Dali jsme se dohromady, já jsem v tý době prodával nemovitost v Praze, měl jsem prostředky, ona neměla, nebylo moc možností, tak jsme rekonstruovali její byt, pak jsme jezdili sem na zahradu, kde tehdy ještě její syn Jakub jako celkem v pořádku dokázal lézt, měl sílu a byl schopen se obsloužit a všechno ještě nějakým způsobem a věděli jsme, že ta nemoc je progresivní.
reportáž CNN Prima News
——————–
V roce 2017 ale Jakubova matka spáchala sebevraždu. Karel Mašek byl najednou vystaven nečekané situaci, co s Jakubem? Kdo se o něj postará.
Karel Mašek,
——————–
Tak v první řadě jsem musel kontaktovat jeho otce, který byl jako zákonným zástupcem, já jsem vlastně nikdo, takže jsem kontaktoval otce, který mi řekl, že přijede až za týden, protože je někde na chalupě na dovolený. No a já jsem tady začal rychle jednat, protože jsem nebyl sám, měl jsem tady jeho kluka, který už v tý době tedy víceméně ležel, už potřeboval čtyřiadvacetihodinnou péči, takže já jsem oslovil především Jedličkův ůstav, tam mu vyšli vstříc díky tomu, že jako bydlím venku, že nejsem Pražák, takže já jsem si ho převzal do pěstounský péče.
matka Karla Maška
——————–
Nikdo nepřišel, aby řekl, pane Mašek, helejte, my bysme si toho chlapce asi teďka na chvilku vzali, vy asi budete mít nějaký starosti zařizování, oni nás tady nechali napospas, já svýho syna v tomhle obdivuju, já bych to nedala, jsem žena, nedala bych to, ale on ani na chvíli nezaváhal, řekl mi, já ho do ústavu nedám, já si ho nechám.
mluvčí 2,
——————–
Přes týden zůstával v Jedličkově ústavu, kde chodil do školy, mentálně je totiž naprosto v pořádku, přes víkendy si ho Karel Mašek bral většinu na chatu u Benešova, kterou postupně přestavěl, aby tu i s Jakubem mohli přebývat.
Karel Mašek,
——————–
Převážel jsem ho tady potom na záchod, na mísu, na vozík, Přestavěl venkovní bazén tak, aby se dal vyhřívat a mohl v něm Jakub rehabilitovat.
mluvčí 5,
——————–
Staral se o něj jako jeho táta. Až mě to prostě překvapilo, že ta péče, co jsem potom následně viděla, byla jako hodně náročná.
mluvčí 6,
——————–
Kdybyste přijel, no a viděl, jak to tady funguje, tak byste neřekl, že ho má Karel v péči, tam byste řekl, že je to jeho syn. On zná každou kost v jeho těle, všechno. Ten ví přesně, jak ho vzít za ruku, jak ho přendat, jak ho má dát na vozejk, jak mu uspořádat nohy, jak ho opřít, zvedat.
mluvčí 2,
——————–
Zlom nastal v únoru 2022. Tehdy Jakub dovršil 18 let a převedl na Karla Maška u advokátky pražský byt, který zdědil po matce a který Mašek rovněž rekonstruoval. Kolik jste do toho investoval? Jako bych řekl, finančně.
Karel Mašek
——————–
Co jsem měl, jsem měl po rodičích a měl jsem nemovitost, kterou už jsem prodal za 8 milionů a vlastně všechno padlo na ten život, na to zpestření, na to zajištění toho života. Všechno dvakrát pro Prahu. Vozejky, pro Prahu, postel pro Prahu, zvedáky a tady taky.
mluvčí 1,
——————–
Byt, který jsme spravovali, financovali, rekonstrovali a všechno, tak vlastně po smrti byl psán na ní a po smrti vlastně přešel teda dědictvím na Jakuba a byli jsme domluveni, že v 18 letech ho na mě převede.
mluvčí 2,
——————–
Jenže už týden předtím Jakub volal do Jedličkova ústavu, že ho Karel Mašek izoluje.
mluvčí 7,
——————–
Krátce vlastně po Jakubových osmnáctých narozeninách, pěstoun odmítl Jakuba odvézt do Jedličkova ústavu s tím, že vlastně musí nejdřív vyřešit nějaké záležitosti a Jakub vlastně netušil, co se děje, bál se jak toho pěstouna, tak také toho, že vlastně už se do toho Jedličkova ústavu nedostane. Jediným způsobem, jak může komunikovat s okolním světem, je prostřednictvím mobilu, který ještě v tý době byl schopen ovládat a který mu ten pěstoun vlastně odebral, po několika dnech přítelkyně toho pěstouna vlastně Jakubovi dala k dispozici mobil, Jakub ústavu sdělil právě, že neví, co se děje, že má strach a že neví, proč ho jeho pěstoun nechce do toho Jedličkova ústavu dovézt. Pracovnícizličkova ústavu za Jakubem přijeli, ale to už byl zase vlastně pěstoun zpátky a Jakub zůstal tedy u svého pěstouna.
