Paní Pavla patří do takzvané sendvičové generace, chodí do zaměstnání, stará se o své dvě odrůstající děti a pomáhá stárnoucím rodičům. Když se u maminky potvrdila Alzheimerova nemoc, začalo toho na ni být opravdu hodně. Objevila ale dobré řešení – Ambulantní středisko odlehčovacích služeb Červánky v Mikulovicích. Podívejte se na video. Uvidíte, jak to ve středisku vypadá, a dozvíte se také, kolik služby stojí.
Paní Pavla patří do takzvané sendvičové generace, chodí do zaměstnání, stará se o své dvě odrůstající děti a pomáhá svým stárnoucím rodičům. Nákup, návštěva, pomoc na zahradě, několikrát za rok větší úklid. Obvyklé věci, nic, co by, jak sama říká, nezvládla nebo dělala nerada a jen s vypětím sil. „Svoje rodiče mám přeci ráda a jsem jim za mnohé vděčná,“ říká.
Tatínek je po operaci kyčle, hůř chodí, má problémy se srdcem. Na mamince jsou přibývající roky také znát a k jejím vlastním zdravotním komplikacím se nově přidalo také zapomínání a neschopnost poradit si s dříve běžnými činnostmi. Podezření na Alzheimerovu nemoc lékař v gerontologické ambulanci bohužel potvrdil. V rámci svých omezených možností některé domácí povinnosti převzal tatínek a dceřina pomoc rodičům byla postupně stále intenzivnější. Paní Pavla mnohokrát zůstávala u rodičů přes noc či na víkendy.
Ukázalo se, že maminčin stav vyžaduje neustálou přítomnost někoho blízkého, postupně se přidaly také problémy s orientací a stabilitou. Všichni, kdo se dlouhodobě starají o své blízké, vědí, jak taková péče může být náročná a každý z nás má také vlastní hranice sil – psychických i fyzických. To postupně poznávala i paní Pavla a její tatínek, kterého navíc čekal plánovaný zákrok v nemocnici.
„Ne, opravdu nemůžu, musím k mámě,“ byla její odpověď do telefonu kamarádce, která jí zvala na návštěvu. Po vysvětlení situace, si ještě povzdechla: „Kdybych si tak mohla na chvilku odpočinout, všechno prostě chvíli nechat plavat.“ Naštěstí kamarádka věděla jak dál. Od známých v podobné situaci věděla, že v Mikulovicích funguje „něco jako školka pro seniory“.
Paní Pavla zavolala do pardubické Charity. Z Ambulantních odlehčovacích služeb přijel pan Havlík na takzvané sociální šetření, které vždy předchází přijetí klientů do služeb a je důležité pro dobré individuální nastavení péče.
Po počátečních obavách z nového prostředí jsou dnes všichni, maminka, tatínek, paní Pavla spojení. Třikrát týdně pro maminku přijíždí charitní svozové auto, které ji odpoledne zase vozí domů. Mezi služby, které si rodina tzv. nasmlouvala patří i hygiena, sprchování či podání jídla. „Opravdu se nám ulevilo – odlehčilo, část péče přebraly pečovatelky v Mikulovicích a maminka sem navíc jezdí moc ráda,“ říká paní Pavla a zdůrazňuje: „To nejdůležitější pro nás všechny je, že maminka se vrací domů, do prostředí, které má ráda.“ „Ale školka se prý neříká… Teda neříká to vstřícný mikulovický personál s ohledem důstojnost každého klienta. Ať už mikulovické odlehčovací služby nazývám v legraci jakkoliv, jsem za ně moc ráda,“ dodává s úsměvem paní Pavla.
Ambulantní středisko odlehčovacích služeb Červánky v Mikulovicích u Pardubic nabízí péči o seniory a nemocné každý všední den od 7 do 17 hodin. Bezplatnou dopravu z domovů klientů do střediska a zpět zajišťuje pardubická Charita speciálně upravenými svozovými automobily pro předpravu osob s pohybovým omezením, včetně lidí na invalidním vozíku. Služby jsou určeny klientům od 19 let věku, většinu klientů tu tvoří senioři a osoby se ztíženou soběstačností.
Péče o tělo i o duši
Středisko zajišťuje kompletní péči o klienty – pomoc s osobní hygienou, při použití WC, péči o vlasy a nehty, pomoc při podávání jídla (snídaně, svačiny, oběd), s oblékání a používáním speciálních pomůcek, při přesunu na lůžko a vozík a při samostatném pohybu v areálu střediska i při procházkách. V případě potřeby do střediska zajíždějí zdravotní sestry charitní Domácí zdravotní péče. Pro klienty je připravena také oddělená místnost s lůžky pro odpočinek během dne.
Na mikulovické faře nezapomínají ani na kulturní programy a společenské hry. Zájemci se mohou účastnit každý týden mše svaté přímo na středisku. Klientům se tu věnují individuálně, nabízejí procházky i pobyt v příjemném venkovním prostředí střediska. V programu nechybí i aktivizační a terapeutické činnosti, podpora motorických, psychických a sociálních dovedností, pravidelné společné zpívání, hry či výtvarné tvoření.
Jan Lohynský
Pardubický deník
Přidejte odpověď