Důchody od ledna porostou o 360 Kč. Nařízení, které je zvyšuje, schválila vláda. Tady jsou slova ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky.
Česká televize
Marian JUREČKA
——————–
Vláda dnes projednala dvě nařízení vlády z rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí. Tím prvním nařízením je opravdu již definitivní stanovení růstu důchodů v České republice od 1. ledna 2024. My jsme to již avizovali. Ten růst bude od ledna o 360 Kč a bude se týkat všech důchodů, tedy nejenom starobních, ale také invalidních, vdovských, vdoveckých, sirotčích. A tato částka 360 Kč, tak o ní bude navýšena základní výměra. Základní výměna proto, protože v letošním roce máme takovou specifickou situaci, kdy sice od února do června, což bylo to poslední rozhodné období, které mělo vliv na to zvýšení těch důchodů, kdy inflace za toto období u spotřebního koše důchodcovských domácností rostla o 1,3 %, tak toto navýšení vlastně se vložilo do toho růstu té základní výměry, která zároveň zase musí odpovídat té základní výměře 10 procentům průměrné mzdy. Proto rostou od 1. ledna příštího roku ty důchody o těch 360 Kč všem stejně. Je to taková, řekněme, specifická, výjimečná situace, souhra těchto, řekněme, specifických parametrů, které se sešly, nicméně když se podíváme na ten vývoj za těch 12 měsíců, tak mezi 1. lednem. 2023 a 1. lednem 2024 průměrný důchod v České republice vzroste i díky mimořádné valorizaci, která proběhla v červnu, o 1 120 Kč. Když v průměru, když k tomu připočítáme ještě výchovné, tak u žen to bude více jak 2 120 Kč meziroční nárůst průměrné výše důchodu. Ta průměrná výše se dostane v tom příštím roce na hodnotu 20 693 Kč. Když tak často velmi srovnáváme třeba parametry mezi Českou republiku a Slovenskem, tak už dnes ten průměrný důchod je v České republice o 5 000 Kč vyšší než na Slovensku.
moderátor
——————–
Jak už zaznělo od ministra Jurečky, valorizovat se budou důchody stejně všem penzistům, včetně těch invalidních nebo pozůstalostních. Průměrný starobní důchod se tak dostane k hranici 20 700 Kč. Lidé taky nejspíš budou moci od prosince podávat žádosti o důchod elektronicky, tedy bez nutnosti osobně navštívit úřad.
osoba
——————–
Jedna hezčí než druhá.
Kateřina Samková, redaktorka ČT
——————–
Pro obědy si do této jídelny, kterou provozuje sociální služba Prahy 9, chodí pravidelně. Tito dva senioři jsou skoro sousedé. Jeden žije sám, druhý bere jídlo domů i pro svou nemocnou ženu.
Milan KOVBACKO, senior
——————–
Ano, to je pro babičku.
kuchařka
——————–
Přejeme dobrou chuť.
Milan KOVBACKO, senior
——————–
Ano, vyřídím.
Kateřina Samková, redaktorka ČT
——————–
Sami jsou zvyklí jíst přímo tady. Za oběd s polévkou platí necelou stovku. Říkají, že je to pro ně bez práce a pořád výhodné.
Milan KOVBACKO, senior
——————–
Pro mě je to dobrý. Zatím, ano, protože někde jsou ty obědy dražší.
Ladislav MAKOVÝ, senior
——————–
Když jsem chtěl změnu, tak jsem si koupil v masně do krabičky za 135 Kč.
Kateřina Samková, redaktorka ČT
——————–
Podle jednoho by jejich penze mohli růst výrazněji, druhý je spokojený. V lednu se průměrná výše starobního důchodu dostane na téměř 20 700. Mimořádně se letos zvyšovaly v červnu, kdy průměr překonal hranici 20 000. Na konci loňského roku to bylo zhruba o 2000 míň.
Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí, vicepremiér /KDU-ČSL/
——————–
Toto zvýšení je vlastně definováno nařízením vlády, to znamená, dál to někam v legislativním procesu /nesrozumitelné/.
Kateřina Samková, redaktorka ČT
——————–
Podle zástupců sněmovní opozice by měly důchody od ledna růst víc. Návrh, který by je zvyšoval nad rámec zákonné valorizace, by ale musel projít Parlamentem a tam má koalice jasnou většinu.
Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu /ANO/
——————–
My se poradíme na klubu na toto téma. Určitě zase jsme si vědomi toho, že mají 108 a převálcují nás, ale prostě my mlčet nebudeme.
Lucie Šafránková, místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru /SPD/
——————–
By se měly podle nás ještě nad rámec navýšit důchody alespoň o 220 Kč.
redaktorka ČT
——————–
Na to ale podle představitelů koaličních uskupení peníze nejsou. Letos už se penzijní účet po půl roce propadl víc než 40 miliard do minusu.
Jan Jakob, předseda poslaneckého klubu /TOP 09/
——————–
Situace naší země z ekonomického pohledu, z rozpočtového neumožňuje, abychom navyšovali důchody nad rámec zákonného navýšení.
Pavla Pivoňka Vaňková, místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku /STAN/
——————–
Mohlo by se zdát, že to je částka nízká, ale musíme si uvědomit, že už jednou se důchody v letošním roce zvyšovaly v průměru o 750 Kč.
