastně to agenturní zaměstnávání, to je asi zbytečně mnoho, je tady zhruba nějakých 100 agentur, které jsou vyčleněné do dvou základních odborných asociací, ať už je to APPS nebo Asociace personálních agentur, a možná to množství 100 by dostačovalo, ale budu spíše reagovat na to, jestli jsou potřeba agentury práce a jestli by neměli být všichni zaměstnanci v kmenovém stavu nebo jejich většina. Je tady prostě řada firem, nejenom v sezóně zemědělství, ale například v předvánoční sezóně, logistických firem, například pracujeme pro velkého klienta, který před tou sezónou nebo v průběhu té sezóny před Vánocemi zaměstná 5 000 lidí. My tu zakázku děláme už poněkolikáté. A musím vám říct, že se nám více než polovina těch lidí příští rok zase hlásí, že vlastně na tu, v uvozovkách, krátkodobou agenturní práci chtějí zaměstnat, mají tam nadprůměrnou mzdu, mají tam skvělé podmínky, takže jako je tady určitě segment zaměstnavatelů, kteří prostě tu flexibilní práci potřebují, ať už z ohledu sezónnosti nebo konkurenceschopnosti.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Hosty dnešního Pro a proti jsou generální ředitel personální agentury Randstad Martin Jánský a analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle. My jsme začínali tento pořad tím, že ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu zákona, která má vlastně podle jeho záměru od ledna změnit podmínky pro pracovní agentury. Pane Hůle, když jsme slyšeli od Martina Jánského, že možná ještě důležitější než to, co tam bude napsáno, bude to, jakým způsobem se pak kontrolovat dodržování těch pravidel, souhlasil byste s tím? A případně, že už dnes ta pravidla nejsou dostatečně kontrolovaná?
Daniel HŮLE,
——————–
Tak s tím naprosto souhlasím, to je obecně, a zase je to i u mnoha jiných regulací, i u těch úvěrů, prostě vidíme, že Česká národní banka ne úplně dobře plní roli, kterou ten zákon jí přisoudil, to znamená, můžeme mít hezky napsaný zákon, ale pokud ty instituce, na které je vlastně kladena ta odpovědnost, nebudou fungovat tak, jak se očekává, tak ta regulace nebude fungovat. Obecně vidíme, že český stát má velkou toleranci například k práci načerno. To je něco, na co doplácí, na co doplácíme my všichni, protože každý pracovník, který pracuje načerno, tak ten stát na něm přichází minimálně, řádově měsíčně o 15 000 Kč, my daňoví poplatníci, to znamená, že kdyby stát využil v současné době nástroje k tomu, aby potíral tu práci načerno, netoleroval to, tak ta situace může být úplně jiná na celém trhu jakoby toho zaměstnávání, takže myslím si, že tady ta obava je velmi důvodná, že sice napíšeme hezky znějící zákon, ale pak nakonec si řekneme, že nebudeme ty firmy dusit, ostatně i představitelé některých vládních stran říkají, že vlastně státu není nic do toho, jestli hospoda odvede všechny jídla, anebo jenom polovinu jídel, což je přesně ten prostor pro to mít nějakej quasi model, vyplácíme minimální mzdu a všechno ostatní na ruku, což mi dává nějakou flexibilitu a výrazně jako na tom šetřím, takže ano, myslím si, že tady to bude největší slabina tý aplikace.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Martin Jánský tady ve studiu přikyvuje. Je to skutečně tak, pane Jánský, že je zde velká tolerance k práci načerno? Český stát toleruje práci načerno, přestože se o tom ví, tak se s tím nic nedělá?
