Nejprve dva roky pandemie, pak válečný konflikt na Ukrajině a vysoká inflace. Toto náročné období se významně podepisuje na duševním zdraví obyvatel Česka. Podle odborníků se při pandemii zvýšil počet případů úzkostí a depresí až o třetinu. Důsledky horšící se ekonomické situace na sebe podle psychiatrů a psychologů také nenechají dlouho čekat a duševní stav obyvatel Česka dostane znovu zabrat. I v náročném období ale podle nich existují způsoby, jak si ulevit a neuchylovat se hned k lékům na předpis.
„Poslední dva roky pandemie byly pro lidskou psychiku extrémně náročné. Takřka všem významně narušily běžné fungování, lidé museli pracovat z domu, děti nemohly do škol. Prakticky ze dne na den skončila rutina jako například tréninky, lidé si nemohli zajít na kávu nebo do kina. Řetězec těchto drobností v kombinaci se strachem z nemoci a s tím, že se přílivu informací nedalo vyhnout, pak u řady lidí vyústil v poruchy nálad, úzkosti nebo depresivní stavy. Výjimečné nebyly ani sebevražedné tendence,“ popisuje MUDr. Sylva Racková, Ph.D., psychiatrička z ambulance Liliová v Plzni.
Četnost těchto psychických potíží podle ní vzrostla až o 30 %, největší dopad pak omezení měla na dospívající, kteří na dlouhou dobu takřka úplně přišli o sociální kontakt. Přestože se podle MUDr. Rackové lidé časem s pandemií do jisté míry naučili žít, ani při jejím ústupu a rozvolnění vládních opatření jejich duševní problémy pravděpodobně nezmizí. Pandemii totiž vystřídala válka na Ukrajině a obecně nepříznivá ekonomická situace.
„Na psychiku tak nejdříve negativně působil strach z bezprostřední blízkosti konfliktu, nyní jej vystřídaly spíše obavy z ekonomických dopadů. Výskyt úzkostných stavů a depresí vždy stoupá v dobách ekonomických potíží. Mohli jsme to vidět už při ekonomické krizi v roce 2008. A přestože zatím nemáme přesná aktuální data, je vcelku jasné, že situace nebude z pohledu psychických potíží jiná,“ říká MUDr. Racková.
S psychickými problémy způsobenými současným děním se na denní bázi setkávají i praktičtí lékaři. Ti jsou často první, komu pacienti o svých pocitech říkají. „Během pandemie jsme jednoznačně pozorovali výrazný nárůst počtu pacientů, kteří za námi chodili ve zhoršeném psychickém stavu. Součástí námi poskytované péče je i základní psychoterapeutický rozhovor poskytovaný lékařem nepsychiatrem, na základě kterého můžeme předepsat léky, doporučit psychoterapii nebo v případě vážnějších signálů návštěvu psychiatra,“ vysvětluje MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka a členka výboru SVL ČLS JEP. Podle ní jsou však tyto pohovory časově náročné, a proto ne vždy uskutečnitelné. Ani v náročných dobách však odborníci nechtějí hned předepisovat antidepresiva a psychickým problémům radí spíše předcházet.
„Začínám tím, že doporučuji alespoň trochu omezit neustálý přísun informací, protože v současné době jsme často naprosto přehlcení negativními zprávami. Možná to bude znít jako klišé, ale psychické pohodě velmi napomáhají takové základy jako pravidelný pohyb, dobré jídlo, dostatečný spánek nebo koníčky,“ radí MUDr. Racková. U vážnějších úzkostí a depresí ale podle ní mnohdy nezbývá nic jiného než antidepresiva nasadit. Vyhledat odbornou pomoc by podle ní pak měli lidé, kteří jsou „bez nálady“ několik týdnů v kuse, případně jim začne jejich psychický stav výrazně narušovat běžný život.
Přidejte odpověď