Hostem ve studiu ČRo Dvojka byl prof. Richard Češka z kliniky endokrinologie a metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice a dále garant projektu Srdce v hlavě.
moderátor
Dočetli jsme se, pane profesore, že se vysokému tlaku říká také tichý zabiják. Zaujalo nás to to tichý, proč právě tichý zabiják?
Richard Češka, internista Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, předseda České internistické společnosti
No, já si myslím, že většina nemocí se projevuje nějakými příznaky. Když budete mít žlučníkové kameny, tak dostanete žlučníkovou koliku a hned si uvědomíte, že něco není v pořádku a nakonec se začnete třeba vyšetřovat a začne nějaký diagnostický a léčebný program. Pak jsou ovšem, pak je druhá skupina onemocnění, a to jsou ta onemocnění tichá. A sem patří třeba vysoký krevní tlak nebo vysoká hladina cholesterolu. To probíhá zcela bez jakýchkoliv příznaků. My o tom vůbec nevíme. A najednou se projeví zvýšená, zvýšená hladina cholesterolu nebo ten vysoký krevní tlak, se projeví komplikací a ta komplikace může být osudová, fatální, kdy ten pacient třeba může zemřít na cévní mozkovou příhodu. A ono to má potom i další konsekvence. Samozřejmě ta tichost je hrozně nebezpečná, protože skutečně, jak jsem už zmínil ty žlučníkové kameny, tak to si každý ohlídá. A je třeba i na sebe poctivější v dietě, respektuje doporučení a něco se řeší. Když máme toho tichého zabijáka, jako je ta hypertenze, ten vysoký krevní tlak, tak pacient často se říká, vždyť mě vlastně nic nebolí, nic mě není a doktor mi tady něco změřil, není důležité.
Šárka Volemanová, moderátorka
Pane profesore, povězte, možná ještě na začátek, říkáte doktor mi tady něco změřil. Jaký je vlastně normální krevní tlak a co už jsou vlastně hodnoty, které jsou přes? A je to takový ten moment, že už bychom si na to měli dávat pozor.
Richard Češka, internista Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, předseda České internistické společnosti
No, je to hrozně složité. Takže já se pokusím to zjednodušit, protože i tak banální věc, jako jaký je normální krevní tlak, optimální krevní tlak je do 120 na 80, ale to je optimální. Ale zvýšený krevní tlak je nad 140 na 90. A v té chvíli bychom měli něco skutečně dělat.
Jiří Holoubek, moderátor
Přijdeme na to jenom u lékaře? Vlastně se ptám na to, že jsem potkal spoustu lidí, kteří už si tlak měří nějakými přístroji, které jsou jaksi dostupné. Fungují ty přístroje dobře a měli bychom si možná třeba od určitého věku kontrolovat krevní tlak i sami?
Richard Češka, internista Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, předseda České internistické společnosti
Tak ono se to rozpadá do dvou skupin. U pacientů, kteří vlastně hypertenzí netrpí, mají normální krevní tlak, tak stačí vyšetřování v rámci návštěvy lékaře. U každé návštěvy lékaře by měl být změřený krevní tlak. Nevím tak úplně, abych se nedotknul kolegů, jestli to tak vždycky je, ale i když si třeba přijde pacient jenom pro nějaké léky, tak by se mu měl změřit tlak a měl by ten pacient o tom být informován. Pakliže má už v hypertenzi, má-li zvýšený krevní tlak, tak samozřejmě je dobře, když si pacient nenechá měřit jenom v ordinaci, nedochází do té ordinace tak často a nejsou to standardní podmínky. A my hovoříme o takzvaném domácím měření krevního tlaku, které je dneska považováno i podle standardů evropských společnosti, Evropské společnosti pro hypertenzi jako velmi cenné. A vlastně já bych nechtěl říkat důležitější, než-li to měření jednorázové v ambulanci, které může být ovlivněno třeba tím, že pacient je stresován, bojí se svého lékaře nebo prostě celá ta situace, přiběhl na poslední chvíli. Takže to domácí měření je určitě výborné. Je důležité, aby si pacienti koupili nějaký certifikovaný přístroj. Takové ty nákupy nejlevnější tonometr na internetu, to asi není to, co bychom měli. A pak je dobře mít ho tedy nějakým způsobem validovaný ten přístroj. To znamená, vzít si ho třeba k lékaři, který musí ten svůj přístroj validovat pravidelně a změřit si tlak tím oficiálním u lékaře a tím svým domácím, když se to shoduje, tak si myslím, že je to jen a jen dobře.
moderátorka
Je to tak a někdo z našich posluchačů posluchačů využil emailové adresy a ptá se. Dobrý den, zrovna včera jsem byl u lékaře s tím, že mě trápí tři týdny bolest v krční páteři a bolest hlavy. Lékař mi řekl, že za to může vysoký krevní tlak, se kterým se léčím. Může to tak opravdu být? Ptá se Petr.