Martin JÁNSKÝ,
——————–
Já bych řekl, že český stát neumí efektivně kontrolovat a postihovat ty firmy, nejsem sto úplně tvrdit, že to český stát toleruje, ale jenom bych přidal k té skupině zaměstnanců, které to poškozuje, k té skupině nás vlastně jako poplatníků, které to také poškozuje, tak to samozřejmě poškozuje i samotné agentury práce, zejména ty renomované a legální, protože potom vlastně jako ten segment je spojován právě s nelegálním zaměstnáváním. Ale vrátím se k vaší otázce, myslím si, že stát dneska neumí efektivně odhalovat tuto nelegální činnost a my v tomto jako zástupci Asociace poskytovatelů personálních služeb nabízíme dokonce státu pomoc a velmi aktivně komunikujeme nyní s ministerstvem práce o tom, jakým způsobem kontrolovat ty nelegální subjekty tak, aby byl stát schopen to odhalit, protože je to ta první podmínka a potom to také postihnout.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Že by ta samotná novela, o které hovoříme, nějak uspíšila odhalování té nelegální práce, tomu věříte nebo ne, pane Hůle?
Daniel HŮLE,
——————–
Tomu zatím moc nevěřím, protože by se musel změnit opravdu přístup toho státu k tomu postihování nelegální práce. Ono to částečně vychází z toho, že řada podporovatelů vlády jsou významné české firmy, které prostě potřebují tu flexibilitu. Obecně se ví, že jsou některé obory, jako je pohostinství, jako je stavebnictví, kde vlastně ta práce načerno je naprostý standard, prakticky tam nemůžete jít pracovat, aniž by alespoň část té odměny byla vyplácena mimo registrovaný systém. V současné době vidíme, jak ohromným způsobem narůstá, zase se vrací hotovostní platby, zase hodně, jako je to v tom pohostinství a podobně, to všechno vede k tomu, že budou ohromné daňové úniky, stát to prostě toleruje prostě proto, že to vyhovuje části jeho podporovatelů, takže tady si myslím, že ty obavy jsou velké, když to vezmeme v kontextu s tím, že od teď, od října a dále od ledna stát velmi přitvrdí v oblasti dohod o provedení práce, které sice na jednu stranu jsou nástrojem toho, jak pracovat načerno, protože se velmi často vyplácí fiktivně vysoká hodinová sazba, čímž se do toho vlastně počtu hodin vejde nějaká částka, tak to velmi tvrdě podle mě postihne třeba ženy, které se vrací na částečný úvazek po mateřství a podobně. Myslím si, že obecně ten stát tohle neumí a tady na tom to bude selhávat.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Pánové, vy jste oba použili slovo flexibilita v souvislosti s prací, v uvozovkách, přes agenturu. Je to flexibilita na úkor zabezpečení zaměstnanců, pane Janský? Sice je to pružnější, ale znamená to, že je to na úkor nižší ochrany těch zaměstnanců?
Martin JÁNSKÝ,
——————–
Já si myslím, že ne, že jako existuje zde samozřejmě i velká skupina lidí, kteří chtějí pracovat flexibilně, navíc agentury…
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Chtějí, nebo jsou k tomu nuceni?
Martin JÁNSKÝ,
——————–
Studenti, důchodci nebo lidi, kteří nechtějí třeba pracovat na plný pracovní úvazek a nechtějí ani třeba mít jako celý rok pracovní vytížení, tak vyhledávají agenturní zaměstnání. A je tady řada dalších výhod, které jim ty agentury mohou poskytnout, například to, když z nějakého důvodu jim ta práce nevyhovuje, nebo nejsou schopni tam podávat dobré pracovní výkony a ten zaměstnavatel s nimi není spokojen, tak agentura práce se samozřejmě velmi intenzivně snaží, aby pro toho pracovníka našla jiné vhodné zaměstnání, jinou pracovní pozici, ať už v rámci toho stávajícího klienta nebo uživatele, jak se tomu oficiálně říká, nebo v rámci nějaké jiné firmy, takže pro řadu lidí je spolupráce s agenturou práce poměrně vítaným způsobem i z hlediska té flexibility, ale i z hlediska vlastně nějaké kontinuity budování kariéry.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Jak to vidí Daniel Hůle, spíše ty výhody, které teď popsal Martin Jánský, nebo tam vidíte i nějaká rizika?