Kateřina Samková, redaktorka ČT
——————–
Řádná lednová valorizace zvedne v příštím roce výdaje na důchody o 12 300 000 000 Kč. Karolína Jelínková a Kateřina Samková, Česká televize.
Roman Fojta, moderátor
——————–
A prvním hostem dnešní Devadesátky Martin Potůček, analytik veřejné politiky z Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a také bývalý předseda odborné komise pro důchodovou reformu při Sobotkově vládě. Dobrý večer vám přeju.
——————–
Tak už to zaznělo, průměrný důchod by se měl od ledna zvýšit o 360 Kč na 20 635 Kč. Jak vnímat tohle číslo? Stále platí, že důchodci jsou tou nejohroženější skupinou?
Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK
——————–
Je to velmi diferencované. Jsou mezi námi spoluobčané, kteří jsou na tom hůře než někteří důchodci a je tomu samozřejmě i naopak.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Mimochodem, jak vypovídající je to průměrné číslo, ten průměrný důchodce, jak velká část důchodců na něj vůbec nedosáhne?
Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK
——————–
No, většina důchodců se na ten průměrný důchod nedostane. Medián, což je přesně ta polovina těch důchodců z hlediska té křivky, je nižší než ten průměr, takže ten medián by pravděpodobně, alespoň podle mého názoru o jaksi aktuální situaci důchodců vypovídal lépe. Ale jsou samozřejmě důchodci, kteří jsou na tom velmi špatně, pokud jde o jejich důchody, a jsou samozřejmě i důchodci, kteří jsou na tom relativně dobře.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Podle čísel průměrná penze by měla od ledna představovat 56,8 % průměrné čisté mzdy a 44,9 % hrubého výdělku. Je možné takový poměr do budoucna udržet?
Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK
——————–
Samozřejmě, že kdyby byla politická vůle, tak by to možné bylo. A problém je právě v tom, že tak, jako jste teď řekl, jaksi problém je výše důchodů, tak mně se nelíbí celý ten způsob, kterým se o důchodech a o jejich zvyšování v naší zemi hovoří.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Co přesně se vám nelíbí?
Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK
——————–
Cílem by mělo, aby důchodci měli slušný nárok nebo šanci na důstojný život. To by podle mě mělo být jaksi hlavní kritérium toho, jak bychom se měli na důchod a na důchodový systém a jeho změny dívat. A bohužel ten diskurz, který teď je stimulován zejména těmi, kteří dnes rozhodují o změnách důchodů nebo důchodového systému jako takového, uplatňují hlavně to ekonomické kritérium, na důchody nebude. A bohužel jsou tam dvě zásadní chyby analytické. První analytická chyba je, že se mluví stále o důchodovém účtu. Ten důchodový účet nikdy nesloužil jako jediný zdroj prostředků na důchody. Ten nemá smysl. A smysl má a stále více bude mít financovat důchodový systém z více zdrojů. Takže to není jenom problém financování, je to zároveň problém příjmů. A problém důchodového systému je, že to je dnes skoro 600 miliard korun za rok, takže pro ty, kteří chtějí šetřit, šetřit a šetřit, tak to je vítané sousto pro případné úspory. A ta druhá strana, to znamená, jak to dopadne na tu populaci, o kterou jde, ta není příliš brána v potaz. To je samozřejmě jeden problém. A druhý problém vnímám v tom – a tady bych si dovolil citovat z prohlášení současné vlády – ona ve svém vládním prohlášení napsala: „Reforma penzijního systému bude postavena na celospolečenském konsensu, který zajistí dlouhodobou perspektivu.“ To byl její cíl v okamžiku, kdy předstupovala před Poslaneckou sněmovnu. A víme, jaká teď je situace. Ten diskurz na úrovni politiků je rozštěpen na koalici směrnými odchylkami uvnitř koalice a na opozici. A ten celospolečenský konsensus se naprosto vytratil. A to je pro budoucnost důchodového systému velmi špatná zpráva.
Roman Fojta, moderátor
——————–
Ano, já se na to ještě budu ptát. Pro tuhle chvíli vám děkuju. Vládní penzijní novela, která bude účinná od října, přináší především zpřísnění pravidel předčasných důchodů. Nárok na ně mají mít ti, kterým do penzijního věku zbývají nanejvýš tři roky místo současných pěti. Pobíraná částka se bude navíc krátit. Norma taky prodlužuje dobu pojištění. Změny se dotknou i valorizací. Ty řádné se mají vedle inflace nově navyšovat jen o třetinu růstu reálných mezd namísto současné poloviny. A mění se i ty mimořádné. Nahradit je má dočasný příspěvek, který pokryje 60 % růstu cen. Systém penzí čekají postupně i další změny. Důchodový věk by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. V penzi by měly průměrně strávit 21,5 roku. Zaručený důchod by měl odpovídat pětině průměrné mzdy. Nové penze mají být o něco nižší než dnes. Počítá se i s dřívějšími důchody pro náročné profese. Postupně by se také mohly zvýšit odvody živnostníkům a lidem pracujícím na dohodu. Reforma obsahuje i dobrovolný společný vyměřovací základ manželů a fiktivní odvody za dobu péče o děti. Ty mají nahradit tzv. výchovné.Pane Potůčku, pokud jde o ta pravidla do předčasného důchodu, která začnou platit teď od října, ono se jednak bude víc krátit a pobíraná částka a jednak se až do řádného termínu penze nebude valorizovat zásluhová část důchodu, není tohle přece jenom příliš přísné? Není to jakési dvojí trestání těch, kteří chtějí odejít do předčasné penze?
Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK
——————–
Odpověděl jste na svoji otázku. Ano, je to tak. Je tam několik problémů. Jeden problém je, že z měsíce na měsíc se ty podmínky mění a stačí rozdíl v měsíci narození, který výrazně zpřísní až o dva roky a o výši pak vyměřeného předčasného důchodu těm, kteří mají tu smůlu, že se narodili o ten měsíc později. To je samo o sobě absurdní. Druhá absurdita, kterou vnímám, je ta, že dochází k nevyvážené valorizaci mezi těmi předčasnými důchodci a těmi, kteří budou pobírat ten řádný důchod. Bude inflace nějaká, určitě asi ne tak vysoká jako nyní, ale inflace bude. Za ty tři roky to může být poměrně značný rozdíl. Možná, že se zase zvýší průměrná mzda a tím pádem ta řádná valorizace těch řádných důchodců bude také narůstat. No a u těch předčasných důchodců má být zmrazená? To vytváří velikou nerovnováhu podle mého názoru. A samozřejmě to, že kdo odejde, řekněme, až to vstoupí v platnost, tady tahle novela, což by asi mělo nastat a nastane od 1. října, tak se zvýší penalizace těch předčasných důchodů. Takže pokud někdo půjde skutečně o tři roky v předstihu do předčasného důchodu, tak mu ten důchod nakonec vypočítá Česká správa sociálního zabezpečení o 18 % nižší, než by měl, pokud by jaksi ty tři roky ještě pracoval a šel potom do řádného důchodu. Myslím si, že ta původní pravidla také penalizovala ten předčasný důchod. ale více odpovídala životním situacím mnoha lidí v tom předdůchodovém věku.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Ona vláda chce co nejdéle lidi udržet na pracovním trhu, chce právě omezit ty odchody do předčasných důchodů. Jsou předčasné důchody z principu špatně? Proč by měli lidé déle zůstávat na pracovním trhu?
Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK
——————–
A těch důvodů může být celá řada, může to být zdravotní stav, může to být sociální nebo rodinná situace těch potenciálních důchodců a může to být také situace na trhu práce, kdy skutečně pro ty, kteří už směřují k důchodu, nemusí být nabídka práce buď jaksi přímo nasnadě, anebo nemusí být vůbec.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Já tomu rozumím, ale ta snaha vlády omezit předčasné důchody je správně, je na místě?
Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK
——————–
Kdyby to bylo diferencované, kdyby to bylo lépe přizpůsobené těm konkrétním životním situacím, o kterých, troufám si tvrdit, dnes neví pořádně ani akademici, to je další problém důchodové reformy v České republice, že často se ty návrhy, jako kdyby loví odněkud, ale nejsou podloženy solidními výzkumy, které by dávali lepší předpoklady pro odpovědné rozhodování v tom smyslu, aby neublížili těm, kteří to potřebují, a naopak aby neusnadňovali situaci těm, kteří to nepotřebují.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
A my se na ty konkrétní dopady budeme ptát zástupců seniorských organizací hned po tomto rozhovoru. Zajímá mě ještě jedna věc, já jsem tady vypočítával ty hlavní změny v tom systému penzí, které vláda ještě plánuje, které ještě bude schvalovat, když se nad tím zamyslíte, jak se vám tyhle kroky líbí, co se vám tam případně nelíbí, co se vám tam případně nelíbí?
Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK
——————–
Mně se hlavně nelíbí ten proces. Ten proces, ve kterém na rozdíl od předchozích dvou období v té vládě Sobotkově, kde se měl tu čest předsedat odborné komisi pro důchodovou reformu a nakonec i v té komisi paní Nerudové za ministrování paní Maláčové, ty poradní sbory, ty komise byly vždy složeny z politiků, ať už koaličních nebo opozičních, z odborníků různého ladění, různého zaměření a z představitelů právě těch neziskových organizací, které vyjadřovaly zájmy těch současných a budoucích důchodců. Jak k tomu přistoupila současná vláda? Chtěla mít celospolečenský konsenzus, ale přitom to připravovala jednak se zpožděním a jednak v grémiích, které si sama vytvořila, ať už to byl poradní sbor pana ministra Jurečky nebo Národní ekonomická rada vlády a opozice k tomu byla přizvávána ke konzultacím až úplně na konci celého toho procesu příprav a totéž se dá říci i o přístupu těch občanských sdružení, takže nerad bych, aby to bylo vnímáno…
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Promiňte, že vám do toho vstupuju, na druhou stranu nekřivdili jenom vládě. Těch důchodových komisí tady bylo několik, to téma se řeší více než 20 let, tu celospolečenskou shodu se nepodařilo najít za celou tu dobu. Jak si to vysvětlujete. Proč je to tak /nesrozumitelné/ téma.
