Poradna, která se bude věnovat našemu zdraví. Chronické střevní záněty jsou velmi nepříjemnou součástí života mnoha lidí. Pacienti s ulcerózní kolitidou či Crohnovou nemocí se denně potýkají s nepříjemnými projevy nemoci, která však na nich často nejsou nijak vidět.
ČRo Dvojka – Poradna
——————–
jsme právě teď ve spojení s ostravským studiem a tam je vedoucí lékařka Centra pro chronické střevní záněty a biologickou léčbu nemocnice Agel Ostrava Vítkovice paní Dr. Barbora Pipek.
——————–
Zdravíme, slyšíme se krásně. Paní doktorko, na úplný začátek, když jsme předestřeli to téma, asi se každému vybaví, já nevím, Cronova nemoc, ale ta bude asi jenom jednou z těch mnoha, co všechno můžeme zařadit do skupiny těch chronických střevních zánětů?
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Tak my mezi chronicky střevní záněty řadíme, ať už tu zmíněnou Crohnovou chorobu, tak taky ulcerózní kolitidu a ještě tam patří jedno onemocnění, a to takzvaná indeterminovaná kolitida. A to je onemocnění, kterým trpí taková jako minoritní část pacientů. Ti, kteří mají chronicky střevní zánět, ale nesplňují úplně ty kritéria, ať už jasné Crohnovy choroby nebo ulcerózní kolitidy.
Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
Paní doktorko, vy jste zmínila, je to samozřejmě v jednom balíčku těch chronických střevních zánětů, ulcerózní kolitidu a Crohnovu chorobu. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Ty rozdíly mohou být jednak zásadní, ale taky nemusí být na první pohled úplně patrné a nemusí být žádné. Ty základní rozdíly jsou v tom, které části toho zažívacího traktu ty jednotlivé nemoci postihují. Jo ta Crohnova choroba je typická pro celý zažívací trakt. To znamená, může postihnout tím zánětem dutinu ústní, tenké střevo i tlusté střevo, a to je rozdíl oproti ulcerózní kolitidě, která je specifická nebo dělá ten zánět jenom v oblasti tlustého střeva, to znamená tračníku.
Aleš CIBULKA, moderátor
——————–
Klasický symptom posluchače, teď už si říkám, jestli já něco takového nemám. Paní doktorko, jak to poznám, jaké jsou signály, že bych měl zpozornět a někam se objednat třeba na vyšetření?
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
No, mnohdy to úplně, úplně nepoznáme, jo. Ty nemoci samozřejmě mají určité takové jako učebnicové, v uvozovkách učebnicové projevy. Ať už to jsou průjmy nebo bolesti břicha, krev ve stolici. U ulcerózní kolitidy se často setkáváme s takovým jako specifickým příznakem a tomu se říká tenezmy. A to už je příznak, který ty nemocné často dovede k lékaři. To už jsou průjmy s krví vázané prostě na bolesti břicha, na vyprazdňování. Ale mnoho těch obtíží, a to chci právě jako zdůraznit, nejsou úplně vázaný na to zažívání, že ti pacienti mají často únavu, takovou nějakou slabost, mohou být nevýkonní, můžou mít teploty. A to přece na první pohled nejsou příznaky, které se vážou na nějaké zažívací obtíže.
Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
Vy jste říkala, že se to velmi těžce může poznat vzhledem k těm příznakům.
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Ano, ano.
Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
Pokud někdo ale to podezření má a přijde s podezřením na střevní zánět a s potížemi, co ho čeká u vás v ambulanci jaké vyšetření?
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Těch vyšetření je spousta no. Jako první se snažíme s tím pacientem promluvit, je to takové to vyšetření a ta komunikace s tím lékařem. Snažím se tomu pacientovi vždycky vysvětlit, co ho přesně čeká, jaké vyšetření je potřeba absolvovat a hlavně se snažím toho pacienta uklidnit, protože přece jenom ty obtíže jsou tady mnohdy takové až intimnějšího charakteru. A ty obavy z těch vyšetření jsou u těch pacientů dominantní. Takže se snažím pacientovi podat ten reálný pohled na to onemocnění a na to, co je potřeba udělat, abychom zjistili, jestli to onemocnění má, nebo ne.
moderátor
——————–
A máme první telefonát. Přejeme hezké dobré dopoledne z Dvojky. Ptejte se, prosím.
posluchačka
——————–
Tady je Jana z Podkrkonoší. A já jsem se chtěla paní doktorky zeptat, byla jsem na cétéčku, protože jsem z ultrazvuku měla nález v různých orgánech, a tak jsem byla nakonec poslaná na cétéčko a mám tam nějaký cističky a kamínky ve žlučníku. A tak jsem se chtěla zeptat, protože to prý není akutní, i když nemám záchvaty, tak jestli se mám obávat, protože nic není akutní, akutní na operace.