Daniel HŮLE,
——————–
Já si myslím, že obecně opravdu, jednak je pravda, že je část lidí, kteří tu flexibilitu chtějí. Zároveň jsou prostě obory, kde pro toho zaměstnavatele není možné dosáhnout toho, že bude mít v průběhu roku rovnoměrně rozložený ten nápad práce. Typicky to jsou přepravní služby, prostě před Vánocemi, nic se tomu nevyrovná, takže buďto budu mít stabilní tým zaměstnanců, které vyždímu před Vánocemi tím, že budou dělat prostě ohromné přesčasy, anebo prostě budu muset najmout a navýšit tu kapacitu. Proč ale neumožnit těmto firmám navýšit tu kapacitu tím, že je prostě zaměstnají napřímo ty lidi, byť to můžou být třeba opakovaně, ono to opravdu může být někdo, kdo se 5 let za sebou nechá vlastně krátkodoběji takto zaměstnat, ale ten zákoník práce mi tohle to vlastně neumožní díky tomu, jaké tam jsou limity v tom, kolik můžu uzavřít smluv na dobu určitou, jak to můžu opakovat a jaké tam jsou časové prodlevy mezi tím.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Pardon, že do toho vstupuji, ale mě by zajímalo, jestli ti pracovníci jsou si plně vědomi toho, že to jejich zaměstnání přes agenturu není tak stabilní, jako kdyby byli kmenoví zaměstnanci. Jaké s tím máte zkušenosti, pane Jánský? Jsou si lidé dobře vědomi toho, že ty podmínky jsou specifické, protože pracují takzvaně přes agenturu?
Martin JÁNSKÝ,
——————–
Ano, samozřejmě. Každý ten pracovník dostává pracovní smlouvu, kde jsou, a dneska existuje informační povinnost, kde jsou tyto podmínky jednoznačně vyjmenovány a jsou s tím…
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Sama ta agentura ty lidi s tím seznamuje.
Martin JÁNSKÝ,
——————–
Ano, sama ta agentura je s tím seznamuje. Dovolte mi ještě krátce reagovat na pana Hůleho na jeho předchozí věty. No, já bych na to měl odpověď, proč vlastně jako nedat ty flexibilní zaměstnance přímo jakoby kmenové a dát to na starost přímo té firmě, proč na to potřebujeme agenturu práce. Za prvé, ta firma se potřebuje, zejména v té sezóně, věnovat svý primární činnosti, ono taky se s uzavíráním pracovního kontraktu, ať už je to dohoda o pracovní činnosti nebo standardní pracovní poměr, souvisí obrovská administrativa, o to víc dneska u dohodářů, kdy jim budeme muset počítat složitým způsobem nárok na náhradu v době, kdy si berou dovolenou, v době, kdy jim budeme muset rozvrhovat, rozvrhovat pracovní dobu, to znamená, ta firma prostě se chce soustředit na svoji činnost a najme si agenturu na to, aby zařídila flexibilitu, administrativu, profesionalitu, aby garantovala, že všechno je v souladu s legislativou, a to si myslím, že je naprosto legitimní.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Myslíte, pane Hůle, že lidé, ti zaměstnanci, ti pracovníci jsou si vědomi toho, že ten jejich pracovní poměr má jistá specifika, pokud se nechají zaměstnat přes agenturu. Jak dobrá je ta informovanost podle vás?