Martin POTŮČEK, analytik veřejné politiky, Institut sociologických studií FSV UK
——————–
Rozumím vám. Není to tak úplně pravda, nechci jaksi vyvyšovat tu naší komisi, ale my jsme zformulovali 8 závěrů z našeho jednání, které do současné doby už jsou ukotveny v zákonech, v platných zákonech, takže tam se k dílčímu souhlasu v některých aspektech došlo, nicméně po těch 3,5 letech naší práce. Já jsem vám to tady dokonce někde, hned vám to ukážu, jsme zformulovali thesaurus problémů a návrhů k pokračování důchodové reformy, kde jsme vymezili přes 20 témat, na kterých by se mělo dále pokračovat. A jeden z těch návrhů byl, že takhle to s těmi komisemi dál asi nepůjde podle těch našich dobrých i špatných zkušeností a že se musí soustředit mnohem více jaksi zdrojů a hlavně organizačního úsilí na úrovni, ne jednoho nebo dvou ministerstev, ale na úrovni vlády tak, aby se solidně připravila důchodová reforma, která vydrží alespoň 10, 15, ale měla by vydržet 20 let. A bohužel žádná z těch následujících vlád nebyla schopna tady tuhle tu výzvu, kterou jsem dokonce několikrát opakoval ve veřejném sektoru, vzít vážně, a proto je to teď tady taková, nezlobte, nezlobte se, ale ten výraz použiju, taková salámová metoda, že se vždycky najde nějaké dílčí řešení, nějakým způsobem se zdůvodní buď, řekněme, regulérně, anebo s většími otazníky. A ten systém, ne, že se zjednodušuje, ten systém je vlastně stále složitější.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Říká bývalý předseda odborné komise pro důchodovou reformu při Sobotkově vládě Martin Potůček. Děkuju, že jste přišel. Díky za rozhovor. Hezký večer.
—————
Zdražování energií postihlo nejvíc lidí v důchodu, vyplývá to z dat ministerstva práce a sociálních věcí. Průměrná domácnost podle rezortu platila v červnu za energie o 62 % víc než před 2 lety, penzistům ale výdaje stouply o 73 %. Po úhradě energií tak mají k dispozici o 9 % méně peněz.
Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí, předseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Když zohledníme čistý příjem různých socioekonomických skupin, tak průměrná domácnost za to dvouleté období ztratila 5,6 % svého čistého příjmu. A když shrneme ty nejvíce postižené skupiny za toto dvouleté období, tak ta ztráta byla 9,3 % čistého příjmu u penzistů, u nízkopříjmových rodin to bylo 7,4 %, u vlastníků domů 7 % a rodiny z nejmenších obcí či neúplné rodiny byly 7 % a 6,9 %. Když se podíváme na ještě podrobnější data, řekněme, toho meziročního nárůstu cen energií podle skupin spotřebitelů, tak u těchto dat vidíme v tom období červen 2022 až červen 2023 velmi podrobný rozpad. Tady se opravdu jasně ukazuje, že tím nejvíce zasaženým, nebo tou nejvíce zasaženou skupinou byli právě penzisté.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Přidáme další komentář. Hosty ve vysílání jsou Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů České republiky. Dobrý večer.
A také Jaroslav Reichl Lorman, ředitel nadace Život 90. I vám přeju dobrý večer.
Paní Desatová, průměrný důchod v současnosti dosahuje výše 20 216 Kč, jak se žije s takovou částkou za téhle inflace, kterou máme?
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů ČR
——————–
Tak záleží na tom, kde bydlíte a jestli máte vlastní bydlení nebo nájemní, protože senioři, kteří bydlí v nájemním bydlení ve velkých městech, to je úplně extra kapitola, které se žije asi nejhůře. Samozřejmě, pokud někdo má vlastní bydlení, tak ty náklady jsou přece jenom o něco nižší, nicméně je třeba ještě dodat, že 50 % seniorů na ten průměrný důchod nedosahuje. Takže tu částku 20 000 rozhodně nedostávají a touto optikou je třeba se na to koukat.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Pane Lormane, vaše nadace provozuje mimo jiné Linku důvěry. Jak často se během telefonátu setkáváte s ekonomickými obavami seniorů?
Jaroslav REICHL LORMAN, ředitel, Život 90
——————–
Tak s těmi obavami se setkáváme od počátku ekonomické krize. Skutečně ta situace seniory a seniorky trápí. Řeší to, že jim mizí úspory, které měli na své stáří, ale ta situace je skutečně různá, u různých, různých lidí, musím tvrdit to, co bylo řečeno už několikrát přede mnou, většina nebo většina těch českých seniorů, seniorek na ten průměrný důchod nedosáhne a zkuste si ve velkém městě v Praze, dejme tomu, vyžít s 20 000.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Paní Desatová, jak časté jsou případy, kdy senior nevyžije se svým důchodem, že prostě ten důchod nepokryje ani ty základní životní potřeby?
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů ČR
——————–
Já nevím, jak časté to je, nicméně…
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Z vaší praxe.
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů ČR
——————–
Je to odborné, je to odborné sociální poradenství, tak jsme zaznamenali loni 30% nárůst seniorů, kteří se k nám chodí radit a z velké části to byli právě senioři, které trápily velké, velké ceny energie, velké zálohy, velké nedoplatky a nevěděli si s tím rady. Ono to, že senioři jsou tou energetickou krizí v podstatě ještě více zatíženi než většinová populace, je dáno i tím, že spousta lidí středního věku se umí bránit, pokavaď se jim zálohy nelíbí, umí obvolat několik poskytovatelů a tu cenu si snížit i tím, že si udělá poptávkové řízení, ale senior v podstatě této možnosti nevyužívá, je to pro něj něco nepředstavitelného, zůstává většinou u svého poskytovatele energií, a pokud mu nepomůže rodina nebo blízké okolí, tak potom se dostává do situace, kdy se uskrovňuje na úkor svého zdraví, svých potřeb, protože třeba utrácí méně za zdravé jídlo a dává to právě do těch energií, takže ten počet seniorů se skutečně zvyšuje.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Pokud už není možné se dále uskromňovat, není k dispozici ani pomoc rodiny, jakou jinou možnost mají senioři, kterým právě do důchodu nepokrývá ani základní potřeby? Co jim v takových případech radíte?