Richard Češka, internista Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, předseda České internistické společnosti
Odpověď je velmi jednoduchá, může. Samozřejmě těch příčin bolesti hlavy a bolesti krku a může být krční páteř a celá řada dalších. Ale samozřejmě, že jednou z těch příčin může být zejména špatně kompenzovaný krevní tlak, takže určitě ano. Takže jestliže se vrátíme vlastně k tomu krevnímu vstupu, on ten krevní tlak je většinou tím tichým zabijákem, že je tichý, bezpříznakový. Ale někdy se projeví právě a takové ty bolesti hlavy jsou typickým příznakem zvýšeného krevního tlaku.
posluchač
Mám dotaz, dobrý den, léčená hypertenze 10 let, na levé ruce, tlak 140, 85 na pravé 90, 160. Na pravé ruce teda vyšší o 20. Jestli se měří tlak na pravé nebo na levé, nebo zprůměrovat, nebo jak otec lékař říkal, počítejme raději s nejhorším. Čili jestli pravá nebo levá nebo průměr, nebo jak teda?
Richard Češka, internista Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, předseda České internistické společnosti
To je, to je zajímavý dotaz, s touto situací se setkáváme, že krevní tlak je rozdílný až takhle významně na obou horních končetinách. Ale má to příznak, má to příčinu v anatomickém uspořádání cév obvykle. A chtělo by to vyšetřit, vyšetřit echokardiograficky a podívat se na ty cévy podrobněji.
Šárka Volemanová, moderátorka
Děkujeme i za tuto odpověď, další dotaz od Jarky z Brna. Dobrý den, je možné brát léky při kolísavém tlaku, jenom když vyběhne? 14 dní mám spíše nižší a pak náhle dva dny až 170 na 111. Ptá se Jana z Brna a prosí o odpověď.
Richard Češka, internista Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, předseda České internistické společnosti
Pacienti jsou velmi složití, bych řekl, protože samozřejmě ta správná odpověď je, že by měla být nastavena nějaká léčba, která se nemění. A takovéto jednou si změřím tlak a vynechám prášek a další den si vezmu dva, to není správně. Ale samozřejmě v individuálních případech máme skutečně takové kolísání, že někdy ten pacient skutečně si léčí tu hypertenzi nebo je tím spolupracovníkem. Já si nemyslím, že by lékař měl mít takový ten opravdu jenom paternalistický vztah, jako teď já řeknu, bude to tak a tak a nemůžete s tím nic dělat. Samozřejmě ve většině případů se domluví pacient s lékařem na tom, že ta léčba bude nějaká standardní. Ale tohle může být situace skutečně opravdu velmi nestandardní. Když pacientka má výjimečně vzestupy tlaku, pak je ještě samozřejmě druhá věc, že ten tlak by měl být, jestliže jsou to takové záchvaty vlastně té hypertenze, tak je otázka, jestli to nemůže být sekundární hypertenze. To je složitější trošku potom záležitost, jestli není podmíněná nějakou endokrinologickou chorobou, kde dochází k vyplavení nějakých látek, ale to bychom zacházeli do podrobností. Ale určitě to stojí za to, jestliže jsou to takové záchvaty hypertenze, tak opravdu se s někým poradit a být vyšetřen na nějakém centru.
Jiří Holoubek, moderátor
A ještě jeden dotaz, pane profesore, pro tuto část Poradny. Co nám může pomoci snižovat krevní tlak? Myšleno mimo medikaci, kterou nám třeba předepíše lékař. Protože a narážíme na to, mluví se často o kávě, mluví se o alkoholu, mluví se o některých jídlech a tak dále. Co udělat pro to, abychom si nekomplikovali život zvýšeným krevním tlakem a snižovali, pokud to můžeme udělat?
Richard Češka, internista Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, předseda České internistické společnosti
Já si myslím, že tady je skutečně důležité především vědět, protože spousta lidí neví, že má vysoký krevní tlak a nedělá nic. Respektive má nesprávnou životosprávu, užívá hodně soli, užívá živočišné tuky. Takže já si myslím racionální životospráva, rozumná dieta, ne žádné extrémy. A stejně tak rozumný pohybový režim, pravidelné procházky rychle, rychlou chůzí 30-45 minut za den. To jsou věci, které nám mohou pomoci v léčbě hypertenze, v té nefarmakologické léčbě.
