Iva Holmerová o prevenci a pokroku v léčbě demence  

ČRo Dvojka – hostem pořadu Jak to vidí byla ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová
Naše témata: moderní otroctví v pečovatelských službách, starší lidé a cestování, koupání v Seině a lék zpomalující progresi Alzheimerovy nemoci.

Vladimír Kroc, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes gerontoložka Iva Holmerová. BBC přišlo s reportáží o moderním otroctví v pečovatelských službách. Co konkrétně mají na mysli?

Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra
To je, bych řekla, velice závažný problém, protože se týká velké skupiny lidí, kteří přicházejí do Británie, někteří tam samozřejmě žijí, ale zpravidla se jedná o lidi přicházející z jiných zemí, kteří jaksi jsou zaměstnáni v Care sector v pečujícím sektoru. Jedná se vlastně o péči jak zdravotní, tak sociální, protože tam to propojení v té Velké Británii docela funguje, a mnozí ti lidé jsou velmi zneužíváni tím, že jsou špatně placeni a že jejich pracovní doba je prodlužována prakticky donekonečna. Tam se hovoří třeba o 18hodinové, 20hodinové pracovní době bez jakéhokoliv volna a podobně, takže doslova, oni mají i nějaké legislativní opatření, nevím přesně, ale dokonce snad i zákon o jaksi prevenci moderního otroctví a dospěli k názoru, že právě v tomhle sektoru jsou ti lidé vystavováni velkému nebezpečí. A nejenom tedy ze strany, dejme tomu, třeba rodin, které zaměstnávají jednotlivce v péči o své blízké, ale dokonce některé agentury, které takovouto práci zprostředkovávají, vědí o tom a nepodnikají potřebné kroky.

moderátor
Takže je to vlastně systémové zneužívání?

Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra
Je to až systémové zneužívání, právě proto se o tom i takhle velice široce hovoří, kdyby to bylo individuální zneužívání, tak je to prostě kriminální čin, ale jedná se už až o jakési systémové zneužívání ze strany různých agentur, takže právě v Británii ta BBC upozorňuje na to, že to je velice závažný problém, a já si myslím, že to je velice závažný problém v celé Evropě, protože dříve se hovořilo o brain drain, o tom, že vlastně mozky nám odchází, dobré mozky, lidé vzdělání odcházejí do jaksi bohatších zemí, a nyní se hovoří o care drain, o tom, že vlastně pečující odcházejí. A v celé Evropě máme nedostatek pečujících a mnoho pečujících odchází právě za prací do bohatších zemí a je to takové pravidlo, řekla bych, že z jihovýchodu se ti lidé přesouvají na západ, na severozápad a samozřejmě ne ve všech zemích, ve všech zařízeních, ve všech systémech je s nimi dobře zacházeno. Takže je důležité, aby se o tom mluvilo, aby se na to pamatovalo, protože samozřejmě se to může týkat i nás. K nám také přicházejí lidé, kteří jsou velice křehcí a zneužitelní.

moderátor
Jak fungují tedy sociální služby u nás?

Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra
To je, bych řekla, téma na několik dnů diskuzí, také ty diskuze probíhají. V České republice, bych řekla, že je, přestože si stále stěžujeme na systém sociálních služeb a sociálního zabezpečení a podobně, tak došlo přijetím zákona o sociálních službách vlastně už počátkem, před 10 lety vlastně došlo k pokroku, kdy byl uzákoněn tzv. příspěvek na péči. To znamená, že lidé na základě posouzení, vůči kterému samozřejmě máme mnoho námitek, ale ten princip je dobrý, ti lidé mají nárok, kteří potřebují péči, mají nárok na tzv. příspěvek na péči. Ten příspěvek je vyplácený jim, což je obrovský pokrok zejména u lidí se zdravotním postižením a zejména u těch, kteří nemají nějaký stupeň mentálního postižení nebo demence. U starších pacientů, kteří jsou nesoběstační a kteří třeba trpí syndromem demence, tak tam to představuje přece jenom určitý problém, protože to jejich rozhodování o zajištění služeb a podobně je možné problematizovat a určitě by bylo dobré tam zajistit lepší sociální práci, lepší organizaci, case management a podobně, tak, jak se o tom hovoří, ale v principu ten krok, že vlastně zákon o sociálních službách z roku 2008 jaksi uzákonil nárok, vlastně ze zákona nárok na příspěvek na péči, to bych řekla, že je dobré východisko pro zajištění sociálních služeb.

moderátor
No, jak vysoké nároky na pečovatele a pečovatelky kladou právě sociální služby?

Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra
Sociální služby právě i dle toho zákona vlastně definují kvalifikační požadavky na pracovníky v sociálních službách, což jsou vlastně na rozdíl třeba od zdravotnictví, kde to je velice pestré, tak tam jsou v principu takové dva typy pracovníků, jsou to pracovníci v sociálních službách, kteří vlastně mohou mít jenom základní vzdělání a měli by si doplnit alespoň takový kurz 150hodinový, samozřejmě my všichni říkáme, že to je nedostatečné atd. atd., nicméně je pravdou, že třeba ani v té Británii není třeba toto podmínkou, tam není vlastně nějaký takovýhle požadavek, tak i to je alespoň takový základ, na kterém lze stavět, a potom takovým kvalifikovanějším jaksi členem týmu sociálních služeb jsou sociální pracovníci, kteří mají vysokoškolské vzdělání. No, ale rezort sociálních služeb zaměstnává taky třeba zdravotnické pracovníky, o tom je právě teď veliká diskuze, protože se ukazuje, že zejména ty pobytové služby, zařízení typu domov pro seniory, domov důchodců a podobně, že tam přicházejí lidé s čím dál tím více komplikovanou zdravotní problematikou, takže je tam potřeba zajistit daleko lépe a na lepší úrovni zdravotní péči, čili je to otázka také prostě spolupráce nebo zaměstnávání zdravotnických pracovníků, sester, ergoterapeutů, fyzioterapeutů a samozřejmě spolupráce s lékaři či jejich prostě angažmá, které by bylo tak lépe upravené, než je v současné době.


, moderátor
Zní to možná jako zaklínadlo, Donanemab. Aducanumab, Lecanemab a Donanemab. Ve skutečnost je to naděje pro nemocné Alzheimerovou chorobou, ne pro všechny samozřejmě, lék ve fázi klinických studií. V čem je slibný?

Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra
Je slibný hlavně v tom, že se opravdu prokázalo, že nějakým způsobem tento lék u velkého souboru lidí, jednalo se o tisícovku, téměř 2 000 lidí, zpomaluje, pozastavuje průběh Alzheimerovy nemoci. To si myslím, že je velice dobrá zpráva, a je to hlavně dobrá zpráva proto, že vlastně v tom stojatém rybníku výzkumu, respektive výsledků výzkumu Alzheimerovy nemoci po dvě či tři dekády se objevila zpráva, která právě u těchhletěch tří preparátů a u toho posledního jmenovaného nejvíce, protože jaksi ta vědecká data jsou taková nejbytelnější, tak prokazují, že lze s Alzheimerovou nemocí něco učinit, že lze zpomalit či pozastavit její průběh. Potud tedy optimismus. Co se týká ovšem toho praktického dopadu a dostupnosti tohoto léku nebo těchto léků, tak zatím nejsme až tak zcela jednoznačně optimističtí, protože se jedná o léky, které na bázi vlastně imunologického působení jsou to protilátky, které se navazují na beta amyloid, a způsobují tak jeho odstranění z mozku a my v současné době víme, že vlastně jenom malá skupina, relativně malá skupina lidí je pro tuto léčbu vhodná. Musí to být lidé, kteří opravdu mají prokázanou tu etiopatogenetickou, čili ten vývoj nemoci způsobující cestu, ta musí být právě ta beta amyloidová, čili musí to být to ukládání beta amyloidů v mozku, a jak se vlastně v posledních letech relativně překvapivě ukázalo, není to většina pacientů. Není to většina pacientů, kteří tuto problematiku tak vyhraněnou mají, tak, aby opravdu se jednalo o izolované ukládání beta amyloidu v mozku, aby tam nebyla jiná patologie ve smyslu TDP 43, tau proteinu atd. Ale to zabíhám do detailu, ale ono se nemůžeme tomu ubránit. Čili prostě tato patologie, a potom také víme, že vlastně léky musí být aplikovány v infuzi jednou měsíčně a že tam jsou závažné, relativně závažné nežádoucí účinky samozřejmě, protože ta léčba je velice razantní. To znamená, je to naděje, je to rozvíření opravdu tohoto problému, je to prostě zase jaksi stimulace zájmu vůbec léčit Alzheimerovu nemoc, protože už vlastně, co já pamatuji 2, 3 dekády v Alzheimerovské společnosti, tak vždy přišla nějaká naděje a za tou nadějí nebo za tím jako relativně dobrým výsledkem bylo zklamání. Teď přece jenom už je to konzistentní, ty výsledky těchhletěch tří preparátů jsou konzistentní, takže to vedlo americkou lékovou agenturu k tomu, že vlastně schválila jejich jakési podmíněné užívání s tím, že bude dále sledovat jejich efekt a jejich přínos.