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů ČR
——————–
My jim v každém případě radíme zkusit požádat o příspěvek na bydlení. V některých případech, kdy jsou na tom opravdu špatně, vypočítáme, že by měli nárok i na doplatek na bydlení. A pokud se jedná o okamžité peníze, kdy jsme řešili třeba nedoplatky 20, 30 000 za elektrickou energii za rok, tak pomáháme podávat žádosti o mimořádnou dávku okamžité hmotné pomoci, kde je ovšem problém, že ta dávka není nároková a je to v podstatě na rozhodnutí daného úřadu práce, jestli tu dávku přidělí nebo ne. A druhá věc samozřejmě je, že zpracování těch dávek nějakou dobu trvá a jde ještě o to, jak vyřešit období 2-3 měsíců, než je ta dávka poskytnuta.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Pane Lormane, máme tady dotaz diváka, Michal Weber se ptá: „Z jakého důvodu stát neumí důchodcům s nejnižšími důchody automaticky přiznat a vyplácet jako součást důchodu alespoň část příspěvku na bydlení, na který nejspíše mají nárok?“
Jaroslav REICHL LORMAN, ředitel, Život 90
——————–
No, já myslím, že to je pochopitelně z toho důvodu, že to není možné uznat takto plošně, že tam skutečně záleží na těch příjmech, které ten daný člověk má a na těch nákladech, které s bydlením souvisí, to znamená, to, že to není takto plošně dáno, to si myslím, že není, není v nepořádku.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Ještě jedna věc. Už v červnu vláda na poslední chvíli zpomalovala mimořádnou valorizaci penzí, důchodci dostali přidáno zhruba o 1 000 Kč méně, než měli dostat podle předchozích pravidel. Tam jste registrovali nebo s odstupem času registrujete nějaké zásadní negativní dopady na životní úroveň seniorů?
Jaroslav REICHL LORMAN, ředitel, Život 90
——————–
Těžko se to dá takto říct, to skutečně vidíme u našich, u našich klientů, lidí, kteří se na nás obracejí třeba na Senior telefonu, nebo kteří se obrací v poradnách, tak počítají, že skutečně šetří, že se snaží spořit, že spoří na jídle, že spoří na svých, na svých nákladech, na svých výdajích. Zároveň vidíme, že velkou roli hraje také to, jak je ta domácnost složená, jestli je ten člověk sám a bydlí v bytě sám, nebo jestli bydlí s partnerem, s manželem, s rodinou, to všechno tam hraje velkou roli, ale samozřejmě ta situace není růžová. Na druhou stranu musíme připustit i to, co už bylo řečeno od pana profesora Potůčka, celá řada starších lidí na tom finančně není špatně, setkáváme se i s tím, že chápou celou tu situaci a že mají vlastně dost, jsou zvyklí šetřit a vycházet velmi, velmi úsporně.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
20 700 Kč, zhruba takové výše má v lednu dosáhnout průměrný starobní důchod, odhadlo to ministerstvo práce a sociálních věcí. Když se podíváme na vývoj za poslední roky, tak vidíme, že dříve penze rostly pozvolněji, zhruba tempem 1 000 Kč za rok. Mezi lety 2021 a 2022 už je ale patrné skokové zvýšení. Průměr stoupl o víc než 2 500. Poslední statistiku má sociální správa za červen, průměrný důchod přesahoval 20 200 Kč, což je o 2 000 víc než na konci roku. Pokračujeme v rozhovoru, máme tady dotaz diváka, Jirka se ptá: „Ceny se od konce roku 2019 do konce roku 2023 zvýší asi o 35 %, průměrný důchod by po této valorizaci měl být 20 693 Kč, na konci roku 2019 byl dle ČSÚ 13 487 Kč, to je růst o 53 %. To nestačí? Proč opozice a část veřejnosti požadují víc na úkor zadlužení?“ Paní Desatová, co byste divákovi odpověděla?
