Klienti zkrachovalých dodavatelů energií, spotřebitelé, kteří se nachytali na klamavou reklamu, zákazníci, již si zakoupili nebezpečný výrobek. Ti všichni by se mohli svých práv domáhat prostřednictvím žalob. Zatím to ale vypadá, že spíše teoreticky. Zákon o hromadném vymáhávání práv, který posvětila vláda, klade spotřebitelům při uplatňování jejich nároků pasti.
Hromadné žaloby umožňují lidem spojit své síly v jednom soudním řízení. Například když utrpěli podobné škody z důvodu stejného protiprávního jednání. Propojením a sdružením pod jedním subjektem, který jim pomáhá s vymožením práv, docílí mnoha benefitů:
- Ekonomická úspora
- Větší tlak na odpovědné strany: pomocí hromadných žalob lze vytvořit silnější tlak na společnosti, organizace nebo jednotlivce, kteří jsou odpovědní za škody.
- Rovnější postavení stran: Troufli byste si sami se postavit dodavateli energií, velké automobilce či továrně, která znečišťuje okolí a její šéfové mají blízké vazby na vedení obce?
Ve světě se hromadné žaloby využívají typicky v případech spotřebitelských sporů, znečišťování životního prostředí, diskriminace na pracovišti či porušení patentových práv. Tedy v takových situacích, kde může dojít k rozsáhlým škodám nebo porušení práv velké skupiny lidí.
Zavedení hromadných žalob nařizuje Česku evropská směrnice z roku 2020, jejímž cílem je zvýšit ochranu spotřebitelů na území Evropské unie. Ta stanovila rámec, v němž měly členské státy do konce června 2023 přijmout navazující právní předpisy. S přijetím zákona ale vláda spíše otálela a lhůtu zmeškala. V loňském roce s jeho návrhem přišlo ministerstvo spravedlnosti. Následně dostál ale značných změn, které jej z pohledu ochrany spotřebitelů přeměnily k horšímu. V čem tedy navržená právní úprava spočívá?
Jak spotřebitelům nezlepšit přístup jejich k právům?
Primární zvláštností zákona je, že hromadné žaloby mohou podávat pouze spotřebitelské organizace. A dokonce pouze ty, které působí na trhu neméně pět let. Takových organizací ale působí v českém prostředí velmi málo a nelze předpokládat, že budou mít kapacity se všech poškozených zastat. Navíc zde sice působí často kvalitní a erudovaní právníci teoretici, kteří ale nejsou (a ani nemohou být) příliš zběhlí v procesním právu, tedy ve znalosti soudního řízení. Jinde ve světě je přitom běžné, že si spotřebitelé mohou sami zvolit subjekt, který je bude zastupovat, typicky advokátní kancelář.
Druhé omezení spočívá ve způsobu, jakým se budou moci lidé k hromadné žalobě připojit. Poškození klienti se totiž budou muset sami aktivně přihlásit. Znamená to tedy sledovat zprávy týkající se dané problematiky, zaznamenat, že se chystá hromadná žaloba a přihlásit se k ní. Současná podoba zákona navíc zkracuje dobu, již mají poškození klienti pro přihlášení k žalobě na čtyři měsíce.
Ze strany spotřebitelské organizace tak bude muset být vyvinuto mnohem vyšší úsilí na zveřejnění a vysvětlení příslušné kauzy. Zvažovanou alternativou by bylo, kdyby byli do žaloby zahrnuti automaticky všichni postižení klienti a pokud by o spor neměli zájem, mohli by se odhlásit.
Překvapivá je i strategie týkající se volby soudu, který bude o hromadných žalobách rozhodovat. Tím bude totiž pouze jediný český soud, a to Městský soud v Praze. Je zcela na místě, aby o hromadné žalobě rozhodoval jeden soud. To je ostatně její podstatou. Otázkou je, jestli by jím měl být zrovna zmíněný Městský soud v Praze. Ten už je nyní výlučným soudem pro vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Nabízí se tedy otázka, zda budou kapacity daného soudu stačit i pro další rozsáhlou agendu.
Odměna žalobce (tedy spotřebitelské organizace, která se žaloby ujme) je zastropovaná na 5 % vysouzené částky. I to je ve srovnání se zahraničím nízká a spíše neobvyklá částka. Opět je třeba zopakovat, že na druhé straně může stát s velkou pravděpodobností nadnárodní společnost se silným odborným i ekonomickým zázemím, což bude vyžadovat velmi pečlivou přípravu ze strany žalobce.
Řešení právního problému na míru
Řešení právního problému na míru — Dostupný advokát (dostupnyadvokat.cz)
Přidejte odpověď