Poradna: epilepsie  

Ve studiu Dvojky ČRo přivítali lékaře, a to neurologa a epileptologa a věnovali se epilepsii, jež je čtvrtou nejčastější neurologickou poruchou na světě. Budeme hovořit o prevenci i o možnostech léčení a samozřejmě dáme prostor i pro vaše dotazy.

moderátor
naším hostem je pan Dr. Petr Fábera, neurolog a epileptolog z polikliniky IPP. vítejte u nás na Dvojce, pane doktore a určitě na začátek důležité vysvětlení, co to vlastně epilepsie je? O jaké onemocnění jde a jak vypadá epileptický záchvat?

Petr FÁBERA, lékař
Epilepsie je považována za jedno z nejčastějších neurologických onemocnění vůbec. A je charakterizována výskytem spontánních epileptických záchvatů. Co to epileptický záchvat je? Epileptický záchvat z podstaty vlastně svého mechanismu je nějaká enormní hypersynchronní aktivita nervových buněk, která se navenek projevuje různými paroxismálními projevy. Jako například poruchou vědomí, poruchou nálad, poruchou chování nebo například poruchou motorických či senzorických funkcí. Jako příklad můžu uvést, že to může být prosté zahledění, záraz v činnosti nebo například nějaký tonický záškub končetiny nebo například pouze mravenčení.

Jiří Holoubek, moderátor
Je nějaký věk, nějaké životní období, kdy je daleko větší šance, že se epileptický záchvat projeví, nebo je to jedno a může se to stát kdykoliv v průběhu života?

Petr FÁBERA, lékař
Může se to stát kdykoliv v průběhu života, ale samozřejmě vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně širokou heterogenní skupinu onemocnění, tak ty důvody, proč k epilepsii vzniká, může být celá řada. Co se týče hlavního píku té incidence, tak s tím se setkáváme jak v dětské populaci, tak i v dospělosti. Třeba v seniorském věku, ale samozřejmě ty příčiny mohou být různé. V případě dětí to mohou být nějaké neuroinfekty. Mohou to být poruchy poporodní adaptace. Naopak u té seniorské populace to mohou být traumata, nádory nebo cévní mozkové příhody.

Šárka Volemanová, moderátorka
Pane doktore, vy jste zmínil incidenci, tedy možnost toho výskytu a různé věkové kategorie. Ale každopádně dobře, tak když si řekneme, přijde nějaký spouštěč, který u toho individuálního člověka vyvolá epileptický záchvat. Kde je ten základ, je to už jako v dědičnosti, v genetice, rodíme se s těmi dispozicemi k tomu, že se to může stát a existuje i varianta, že nemusí?

Petr FÁBERA, lékař
Začnu, začnu tím koncem. Jistě nemusí, na druhou stranu my se snažíme poměrně, máme solidní základnu, základnu základního výzkumu i tady v České republice. A nejen v České republice. Víme z dostupných dat, že určitým spouštěcím mechanismem může být třeba například to trauma, cévní mozková příhoda a pouze u některých jedinců dochází k rozvoji epileptických záchvatů v budoucnosti. Ten proces se nazývá epileptogeneze a hraje tam celá řada faktorů. Jistě tam hraje roli i nějaká genetická predispozice. Ale je to všechno zatím ve fázi nějakého intenzivního výzkumu.

posluchačka
Dobrý den, tady posluchačka z Českého Těšína. Prosím vás, pane doktore, moje vnučka třináctiletá měla zánět mozkových blan a z toho se jí objevila slabá epilepsie. Ale ona tráví, i když sportuje, má hodně kamarádů, tráví tři čtvrtě dne na počítači, na telefonu. Nemůže to nějak ovlivnit a zhoršit tu nemoc?

Petr FÁBERA, lékař
V zásadě ne, samozřejmě neznám konkrétní případ. Jenom je důkazem toho, že v té dětské populaci velice často tím rizikovým faktorem je nějaká neuroinfekce. Například tady u slečny meningitida. Záleží samozřejmě, jak ta epilepsie je kompenzovaná, jaké léky se užívají, ale v zásadě trávení na počítači, fotostimulace, která je s tím spojená, třeba s hraním her nebo nevyspání, může být rizikovým faktorem. Ale pokud nemáte jasně vypozorované, že dochází k zhoršení frekvence epileptického záchvatu v návaznosti na tuhle činnost, tak rizikovým faktorem jako takovým být nemusí.

