Češi chudnou, reálné mzdy se loni propadly nejvíce ze všech vyspělých zemí OECD. Lidé tak vydělávají zhruba stejně jako v roce 2017. Ceny v obchodech jsou ale několikanásobně vyšší. Stále tak přibývá těch, co potřebují pomoc státu, a to kvůli zaplacení základních potřeb, jako jsou energie, bydlení nebo potraviny, kvůli neustále se zvyšujícím nákladům se pak často mohou ocitnout v dluhové pasti.
ČT 24
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Je pravda, že celkově ty dávky jsou komplikované. Je jich celá řada, které jsou namířené na ty chudší. A my vlastně víme i z celkem tvrdé evidence z vyloučených lokalit, že vlastně lidé nečerpají dávky, i když na ně mají nárok.
Václav Moravec, moderátor
——————–
Jestli to sloučení těch čtyř sociálních dávek, včetně toho nejdůležitějšího příspěvku na bydlení. Jestli může vést k tomu, že lidé víc o ty dávky budou žádat, a protože jestli to byla ta byrokratická, ta byrokratická překážka, množství těch papírů, to, co jsme s Danem Prokopem tady rozebírali mnohokrát, nebo jestli tam je i stud a stále bude poměrně velké procento lidí, kteří jsou v nouzi a o tu dávku si neřeknou.
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Může to k tomu vést, že více lidí, který to potřebujou, budou o to žádat, ale musí s tím přijít i určitá automatizace, jo, protože ono to není jenom stud, komplikovanost byrokratického řízení, ale i velká diskrece těch samotných byrokratů. To znamená těch úředníků. My víme, kolegové z Brna vědci zjistili, že prostě, když zažádáte o dávku nebo kontaktujete vůbec úřad s romským jménem, tak máte nižší pravděpodobnost, že vám odepíšou. To jsou všechno faktory, které vstupují do toho, jak ti lidé, jak ti lidé vlastně žádají o ty dávky, nebo spíš nežádají. A čím více ten proces bude zautomatizovaný, bude tam menší vlastně právě ten zásah toho úředníka, jestli si to ten člověk zaslouží, nebo nezaslouží, tím to povede k tomu kýženému cíli.
Václav Moravec, moderátor
——————–
Ale ten kýžený cíl je asi vzdálený, co se týče toho sloučení, protože vy osobně to odhadujete na kdy, že by ta jedna dávka těch sloučených čtyř mohla v praxi fungovat.
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Nevím, jako není to, prostě v současné chvíli je to uvnitř ministerstva, de facto vytváří se ta koncepce a zdaleka to ještě je daleko od toho, aby to šlo do nějakého připomínkového řízení a tak dále. Takže určitě to nebude v řádech měsíců nebo půl roku, to určitě ne.
Václav Moravec, moderátor
——————–
Jsme ještě schopni zkultivovat ten systém v současnosti, než dojde k tomu sloučení? Protože s Danem jsme tady ukazovali ty velké plachty před rokem. Jinými slovy, jaké kroky ještě mohou ten systém zjednodušit?
Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI, poradce MPSV
——————–
Já myslím, že v současné chvíli se povedlo trošku zkultivovat ten příspěvek na bydlení. V tom smyslu, že přece jenom tam máme ten výsledek, že od ledna letošního roku to čerpá výrazně více lidí a větší částky. Otázka je, jestli to míří na ty správné, to zatím nevíme. Ty data nejsou propojená. Takže nejsme schopni to dostatečně říct. Pravděpodobně tam došlo u důchodců větší k nárůstu čerpání, což není nutně špatně. Jestli se to dostalo do těch vyloučených lokalit, o tom mám teda pochybnosti. Takže to se nějakým způsobem podařilo zkultivovat a ten zbytek asi mám pocit, že budeme muset počkat na tu větší reformu.
Václav Moravec, moderátor
——————–
Dane, když se podíváme na proměnu toho systému, která slabá místa po těch kritikách, které jsme i v tomto pořadu vedli, ještě stále vidíte do okamžiku, než se podaří vytvořit jednu dávku, která bude lépe administrována.
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research a FSV UK, člen NERV
——————–
Já bych teda se zaměřil hlavně na tu jednu dávku, protože ta slabá místa se dají nějak optimalizovat. To jsou drobnosti. Dá se lepší to čerpání, ale důležité je domyslet ten systém, protože skutečně ten stav je takový, že třeba přídavek na děti, na to má nárok přes 40 % rodin už. A čerpá to zhruba čtvrtina z těch, co mají nárok. Příspěvek na bydlení, to je podobná situace prostě. Takže to čerpání je velmi omezené. A teďka, když se sloučí ty dávky. Problém je v tom, že to jsou často stejné rodiny. A teďka vy musíte žádat o jedno tam a o jedno tady. Máte jiné období, na kterou máte, na které máte ten nárok a podobně. Když se sloučí ty dávky a automatizuje se to, že třeba ten Úřad práce si bude tahat vaše výdaje od dodavatelů energie a podobně, aktualizuje se mu mzda od zaměstnavatele.
Václav Moravec, moderátor
——————–
Jak jsme viděli, žadatelé nebudou muset dodávat náklady na bydlení.
Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research a FSV UK, člen NERV
——————–
Což jakoby byl fakt opravdu krok dobrým směrem, že se automatizovalo, zlehčilo. Nebylo by tam vypadávají ty rodiny, že zapomenou něco doložit po čtvrt roce a podobně. Tak se ten systém může zjednodušit. A tím se taky omezí ta stigmatizace, protože ten stud samozřejmě nastává ve chvíli, kdy se musíte jako moc doprošovat o tu dávku. Když byla automatická dávka, takových těch 5000, tak o to požádalo, kolik 80 % těch domácností s nárokem. Takže ta automatizace dobrým směrem, tam jde MPSV. Zároveň si s tím musí uvědomit to, že když vzroste ten takzvaný /nesrozumitelné/, to čerpání těch dávek, tak musí si dobře uvědomit, jak to omezit, protože dneska ten příspěvek na bydlení už má nárok jako relativně velká část těch rodin. Takže já bych byl pro omezení té skupiny, která má nárok. Dneska je možná až moc široká. Automatizace, zvýšení toho čerpání a třetí princip je, aby se vyplatilo pracovat, protože to je nejdůležitější zejména u těch jako lidí s nižšími příjmy, aby když si zvýšíte příjem třeba o tisíc korun, aby vám z toho nakonec nezbylo 150 korun prostě jako nebo dvě stovky, což bohužel v některých kombinacích dneska existuje. A je dobře jako myslet na to, aby se hodně vyplatilo pracovat, abyste nebyl penalizován za to zvýšení toho příjmu tím, že vám klesnou ty dávky moc, jo. Takže to my tam jako diskutujeme i na MPSV a snažíme se to, ale i ministerstvo si to velmi uvědomuje, že tohle jsou ty hlavní principy, kterými jít.
Přidejte odpověď