Dnes budeme vyprávět příběh bývalého paulanského kláštera v Nové Pace, kde po dlouhých 17 letech skončila hlavní část rekonstrukce a úžasné proměny objektu, který sloužil kdysi jako nemocnice, na domov neziskové organizace Život bez bariér. Ta tu pomáhá zdravotně postiženým i seniorům, je tady denní stacionář, sociální rehabilitace i poradenství, chráněné dílny i komunitní centrum. No a jak těžká a složitá cesta k tomu všemu vedla, to už nám poví ředitelka a jedna ze zakladatelek organizace Život bez bariér Jitka Fučíková.
Český rozhlas Hradec Králové
——————–
možná začneme úplně od začátku, kdo před lety přišel s tím nápadem založit organizaci nebo občanské sdružení Život bez bariér u vás v Nové Pace?
Jitka Fučíková, ředitelka, zakladatelka organizace Život bez bariér
——————–
Tak to byl osud, protože manžel skočil do bazénu v roce 98, měl těžký úraz páteře, míchy, kupodivu v Nové Pace, kde pracovala jeho maminka a sestra, mu ten život tak jako by zachránili, a když vlastně jsme viděli v roce 2005, že objekt je na prodej, tak jsme neváhali, sebrali jsme všechny možný peníze, kde byly k mání, a požádali jsme Královéhradecký kraj a tenhle ten objekt bývalé nemocnice jsme zakoupili.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
No, to musíme říct, že tam právě byla vlastně nemocnice dřív, léta tam byla nemocnice, kde teda vašemu manželovi tenkrát zachránili i život, takže to je docela osudová záležitost, ne?
Jitka Fučíková, ředitelka, zakladatelka organizace Život bez bariér
——————–
No, je to osudová záležitost, vlastně ten objekt vždycky sloužil potřebným už vlastně po léta, kdy tam byli pauláni a vlastně pomáhali městu v dobách zlých, takže potom i ta nemocnice městská, okresní a vlastně i my tam vlastně ty služby teďka děláme.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
V jakém to bylo stavu tenkrát? Protože takový starý historický areál, jehož stavba byla dokončena, jak jsem někde našel, v roce 1701 a kde od roku 1872 právě do toho roku 2004 byla nemocnice, v jakém to bylo stavu? To muselo být v šíleném, ne, tenkrát?
Jitka Fučíková, ředitelka, zakladatelka organizace Život bez bariér
——————–
No, tak tam jde spíš o to, že to byla do roku 2004 řádná nemocnice, tudíž jako tam ten pohyb byl, ale pak jako, jak se to opustilo a vlastně zmizel nábytek a zmizelo všechno, tak vlastně bylo vidět, že vlastně ty budovy jsou už zchátralý, a ve své podstatě nám nezbývalo než vlastně, je to historická památka, s tím vlastně něco udělat, jo, takže vlastně byla to dlouhá cesta, protože ty objekty byly dlouho využívaný, ale ne řádně opravovaný.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
No, asi jste vůbec netušila, do čeho jdete tenkrát.
Jitka Fučíková, ředitelka, zakladatelka organizace Život bez bariér
——————–
Já jsem někde už i prohlásila, že když jsme to koupili a seděli jsme v tom parku, tak jsem tam seděla, rozbrečela jsem se a říkala jsem, ježíš, Pepo, co jsme to udělali? Protože jsme okolo sebe viděli objekty opuštěný, my tam sami dva, vozíčkář a já, ale měli jsme vizi a řekli jsme si, že do toho teda půjdeme a že se pokusíme tý Nový Pace teda nějakým způsobem pomoct a ty novopacký Hradčany dát dohromady, jak to půjde.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Do čeho jste se pustili nejdřív?
Jitka Fučíková, ředitelka, zakladatelka organizace Život bez bariér
——————–
Tak každopádně, protože to je historický objekt a měli jsme nějakou vizi, takže vždycky tomu předchází projektový dokumentace a u toho ještě byly vlastně různé průzkumy stavební, historický, takže to byla vlastně patnáctiletá anabáze, kdy jsme museli postupně krůček po krůčku se dostat až tomu stavebnímu povolení a hlavně vědět, jak to chceme, proč to chceme a pro koho to chceme, protože bezbariérovost pro nás byla zásadní.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
A pro koho jste to tedy chtěli ještě? Můžeme představit sdružení vaše nebo neziskovou organizaci Život bezbariér? Komu vlastně pomáháte, komu dáváte své služby?
Jitka Fučíková, ředitelka, zakladatelka organizace Život bez bariér
——————–
Tak když jsme začínali, tak bylo nás pět. Malinká organizace, občanský sdružení rozrostli jsme se do, nyní jsme zapsaný ústav, Život bez bariér, máme 60 klientů, 40 zaměstnanců, z čehož teda vlastně my hlavně poskytujeme sociální služby, to je naše gró, ale vlastně my vždycky říkáme, že když k nám někdo přijde, tak je to taková pomoc od a až do zet. Což znamená, že to nejsou jenom ty služby, ale je tam třeba i velká, rozsáhlá půjčovna kompenzačních pomůcek pro celý vlastně Královéhradecký a Liberecký kraj, máme tam i ubytování pro handicapované, máme tam chráněné dílny, děláme různé projekty kulturní, sportovní, takže vlastně každý tam najde to svoje.