Jiří Holoubek, moderátor
A když bychom se zastavili, plynule navázali účinností jiných, které by rizikovými faktory být mohly. Dejme tomu, sportování nebo pití alkoholu. Je něco takového, čeho by se takoví lidé měli vyvarovat, anebo k tomu přistupovat opravdu střídmě?

Petr FÁBERA, lékař
V zásadě u každého pacienta postupujeme velmi individuálně. To znamená před tím, než bychom zahajovali léčbu antiepileptickou medikací, se snažíme právě vytipovat rizikové faktory, které rozvoji epileptického záchvatu předchází. Jedním z nejčastějších je spánková deprivace. V případě těchto pacientů samozřejmě nedoporučujeme práci na směnný provoz. Nedoporučujeme nějaké cestování v noci autem do Chorvatska, protože to riziko rapidně stoupá. Nicméně jedním z nejrizikovějších faktorů je alkohol. Na druhou stranu v případě, že máte epilepsii, která je dobře kompenzovaná, užíváte pravidelně léky. Tak to, že si dopřejete skleničku vína, tak není samo o sobě nějakým velkým, velkým problémem.

Šárka Volemanová, moderátorka
Pane doktore, kdy vlastně navštívit lékaře a vyhledat nějakou pomoc, jak vypadají takové první příznaky nebo první signály toho, že bysme mohli mít tu zátěž v podobě epilepsie?

Petr FÁBERA, lékař
Tak jistě lékařskou pomoc bych vyhledal v případě, pokud se objeví epileptický záchvat vůbec poprvé v životě. Může být totiž, samotný epileptický záchvat je pouze příznakem, symptomem a nemusí ještě znamenat, že se u daného člověka rozvine epilepsie. Může být ale příznakem právě mozkové mrtvice, může být příznakem toho, že má ten dotyčný tumor na mozku. V takovém případě určitě vyhledla neprodleně, většinou klidně záchrannou službou, lékařské ošetření v nemocnici. A pak samozřejmě postupujeme dle doporučení z těch urgentních příjmů nebo od neurologů, ať už dispenzarizace teda ambulantním neurologem nebo pak specialistou.

Jiří Holoubek, moderátor
Je tady jeden stručný esemeskový dotaz na další z těch aktivit, a to sice létání letadlem. Je to problém pro člověka s epilepsií?

Petr FÁBERA, lékař
Pokud to letadlo nepilotujete, což má svoje specifické, specifické doporučení a specifická pravidla. Tak samotné cestování rizikovým faktorem není. Pouze v případě, samozřejmě musíme to nějakým způsobem spolu konzultovat, aby se ten člověk třeba vzal nějakou záchrannou medikaci, pokud cestuje napříč jako časovými pásmy. Tak opět v důsledku nevyspání, jetlegu, roste riziko toho, že by ten epileptický záchvat mohl, mohl přijít.

Šárka Volemanová, moderátorka
A ještě jeden dotaz od někoho z našich posluchačů. Dobrý den, pane doktore, chtěla bych se zeptat. Muž trpí asi dva roky nekontrolovatelnými záškuby pravé ruky a někdy i samovolným výkopem pravé nohy. Mohlo by jít o epilepsii. A myslíte si, že se bude jeho stav zhoršovat? Ptá se naše posluchačka.

Petr FÁBERA, lékař
Předem určitě nemohu říct, jestli se stav bude zhoršovat. Nicméně dle tohohle krátkého sdělení budí samozřejmě podezření, že se jedná o epilepsii. Takže určitě, ať už přes praktického lékaře nebo přímo na nějakou neurologickou ambulanci se objednat. V případě, že ten stav je dramatický, tak určitě nebude na škodu si klidně zavolat záchrannou službu, aby se ta situace nějakým způsobem řešila neprodleně.