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů ČR
——————–
No, je to právě o tom, že tam hrála velkou roli ta mimořádná valorizace, kdy valorizovány byly důchody hned třikrát a ta mimořádná valorizace bohužel byla nastavena na případ, že pravděpodobně nastane jednou za dlouhé období. Nelze vyčítat asi těm, kdo toto ustanovení do zákona dávali, že nepředpokládali, že obrovská inflace vydrží delší časové období, a tím se stalo to, že daleko více než oněch 2 500 dostávali lidé s vysokými důchody a naopak lidi, kteří nedosáhli na ten průměrný důchod, dostali výrazně méně a jsme zase u toho, že více než 50 % seniorů na tu průměrnou penzi nedosahuje a ti tedy nedosáhli ani zdaleka na oněch 53 % a o těch se tady bavíme, pokud se bavíme o těch seniorech, kterým se nevede dobře. U té mimořádné valorizace navíc bylo nastaveno to, že ta valorizace se promítala do každé další valorizace a do výše důchodů, nebylo to tedy nic mimořádného jako mimořádná dávka, kterou nyní ministerstvo navrhuje. A právě proto došlo k tomu enormnímu nárůstu, ale zase ti, co to v podstatě tolik nepotřebovali, tak mají daleko víc než 53 % a ti nejzranitelnější, těm ta inflace pokryta nebyla.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Pane Lormane, už jsme tady mluvili o důchodové novele, která začne platit od října, konkrétně o tom zpřísnění podmínek pro předčasný odchod do důchodu. Co na tu změnu říkáte, jak na ty podmínky nastavení parametrů, tak na to, že to začne platit poměrně náhle, což kritizuje opozice nebo i prezident?
Jaroslav REICHL LORMAN, ředitel, Život 90
——————–
Já si myslím, že ta kritika je pochopitelná, skutečně ten náhlý nástup nebo ta změna, která je vlastně z měsíce na měsíc, tak je něco, co je obtížné, těžko pochopitelné a těžko se obhajuje. Na druhou stranu je srozumitelné to, že se vláda tímhle tím směrem vlastně vydává, ale skutečně ta kritika, myslím si, že je pochopitelně na místě.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Z vaší zkušenosti, pokud budou starší lidé déle zůstávat na trhu práce, najdou v tom předdůchodovém věku práci, mají o ně zaměstnavatelé zájem.
Jaroslav REICHL LORMAN, ředitel, Život 90
——————–
Je to samozřejmě potíž. Víme, že ta nezaměstnanost v tom předdůchodovém věku je vysoká, že ti lidé řeší celou řadu dalších problémů, dejme tomu, s péčí o své blízké a tak dál, ale myslím si, že je správná ta úvaha nebo ta snaha o to, aby člověk zůstával na trhu práce tak dlouho, dokud chce a dokud je možné, aby tam byl, to znamená, cílem, myslím si, že naším cílem skutečně není, aby lidé předčasně dříve odcházeli do důchodu, mají co nabídnout, pokud mohou, pokud samozřejmě jim to zdraví umožňuje.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Paní Desatová, právě na vás tu otázku obrátíme, mají lidé v předdůchodovém věku zájem pracovat? A případně z vaší zkušenosti, jaké bývají ty nejčastější důvody pro odchod do předčasného důchodu?
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů ČR
——————–
Tak z naší zkušenosti ti lidé zájem pracovat mají, a dokonce nejenom v předdůchodovém, ale i důchodovém věku. To, po čem hodně volají, jsou zkrácené pracovní úvazky, ovšem vždycky dodávají, že to musí být zkrácený pracovní úvazek smysluplný, to jest, že za polovinu peněz udělám skutečně polovinu práce nebo věnují poloviční čas, a ne to, s čím se někteří setkali a řešili jsme to taky, že v podstatě zkrácený úvazek znamenal akorát i nižší peníze a stejnou pracovní zátěž. Ti lidé už nechtějí být pod takovým tlakem, necítí se na to odvádět plný výkon 8 hodin, ale 4, 6 hodin ve zkráceném úvazku jim rozhodně nevadí. To je první část otázky. Takže zcela jistě zájem je. A já bych na tomto místě ráda uvedla i průzkum Hospodářské komory České republiky, který jsme iniciovali a do kterého jsme jako rada seniorů byli zapojeni a z něho se ukazuje, že i firmy vnímají seniory jako přínosné, že naopak zhruba 40 % firem nemá žádnou překážku v tom zaměstnávat lidi před seniorského a seniorského věku, u toho před seniorského je to dokonce ještě vyšší číslo. A že naopak vnímají tyto pracovníky jako velmi zkušené loajální a s velkou pracovní morálkou, že mohou jít příkladem. Takže já bych řekla, že to, že ti lidé jsou nezaměstnatelní, je takové klišé, které se tu vžilo, ale ve své podstatě už i firmy se na to koukají jinak. To, proč ti lidé odcházejí do předčasného důchodu a volí to, je právě to, že nemohou najít ten zkrácený pracovní úvazek, který by jim vyhovoval, anebo že musí řešit problém péče o svého blízkého. Ono půl roku nebo 3 měsíce ošetřovného o staršího člověka vám řeší jeden úraz v nemocnici, ale neřeší vám to dlouhodobou péči, kterou někdo blízký potřebuje. A v ten moment, když se o toho člověka skutečně potřebujete starat 24 hodin denně, tak si nemůžete dovolit k tomu být zaměstnán, proto ti lidé velmi často odcházejí.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Pane Lormane, pokud odhlédneme od těch nebo bezprostředních dopadů, které teď vláda řešila, tak ty hlavní změny v důchodovém systému bude teprve vláda schvalovat, dotknou se dnešních lidí v produktivním věku. Z toho, co zatím bylo představeno, jak se vám ty navrhované změny zamlouvají?