mluvčí 2,
——————–
Až po Jakubově hospitalizaci v nemocnici s ním najednou Karel ztratil absolutně kontakt.
mluvčí 1,
——————–
Když jsem si ho druhý den na to přijel vyzvednout, tak mi byl zamezen veškerý kontakt, byl ode mě izolován, byl odsouzen, že se mnou nepojede, že se mnou nechce jet a já jsem byl od něj naprosto odříznut, uzavřena veškerá spolupráce, komunikace. Nemůžu o něj bejt, nevím dneska, co s ním je, v jakým je zdravotním stavu. My jako odmítáme veškerý informace, že nemám žádnou šanci se s ním ani spojit.
mluvčí 2,
——————–
V listopadu nejenže soud vrátil zatím nepravomocně byt zpátky Jakubovi, protože údajně darovací smlouva nebyla výsledkem svobodné vůle, ale navíc policie začala Karla Maška stíhat pro tzv. útisk
mluvčí 8,
——————–
je vyšetřován pro přečin útisku. Podle § 177 tr. zákoníku s tím, že on měl de facto zneužít závislosti a donutit poškozeného k tomu, aby na ni přepsal jeho bytovou jednotku.
Barbora Schneeweissová, mluvčí Policie ČR Středočeského kraje
——————–
V druhé polovině srpna předložili benešovští kriminalisté spis s návrhem na podání obžaloby na okresní státní zastupitelství v Benešově.
mluvčí 2,
——————–
Proč najednou došlo k tak radikální změně? Nebo Karel Mašek nebyl až tak obětavý pečovatel o mládence, kterého vlastně zdědil po smrti jeho matky.
mluvčí 7,
——————–
Ta péče zřejmě zpočátku nějakým způsobem fungovala, byla v pořádku, ale Jakubův zdravotní stav se zhoršoval. Ta péče začínala být náročnější a zřejmě i pěstoun už ji tolik jako nezvládal, se vlastně začala teda hledat jiná pobytová sociální služba, ale bylo to všechno velice komplikované, protože řada vlastně těch oslovených pobytových sociálních služeb Jakuba odmítla a Jakub tady tohle všechno samozřejmě vnímal, uvědomoval si to a bál se toho, že vlastně, pokud by se o něj jeho pěstoun přestal starat, tak vlastně nikoho dalšího nemá a asi týden poté vlastně ten tehdejší pěstoun vzal Jakuba do AK, kde mu nechal dát podepsat darovací smlouvu, ten byt, který Jakub zdědil po své matce, tady je důležitý říct, že Jakub ten byt tomu svému tehdejšímu pěstounovi nikdy darovat nechtěl, neměl to v úmyslu a tu darovací smlouvu podepsal jenom z toho důvodu, že měl vlastně ze svého tehdejšího pěstouna strach.
mluvčí 8,
——————–
Obviněný se dle mého pokoušel vychovávat poškozeného, aby něco konal, aby vlastně se choval jako dospělý nebo se choval k němu jako k rovnocennému, což vlastně u těch ostatních stran, které ho mají nebo měli v péči, dle mého tak vždycky nebylo a domnívám se, že tam je ten problém, že vlastně ta výchova, nějaký ten řád je tam zaměňován s tím útiskem.
mluvčí 2,
——————–
Rozumím tomu dobře, že oni jaksi neměli námitky s tím, že pan Mašek od něj vyžaduje nějaký, nějaký řád, nějaký povinnosti a tak dál, kdežto oni jako namítali, že by si ty poslední dny měl užít jako úplně v klidu a že by mu měl dávat víc prášků proti bolesti nebo něco takovýho.
mluvčí 5,
——————–
Prášky moc jako neřešili, spíš jako řešili, že vlastně jakoby tu stravu, že by jako nemusel už mít, no, že by ho neměl vůbec nutit a že vlastně jakoby o nic nejde, takže když bude chtít prostě jíst pizzu, když bude chtít jíst pizzu z McDonalda, KFC, tak normálně mu to má prostě všechno dávat.
mluvčí 2,
——————–
A podle vašich zkušeností, když by něco takovýho sněd, tak by to vyvolalo nějaký zdravotní potíže u něj?