Jiří Holoubek, moderátor
mě ještě zajímá, pane doktore, jak se máme zachovat? Jsme-li svědky záchvatu epileptického? Co máme dělat, jak můžeme pomoct?

Petr FÁBERA, lékař
Pomůžete zejména tím, že dotyčnému v případě, že se jedná o takový ten typický, co ve veřejnosti všichni známe, s poruchou vědomí, s pádem, s křečemi končetin. Základem je, aby se dotyčný neporanil. To znamená, pokud má v blízkosti nějaké předměty, které by v důsledku nekontrolovatelných záškubů mohly znamenat další poranění člověka, tak tomuhle zamezit. V případě, že dochází k úderům hlavy o zem, tak mu tam dá třeba nějakou bundu na to, aby nedošlo k poranění. V zásadě není ve vašich silách jakkoliv mechanicky zabránit nebo zkrátit délku trvání těch záchvatů. V případě, že se jedná o léčeného epileptika, takový člověk má u sebe nějaké, nějaký papírek s tím, že třeba epileptikem je. Má u sebe nějakou záchrannou medikaci, tak pak postupovat podle toho.

posluchačka
Dobrý, já bych se chtěla zeptat, manžel ročník 50, má od 18 let těžké epileptické záchvaty. Jeho o tři roky mladší bratr je měl od 18 let. Moje děti, syn a dcera, nemají tyto problémy. A syn trpí na migrény. Jestli to může mít nějakou souvislost, takže jednak dědičnost a jednak tahle souvislost.

Šárka Volemanová, moderátorka
Ano, děkujeme, nebylo ideální spojení. Tak možná jen, že je tam nějaká genetická zátěž. Ale děti jsou odproštěny od genetické zátěži v podobě epilepsie, ale trpí migrénami, takže to byly dvě otázky naší posluchačky.

Petr FÁBERA, lékař
Ano, ve většině případů je epilepsie sporadické onemocnění. To znamená, vyskytuje se u konkrétního jedince a nemá větší riziko nějaké dědičnosti. Nicméně vzhledem k tomu, že se opravdu jedná o širokou heterogenní skupinu onemocnění, tak jsou i monogenně vázané epileptické syndromy, epilepsie na základě třeba rodinného výskytu nádorů či jiných lézí, které mohou tu epilepsii spouštět. Nicméně vůbec nejčastější a takzvaná genetická generalizovaná epilepsie. Z těch geneticky podmíněných, kde je poměrně jasná vazba, dejme tomu s rizikem 10-15 % pro tu další populaci, že se epilepsie u dalšího jedince vyvine. Opět neznám tento konkrétní případ, ale genetická epilepsie existuje.

moderátor
Vy jste před chvílí, ano, chcete ještě něco dodat?

Petr FÁBERA, lékař
A chtěl jsem ještě dodat k tomu druhému dotazu, jestli je vazba mezi migrénou a epilepsií. Určité situace tomu nasvědčují. Nicméně vzhledem k počtu migréniků v České republice nevidíme příliš velké riziko u nich s rozvojem epilepsie.

Jiří Holoubek, moderátor
Mluvil jste před chvílí o té medikaci ve druhé části Poradny. Jak se epilepsie léčí, jak to probíhá, lze se jí zbavit?

Petr FÁBERA, lékař
Epilepsie se v, řekněme, 80 % případů léčí zejména pomocí antiepileptické medikace, což je specifická terapie na různých podkladech, tedy pomocí teda nějakých léků, které máme k dispozici. Naštěstí nám stále přibývají. Bohužel ve 30 % případů ta epilepsie není dostatečně dobře kompenzovaná. Nedochází k rapidnímu snížení počtu záchvatů. V takovém případě v rámci specializovaných center konzultujeme, jestli se nehodí daný jedinec k epileptochirurgickému zákroku. To znamená odstranění ložiska, vzniku záchvatů operačním zákrokem. Pomocí například i stimulátorů a magnetoterapie a tak dále. Takže existuje celá škála možnosti léčby.

moderátorka
Děkujeme a touhle dobrou zprávou skončíme. Děkujeme za návštěvu, pan Dr. Petr Fabera společně s námi v Poradně na vlnách Dvojky.