Žloutenku typu C, která je vnímána jako nemoc narkomanů a lidí na okraji společnosti, odhalili lékaři u Anny Žárské náhodně díky tomu, že patřila mezi dárce krve. V jejím případě došlo k nákaze údajně na gynekologii. Vyléčila se až s nástupem nových léků.
Hepatitida, neboli žloutenka, typu C byla u Anny Žárské objevena náhodou. „Byla jsem unavená, ale jinak bezpříznaková. Bolesti jsem neměla,“ popisuje dnes už vyléčená pacientka Anna Žárská.
Lékaři ji ze začátku neúspěšně léčili původní nespecifickou léčbou. V roce 2007 musela kvůli malému nádoru podstoupit i transplantaci jater.
Infekce se ale dostala i do transplantovaných jater. „Virus se ve mně držel. Dokonce i pacienti, kteří drogovali, se vyléčili, ale já ne. Transplantace pro mě byla těžká. Když si uvědomíte, že kus vás někde spálí a máte v sobě cizí orgán… Je také náročné si připustit, že někdo musel zemřít, abyste vy mohla pokračovat,“ popisuje Žárská, která se domnívá, že se žloutenkou nakazila kdysi u gynekologa.
Žloutenka se vyskytuje i u pacientů, kteří drogy nikdy neužívali
Nyní sedmdesátiletá vyléčená pacientka se žloutenkou nakazila ve 46 letech. Rok před transplantací, v roce 2006, kdy jí bylo 53 let, odešla do invalidního důchodu. Boj s hepatitidou C vyhrála až v roce 2015 – s příchodem nových léků. Ty se užívají v podobě tablet po dobu 8 až 12 týdnů. Nyní už dochází jen na pravidelné kontroly každého půl roku.
V České republice žije přibližně 40 tisíc infikovaných osob, které drogy nikdy neužívaly. Infekce přitom může až desítky let probíhat zcela bezpříznakově. Navíc na ni neexistuje očkování.
Lékaři tak pacienty sami aktivně vyhledávají a doporučují testování všem, kteří se v minulosti dopustili rizikového chování – aplikovali si i jednorázově drogu do žíly, nechali si udělat amatérské tetování či piercing nebo měli pohlavní styk s neznámou osobou.
Rizikovou skupinou jsou podle nových zjištění i diabetici, protože žloutenka typu C napomáhá vzniku cukrovky. „V naší ambulanci má vyšší jaterní testy celá řada pacientů s diabetem. Po léta jsme zvýšení přičítali ztučnění jater a konzumaci alkoholu, nyní už víme, že test na hepatitidu C bychom měli provést alespoň jednou u každého diabetika,“ říká vedoucí lékař ambulance Kliniky diabetologie v IKEMu Robert Bém.
Cukrovka a žloutenka typu C mají některé společné rizikové faktory. Patří mezi ně špatná strava, obezita nebo infekce přenášená krví.
Před rokem 1992 nebyla žloutenka typu C známa
Zvláštní rizikovou skupinou jsou také lidé, kteří dostali krevní transfuzi před rokem 1992, kdy virus ještě nebyl objeven a krev se na něj netestovala.
Nemoc přitom může být v těle roky nečinná a projevovat se minimálními příznaky. Patří mezi ně například i únava, na kterou si stěžovala Anna Žárská.
Žloutenka typu C však svým nositelům téměř ve všech případech přivodí fibrózu a cirhózu jater. Nejzávažnějšími komplikacemi jsou selhání a nádory jater, které bez včasné transplantace mohou vést až ke smrti.
„To, že dostal krevní transfuzi při operaci nebo při porodu, si málokdo pamatuje. Ale i po více než třiceti letech může mít na tento okamžik památku, a to hepatitidu typu C,“ říká zástupkyně přednosty pro klinickou hepatologii Soňa Fraňková. Právě takoví pacienti přicházejí podle ní k léčbě velmi pozdě, často už s pokročilou jaterní cirhózou.
Podle lékařů se lidé, kteří tuší, že by mohli být infikováni, často testování vyhýbají, protože hepatitida typu C představuje závažné společenské stigma. Současná léčba je ovšem dokáže zbavit infekce během dvou až tří měsíců bez nežádoucích účinků léků a ani není třeba provádět jaterní biopsii (odebrání vzorku pomocí duté jehly zavedené do jater, pozn. red.). Odborníci z pražského IKEMu proto prosí každého, kdo má pocit, že by mohl být infikován, aby se jim ozval.
Prevenci doporučuje i Anna Žárská. „Prošla jsem si peklem, ale teď jsem šťastná. Nemám žádné příznaky, jsem spokojený člověk, mám vnoučky, jsem milovaná. Pokud lidé vidí, že jsou unavení a nevědí z čeho, ať se jdou testovat v rámci prevence. Nikdo zkrátka neví, co má v těle,“ dodává.
Infobox:
– v České republice žije více než 40 tisíc osob infikovaných hepatitidou typu C
– ročně je nově diagnostikovaných přibližně tisíc nových případů
– většina infikovaných jedinců o svém onemocnění neví
– žloutenka (vir hepatitidy) typu C se přenáší krví (nejčastěji nitrožilní aplikací drog, dříve krevní transfuzí), pohlavním stykem a z matky na dítě při porodu
Eliška Stodolová
Pražský deník
Přidejte odpověď