Daniel HŮLE,
——————–
Tak většina těhle těch lidí, když třeba budu brát, teď pominu vlastně třeba ty zahraniční pracovníky, jo, budu se bavit o našich dlouhodobých klientech, tak to jsou lidé, kteří mají velmi nízkou kvalifikaci, oni vlastně celý život prakticky pracují tímhle způsobem, takže oni víceméně vědí, co je čeká, jaké jsou podmínky. Tady si myslím, že ta novela přináší aspoň nějaké zlepšení v tom, že dnes existují na tom pracovišti prostě velmi jako odlišné režimy pro kmenové zaměstnance a pro agenturní zaměstnance, to si myslím, že by se mělo úplně setřít, aby prostě každý, kdo pracuje na tom pracovišti, měl vlastně jakoby obdobná práva, obdobné podmínky, otázka je teda, že jeden bude zaměstnancem agentury a druhý i kmenovým, ale to ať je teda jenom tou formální záležitostí a ta agentura prostě ulehčuje tomu zaměstnavateli. Od pana Jánského tam zazněla zajímavá věc, on řekl vlastně jakoby, jaké tady budou šílené nároky na toho, kdo poskytuje dohodu o pracovní práci, a proto je potřeba mít tu agenturu, a to je přesně to, co by se nemělo dít. A musím říct, že tady se na to ministerstvo velmi zlobím, protože oni opravdu jako na ty zaměstnavatele přenesli neuvěřitelnou zátěž a šikanu s tím, když budou uzavírat, zaměstnávat prostě ženu, která je s dětmi za 8 000 Kč měsíčně, tak to prostě bude prakticky nerealizovatelné. A, ano, vede to k tomu, musím si na to najmout experta, agenturu, která mi radši bude pást tyto dohodáře, protože já na to nemám kapacity, takhle to fungovat nemá. Máme usilovat o jednoduchý, štíhlý a co nejméně administrativně byrokratický aparát a podmínky a tím to celé zjednodušit a my vytváříme, zesložiťujeme to a vlastně vytváříme nutnost najít někoho, kdo mi s tím pomůže, takže to si myslím, že je typicky špatná ukázka, jak ten stát fungovat nemá.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Pane Jánský, nebylo by takové zjednodušení té pracovní legislativy, jak o tom hovoří Daniel Hůle, vlastně proti byznysu personálních agentur?
Martin JÁNSKÝ,
——————–
V jisté části ano, já se k tomu ještě vrátím, ale v první řadě musím říct, že my lidi nepaseme, my je zaměstnáváme, ten, kdo je pase, jsou podvodníci, u kterých se s panem hůlem shodujeme na tom, že je potřeba je velmi striktně postihovat. My lidi zaměstnáváme, dokonce se zasazujeme o jejich práva, o zlepšení podmínek, nejenom těch agenturních zaměstnanců, my třeba jako Randstad děláme každoročně průzkum na téma, jak být atraktivním zaměstnavatelem, co všechno poskytovat těm zaměstnancům, abychom jich měli dostatek, dokonce oceňujeme firmy, které…
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Zdá se vám prostě nefér házet všechny do jednoho pytle, když to řeknu lidově.
Martin JÁNSKÝ,
——————–
A teď se přiznám, že jsem utekl z tý vaší otázky, kterou jsem zapomněl.
Daniel HŮLE,
——————–
Můžu na to zareagovat?
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Ano, prosím, pane Hůle, už jenom krátce, máme málo času.
Daniel HŮLE,
——————–
Krátce. Já si nemyslím, že všechny agentury fungují špatně, tady s panem Jánským souhlasím. Když máme ale 2 000 agentur na trhu, nemůže existovat žádný účinný dozor a dohled, proto je potřeba to zredukovat řádově na desítky, maximálně malé stovky. A pak se můžeme bavit o tom, že můžeme nastavovat nějaké standardy kvality fungování těch agentur a zbavit se těch šmejdů. Stejně jako u úvěrů se zredukovalo z 800 poskytovatelů úvěrů řádově na 40 nebankovek a funguje to prostě nesrovnatelně lépe.
Jan BUMBA, moderátor
——————–
Pánové, těším se na pokračování této debaty někdy příště, takové by bylo dnešní Pro a proti. Jeho hosty byli analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle. Díky, na shledanou.
Přidejte odpověď