, moderátor
Věříte tomu, že někdy budeme schopni to neurodegenerativní onemocnění opravdu léčit?

Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra
Já bych řekla, že to mám v popisu práce, že to mám v zadání jakožto zakladatel České alzheimerovské společnosti, geriatr, takže já tomu věřím. Ne, dělám si trochu legraci, je to nadsázka, já tomu věřím a hlavně tomu chci věřit, je to nesmírně důležité a věřím tomu proto, že vlastně demence žádného typu není normální součástí stárnutí. Známe jedince nad 80 let mezi našimi významnými lidmi, národně i mezinárodně, kteří jsou naprosto brilantní až do svých 90, 100 let, čili jasně dokazují, že demence je geriatrický syndrom, tak jako třeba křehkost atd. /nesrozumitelné/, a není to součást normálního stárnutí, čili je to léčitelné.

, moderátor
V čem součást té prevence?

Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra
A tady je ta zpráva trošičku, bych řekla, ještě optimističtější, překvapivě optimističtější než ta zpráva o léčbě, kde opravdu zatím ty výhrady jsou, ale snad ten optimismus také bychom měli zachovat, a existují opakované zprávy, tzv. lancet comission, což je taková veliká mezinárodní skupina vědců, kteří vždy shromažďují vědecká data těch ostatních, vlastně to, co je dostupné, a ti dospěli pod vedením Jill Livingstone, dvakrát to bylo publikováno v časopise Lancet, čili ve velice renomovaném časopise, že demence je preventabilní. A to až 40 % případů demence. A nejenom tedy Alzheimerovy choroby, protože ty léky se týkají jenom některých případů Alzheimerovy nemoci, zatímco tedy hovoříme o demenci čili daleko větší skupině syndromů. A patří sem samozřejmě to, co neradi slýcháme od kardiologů, čili prostě jezme zdravě, hýbejme se, ale ještě bychom k tomu měli dodat, buďme tedy aktivní nejenom fyzicky, ale také duševně a jaksi emočně a sociálně, pěstujme prostě své koníčky, buďme vzdělaní a mějme dobré vztahy s ostatními a pečujme o své smysly.

Vladimír Kroc, moderátor
Média žijí v posledních dnech požáry a extrémními vedry zejména na jihu Evropy. Jak takové podmínky, mám na mysli zejména nezvyklé teplo, zatěžují organismus starších lidí?

Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra
Je to zátěž jako každá jiná. A já se musím přiznat, že od samé existence Gerontologického centra jsem vždycky v době těch největších veder velice trnula, jak tomu bude s našimi staršími pacienty. A nechci tuhletu problematiku bagatelizovat, ale vlastně dospěla jsem nebo taková naše zkušenost je, že ti, kteří jsou nesmírně vyčerpaní, jsou naši spolupracovníci, kteří se snaží zajistit komfort právě starším pacientům, a ti, jestliže jsou, byť jsou vedra, byť jsou vysoké teploty, jestliže jsou v dobře větrané místnosti, čili vyvětrat místnost, ráno, potom uzavřít, eventuálně zatáhnout, ventilovat, samozřejmě nejlépe klimatizovat, ale stačí, myslím, i ventilovat, hlavně zajistit dostatečnou hydrataci a to, aby se fyzicky nějak nezatěžovali, čili i limitovat takovou běžnou třeba rehabilitaci, tak ti pacienti na oddělení nebo v domácnosti, v péči jsou relativně v pohodě. Když nemusí právě vycházet do těch největších veder a dělat tam nějakou činnost, která je namáhavá.

, moderátor
No a teď se hodně cestuje, cestuje se i do relativně vysokého věku, pokud člověk zůstává zdráv, obecně vaše doporučení seniorům k cestování v létě.

Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra
No, ono to vlastně se trošičku podobá tomu, co jsem říkala, čili jestliže je extrémní vedro, tak skutečně být v místnosti, která je větraná, být v chládku, zajistit si dostatečný příjem tekutin a opravdu neriskovat a hlavně nedělat nějaké túry v průběhu dne, kdy jsou ta vedra nejvyšší, určitě pokrývku hlavy, určitě dobré oblečení a možná by bylo docela dobré i doporučit starším lidem, aby cestovali mimo tu hlavní nejteplejší sezónu, samozřejmě využít ty měsíce, kdy ještě ani ta střediska nejsou tak přeplněná, kdy jsou ceny příznivější. Já myslím, že je docela takové i v rámci toho cestovního ruchu, tam jsou takové pobídky vlastně i pro starší lidi, aby využívali toho, co je pro ně lepší, a vlastně tím umožnili tu hlavní sezónu využít zase těm lidem, kterým to nedělá tak zle, i když také může samozřejmě.

, moderátor
Za rok už začne olympiáda v Paříži, organizátoři v té souvislosti staví rezervoár na přetékající odpadní vody, aby byla voda v Seině vlastně pro soutěže ve vodních sportech čistá, a to jistě zatraktivní koupání v řece i pro běžné Pařížany.

Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra
Radnice Paříže v to doufá. To byl docela zajímavý článek, který také přinesla BBC. No, možná trochu závistivě, když se podíváme na Temži a na Seinu, tak ta Seina je opravdu v současné době čistší, už je tam i možné koupání, to je pravda, ale dochází právě k těm situacím, kdy vlastně ta kapacita čističek v důsledku třeba prudkých dešťů se vyčerpá nebo přeteče a různé nečistoty, splašky atd. mohou do té Seiny přetékat. Právě po těch třeba prudkých deštích. Takže radnice se rozhodla, že postaví obrovský rezervoár, který bude sloužit pro jaksi kompenzaci téhle situace, aby vlastně ty nečistoty nešly do Seiny přímo, aby se prostě shromáždily a potom teprve, aby se dále dostaly do těch čističek. A oni vlastně to vše časují, tu čistotu Seiny časují velice roztomile na olympijské hry, protože počítají s tím, že samozřejmě to bude obrovská propagace čistoty jejich toku, radosti ze života, že jo, /nesrozumitelné/ Francouzů, kteří se teda budou i koupat v hlavním městě samozřejmě, určitě v tom bude značná míra propagace, ale také popularizace právě toho plavání v řece nebo koupání se v řece i pro francouzskou populaci, nejenom v Seině samozřejmě.

, moderátor
No, nechci to kazit, ten idylický obrázek, ale tím problémem zůstává leptospiróza.

Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra
To máte pravdu, to je vlastně jediný problém, který oni potom očekávají, samozřejmě budou jaksi podnikat jednak informační kampaně, které se týkají třeba očkování pro populaci, která je ohroženější, oni konkrétně tam hovoří třeba o rybářích a podobně, a budou se snažit také zakročit proti té opravdu početné populaci různých hlodavců, které, která žije ve všech velkoměstech vlastně Evropy, což si myslím, že se týká velice také i našeho hlavního města, kde snad, nejsem odborník, ale skutečně ta populace je početná.

, moderátor
No, mám dojem, že u nás se sleduje kvalita vody spíš než třeba v řekách nebo na Vltavě, na koupalištích a v rybnících.

Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra
Ano, já jsem se na to dívala i na webové stránky, když vlastně se tenhleten článek objevil, mimochodem, ve včerejším Respektu také docela je takový článek velice podrobný právě o koupání se v českých řekách a je tam vlastně potvrzeno to, co já jsem také našla, že vlastně v řekách ani tu kvalitu vody, co se týká koupání, příliš nesledujeme, že jsou prostě vybraná v uvozovkách ty koupací místa, kde hygienické stanice sledují kvalitu vody s ohledem na koupání, a týká se to zejména koupališť, různých vodních nádrží a podobně. A úplně raritně koupališť na řekách. Takže já si myslím, že vzhledem k oteplování, ke klimatickým změnám i nakonec k tomu, že čím dál tím více vedeme sedavý život a potřebujeme více pohybu a určitě plavání je důležitým zdrojem pohybu v letní sezóně, tak určitě i nad tím bychom se měli zamyslet. To si myslím, že je nesmírně důležité a takové pozitivní a letní. Čili koupejme se v řekách, řeky jsou krásným prostředím samozřejmě pro veškeré sportování, pro procházky, jízdu na kole, když tam vedou cyklostezky, a pro to plavání, další vodní sporty úplná senzace.

moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí byla Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra. Moc děkuju, mějte se hezky. Na shledanou.