mluvčí 5,
——————–
Velký problémy, no, jelikož stávalo často s ním. Pan Jakub Mašek potom skončil v nemocnici v Motole, když tady jedl normálně, tak ne, ne, většinou měl problémy, když se vracel z Jedličkova ústavu.
mluvčí 2,
——————–
Mně bylo naznačeno, že on si stěžoval i na to, že třeba jste mu odepíral léky na tu bolest, že jste naopak chtěl s ním cvičit, což ho jako bolelo a že jste byl k němu tvrdej takovej ohledně toho jídla a pití a tak dál.
mluvčí 1,
——————–
Ano, s tím jsme bojovali neustále, s tou stravou, ano, bojoval, protože jeho zdravotní stav, že neustále se ta snižovala, on nedostatečně pil, musel se do toho nutit tlačit a takový léky na bolest, taky bylo věčné téma Jedličkova ústavu. Řešili, že má bolesti, tak mu prostě dávají prášky a že já mu nechci dát, ale nikdo neřešil to, že ne, že mu nechce a že je potřeba dodržovat stravu, že se dodržovala pestrost tý stravy, že není možný, že potom to má opačný účinky.
mluvčí 7,
——————–
Péče ze strany pěstouna se prostě pořád dál zhoršovala, během prázdnin, to bylo v srpnu, kdy vlastně po dobu těch prázdnin byl v péči pěstouna, se ten stav zhoršil natolik, že musel být Jakub akutně hospitalizován v nemocnici a tam v nemocnici vlastně Jakub znovu opakoval, že se nechce vrátit k pěstounovi, že se ho bojí.
mluvčí 2,
——————–
Více než rok se v celé záležitosti také angažoval Úřad městské části Prahy 8, odbor sociální péče. Když jsem se ale chtěl zeptat, k jakým výsledkům dospěl a jaké úkony provedl, dostalo se mi striktní odpovědi, že žádné informace neposkytují. Těžko se zvenčí posuzuje vztah dvou lidí, kdy jeden se nemůže ani poškrábat na nose a je zcela v moci druhého, navíc ne příbuzného. Nikdo nemůže posoudit ani bolest chlapce, který chce se dožít zbytek života spokojeně, třeba i pod vlivem léků, zatímco pečovatel ho takzvaně vychovává. Jakub se rozmýšlel, jestli mi dá nějaké vyjádření, nakonec se pro pár vět rozhodl.
Jakub
Ze začátku se o mě stáral dobře, ale pak už se to zhoršilo. Když jsem něco potřeboval, tak jako na něm bylo vidět, že ho to štve, že něco potřebuju, že jsem se jako bál říkat mu ty věci, co potřebuju jako na záchod, a tak mi právě říkal, že tam zůstanu, když mu to nepodepíšu, že mě neodveze jako do jedlička, a taky jsem se bál, že se o mě jako nepostará, tím mi taky vyhrožoval.
mluvčí 2,
——————–
Ti, co dnes litují Karla Maška, naznačují, že za vším je boj o Jakubův byt, dle mého je hlavní celou příčinou jenom boj vlastně o ten byt.
mluvčí 2,
——————–
Pracovníci Jedličkova ústavu něco takového ale jednoznačně popírají. Ředitel na kameru vystoupit odmítl, ale poslal nám v tomto smyslu vyjádření. Není důvod jim nevěřit. Pan pečovatel a ty jeho blízký se brání tím, že se o něj tehdy neměl kdo postarat, takže on se vlastně začal starat o kluka, který ani nebyl jeho, ale bral ho teda jakoby svého syna, on to tak jako říká, on to dneska považuje za takovou jakoby nespravedlnost, tvrdí, že vlastně investoval svoje vlastní peníze jak do přestavby toho bytu, který Jakub zdědil po matce, aby ho přizpůsobil jeho zdravotnímu stavu. On argumentuje tím, že vlastně on si ten byt zasloužil.
mluvčí 7,
——————–
Tu vůli darovat někomu byt, musí mít samozřejmě ten dárce a ne případný obdarovaný na základě toho, že má pocit, že si ten byt zaslouží.
mluvčí 6,
——————–
Spousta lidí si neuvědomuje, že pak celá ta rodina vlastně obětuje svůj život na úkor toho postiženého člověka a jste vlastně izolovanej, jo, protože můžete zapomenout na normální přátelé, protože málokdo, jako všichni si říkají, jako to máte náročný, my sem radši nepojedem.
mluvčí 2,
——————–
Čili jaký k němu dneska máte vztah?
mluvčí 9,
——————–
Teď jako.žádnej jakoby, Dřív jsem ho bral jako tátu.
Přidejte odpověď