Určit minimální výživné a zavést automatické zvyšování alimentů, tak o tom jedná ministerstvo práce a sociálních věcí s rezortem spravedlnosti. To k tomu zřídilo expertní skupinu a její součástí jsou i zástupci Spolku rodinněprávních a opatrovnických soudců. Jejich místopředsedou je Pavel Kotrady, host Radiožurnálu.
moderátor
——————–
Teď, když se expartneři na zvýšení alimentů nedohodnou, tak musí pečující rodič podat návrh k soudu. Většinou tohle trvá několik měsíců a právě tomu chce ministerstvo práce a sociálních věcí podle poradce ministra Jana Stravy zabránit.
Jan STRAVA, poradce ministra práce a sociálních věcí
——————–
A ten rodič tak nebyl postaven před to dilema, jestli jít k soudu a zhoršovat ty vztahy, anebo živořit.
Petr KRÁL, moderátor
——————–
Alimenty, by se nově mohly tedy zvyšovat automaticky v závislosti na inflaci, anebo také na růstu mezd. Je to podle vás dobrý nápad? Fungovalo by to vůbec?
Pavel KOTRADY, místopředseda, Spolek rodinněprávních a opatrovnických soudců
——————–
Já si nejsem jistý, jestli by tady tato praxe mohla nějakým způsobem těm účastníkům pomoci. Je potřeba si uvědomit, že každý případ je individuální. My musíme podle zákona vycházet z možnosti, schopnosti a majetkových poměrů rodiče, pokud máme stanovit takovému rodiči výživné pro nezletilé dítě a zároveň máme také vycházet z odůvodněných potřeb nezletilého dítěte. A je potřeba si uvědomit, že pokud z toho chceme udělat nějaký stroj, který nám vyplyne nějakou částku, která se bude průběžně zvyšovat, to může být kontraproduktivní.
Petr KRÁL, moderátor
——————–
No, ale podle ministerstva by alespoň ta automatická valorizace, kdyby už tedy pečující rodič nemusel podávat návrh k soudu, soudcům přece jenom odlehčil a s tím asi budete souhlasit?
Pavel KOTRADY, místopředseda, Spolek rodinněprávních a opatrovnických soudců
——————–
No, s tím tak úplně také nemohu souhlasit, protože pokud tedy bude automatická valorizace a vezmeme si současnou situaci, která já předpokládám, že je extrémní, ostatně slyšíme to opakovaně od guvernéra národní banky, že inflace se bude vracet do normálu. Tak zase na druhé straně se budou podávat ti povinní rodiče návrhy na snížení výživného, protože zpravidla ruku v ruce s vysokou inflací nejde automaticky zvýšení mezd, obvykle až na vyšší inflaci reaguje zvýšení mezd, to znamená, tam by došlo k nějakému zvýšení výživného, ale na druhé straně vůbec nevíme, jestli třeba nepřibyla další vyživovací povinnost, jestli třeba ta mzda nezůstala stejná nebo se nezvýšila mnohem méně, takže na druhé straně bysme se mohli dočkat toho, že místo, aby žádali ti oprávnění rodiče o zvýšení, tak bude žádat ten povinný rodič o snížení. A budeme tam, kde jsme.
Petr KRÁL, moderátor
——————–
No, podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí soudy ve třetině případů určují výživné pod 2 000 Kč, skoro o 5 % dokonce pod devět stovek. Jak je tohle možné? Z toho přece nelze dítě uživit, tak životní minimum je podle věku dítěte nějakých 2 500 -3 500 korun.
Pavel KOTRADY, místopředseda, Spolek rodinněprávních a opatrovnických soudců
——————–
Já s vámi souhlasím, že z toho dítě uživit nelze, ale zase jsme u toho, že každý případ je individuální, jestli někdo z nějakého důvodu pobírá pouze minimální mzdu a je to u něj objektivní fakt, protože bydlí zrovna v místě v České republice, kde není příliš velká nabídka kvalitní práce, dobře placené práce, jestli má více vyživovacích povinností, má nějaké zdravotní omezení nebo nějaká jiná omezení, má více těch vyživovacích povinností, jak jsem řekl, tak se můžeme samozřejmě dočkat i těchto nižších částek, protože nemůžeme samozřejmě po něm chtít, aby na naprostou většinu svých příjmů odevzdal na výživném. Já vím, že to zní možná příliš drsně, ale, ale je to realita. A pokud někdo samozřejmě není spokojen s příliš nízkým výživným, tak má možnost se odvolat k odvolacímu soudu, který může posoudit, jestli to výživné skutečně odpovídá nebo neodpovídá, jestli se nejedná o nějaký exces na straně soudu, ale zase musím říct, každý případ je třeba posuzovat individuálně a můžeme vycházet jenom z toho, co ten člověk má, jaké má možnosti a schopnosti.
Petr KRÁL, moderátor
——————–
Ministerstva i tak jednají o stanovení takzvaného minimálního výživného. Fungovalo by to jako jakási pojistka proti alimentům právě v řádu stokorun. V jaké výši by podle vás asi tak mohla být? A fungovalo by to jako pojistka?
Pavel KOTRADY, místopředseda, Spolek rodinněprávních a opatrovnických soudců
——————–
Nejsem schopen se právě vyjádřit, k jaké výši by to asi mělo být. Myslím si, že otázka minimálního výživného je určitě otázka, která by se diskutovat měla, ale zase musíme počítat s tím, že by měla být nastavena na nějaké hranici, která odpovídá současné převažující rozhodovací praxi, abysme to nějakým způsobem nepřestřelili nebo naopak, aby se to zbytečně nepodstřihlo a nebylo by to vůbec užitečné, ale je potřeba si znovu uvědomit, že i tady počítá ministerstvo s tím, že by právě ty případy, o kterých jsem se zmiňoval, to znamená lidé, kteří mají podprůměrnou mzdu, minimální mzdu, kteří třeba ze zdravotních důvodů musí pracovat na částečný úvazek a nemají třeba ještě nárok na invalidní důchod, tak tam by určitě zase byla nějaká, je to tam v tom plánu možnost, že by se pod tu výši minimálního výživného šlo, ale výjimečně.
Petr KRÁL, moderátor
——————–
Říká v ranním Radiožurnálu v Ranním interview místopředseda Spolku rodinněprávních a opatrovnických soudců Pavel Kotrady. Děkujeme za váš čas a na slyšenou.
Radiožurnál
Přidejte odpověď