Jaroslav REICHL LORMAN, ředitel, Život 90
——————–
No, ty navrhované změny jsou samozřejmě něco, co lze očekávat, vidíme v české společnosti, že není žádná, že není žádný velký odpor, tak jak to vidíme třeba ve Francii nebo, nebo v jiných státech, ale ty změny z mého pohledu a z pohledu i naší organizace, jak máme zkušenosti, tak jsou pochopitelné, jsou vnímány jako srozumitelné.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Například hodně emocí vyvolává hranice pro odchod do důchodu. Nakonec bude klouzavá a bude se řídit podle vývoje doby dožití. Je zrovna tohle dobře? Neměla by se vláda spíš řídit tím kritériem dožití ve zdraví?
Jaroslav REICHL LORMAN, ředitel, Život 90
——————–
Samozřejmě, že by bylo vhodnější dožití ve zdraví jako kritérium, protože ne každému, nebo nelze to měřit paušálně pro všechny, takže na tuhle tu otázku musím odpovědět ano, dožití ve zdraví by bylo mnohem vhodnější kritérium. Na druhou stranu není to jednoduše uplatitelné.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Rozumím. Paní Desatová, jste také tak shovívavá k tomu, co vláda chystá v systému penzí?
Lenka DESATOVÁ, předsedkyně, Rada seniorů ČR
——————–
Tak pokavaď to bude předvídatelné a ti lidé se budou moct připravit dlouho dopředu, tak samozřejmě ano, všichni asi chápou, že nějaká reforma skutečně potřeba je, nicméně je potřeba dát čas a prostor lidem se na to skutečně nějakým způsobem připravit. A já nejsem úplně optimistická v tom, že si každý dokáže na důchod naspořit dostatečné množství prostředků ve chvíli, kdy většinu vašich příjmů nám tady spolknou hypotéky nebo nájmy a péče o děti. Já jsem přesvědčena o tom, že ani lidé s průměrným příjmem si nemůžou odkládat 5-10 000 měsíčně na jednoho, potažmo 2 lidi pro to, aby si spořili na důchod. A pak je tu samozřejmě ještě další otázka, kam ty peníze uložíte. Kdo vám za garantuje, že za těch 30, 40 let skutečně budou mít alespoň tu hodnotu, v jaké je tam ukládáte. To je další obrovské riziko, a proto jsme podporovali i jeden z návrhů odborné komise, pana Potůčka, že tady by měl být nějaký alternativní třetí důchodový pilíř, kde to spoření by bylo v podstatě garantováno státem, kde by v podstatě ty peníze mohly jít třeba do státem spoluvlastněných podniků a tam by byla potom ta garance, že by byly výnosy z dividend, například ČEZu. Takže za nás je tam ještě spousta nedořešených otázek. A vidíme to tak, že i ta důchodová reforma se šije, v podstatě aplikuje na současný stav, ale chybí tam jakékoliv pojistky pro nepředpokládaný, nečekaný vývoj, nehledě na to, že nikdo si nemůže umět představit, co se nám stane za 30 let na trhu práce. Podívejte se, jak se změnil trh práce a společnost jenom od roku 91, kdy se do světa rozšířil internet. Nikdo jsme si nedovedli představit, že za 30 let bude hlavním fenoménem digitalizace.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Našimi hosty byli předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová a ředitel nadace Život 90 Jaroslav Reichl Lorman. Oběma děkuju, oběma, přeju hezký večer.
moderátor
——————–
Starobní penze od sociální správy pobírají v Česku zhruba 2 360 000 lidí, převažují ženy, důchodkyň je asi 1 400 000, důchodců pak 950 000. Lidé nad 65 let tvoří v tuzemsku pětinu populace, podle prognóz jejich podíl do roku 2050 stoupne skoro na třetinu. Spolu s tím rostou výdaje státu na důchody, podle posledních dat šlo loni na starobní penze 480 miliard korun, o 46 miliard víc než o rok dříve. Ve srovnání s rokem 2012 jde o nárůst ve výši 185 miliard. A nabídneme pohled ekonoma, konkrétně Petra Janského z Institutu ekonomických studií fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a také člena Národní ekonomické rady vlády. Dobrý večer vám přeju.
důchody v posledních letech hodně rostly, průměrná penze by měla od ledna představovat, už jsem ta čísla říkal, 56,8 % průměrné čisté mzdy a 44,9 % hrubého výdělku. Je takový poměr obvyklý. Je udržitelný?
Petr JANSKÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK
——————–
Tak v České republice je velmi neobvyklý, je velmi vysoký, za posledních 30 let jsme žádné takové poměry neviděli. Takže v těch, jak už jste říkal, v těch posledních letech ty důchody rostly velmi výrazně. Je to výborné, důchodci mají více peněz, to je dobře, do té doby, než si uvědomíme, jestli nám náhodou budou ty peníze stačit i v budoucnu a jestli náhodou těch peněz máme dost i na ostatní a důležité věci, kromě důchodců chceme platit učitelé, chceme stavět dálnice, takže pak je to otázka velká ekonomická i politická.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Ano, vláda říká, že na penzích musí šetřit, opozice říká, že to není potřeba. Jak se na to díváte vy jako ekonom?