——————–
jak jsme říkali, tak v areálu památky vznikl, paní Jitko, denní stacionář, sociální rehabilitace, poradenství, chráněné dílny nebo komunitní centrum a celé místo se proměnilo k nepoznání, jak jsem se díval i na fotografie, možná se vraťme ještě do toho okamžiku, jak jste říkala, já nevím, který to byl rok, ale bylo to asi před těmi 17 lety, když jste koupili teda ten klášter s manželem a byli jste tam sami vlastně a málem jste se rozplakala z toho, když jste viděla, co jste to udělali, jaký to byl okamžik nebo co vás vlastně hnalo, co bylo tím hlavním hnacím motorem, co vás hnalo dál? Protože vy jste věděla, že to prostě musíte dotáhnout do konce, ne?
Jitka Fučíková, ředitelka, zakladatelka organizace Život bez bariér
——————–
No, tak můj manžel je takový vizionář, takže to byl hlavní důvod, proč jsme ten klášter koupili, že tenkrát tam viděl ceduli Na prodej a říkal ne, do toho musím jít, oni mi tady zachránili život, prostě jdeme do toho. Takže prostě skoro i bezhlavě, jak jsem někde viděla v článku, jsme se do toho pustili bez peněz, bez zkušeností, jak jsem řekla, když jsme seděli v tom parku a já tam plakala, Pepo, co jsme to udělali, tak vlastně jsme si říkali, sakra, vždyť máme vizi. Takže vlastně je potřeba jít krůček po krůčku, což znamenalo opravdu všechny ty průzkumy, tu projektovou dokumentaci, stavební povolení, ale hlavně i sehnat si prostě spolupráci s tím, kdo by nám mohl pomoct. Nejprve to byli donátoři, pak to bylo hlavně město, protože bez těchhle těch lidí bysme to prostě sami dohromady nedali. Už je to velkej koláč. A vlastně Královéhradecký kraj, si vzpomínám, jak jsem tam jezdila skoro pak každý zastupitelstvo a prosila jsem je a dávala jsem jim podklady, aby to bylo krásný, a prostě pořád ne, ne, ne, ne, a nakonec 2019 se to podařilo a vlastně to zastupitelstvo nám odsouhlasilo i peníze, který my jsme potřebovali k těm našim evropským fondům, který jsme získali, město se k tomu přidalo a vlastně měli jsme už potom vklad na to, abysme začali.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Kolik to celé vůbec stálo?
Jitka Fučíková, ředitelka, zakladatelka organizace Život bez bariér
——————–
Celá revitalizace tohohle objektu stála 130 000 000, my teda jsme ještě předtím měli jiný evropský fondy, to jsme opravili další objekt za 30 000 000 svépomocí, protože manžel, byť je teda člověk na elektrickým invalidním vozíku, bagruje, jezdí autem, máme tam dokonce, my jsme využívali i lidi na obecně prospěšné práce, dobrovolníky. Vzpomínám si, když tenkrát jsme končili jeden objekt, bylo 29. prosince a já jsem s lopatou házela v zimě ještě kámen za jednu zeď, abysme to dodělali, manžel sedě v bagru se čtyřicítkama horečkama, protože prostě jsme to museli dodělat, jo. A takhle vás to vlastně táhne jako motor a je potřeba prostě jít dá po krůčkách a ono pak se to ukáže někdy zpátky.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Ukázalo se. Je to teď nádherné. Je to teď nádherné, když se člověk podívá na to, jak to tam vypadalo předtím, když vlastně to byla ta opuštěná nemocnice, a když se na to podíváte dnes, jak je to nádherné, krásně, takové čisté, svěží prostředí, příjemné.
Jitka Fučíková, ředitelka, zakladatelka organizace Život bez bariér
——————–
Spíš je nádherné na tom to, že to žije. Protože já teda můžu říct, že opravdu v tom dubnu, když jsme měli kolaudaci, tam bylo skoro snad 70 akcí, různé vzdělávací, kulturní akce, společenský, kdy jsme tam měli prevence proti úrazům pro děti, a prostě každý den tam vidíte pohyb, vidíte tam ty naše služby a to byl přesnej cíl, co jsme chtěli.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Zachránit prostě to místo a dát mu nový život. Co teď dál? Protože ta hlavní část rekonstrukce skončila, co je ještě potřeba tam udělat.
Jitka Fučíková, ředitelka, zakladatelka organizace Život bez bariér
——————–
Tak tam je to běh na dlouhou trať, ale hlavně teďka už vlastně se připravuje druhá etapa revitalizace kláštera, protože my jsme ten objekt předali městu Nová Paka v dubnu, protože opravdu je ta správa tam hodně drahá, a takže teďka ještě se mají opravovat dvě patra, což teda už bude /nesrozumitelné/ města, mělo by tam být muzeum, galerie, depozitář a ještě nás teda čeká, což je velmi důležité, parkoviště. My tam máme dva objekty, máme tam velkou plochu, ale ta je nedodělaná, lidi nemají kde parkovat a to je pro nás důležitý.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Takže práce nekončí, i když samozřejmě objekt, jak jste říkala, už jste předali městu a to teď s ním bude jaksi hospodařit, vy tam ale domov budete mít dál, ne?
Jitka Fučíková, ředitelka, zakladatelka organizace Život bez bariér
——————–
Ano, my tam máme teďka smlouvu o pronájmu na 15 let, ale já předpokládám, že to bude pokračovat, protože ty sociální služby jsou gró a já si myslím, že pro Novou Paku a okolí jsou velmi důležité a že vlastně tam tahleta služba bude pokračovat.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
A kdybych se zeptal tedy na závěr, z čeho máte největší radost, je to ta odpověď, že to tam prostě žije?
Jitka Fučíková, ředitelka, zakladatelka organizace Život bez bariér
——————–
Když se podívám z našeho okna, kde bydlím, a vidím nahoře ten klášter opravený, tak to je to, co mám z toho radost.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
ať jsou vaši klienti v tom novém zázemí krásném samozřejmě spokojení. Moc děkuju, na shledanou.
Přidejte odpověď