Možnost odejít dřív do důchodu bez krácení penze by nově mohlo záležet třeba na zdravotních rizicích té které práce a taky na době, kterou v těchto podmínkách zaměstnanec odpracoval. Ministerstvo práce a sociálních věcí s tím nově počítá v návrhu důchodové reformy, a to místo původně zamýšleného prostého výčtu náročných povolání. Hostem je vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek ministerstva Iva Merhautová.
Radiožurnál
moderátor
Proč jste na ministerstvo opustili tu myšlenku seznamu náročných profesí?
IvaMERHAUTOVÁ, vrchní ředitelka sekce sociálního í jednáme. Je to podle zákona o ochraně veřejného zdraví, kde je definováno 13 rizik. Kdybych měla některé vyjmenovat, může to být třeba hluk, chemické látky, fyzická zátěž, horko, chlad a podobně, no, a podle toho, jak intenzivně toto riziko na ty pracující, kteří v tom riziku pracují, působí, jak dlouho, jak intenzivně a také, zda se dá nebo nedá nějakým způsobem jaksi to zdraví ochránit nějakými ochrannými prostpojištění a nepojistných dávek, MPSV
Tak my jsme jí nikdy neopustili, ona respektive nikdy úplně takto pojata nebyla. Už i předchůdci naši, kteří uvažovali o zohlednění náročnosti u některých prací, tak se zabývali právě tou kategorizaci prací, o které i my nyní s ministerstvem zdravotnictvředky, tak podle toho by potom právě to mělo být rozřazeno do, my navrhujeme tři okruhy právě těch rizik, a to by se nadále potom sledovalo, protože už nyní tedy hygienické stanice a ministerstvo zdravotnictví tyto rizika sleduje.
moderátor
Takže tohle jsou ty parametry, podle kterých se bude konkrétně určovat, která pracovní pozice je natolik riziková, že z ní lidé můžou odcházet do důchodu dřív, nebo ještě něco jiného?
IvaMERHAUTOVÁ, vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV
Toto je jakoby, řekla bych, základ. My jsme navrhli a bylo to i ministerstvem zdravotnictví a sociálními partnery přijato v rámci té prvotní diskuze, navrhli, abychom ty rizika rozdělili do tří skupin. Jak už jsem říkala, ta první, kde se to dá kompenzovat ochrannými prostředky, to může být příklad, řekněme, hluku, potom to mohou být ty, které se jednoznačně nedají, ale tam bude právě zapotřebí provést nějaké studie, které necháme samozřejmě té zdravotnické straně, těm expertům a odborníkům, budeme se tam dívat právě, jak už jsem říkala, jaký to má dopad do délky pracovní neschopnosti, případné invalidity a také samozřejmě dopadu do zdraví ve smyslu počtu odpracovaných směn roku a podobně, samozřejmě toto všechno budeme muset evidovat, ale ještě k té třetí, a ta by vlastně byla známa nejdříve, ta už by měla být součástí vlastně toho legislativního návrhu, a to jsou jednoznačně ta rizika, která nelze ničím eliminovat, a to je třeba fyzická zátěž, tam žádnou kompenzací jaksi tu fyzickou zátěž nelze, nelze ovlivnit.
,moderátor
Zmínila jste, že bude třeba udělat nějaké studie. Odbory se obávají toho, že to přehodnocení rizikovosti zabere nějaký čas a oddálí to vznik nároku na dřívější odchod do důchodu. Máme nějaký časový rámec, jak a kdy se člověk dozví o náročnosti té své práce a toho, co z ní tedy vyplývá?
IvaMERHAUTOVÁ, vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV
Tak ta představa je, že jak už jsem říkala, v rámci tedy toho návrhu důchodové reformy, kde bychom chtěli do konce roku předložit do vlády, by měl být ten rámec, o němž jsem hovořila, a měly by tam být ta první rizika, kde se studie dělat nebudou a ty dopadové studie samozřejmě v rozmezí jednoho až, řekněme, 3–4 let, ale nutno podotknout, že my si tam otevřeme cestu pro vyhlášku nebo nařízení vlády a potom se ty další rizika budou takto upřesňovat a určitě bez spolupráce, jak už tady s Českou správou sociálního zabezpečení, která má data, ale i s odbory nebo se zaměstnavateli to jaksi nebudeme uzavírat, budou vždycky při tom.
moderátor
Zmiňujete zaměstnavatele, výtky, k tomu návrhu od nich také zní, oni se bojí, že by možná potom kvůli tomu, že v některých odvětvích bude ta náročnost vyšší, tak aby neodešel do dřívějšího důchodu najednou velký počet pracovníků. Může se to stát?
IvaMERHAUTOVÁ, vrchní ředitelka sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, MPSV
No, to by se stalo bývalo asi, kdybychom přistoupili na to prosté rozdělení, že lidé, kteří dnes pracují a jsou zařazeni ve třetí a čtvrté kategorii, což se ty čísla v průběhu času trochu lišily mezi 290 a řekněme až 400 000 lidí, tak si myslíme, že právě tady tím podrobným, podrobným zjišťováním tak, že ten okruh se sníží významně.
Přidejte odpověď