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Já vám asi rozumím. A tam budete mít kamínky ve žlučníku, které budou pravděpodobně i výhledově směřovat k operaci. A je to téma, které se jako úplně netýká těch chronických střevních zánětů, ale určitě bych doporučila konzultaci s gastroenterologem, eventuálně potom s chirurgem a domluvit se na dalším postupu.
Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
Takže zabrousili jsme do trochu jiného oboru, ale vůbec nevadí. Paní doktorko, děkujeme i za tuto odpověď. Další dotaz opět telefonickou cestou. Hezké dopoledne i vám, prosím, můžete se ptát.
posluchačka
——————–
Dobrý den, tady Míla z Prahy, prosím vás, já mám mé Crohnovu ale to druhý, jak se to jmenuje. A byla jsem s tím v nemocnici, měla jsem hrozný průjmy ve dne v noci. Takže mě stabilizovali, ale už pět let beru, jak se to jmenuje entokord. A teď se mi stává, průjmy už nemám, občas se mi objeví řidší stolice, ale jenom třeba po ránu, jednou, dvakrát. Ale kdykoliv si jako mi jdou větry, tak mi jde hlen a já už nevím co s tím.
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Ano, ano.
posluchačka
——————–
A já jsem to brala pět let, přes pět let. Teď už to beru, pak jsem to brala obden prášek.
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Patrně budete mít svého lékaře, že gastroenterologa, kam chodíte na nějaké pravidelné kontroly a ono ten hlen nemusí být, nemusí být vždycky na obtíž. On tam může být i za stavu, kdy to střevo je de facto zhojené. Ale pro jistotu bych se na toho lékaře obrátila. Eventuálně jestli není potřeba upravit tu stávající medikaci, kterou máte.
Aleš CIBULKA, moderátor
——————–
Děkujeme za odpověď, paní doktorko, další dotaz přišel mailem, píše nám Ljuba. Dobrý den. Dceři je 36 let, je v invalidním důchodu, od 12 let, má Crohnovu chorobu. Dvakrát ročně kontrola kolonoskopií, má za sebou i operaci střev. Nyní má biologickou léčbu. Pomohla by jí ke zlepšení stavu fekální transplantace a otázka druhá, jaký máte názor na její případné těhotenství?
Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
Tak to jsou tři otázky. Pojďme popořadě, možná nejprve tu biologickou léčbu asi jako novinkovou možnost, o co jde tedy?
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Ta biologická léčba je takový ohromný převrat v léčbě pacientů s Crohnovou chorobou, ulcerozní kolitidou. My jí tam máme v České republice dostupnou asi do roku 2000. Takže 23, 24 let. A je to opravdu velký převrat. A je to pro nás jako velká možnost ty pacienty kvalitně léčit a dovést je vlastně do toho klidového, do té klidové fáze nemoci, do té remise. Takže určitě dobře, že ta zmiňovaná pacientka v tom mailu tu biologickou léčbu má.
Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
Ano, pak tady byla fekální transplantace, což je poměrně také velká novinka.
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Ano, ano fekální transplantace neboli fekální mikrobiální terapie je teďko takový obrovský boom. Hodně se o tom hovoří nejen ve spojitosti s chronickými střevními záněty, ale i s jinými záněty střeva. A ty zkušenosti u pacientů s Crohnovou chorobou, ulcerozní kolitidou a fekální mikrobiální terapii jsou velice limitované. Jo, nějaký efekt tam popisovaný je, ale nedá se říct, že by to byla úplně jasná léčebná metoda u těchto nemocných.
Aleš CIBULKA, moderátor
——————–
A bylo to velmi zajímavé. A do třetice ta otázka, co to těhotenství, ptá se ještě Ljuba.
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Těhotenství, pokud toho vztahujeme k ty biologické léčbě, asi podotýkám, že ten dotaz tak zněl. Tak se biologická léčba podle aktuálních dat ponechává po celou dobu těhotenství i porodu i následného prostě šestinedělí a kojení. Máme už dostatek dat na veškerou biologickou léčbu, které v České republice podáváme. Podávat ji de facto bezpečně v průběhu celého těhotenství.
Aleš CIBULKA, moderátor
——————–
Takže určitě nevysazovat.
Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
Ano, možná ještě v souvislosti s tou biologickou léčbou. Co ona vlastně v těle člověka udělá, v čem je nápomocná?
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
On ten mechanismus působení biologické léčbě je jako jednak poměrně složitý. A každá ta, určitý typ biologické léčby působí nějak jinak. Ale tak jak se to snažím vždycky vysvětlit pacientům je, že ona nějak, trošku upravuje a vychyluje imunitní systém. To znamená tím, že Crohnova choroba urterózní několik jsou autoimunitní nemoci, tak ona nám pomůže vyblokovat určitou část imunitního systému tak, aby to vlastní tělo proti té nemoci nebojovalo a my ho mohli tím pádem léčit.
posluchačka
——————–
Dobrý den, tady Eva z Prahy. Já prý mám dráždivý tračník. Tak chtěla jsem se zeptat, jestli to patří také mezi záněty. A za druhé, jestli existuje nějaká léčba úspěšná a za třetí, jestli tam funguje také ty fekální transplantace.
Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
Tak pojďme nejdřív na vysvětlení, co je dráždivý tračník.
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Půjdu zase popořadě. Ten dráždivý tračník je onemocnění, které nespadá mezi zánětlivé nebo chronické zánětlivé onemocnění střeva. To znamená, je to úplně jiná skupina onemocnění. Velmi výhodné se v té léčbě jeví změna stravovacích stereotypů. A to hlavně diety ve stylu formaps a podobně. To asi téma široké na takové detail vysvětlení a poslední dotaz zněl.
Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
Léčba a ještě jestli by byla cestou fekální transplantace, že to tam nepatří.
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Ta fekální mikrobiální terapie je, ten efekt je asi srovnatelný jako u těch chronických střevních zánětů. Samozřejmě není to úplně kontraindikace. Ale opět chybí nám jako celosvětová data, která by jednoznačně jenom prokázaly efektivitu tady té léčebné modality.
Aleš CIBULKA, moderátor
——————–
Paní doktorko, další dotaz, asi 14 dní mě trápí křeče v břiše a to takové, že mě zkroutí do klubíčka, bolest musím dlouze prodýchávat, po vyprázdnění bolest pomine i několikrát denně i desetkrát. Teploty nemám. To jsem měl před lety a nakonec byl akutní zánět divertiklu. Co vy na to, to asi může být i víc věcí.
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Určitě ta diferenciální diagnostika je tady strašně široká. Ale pokud už tu jednou ten zánět těch divertiklu byl, tak je vysoce pravděpodobné, že bude znovu. Ta nemoc má tendenci se opakovat. Takže určitě navštívit minimálně praktického lékaře a doplnit buď sonografické vyšetření nebo kolenoskopické vyšetření tračníku.
Aleš CIBULKA, moderátor
——————–
A tady posluchač, který psal, jenom jsem to doplnil, že to byl můj případ. Tady se zatím neví, o co jde, zatím jsou tady jenom ty křeče desetkrát denně. Co v takovém případě?
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Určitě kolenoskopické vyšetření, to znamená endoskopické vyšetření tlustého střeva.
Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
Zánět divertiklu, který jste zmínili. Tady je na něj další dotaz od naší posluchačky Anny z Prahy. Ptá se, jestli i ten se dá léčit biologickou léčbou?
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Ta podstata toho zánětu divertiku nebo těch divertikulitid je úplně odlišná. Ono je to taky zánět, ale je to zánět často mikrobiální. Takže s velkou efektivitu tam využíváme taková jako specifická antibiotika, která působí jenom ve střevě a biologická léčba je tady úplně kontraproduktivní. Je to úplně jiný směr léčby.
Aleš CIBULKA, moderátor
——————–
Velmi stručně, ptá se tady maminka, měli bychom připomenout, že je to velmi časté i u dětí. Synovi bylo 10 let. Ulcerózní kolitida měl vývod, ovšem jenom dočasně a píše, že střevo se potom opět nahradí. Měli bychom zmínit i tohle, píše.
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Určitě, určitě, to jsme opravdu nezmínili a ono obecně Crohnova chodba, ulcerózní kolitida je onemocnění takový jako mladších dospělých jo. Často diagnostikováno mezi tím dvacátým, třicátým, pětatřicátým rokem života. Ale často máme nemocné i z dětského věku nebo z dětských ambulancí. A co je, asi by taky stálo za zmínku je, že se to onemocnění vyskytuje často i v tom pozdějším věku, a to kolem 60, 65 let. Takže není to jenom onemocnění dětského adolescentního věku, ale i těch starší dospělých.
Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
A možná poprosím ještě o poslední otázku a krátkou odpověď. Je to genetické zatížení, když někdo v rodině má ten chronický střevní zánět, měli by si potomci dávat pozor?
Barbora PIPEK, lékařka
——————–
Ono ty chronicky střevní záněty nejsou genetickým onemocněním. Ale je tam určitá jako genetická predispozice, se tomu říká. Ale každopádně dominantně bude vliv toho zevního prostředí a mikrobioty. To znamená je to multifaktoriální onemocnění. Je to onemocnění genetické. A co se týká u těch rodičů a dětí, tak určitá genetická predispozice tam je. To znamená rodiče, pokud máme oba rodiče nemocné, tak to riziko, že jejich děti budou mít chronicky střevní zánět, je o něco vyšší než v běžné populaci. Musíme na to myslet.
Aleš CIBULKA, moderátor
——————–
Paní doktorka, ano, paní Dr. Barbora Pipek. Děkujeme za odpovědi, každopádně pokud nás něco trápí, raději k lékaři, abychom to neprošvihli.
Přidejte odpověď