Jiří Holoubek, moderátor
A další telefonický dotaz od někoho z vás, kdo je právě teď na lince, hezké dopoledne.
posluchačka
Dobrý den, já vás zdravím, pane profesore, přeji vám hezký den, ať se vám daří a jste hodně zdráv. Já jsem už v invalidním důchodě, jsem z Bystrýho u Poličky, ale mám velkej problém. Jak bouchl Černobyl, přišla jsem o štítnou žlázu, takže nemám vůbec žádnou. Beru na to léky, ovšem poslední dobou je to tak rok, rok a půl až dva bych řekla roky, mně blbne krevní tlak, ale úplně extrémně. Já jdu spát a mám tlak v pohodě. A v noci mě to vzbudí, že mě bolí hlava, jdu si změřit tlak a najednou je vysokej a prostě takhle mě to dělá i během dne i během noci. Furt to takhle blbne, jednou vysoký, jedno nízký během dne úplně šílím z toho, já nevím, co mám dělat.
Richard Češka, internista Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, předseda České internistické společnosti
Já si myslím, v první řadě ta štítná žláza tam asi nehraje tak zásadní roli, protože tam substituční léčba je možná v podstatě to, že berete hormony štítné žlázy, tak nahrazuje plně její funkci. Ta hypertenze by asi vyžadovala nějaké podrobnější vyšetření. To znamená čtyřiadvacetihodinové monitorování krevního tlaku. Asi vyšetřit, vyšetřit i další orgány, udělat echokardiografické vyšetření, a pak se k tomu nějak postavit. Dneska je taková široká paleta léků na hypertenzi, že si myslím, že se určitě najdou, najde vhodná kombinace i pro vás.
Jiří Holoubek, moderátor
Když jste mluvil o té široké paletě léků, napadá mě, některým oblastem medicíny se daří, že ten vývoj jde rychle dopředu, občas se stane nějaký skokový zásadní objev. Je něco takového z poslední doby právě v oblasti hypertenze, dobrá zpráva pro lékaře a samozřejmě i pro pacienty?
Richard Češka, internista Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, předseda České internistické společnosti
Já bych řekl, že k nějakému velkému přelomu v posledních letech nebo dokonce desetiletích úplně nedošlo. Ale to neznamená, že ty tradiční léky nehrají stále významnější úlohu a máme pro ně data. To je také důležité, že ty léky, které běžně užíváme, tak že jsou ověřené ve statisícových studiích a víme, že z jejich užívání je velký, velký užitek. A co je snad ale důležité a pro pacienty významné je to, že se v současné době využívá stále více takzvaných fixních kombinací. To znamená, že jsou to podobně, jako máme Persil, ježíš, to jsem řekl.
Jiří Holoubek, moderátor
Jdeme dál, pane profesore.
Richard Češka, internista Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, předseda České internistické společnosti
Tak prací prášek tři v jednom, šampon tři v jednom. Tak teďka máme léky na hypertenzi, léky na hypertenzi tři v jednom. To znamená, že pacient bere vlastně tři účinné látky, ale polyká jednu piluli. A to si myslím, že je možná důležitější, protože jedna věc, která vlastně limituje léčbu hypertenze, je to, že pacienti nám neužívají léky nebo si říkají lék a užívám v pondělí, lék b v úterý, lék c ve středu. A tady prostě dostanou fixní trojkombinaci a ta potom vede k normalizaci krevního tlaku.
Šárka Volemanová, moderátorka
A ještě jedna otázka, důležitá a stručná od naší posluchačky Jiřiny. Dobrý den, může pan profesor říci, kdy je nejvhodnější čas pro měření tlaku?
Richard Češka, internista Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, předseda České internistické společnosti
Takže samozřejmě záleží zase na tom, na tom, jestli pacient je hypertonik, jestliže má stabilizované hodnoty, tak stačí, aby si měřil ten tlak jednou, dvakrát za týden, až jednou, dvakrát za měsíc. To úplně stačí. Měl by je brát, měl by si změřit tlak ráno před užíváním léků a potom večer.
Jiří Holoubek, moderátor
Říká náš dnešní host, pan prof. Richard Češka z kliniky endokrinologie a metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice, garant projektu Srdce v hlavě. Pane profesore, děkujeme hodně zdraví, mějte se hezky.
Richard Češka, internista Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, předseda České internistické společnosti
Hezký den.
Přidejte odpověď