Petr JANSKÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK
——————–
Já bych to viděl někde mezi. Nemůžeme zvyšovat důchody na vyšší úroveň, než jsou dnes v těch poměrech vůči hrubé nebo čisté mzdě a dlouhodobě tak vysoké úrovně nejsou udržitelné, pokud chceme, aby stát plnil jinačí role, než jenom zajišťoval vysoké důchody, což je důležité, a teď mně osobně přijde, když se dívám na ta čísla, že ty úrovně důchodů jsou příliš vysoké a nebudou nám peníze zbývat na ostatní a důležité věci, ať už jsou to investice do infrastruktury nebo do vzdělání v podobě školství. Teď ta situace ještě není tak vyhrocená v roce 2023, ale jen do té doby, než se podíváme do budoucna a víme, je to relativně předpovídatelné, že v budoucnu bude mít mnohem více důchodců a bude mít mnohem méně pracujících lidí, kteří budou odvádět sociální pojištění a daně do toho systému. A ten náš systém je průběžný, že na ty důchodce, co v tom daném roce máme, tak na jejich důchody se skládají ostatní lidé, kteří v tom roce pracují. A v budoucnu těch lidí, co pracují a přispívají na ty důchody, bude mnohem méně, než je dnes v tom poměru k těm důchodcům, protože ten počet důchodců naopak výrazně a poroste.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Já se na to ještě budu ptát, teď ještě ale jedna věc, ono se mluví o deficitu důchodového systému, ten by měl letos dosáhnout až 80 miliard korun. Je nutné, aby tento systém penzí byl vyrovnaný? Je z principu špatně dotovat penze přerozdělováním z jiných složek rozpočtu, nebo jde spíš jenom o to, aby to bylo nějakým způsobem udržitelné?
Petr JANSKÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK
——————–
V principu, to za mě není problém. Ono sociální pojištění není nic jiného v té v současné podobě než název pro daň z příjmů fyzických osob, tak, jak platíme ze zaměstnání a z dalších příjmů daně z příjmů fyzických osob, tak většinu těch příjmů platíme i sociální pojištění, hlavně tedy zaměstnanci. A není nikde napsáno, že jenom ta část daní, která se nazývá sociální pojištění, že jenom z toho musíme platit ty důchody. Zároveň to, že držíme ten důchodový účet separátně, nám umožňuje vidět, jak moc velkou část, a to sociální pojištění je vysoké, dáváme na ty důchody. A vidíme, že i v letošním roce, kdy ještě nedochází k tomu demografickému vývoji, který jsem předchozí odpovědi naznačoval, tak vidíme, že i letos už v těchto letech, tak nám to nestačí, a to teď bychom měli mít spíš ty přebytky, abychom ten deficit toho důchodového účtu neměli příliš vysoký. V dnešních cenách by ten deficit byl několikanásobně vyšší než 80 miliard, třeba 300, 400 miliard za 10 nebo spíše 20 let.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Pokud jde o ten demografický vývoj, máme za sebou covidovou krizi s úmrtím desítek tisíc lidí nebo příchod statisíců ukrajinských uprchlíků, kteří jsou ekonomicky aktivní. Může nějakým způsobem tohle zásadněji změnit právě tu demografickou situaci? A podotázka, máme na to vůbec čerstvá data? Protože jeden z odborářů Vít Samek, ten říká, že vláda pracuje s daty z roku 2018.
Petr JANSKÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK
——————–
Samozřejmě tyto demografické změny, tak tu situaci mění, ale pokud já vím, tak jí nemění zásadně.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Nicméně bylo by…
Petr JANSKÝ, člen Národní ekonomické rady vlády, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK
——————–
…demografické prognózy pravidelně a mají určité zpoždění. Takže jakoby zároveň neviděl jsem tu dekompozici, jo, o kolik vyšší bylo to úmrtí, o kolik se to projeví v těch demografických prognózách do budoucna, podobně nevíme samozřejmě, jak dopadne agrese Ruska na Ukrajině, kdy snad skončí a kolik Ukrajinců, kteří tady jsou, nebo třeba ještě přijdou, kolik jich tady zůstane. Takže jsou to velké nejistoty. Ale neočekávám, že by zvrátili, ať ten nebo ten vývoj, takže by zvrátili ten výhled do budoucna, který je pozitivní v tom smyslu, že lidé se dožívají delšího věku, to je pozitivní, to já vítám. A zároveň nemáme na to udržitelné, nemáme na to udělané udržitelné financování toho důchodového systému a v tom vidím problém, a to je něco, co musíme řešit již dnes, nemůžeme to nechávat až za těch 20, 30 let.
Roman FOJTA, moderátor
——————–
Může demografickou situaci nějakými opatřeními změnit vláda? Ptám se proto, že neustále se mluví o silné generaci Husákových dětí, proč není možné něco takového zopakovat? Zavést ekonomické pobídky tak, aby byly mladé rodiny motivované mít více dětí? Tak nevím, jestli Husákovy děti a s ním spojenou normalizaci. Když to je jenom část toho, tak bychom měli opakovat. Podpora rodin s dětmi, pokud je správně cílená, tak je samozřejmě na místě, nezávisle na tom, že to má, může mít a má pozitivní dopad i na důchodový systém. To, že nejsme schopný v řadě obcí České republiky zajistit předškolní vzdělávání dětí, školky pro děti od tří let a já bych to ideálně viděl, ať je to dříve, ať tu možnost rodiče mají, tak to je obrovský problém, který znesnadňuje mladým rodičům život, který znesnadňuje zaměstnávání především matek těch dětí v České republice.
moderátor
——————–
Říká ekonom Petr Janský, Moc vám děkuju, že jste byl hostem Devadesátky, přeju hezký večer.
Přidejte odpověď